DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Corinthians - 4

4:1  Let a man so account of us as of the ministers of Christ and the dispensers of the mysteries of God.

4:1  Let a man so account of us, as of the ministers of Christ, and stewards of the mysteries of God.

4:1  Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství.

4:1  Považujte nás tedy za Kristovy služebníky a za správce Božích tajemství.

4:1  Ať o nás každý smýšlí jako o služebnících Kristových a správcích Božích tajemství.

4:1  Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.

4:1  Sic nos existimet homo ut ministros Christi, et dispensatores mysteriorum Dei.

4:2  Here now it is required among the dispensers that a man be found faithful.

4:2  Moreover it is required in stewards, that a man be found faithful.

4:2  Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.

4:2  Od správce se žádá jen jedno – aby byl shledán věrným.

4:2  A od správců se nakonec vyžaduje, aby byl každý shledán věrným.

4:2  Dále pak vyhledává se při šafářích, aby každý věrný nalezen byl.

4:2  Hic jam quæritur inter dispensatores ut fidelis quis inveniatur.

4:3  But to me it is a very small thing to be judged by you or by man's day. But neither do I judge my own self.

4:3  But with me it is a very small thing that I should be judged of you, or of man’s judgment: yea, I judge not mine own self.

4:3  Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou;

4:3  Co o mně soudíte vy anebo lidé vůbec, to pro mě znamená velmi málo; nezáleží mi dokonce ani na vlastním úsudku.

4:3  Pro mne je pramálo důležité, zda mě posuzujete vy nebo lidský soud. Ale ani já sám sebe neposuzuji.

4:3  Mně pak to za nejmenší jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž ani sám sebe soudím.

4:3  Mihi autem pro minimo est ut a vobis judicer, aut ab humano die : sed neque meipsum judico.

4:4  For I am not conscious to myself of anything. Yet am I not hereby justified: but he that judgeth me is the Lord.

4:4  For I know nothing by myself; yet am I not hereby justified: but he that judgeth me is the Lord.

4:4  ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán.

4:4  Mé svědomí je čisté, ale tím ještě nejsem ospravedlněn; mým soudcem je přece Pán.

4:4  Ničeho, co by svědčilo proti mně, si sice nejsem vědom, ale tím nejsem ospravedlněn; ten, kdo mne posuzuje, je Pán.

4:4  Nebo ač do sebe nic nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.

4:4  Nihil enim mihi conscius sum, sed non in hoc justificatus sum : qui autem judicat me, Dominus est.

4:5  Therefore, judge not before the time: until the Lord come, who both will bring to light the hidden things of darkness and will make manifest the counsels of the hearts. And then shall every man have praise from God.

4:5  Therefore judge nothing before the time, until the Lord come, who both will bring to light the hidden things of darkness, and will make manifest the counsels of the hearts: and then shall every man have praise of God.

4:5  Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.

4:5  Nevynášejte tedy předčasné soudy. Až přijde Pán, osvětlí, co je skryté ve tmě, zjeví úmysly srdcí a tehdy každého ocení Bůh.

4:5  Proto nic nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví úmysly srdcí. A tehdy se každému dostanepochvaly od Boha.

4:5  Protož nesuďte nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.

4:5  Itaque nolite ante tempus judicare, quoadusque veniat Dominus : qui et illuminabit abscondita tenebrarum, et manifestabit consilia cordium : et tunc laus erit unicuique a Deo.

4:6  But these things, brethren, I have in a figure transferred to myself and to Apollo, for your sakes: that in us you may learn that one be not puffed up against the other for another, above that which is written.

4:6  And these things, brethren, I have in a figure transferred to myself and to Apollos for your sakes; that ye might learn in us not to think of men above that which is written, that no one of you be puffed up for one against another.

4:6  Toto jsem, bratří, kvůli vám vztáhl na sebe a na Apolla, abyste se na nás naučili, co znamená ‚ne nad to, co je psáno‘, a nikdo se nepyšnil jedním z nás proti druhému.

4:6  Bratři, použil jsem tu sebe a Apolla jako příklady, abyste se na nás mohli poučit, co znamená „nejít nad to, co je psáno“. Ať se tedy nikdo kvůli jednomu z nás nepovyšuje nad druhého.

4:6  Toto jsem, bratři, vztáhl na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili [smýšlet] ne nad to, co je napsáno, abyste se kvůli jednomu učiteli nenadýmali jeden nad druhého.

4:6  Tyto pak věci, bratří, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.

4:6  Hæc autem, fratres, transfiguravi in me et Apollo, propter vos : ut in nobis discatis, ne supra quam scriptum est, unus adversus alterum infletur pro alio.

4:7  For who distinguisheth thee? Or what hast thou that thou hast not received, and if thou hast received, why dost thou glory, as if thou hadst not received it?

4:7  For who maketh thee to differ from another? and what hast thou that thou didst not receive? now if thou didst receive it, why dost thou glory, as if thou hadst not received it?

4:7  Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?

4:7  Kdo tě udělal tak důležitým? Máš snad něco, co jsi nedostal? A když jsi všechno dostal, jak to, že se chlubíš, jako bys to nedostal?

4:7  Vždyť kdo ⌈ti dává vyniknout⌉? Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal?

4:7  Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?

4:7  Quis enim te discernit ? quid autem habes quod non accepisti ? si autem accepisti, quid gloriaris quasi non acceperis ?

4:8  You are now full: you are now become rich: you reign without us; and I would to God you did reign, that we also might reign with you.

4:8  Now ye are full, now ye are rich, ye have reigned as kings without us: and I would to God ye did reign, that we also might reign with you.

4:8  Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi!

4:8  Už máte všechno, už jste zbohatli! Bez nás kralujete! Kéž byste ale kralovali tak, abychom mohli kralovat s vámi.

4:8  Už jste nasyceni, už jste zbohatli, bez nás jste začali kralovat. Kéž byste kralovali, ale tak, abychom i my kralovali spolu s vámi.

4:8  Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my spolu s vámi kralovali.

4:8  Jam saturati estis, jam divites facti estis : sine nobis regnatis : et utinam regnetis, ut et nos vobiscum regnemus.

4:9  For I think that God hath set forth us apostles, the last, as it were men appointed to death. We are made a spectacle to the world and to angels and to men.

4:9  For I think that God hath set forth us the apostles last, as it were appointed to death: for we are made a spectacle unto the world, and to angels, and to men.

4:9  Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se podívanou světu, andělům i lidem.

4:9  Připadá mi, že Bůh nám apoštolům určil poslední místo v řadě, abychom se jako odsouzenci k smrti stali podívanou světu – lidem i andělům.

4:9  Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil jako poslední, jako odsouzené na smrt, neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem.

4:9  Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.

4:9  Puto enim quod Deus nos Apostolos novissimos ostendit, tamquam morti destinatos : quia spectaculum facti sumus mundo, et angelis, et hominibus.

4:10  We are fools for Christs sake, but you are wise in Christ: we are weak, but you are strong: you are honourable, but we without honour.

4:10  We are fools for Christ’s sake, but ye are wise in Christ; we are weak, but ye are strong; ye are honourable, but we are despised.

4:10  My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.

4:10  Z nás jsou kvůli Kristu blázni, ale vy jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy však silní; vy máte slávu, my však ostudu.

4:10  My jsme blázni kvůli Kristu, ale vy jste rozumnív Kristu; my jsme slabí, vy však silní; vy slavní, my beze cti.

4:10  My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.

4:10  Nos stulti propter Christum, vos autem prudentes in Christo : nos infirmi, vos autem fortes : vos nobiles, nos autem ignobiles.

4:11  Even unto this hour we both hunger and thirst and are naked and are buffeted and have no fixed abode.

4:11  Even unto this present hour we both hunger, and thirst, and are naked, and are buffeted, and have no certain dwellingplace;

4:11  Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,

4:11  Do této chvíle trpíme hladem a žízní, chodíme v hadrech, snášíme rány, nemáme domov.

4:11  Až do této hodiny hladovíme a žízníme, jsme skoro nazí, dostáváme rány, jsme bez domova,

4:11  Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,

4:11  Usque in hanc horam et esurimus, et sitimus, et nudi sumus, et colaphis cædimur, et instabiles sumus,

4:12  And we labour, working with our own hands. We are reviled: and we bless. We are persecuted: and we suffer it.

4:12  And labour, working with our own hands: being reviled, we bless; being persecuted, we suffer it:

4:12  s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme,

4:12  Vlastníma rukama těžce pracujeme; když nám spílají, žehnáme; když nás pronásledují, my to snášíme;

4:12  lopotíme se prací vlastních rukou. Když nám spílají, žehnáme, když nás pronásledují, snášíme to,

4:12  A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma. Uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, snášíme.

4:12  et laboramus operantes manibus nostris : maledicimur, et benedicimus : persecutionem patimur, et sustinemus :

4:13  We are blasphemed: and we entreat. We are made as the refuse of this world, the offscouring of all, even until now.

4:13  Being defamed, we intreat: we are made as the filth of the world, and are the offscouring of all things unto this day.

4:13  když nám zlořečí, odpovídáme laskavě. Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje.

4:13  když nás pomlouvají, povzbuzujeme. Dosud jsme bráni za špínu světa, za vůbec nejhorší spodinu.

4:13  když jsme haněni, domlouváme. Stali jsme se jakoby smetím tohoto světa, vyvrheli pro všechny až doposud.

4:13  Když se nám rouhají, modlíme se; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, povrhel u všech, až posavad.

4:13  blasphemamur, et obsecramus : tamquam purgamenta hujus mundi facti sumus, omnium peripsema usque adhuc.

4:14  I write not these things to confound you: but I admonish you as my dearest children.

4:14  I write not these things to shame you, but as my beloved sons I warn you.

4:14  Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás jako své milované děti napomenul.

4:14  Nepíšu to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti.

4:14  Toto nepíšu, abych vás zahanboval, ale napomínám vás jako své milované děti.

4:14  Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.

4:14  Non ut confundam vos, hæc scribo, sed ut filios meos carissimos moneo.

4:15  For if you have ten thousand instructors in Christ, yet not many fathers. For in Christ Jesus, by the gospel, I have begotten you.

4:15  For though ye have ten thousand instructors in Christ, yet have ye not many fathers: for in Christ Jesus I have begotten you through the gospel.

4:15  I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium.

4:15  I kdybyste v Kristu měli tisíce pěstounů, neznamená to, že máte mnoho otců. Byl jsem to já, kdo vás skrze evangelium zplodil v Kristu Ježíši,

4:15  Neboť i kdybyste měli deset tisíc vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodil skrze evangelium.

4:15  Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.

4:15  Nam si decem millia pædagogorum habeatis in Christo, sed non multos patres. Nam in Christo Jesu per Evangelium ego vos genui.

4:16  Wherefore, I beseech you, be ye followers of me as I also am of Christ.

4:16  Wherefore I beseech you, be ye followers of me.

4:16  Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu!

4:16  a tak vás prosím, řiďte se mým příkladem.

4:16  Prosím vás tedy: ⌈Napodobujte mě⌉!

4:16  Protož prosím vás, buďte následovníci moji.

4:16  Rogo ergo vos, imitatores mei estote, sicut et ego Christi.

4:17  For this cause have I sent to you Timothy, who is my dearest son and faithful in the Lord. Who will put you in mind of my ways, which are in Christ Jesus: as I teach every where in every church.

4:17  For this cause have I sent unto you Timotheus, who is my beloved son, and faithful in the Lord, who shall bring you into remembrance of my ways which be in Christ, as I teach every where in every church.

4:17  Právě proto jsem k vám poslal Timotea, svého v Pánu milovaného a věrného syna. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi.

4:17  Proto také za vámi posílám Timotea, svého milovaného a věrného syna v Pánu, který vám připomene mé způsoby v Kristu Ježíši, jak je učím v každé církvi, kam přijdu.

4:17  Proto jsem k vám poslal Timotea, který je mým milovaným a věrným synem v Pánu. On vám připomene moje cesty v Kristu [Ježíši], jak učím všude v každém sboru.

4:17  Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýž jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.

4:17  Ideo misi ad vos Timotheum, qui est filius meus carissimus, et fidelis in Domino : qui vos commonefaciet vias meas, quæ sunt in Christo Jesu, sicut ubique in omni ecclesia doceo.

4:18  As if I would not come to you, so some are puffed up.

4:18  Now some are puffed up, as though I would not come to you.

4:18  Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu;

4:18  Někteří se začali povyšovat, jako bych k vám už neměl přijít.

4:18  Někteří z vás se stali domýšlivými, jako bych k vám už neměl přijít.

4:18  Rovně jako bych neměl k vám přijíti, naduli se někteří.

4:18  Tamquam non venturus sim ad vos, sic inflati sunt quidam.

4:19  But I will come to you shortly, if the Lord will: and will know, not the speech of them that are puffed up, but the power.

4:19  But I will come to you shortly, if the Lord will, and will know, not the speech of them which are puffed up, but the power.

4:19  ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou.

4:19  Ale dá-li Pán, přijdu k vám už brzy, a poznám ne řeči těch povýšenců, ale jejich moc.

4:19  Ale přijdu k vám brzy, bude–li Pán chtít, a poznám nikoli řeč těch domýšlivců, ale jejich moc.

4:19  Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.

4:19  Veniam autem ad vos cito, si Dominus voluerit : et cognoscam non sermonem eorum qui inflati sunt, sed virtutem.

4:20  For the kingdom of God is not in speech, but in power.

4:20  For the kingdom of God is not in word, but in power.

4:20  Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.

4:20  Boží království totiž není v řeči, ale v moci.

4:20  Neboť Boží království nespočívá v řeči, ale v moci.

4:20  Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.

4:20  Non enim in sermone est regnum Dei, sed in virtute.

4:21  What will you? Shall I come to you with a rod? Or in charity and in the spirit of meekness?

4:21  What will ye? shall I come unto you with a rod, or in love, and in the spirit of meekness?

4:21  Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?

4:21  Co chcete? Abych k vám přišel s holí, anebo s duchem lásky a mírnosti?

4:21  Co chcete? Mám k vám přijít s holí, nebo s láskou a v duchu mírnosti?

4:21  Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?

4:21  Quid vultis ? in virga veniam ad vos, an in caritate, et spiritu mansuetudinis ?