HABAKKUK
Chapter 3
Haba | CzeCEP | 3:2 | Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu; bojím se o tvoje dílo, Hospodine, v tento čas je zachovej, v tento čas je uveď v známost. V nepokoji pamatuj na slitování! | |
Haba | CzeCEP | 3:3 | Z Témanu přichází Bůh, z hory Páranu Svatý. Nebesa přikrývá velebnost jeho, země je plná chvalozpěvů. | |
Haba | CzeCEP | 3:6 | Stanul, a měří zemi, pohlédl, a zatřásl pronárody; pukají odvěká horstva, pahorky pravěké se hroutí; cesta věčnosti patří jemu. | |
Haba | CzeCEP | 3:7 | Vidím, jak hrouží se v nicotu kúšanské stany, jak se chvějí stanové houně midjanské země. | |
Haba | CzeCEP | 3:8 | Vzpanul snad Hospodin proti řekám? Zda proti řekám plane tvůj hněv nebo tvá prchlivost proti moři? Jedeš na svých ořích, tvoje vozy přivážejí spásu. | |
Haba | CzeCEP | 3:9 | Luk máš připravený ke splnění přísah, daných dávným pokolením. Řekami rozpolcuješ zemi. | |
Haba | CzeCEP | 3:10 | Spatřily tě hory a chvějí se v křeči. Přehnala se průtrž mračen, propastná tůň do křiku se dala, vysoko vzpíná své ruce. | |
Haba | CzeCEP | 3:11 | Do svého obydlí se stáhlo slunce i měsíc, utekly před světlem tvých šípů, před září tvého blištivého kopí. | |
Haba | CzeCEP | 3:13 | Vyšel jsi spasit svůj lid, spasit pomazaného svého. Rozdrtil jsi hlavu svévolníkova domu, obnažils ho od základů k hrdlu. | |
Haba | CzeCEP | 3:14 | Jeho vlastními holemi rozrazil jsi hlavu jeho knížat, ženoucích se jako smršť, aby mě rozprášili; jásali divoce, jako by už tajně pozřeli utištěného. | |
Haba | CzeCEP | 3:16 | Uslyšel jsem o tom a celý se třesu, chci se ozvat a rty se mi chvějí; jakoby kostižer zachvátil mé kosti, podlamují se pode mnou nohy. Budu však klidně očekávat den soužení, až přitáhnou a přepadnou lid. | |
Haba | CzeCEP | 3:17 | I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, | |