CzeCEP - Habakkuk - 1

1:1  Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk.

1:2  Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ.

1:3  Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostli se spory a sváry.

1:4  Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno.

1:5  Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat.

1:6  Já totiž povolám Kaldejce, pronárod krutý a prchlivý, jenž projde široširou zemí, aby se zmocnil příbytků, které mu nepatří.

1:7  Je příšerný a hrozný, vyhlašuje vlastní svrchované právo.

1:8  Jeho koně jsou hbitější než levharti, dravější než vlci za večera; jeho jezdci uhánějí tryskem, jeho jízda se zdaleka žene, letí jako orlice, jež spěchá za kořistí.

1:9  Každý z nich se žene za násilím, dychtivě míří vpřed. Sebral zajatců jak písku.

1:10  Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu, každé pevnosti se směje, nahrne prach a dobude ji.

1:11  Potom přelétne jak vítr a táhne dál obtížen vinou, za boha má vlastní sílu.

1:12  Cožpak nejsi od pradávna, Hospodine, svatý Bože můj? My nezemřeme. Hospodine, pověřil jsi ho soudem, Skálo, uložil jsi mu, aby trestal.

1:13  Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení. Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího?

1:14  Což jsi učinil lidstvo jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nevládne nikdo?

1:15  On udicí vytahuje všechny a lapá je do své sítě, do svého nevodu je chytá. Proto se raduje a jásá.

1:16  Proto obětuje své síti a svému nevodu pálí kadidlo; neboť skrze ně se mu dostává výborného podílu a nejtučnějšího pokrmu.

1:17  Což bude svou síť vyprazdňovat bez přestání, bez soucitu vraždit pronárody?