DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Habakkuk - 1

1:1  The burden that Habakkuk the prophet saw.

1:1  The burden which Habakkuk the prophet did see.

1:1  Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk.

1:1  Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk.

1:1  Prorocký výnos, který viděl prorok Abakuk.

1:1  Břímě, kteréž u vidění viděl Abakuk prorok.

1:1  Onus quod vidit Habacuc propheta.

1:2  How long, O Lord, shall I cry, and thou wilt not hear? shall I cry out to thee suffering violence, and thou wilt not save?

1:2  O Lord, how long shall I cry, and thou wilt not hear! even cry out unto thee of violence, and thou wilt not save!

1:2  Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ.

1:2  Jak dlouho mám, Hospodine, volat, a ty neslyšíš? Křičím k tobě: „Násilí!“ a ty nezachráníš?

1:2  ⌈Jak dlouho⌉ mám, Hospodine, křičet o pomoc, a ty neslyšíš, volat k tobě: Násilí! a ty nepomůžeš?

1:2  Až dokud, ó Hospodine, křičeti budu, a nevyslyšíš? Volati budu k tobě pro nátisk, a nespomůžeš?

1:2  Usquequo, Domine, clamabo, et non exaudies ? vociferabor ad te, vim patiens, et non salvabis ?

1:3  Why hast thou shewn me iniquity and grievance, to see rapine and injustice before me? and there is a judgment, but opposition is more powerful.

1:3  Why dost thou shew me iniquity, and cause me to behold grievance? for spoiling and violence are before me: and there are that raise up strife and contention.

1:3  Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostli se spory a sváry.

1:3  Proč mě necháváš vidět neštěstí? Proč bezpráví jen přihlížíš? Přede mnou jen zkáza a násilí, rostou hádky a rozpory.

1:3  Proč mi ukazuješ zlo a hledíš na trápení? Zkáza a násilí je přede mnou, trvá spor a pozvedá se svár.

1:3  Proč dopouštíš, abych hleděti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mně? A vždy jest, kdož svár a různici vzbuzuje.

1:3  Quare ostendisti mihi iniquitatem et laborem, videre prædam et injustitiam contra me ? Et factum est judicium, et contradictio potentior.

1:4  Therefore the law is torn in pieces, and judgment cometh not to the end: because the wicked prevaileth against the just, therefore wrong judgment goeth forth.

1:4  Therefore the law is slacked, and judgment doth never go forth: for the wicked doth compass about the righteous; therefore wrong judgment proceedeth.

1:4  Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno.

1:4  Zákon se zdá být bezmocný a právo nelze prosadit. Spravedlivý obklíčen je ničemy, a tak se právo převrací.

1:4  Proto je zákon ochromen a právo nikdy nepronikne, protože ničema obkličuje spravedlivého, proto pronikne právo pokřivené.

1:4  Odkudž se děje opuštění zákona, a nedochází nikdá soud. Nebo bezbožný obkličuje spravedlivého, pročež vychází soud převrácený.

1:4  Propter hoc lacerata est lex, et non pervenit usque ad finem judicium ; quia impius prævalet adversus justum, propterea egreditur judicium perversum.

1:5  Behold ye among the nations, and see: wonder, and be astonished: for a work is done in your days, which no man will believe when it shall be told.

1:5  Behold ye among the heathen, and regard, and wonder marvellously: for I will work a work in your days, which ye will not believe, though it be told you.

1:5  Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat.

1:5  „Jen se rozhlédněte po národech, užasněte a divte se! Já konám dílo ve vašich dnech, o kterém neuvěříte, i kdyby vám to někdo vyprávěl.

1:5  Dívejte se mezi národy, pohleďte, žasněte a buďte ohromeni, protože ve vašich dnech vykonám takový skutek, že neuvěříte, i když vám to bude vyprávěno.

1:5  Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, o němž když vypravováno bude, neuvěříte.

1:5  Aspicite in gentibus, et videte ; admiramini, et obstupescite : quia opus factum est in diebus vestris, quod nemo credet cum narrabitur.

1:6  For behold, I will raise up the Chaldeans, a bitter and swift nation, marching upon the breadth of the earth, to possess the dwelling places that are not their own.

1:6  For, lo, I raise up the Chaldeans, that bitter and hasty nation, which shall march through the breadth of the land, to possess the dwellingplaces that are not theirs.

1:6  Já totiž povolám Kaldejce, pronárod krutý a prchlivý, jenž projde široširou zemí, aby se zmocnil příbytků, které mu nepatří.

1:6  Hle – probouzím Babyloňany, národ krutý a prchlivý, který se rozejde širou zemí, aby obsadil území, jež jim nepatří.

1:6  Neboť hle, dám povstat Chaldejcům, národu krutému a dravému, který půjde do širé země, aby obsadil příbytky, jež nejsou jeho.

1:6  Nebo aj, já vzbudím Kaldejské, národ lítý a rychlý, kterýž zjezdí všecku širokost země, aby dědičně opanoval příbytky jiných,

1:6  Quia ecce ego suscitabo Chaldæos, gentem amaram et velocem, ambulantem super latitudinem terræ, ut possideat tabernacula non sua.

1:7  They are dreadful, and terrible: from themselves shall their judgment, and their burden proceed.

1:7  They are terrible and dreadful: their judgment and their dignity shall proceed of themselves.

1:7  Je příšerný a hrozný, vyhlašuje vlastní svrchované právo.

1:7  Jsou strašliví a úděsní, právo a čest si sami určují.

1:7  Vzbuzuje strach, je obávaný; ⌈od něj samého pochází jeho právo a vznešenost.⌉

1:7  Strašlivý a hrozný, od něhož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde.

1:7  Horribilis et terribilis est : ex semetipsa judicium et onus ejus egredietur.

1:8  Their horses are lighter than leopards, and swifter than evening wolves; and their horsemen shall be spread abroad: for their horsemen shall come from afar, they shall fly as an eagle that maketh haste to eat.

1:8  Their horses also are swifter than the leopards, and are more fierce than the evening wolves: and their horsemen shall spread themselves, and their horsemen shall come from far; they shall fly as the eagle that hasteth to eat.

1:8  Jeho koně jsou hbitější než levharti, dravější než vlci za večera; jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene, letí jako orlice, jež spěchá za kořistí.

1:8  Jejich koně jsou rychlejší než leopard, divočejší než vlci zvečera. Jejich jízda uhání střemhlav, jejich jezdci se ženou zdaleka, letí jak orel, jako když kořist napadá.

1:8  Jeho koně jsou rychlejší než leopardi a hbitější nežli vlci ⌈k večeru.⌉ Jeho koně poskakují, jeho jezdci se přiženou zdaleka, přiletí jako orel nedočkavý se nažrat.

1:8  Koni jeho rychlejší budou než rysové, a lítější nad vlky večerní; veliké množství bude jezdců jeho, kteřížto jezdci jeho zdaleka přijedou, a přiletí jako orlice, kteráž chvátá na pastvu.

1:8  Leviores pardis equi ejus, et velociores lupis vespertinis : et diffundentur equites ejus : equites namque ejus de longe venient ; volabunt quasi aquila festinans ad comedendum.

1:9  They shall all come to the prey, their face is like a burning wind: and they shall gather together captives as the sand.

1:9  They shall come all for violence: their faces shall sup up as the east wind, and they shall gather the captivity as the sand.

1:9  Každý z nich se žene za násilím, dychtivě míří vpřed. Sebral zajatců jak písku.

1:9  Každý přichází páchat násilí, kupředu míří každý z nich, zajatců jak písku sbírají.

1:9  Všichni se ⌈ženou za násilím,⌉ odhodlaně ⌈postupují kupředu,⌉ sbírají zajatce jako písek.

1:9  Každý z nich k utiskování přijde, obrátíce tváři své k východu, když seberou jako písek zajaté.

1:9  Omnes ad prædam venient, facies eorum ventus urens ; et congregabit quasi arenam captivitatem.

1:10  And their prince shall triumph over kings, and princes shall be his laughingstock: and he shall laugh at every strong hold, and shall cast up a mount, and shall take it.

1:10  And they shall scoff at the kings, and the princes shall be a scorn unto them: they shall deride every strong hold; for they shall heap dust, and take it.

1:10  Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu, každé pevnosti se směje, nahrne prach a dobude ji.

1:10  Králům se jen vysmívají, k smíchu jsou jim vladaři. Každé pevnosti se smějí, navrší násep a dobudou ji.

1:10  Králům se posmívají, mocnáři jsou jim k smíchu, všem pevnostem se vysmívají, ⌈navrší náspy⌉ a dobudou je.

1:10  Tentýž i králům se posmívati bude, a knížata smích jemu budou; tentýž každé pevnosti smáti se bude, a zdělaje náspy, dobude jí.

1:10  Et ipse de regibus triumphabit, et tyranni ridiculi ejus erunt ; ipse super omnem munitionem ridebit, et comportabit aggerem, et capiet eam.

1:11  Then shall his spirit be changed, and he shall pass, and fall: this is his strength of his god.

1:11  Then shall his mind change, and he shall pass over, and offend, imputing this his power unto his god.

1:11  Potom přelétne jak vítr a táhne dál obtížen vinou, za boha má vlastní sílu.

1:11  Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč – kdo má svou sílu za boha, se provinil!“

1:11  Potom přejdou jako vítr a pominou. Ten, jenž má svou sílu za boha, však ponese vinu.

1:11  Tehdy promění se duch jeho, a přestoupí i zaviní, mysle, že ta moc jeho boha jeho jest.

1:11  Tunc mutabitur spiritus, et pertransibit, et corruet : hæc est fortitudo ejus dei sui.

1:12  Wast thou not from the beginning, O Lord my God, my holy one, and we shall not die? Lord, thou hast appointed him for judgment: and made him strong for correction.

1:12  Art thou not from everlasting, O Lord my God, mine Holy One? we shall not die. O Lord, thou hast ordained them for judgment; and, O mighty God, thou hast established them for correction.

1:12  Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine, svatý Bože můj? My nezemřeme. Hospodine, pověřil jsi ho soudem, Skálo, uložil jsi mu, aby trestal.

1:12  Copak tu nejsi, Hospodine, od věků? Ty neumíráš, svatý Bože můj. Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud, poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu.

1:12  Ty jsi přece odedávna, Hospodine, můj Bože, můj Svatý, ⌈ty neumíráš.⌉ Hospodine, ustanovil jsi ho k soudu, Skálo, určil jsi ho ke kárání.

1:12  Hospodine Bože můj, Svatý můj, zdaliž ty nejsi od věčnosti? Myť nezemřeme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, ty, ó skálo, k trestání nastrojil jsi ho.

1:12  Numquid non tu a principio, Domine, Deus meus, sancte meus, et non moriemur ? Domine, in judicium posuisti eum, et fortem, ut corriperes, fundasti eum.

1:13  Thy eyes are too pure to behold evil, and thou canst not look on iniquity. Why lookest thou upon them that do unjust things, and holdest thy peace when the wicked devoureth the man that is more just than himself?

1:13  Thou art of purer eyes than to behold evil, and canst not look on iniquity: wherefore lookest thou upon them that deal treacherously, and holdest thy tongue when the wicked devoureth the man that is more righteous than he?

1:13  Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení. Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího?

1:13  Ty máš však čisté oči, nemůžeš přihlížet trápení a dívat se na neštěstí. Proč tedy snášíš proradníky? Proč mlčíš, když darebák požírá spravedlivějšího, než je sám?

1:13  ⌈Tvoje oči jsou příliš čisté, než aby se dívaly na zlo,⌉ nemohou hledět na trápení. Proč tedy hledíš na podvodníky a mlčíš, zatímco ničema pohlcuje spravedlivějšího, nežli je on?

1:13  Čistéť jsou tvé oči, tak že na zlé věci hleděti, a na bezpráví se dívati nemůžeš. Pročež přehlídati máš nešlechetníkům a mlčeti, poněvadž bezbožník sehlcuje spravedlivějšího, než sám jest.

1:13  Mundi sunt oculi tui, ne videas malum, et respicere ad iniquitatem non poteris. Quare respicis super iniqua agentes, et taces devorante impio justiorem se ?

1:14  And thou wilt make men as the fishes of the sea, and as the creeping things that have no ruler.

1:14  And makest men as the fishes of the sea, as the creeping things, that have no ruler over them?

1:14  Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne nikdo?

1:14  Učinil jsi lidi jak ryby v moři, jak drobnou havěť bez vůdce?

1:14  Učinil jsi lidi jako mořské ryby, jako plazy, kteří nad sebou nemají vládce?

1:14  A zanechávati lidí jako ryb mořských, jako zeměplazu, kterýž nemá pána?

1:14  Et facies homines quasi pisces maris, et quasi reptile non habens principem.

1:15  He lifted up all them with his hook, he drew them in his drag, and gathered them into his net: for this he will be glad and rejoice.

1:15  They take up all of them with the angle, they catch them in their net, and gather them in their drag: therefore they rejoice and are glad.

1:15  On udicí vytahuje všechny a lapá je do své sítě, do svého nevodu je chytá. Proto se raduje a jásá.

1:15  Nepřátelé ale všechny loví udicí, tahají čeřenem, chytají do sítí. Proto se radují a jásají,

1:15  Všechny je může vytáhnout na udici, odvléct je ve své síti, sebrat je do svého nevodu; proto se raduje a jásá.

1:15  Všecky napořád udicí vytahuje, zatahuje je sítí svou, a zahrnuje je nevodem svým, protož veselí se a pléše.

1:15  Totum in hamo sublevavit, traxit illud in sagena sua, et congregavit in rete suum. Super hoc lætabitur, et exsultabit.

1:16  Therefore will he offer victims to his drag, and he will sacrifice to his net: because through them his portion is made fat, and his meat dainty.

1:16  Therefore they sacrifice unto their net, and burn incense unto their drag; because by them their portion is fat, and their meat plenteous.

1:16  Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo; neboť skrze ně se mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu.

1:16  proto své síti obětují a svému čeřeni pálí oběti. Vždyť si díky nim užívají do sytosti ty nejvydatnější pokrmy.

1:16  Proto obětuje své síti, pálí kadidlo svému nevodu, neboť díky nim ⌈je jeho podíl úrodný⌉ a jeho potrava tučná.

1:16  Protož síti své obětuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl díl jeho, a strava jeho zlepšena.

1:16  Propterea immolabit sagenæ suæ, et sacrificabit reti suo, quia in ipsis incrassata est pars ejus, et cibus ejus electus.

1:17  For this cause therefore he spreadeth his net, and will not spare continually to slay the nations.

1:17  Shall they therefore empty their net, and not spare continually to slay the nations?

1:17  Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání, bez soucitu vraždit pronárody?

1:17  To budou pořád vyprazdňovat svou síť a bez lítosti vraždit národy?

1:17  Cožpak smí takto vyprazdňovat svou síť, stále bez soucitu pobíjet národy?

1:17  S tím-liž se vším předce zatahovati má sít svou, a ustavičně národy mordovati bez lítosti?

1:17  Propter hoc ergo expandit sagenam suam, et semper interficere gentes non parcet.