DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - I Peter - 4

4:1  Christ therefore having suffered in the flesh, be you also armed with the same thought: for he that hath suffered in the flesh hath ceased from sins:

4:1  Forasmuch then as Christ hath suffered for us in the flesh, arm yourselves likewise with the same mind: for he that hath suffered in the flesh hath ceased from sin;

4:1  Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.

4:1  I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem,

4:1  Když tedy Kristus [za nás] trpěl v těle, i vy se vyzbrojte týmž smýšlením, ⌈totiž že⌉ ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem,

4:1  Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, že ten, kdož trpěl na těle, přestal od hříchu,

4:1  Forasmuch then as Christ hath suffered for us in the flesh, arm yourselves likewise with the same mind: for he that hath suffered in the flesh hath ceased from sin;

4:1  Forasmuch then as Christ suffered in the flesh, arm yourselves also with the same mind; for he who has suffered in the flesh has ceased from sin;

4:1  For as much then as Christ has suffered for us in the flesh, arm yourselves likewise with the same mind: for he that has suffered in the flesh has ceased from sin;

4:1  Christo igitur passo in carne, et vos eadem cogitatione armamini : quia qui passus est in carne, desiit a peccatis :

4:2  That now he may live the rest of his time in the flesh, not after the desires of men but according to the will of God.

4:2  That he no longer should live the rest of his time in the flesh to the lusts of men, but to the will of God.

4:2  Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží.

4:2  takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.

4:2  abyste po zbývající čas života v těle již nežili podle lidských žádostí, nýbrž podle Boží vůle.

4:2  K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po ten čas, což ho ještě zůstává.

4:2  That he no longer should live the rest of [his] time in the flesh to the lusts of men, but to the will of God.

4:2  that you no longer should live the rest of your time in the flesh for the lusts of men, but for the will of God.

4:2  That he no longer should live the rest of his time in the flesh to the lusts of men, but to the will of God.

4:2  ut jam non desideriis hominum, sed voluntati Dei, quod reliquum est in carne vivat temporis.

4:3  For the time past is sufficient to have fulfilled the will of the Gentiles, for them who have walked in riotousness, lusts, excess of wine, revellings, banquetings and unlawful worshipping of idols.

4:3  For the time past of our life may suffice us to have wrought the will of the Gentiles, when we walked in lasciviousness, lusts, excess of wine, revellings, banquetings, and abominable idolatries:

4:3  Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství.

4:3  Už máme dost toho marnění času, v jakém si libují pohané: života v nestydatých vášních, v opilství, obžerství, v pitkách a v nechutné modloslužbě.

4:3  Dost již zajisté na tom, že jste v uplynulém čase života vykonávali vůli pohanů, když jste žili v bezuzdnostech, v žádostech, v opilství,v hýření, v pitkách a v nedovoleném uctívání model.

4:3  Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života, v němž jsme líbosti pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství, a v ohyzdném modlosloužení.

4:3  For the time past of [our] life may suffice us to have wrought the will of the Gentiles, when we walked in lasciviousness, lusts, excess of wine, revelings, banquetings, and abominable idolatries:

4:3  For enough time in the past has been spent doing the will of the Gentiles, and having walked in lewdness, lusts, drunken binges, orgies, carousings, and abominable idolatries.

4:3  For the time past of our life may suffice us to have worked the will of the Gentiles, when we walked in lasciviousness, lusts, excess of wine, revelings, parties, and abominable idolatries:

4:3  Sufficit enim præteritum tempus ad voluntatem gentium consummandam his qui ambulaverunt in luxuriis, desideriis, vinolentiis, comessationibus, potationibus, et illicitis idolorum cultibus.

4:4  Wherein they think it strange that you run not with them into the same confusion of riotousness: speaking evil of you.

4:4  Wherein they think it strange that ye run not with them to the same excess of riot, speaking evil of you:

4:4  Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás.

4:4  Když už se s nimi nevrháte do bezbřehé prostopášnosti, je jim to divné a pomlouvají vás.

4:4  Proto se diví, že s nimi neběháte do téhož proudu prostopášnosti, a urážejí vás.

4:4  A protož když s nimi neběháte k takovému vydávání se v rozpustilost, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.

4:4  In which they think it strange that ye run not with [them] to the same excess of riot, speaking evil of [you]:

4:4  They think it is strange that you do not run with them into the same excess of riot, blaspheming:

4:4  Wherein they think it strange that you run not with them to the same excess of riot, speaking evil of you:

4:4  In quo admirantur non concurrentibus vobis in eamdem luxuriæ confusionem, blasphemantes.

4:5  Who shall render account to him who is ready to judge the living and the dead.

4:5  Who shall give account to him that is ready to judge the quick and the dead.

4:5  Však vydají počet tomu, kdo je připraven soudit živé i mrtvé.

4:5  Jednou však musí složit účty Tomu, který je připraven soudit živé i mrtvé.

4:5  Ti vydají počet tomu, kdo je připraven soudit živé i mrtvé.

4:5  Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.

4:5  Who shall give account to him that is ready to judge the living and the dead.

4:5  who will give account to him who is ready to judge the living and the dead.

4:5  Who shall give account to him that is ready to judge the quick and the dead.

4:5  Qui reddent rationem ei qui paratus est judicare vivos et mortuos.

4:6  For, for this cause was the gospel preached also to the dead: That they might be judged indeed according to men, in the flesh: but may live according to God, in the Spirit.

4:6  For for this cause was the gospel preached also to them that are dead, that they might be judged according to men in the flesh, but live according to God in the spirit.

4:6  Proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby byli u Boha živi v Duchu, ačkoliv byli za svého života u lidí odsouzeni.

4:6  Proto bylo evangelium zvěstováno i těm, kdo jsou už mrtví – ačkoli byli jako lidé v těle odsouzeni, v Duchu jsou živí u Boha.

4:6  Vždyť proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby žili podle Boha v Duchu, ačkoli byli ⌈podle lidí⌉ v těle odsouzeni.

4:6  Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podlé lidí z strany těla, ale živi byli podlé Boha duchem.

4:6  For, for this cause was the gospel preached also to them that are dead, that they might be judged according to men in the flesh, but live according to God in the spirit.

4:6  For to this end the Good News was preached even to the dead, that they might be judged indeed as men in the flesh, but live as to God in the spirit.

4:6  For for this cause was the gospel preached also to them that are dead, that they might be judged according to men in the flesh, but live according to God in the spirit.

4:6  Propter hoc enim et mortuis evangelizatum est : ut judicentur quidem secundum homines in carne, vivant autem secundum Deum in spiritu.

4:7  But the end of all is at hand. Be prudent therefore and watch in prayers.

4:7  But the end of all things is at hand: be ye therefore sober, and watch unto prayer.

4:7  Konec všech věcí je blízko. Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám.

4:7  Všemu nadešel konec. Proto se vzpamatujte a probuďte se k modlitbám,

4:7  Konec všeho se přiblížil. Staňte se tedy rozvážnými a střízlivými k modlitbám.

4:7  Všemuť se pak přibližuje konec.

4:7  But the end of all things is at hand: be ye therefore sober, and watch to prayer.

4:7  But the end of all things is near. Therefore be of sound mind, self-controlled, and sober in prayer.

4:7  But the end of all things is at hand: be you therefore sober, and watch to prayer.

4:7  Omnium autem finis appropinquavit. Estote itaque prudentes, et vigilate in orationibus.

4:8  But before all things have a constant mutual charity among yourselves: for charity covereth a multitude of sins.

4:8  And above all things have fervent charity among yourselves: for charity shall cover the multitude of sins.

4:8  Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů.

4:8  především si ale zachovejte vzájemnou lásku, vždyť „láska přikryje množství hříchů.“

4:8  Především k sobě mějte vroucí lásku, neboť láska přikrývá množství hříchů.

4:8  A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.

4:8  And above all things have fervent charity among yourselves: for charity will cover a multitude of sins.

4:8  Above all things be earnest in your love among yourselves, for love covers a multitude of sins.

4:8  And above all things have fervent charity among yourselves: for charity shall cover the multitude of sins.

4:8  Ante omnia autem, mutuam in vobismetipsis caritatem continuam habentes : quia caritas operit multitudinem peccatorum.

4:9  Using hospitality one towards another, without murmuring,

4:9  Use hospitality one to another without grudging.

4:9  Buďte jedni k druhým pohostinní a nestěžujte si na to!

4:9  Bez řečí si navzájem projevujte pohostinnost.

4:9  Buďte jedni k druhým pohostinní, a to bez reptání.

4:9  Buďte vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.

4:9  Use hospitality one to another without grudging.

4:9  Be hospitable to one another without grumbling.

4:9  Use hospitality one to another without grudging.

4:9  Hospitales invicem sine murmuratione.

4:10  As every man hath received grace, ministering the same one to another: as good stewards of the manifold grace of God.

4:10  As every man hath received the gift, even so minister the same one to another, as good stewards of the manifold grace of God.

4:10  Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti.

4:10  Každý z vás dostal nějaký dar, a tak si jimi navzájem služte jako dobří správci rozmanité Boží milosti.

4:10  Dary milosti, podle toho, jak jej každý přijal, si služte navzájem jako dobří správci rozličné Boží milosti.

4:10  Jeden každý jakž vzal dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.

4:10  As every man hath received the gift, [even so] minister the same one to another, as good stewards of the manifold grace of God.

4:10  As each has received a gift, employ it in serving one another, as good managers of the grace of God in its various forms.

4:10  As every man has received the gift, even so minister the same one to another, as good stewards of the manifold grace of God.

4:10  Unusquisque, sicut accepit gratiam, in alterutrum illam administrantes, sicut boni dispensatores multiformis gratiæ Dei.

4:11  If any man speak, let him speak, as the words of God. If any minister, let him do it, as of the power which God administereth: that in all things God may be honoured through Jesus Christ: to whom is glory and empire for ever and ever. Amen.

4:11  If any man speak, let him speak as the oracles of God; if any man minister, let him do it as of the ability which God giveth: that God in all things may be glorified through Jesus Christ, to whom be praise and dominion for ever and ever. Amen.

4:11  Kdo káže, ať zvěstuje slovo Boží. Kdo slouží, ať to činí ze síly, kterou dává Bůh - tak aby se všecko dělo k oslavě Boží skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva i moc na věky věků. Amen.

4:11  Když někdo mluví, ať jsou to Boží slova; když někdo slouží, ať je to v síle, kterou dává Bůh, aby byl Bůh vždy oslavován skrze Ježíše Krista, jemuž patří sláva i moc na věky věků! Amen.

4:11  Mluví–li někdo, ať mluví jakožto Boží výroky. Slouží–li někdo, ať slouží ze síly,kterou poskytuje Bůh, aby byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista, jemuž patří sláva a moc na věky věků. Amen.

4:11  Mluví-li kdo, mluviž jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, čiň to jako z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterýž má slávu a císařství na věky věků. Amen.

4:11  If any man speaketh [let him speak] as the oracles of God; if any man ministereth [let him do it] as of the ability which God giveth: that God in all things may be glorified through Jesus Christ; to whom be praise and dominion for ever and ever. Amen.

4:11  If anyone speaks, let it be as it were the very words of God. If anyone serves, let it be as of the strength which God supplies, that in all things God may be glorified through Jesus Christ, to whom belong the glory and the dominion forever and ever. Amen.

4:11  If any man speak, let him speak as the oracles of God; if any man minister, let him do it as of the ability which God gives: that God in all things may be glorified through Jesus Christ, to whom be praise and dominion for ever and ever. Amen.

4:11  Si quis loquitur, quasi sermones Dei : si quis ministrat, tamquam ex virtute, quam administrat Deus : ut in omnibus honorificetur Deus per Jesum Christum : cui est gloria et imperium in sæcula sæculorum. Amen.

4:12  Dearly beloved, think not strange the burning heat which is to try you: as if some new thing happened to you.

4:12  Beloved, think it not strange concerning the fiery trial which is to try you, as though some strange thing happened unto you:

4:12  Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého,

4:12  Milovaní, nedivte se té zkoušce ohněm, jež na vás přišla – není to přece nic divného.

4:12  Milovaní, nedivte se té výhni ⌈zkoušek mezi vámi⌉, která vám nastává, jako by se vám dálo něco divného,

4:12  Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.

4:12  Beloved, think it not strange concerning the fiery trial which is to try you, as though some strange thing happened to you:

4:12  Beloved, do not be astonished at the fiery trial which has come upon you, to test you, as though a strange thing happened to you.

4:12  Beloved, think it not strange concerning the fiery trial which is to try you, as though some strange thing happened to you:

4:12  Carissimi, nolite peregrinari in fervore, qui ad tentationem vobis fit, quasi novi aliquid vobis contingat :

4:13  But if you partake of the sufferings of Christ, rejoice that, when his glory shall be revealed, you may also be glad with exceeding joy.

4:13  But rejoice, inasmuch as ye are partakers of Christ’s sufferings; that, when his glory shall be revealed, ye may be glad also with exceeding joy.

4:13  ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva.

4:13  Spíše se radujte, že máte podíl na Kristově utrpení, vždyť až se zjeví jeho sláva, budete jásat radostí!

4:13  ale když máte podíl na Kristových utrpeních, radujte se, abyste se stejně radovali a jásali i při zjevení jeho slávy.

4:13  Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.

4:13  But rejoice, seeing ye are partakers of Christ's sufferings; that, when his glory shall be revealed, ye may be glad also with exceeding joy.

4:13  But because you are partakers of Christ's sufferings, rejoice; that at the revelation of his glory you also may rejoice with exceeding joy.

4:13  But rejoice, inasmuch as you are partakers of Christ's sufferings; that, when his glory shall be revealed, you may be glad also with exceeding joy.

4:13  sed communicantes Christi passionibus gaudete, ut et in revelatione gloriæ ejus gaudeatis exsultantes.

4:14  If you be reproached for the name of Christ, you shall be blessed: for that which is of the honour, glory and power of God, and that which is his Spirit resteth upon you.

4:14  If ye be reproached for the name of Christ, happy are ye; for the spirit of glory and of God resteth upon you: on their part he is evil spoken of, but on your part he is glorified.

4:14  Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.

4:14  Když nesete urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.

4:14  Jste–li tupeni pro jméno Kristovo, jste blahoslavení, neboť na vás spočívá Duch slávy [a moci], Duch Boží.

4:14  Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterýž z strany jich zajisté rouhán, ale z strany vaší oslavován bývá.

4:14  If ye are reproached for the name of Christ, happy [are ye]; for the spirit of glory and of God resteth upon you. On their part he is evil spoken of, but on your part he is glorified.

4:14  If you are insulted for the name of Christ, you are blessed; because the Spirit of glory and of God rests on you.

4:14  If you be reproached for the name of Christ, happy are you; for the spirit of glory and of God rests on you: on their part he is evil spoken of, but on your part he is glorified.

4:14  Si exprobramini in nomine Christi, beati eritis : quoniam quod est honoris, gloriæ, et virtutis Dei, et qui est ejus Spiritus, super vos requiescit.

4:15  But let none of you suffer as a murderer or a thief or a railer or coveter of other men's things.

4:15  But let none of you suffer as a murderer, or as a thief, or as an evildoer, or as a busybody in other men’s matters.

4:15  Ale ať nikdo z vás netrpí za vraždu, za krádež nebo jiný zlý čin anebo za intriky.

4:15  Ať nikdo z vás netrpí jako vrah, zloděj, zločinec nebo udavač.

4:15  Ať nikdo z vás netrpí jako vrah nebo zloděj nebo zločinec nebo jako pletichář.

4:15  Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, neb zloděj, neb zločinec, neb všetečný.

4:15  But let none of you suffer as a murderer, or [as] a thief, or [as] an evil-doer, or as a busy-body in other men's matters.

4:15  For let none of you suffer as a murderer, or a thief, or an evil doer, or a meddler in other men's matters.

4:15  But let none of you suffer as a murderer, or as a thief, or as an evildoer, or as a busybody in other men's matters.

4:15  Nemo autem vestrum patiatur ut homicida, aut fur, aut maledicus, aut alienorum appetitor.

4:16  But, if as a Christian, let him not be ashamed: but let him glorify God in that name.

4:16  Yet if any man suffer as a Christian, let him not be ashamed; but let him glorify God on this behalf.

4:16  Kdo však trpí za to, že je křesťan, ať se nestydí, ale slaví Boha, že smí nosit toto jméno.

4:16  Trpí-li však jako křesťan, ať se za to nestydí, ale chválí za to jméno Boha.

4:16  Jestliže však trpí jako křesťan,ať se nestydí, ale slaví Boha ⌈v tomto jménu⌉.

4:16  Jestliže pak jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavuj Boha v té částce.

4:16  Yet if [any man suffereth] as a Christian, let him not be ashamed; but let him glorify God on this behalf.

4:16  But if one of you suffers for being a Christian, let him not be ashamed; but let him glorify God in this name.

4:16  Yet if any man suffer as a Christian, let him not be ashamed; but let him glorify God on this behalf.

4:16  Si autem ut christianus, non erubescat : glorificet autem Deum in isto nomine :

4:17  For the time is, that judgment should begin at the house of God. And if at first at us, what shall be the end of them that believe not the gospel of God?

4:17  For the time is come that judgment must begin at the house of God: and if it first begin at us, what shall the end be of them that obey not the gospel of God?

4:17  Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího. Jestliže začíná od vás, jaký bude konec těch, kteří se Božímu evangeliu vzpírají?

4:17  Přišel čas soudu a první na řadě je Boží dům. Je-li to, co se děje nám, teprve začátek, jaký konec čeká ty, kdo odmítají Boží evangelium?

4:17  Neboť je čas, aby soud začal od domu Božího. Tedy jestliže nejprve od nás, jaký bude konec těch, kteří jsou neposlušni Božího evangelia?

4:17  Nebo jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?

4:17  For the time [is come] that judgment must begin at the house of God: and if [it] first [beginneth] at us, what will [be] the end of them that obey not the gospel of God?

4:17  For the time has come for judgment to begin with the household of God. If it begins first with us, what will happen to those who do not obey the Good News of God?

4:17  For the time is come that judgment must begin at the house of God: and if it first begin at us, what shall the end be of them that obey not the gospel of God?

4:17  quoniam tempus est ut incipiat judicium a domo Dei. Si autem primum a nobis, quis finis eorum, qui non credunt Dei Evangelio ?

4:18  And if the just man shall scarcely be saved, where shall the ungodly and the sinner appear?

4:18  And if the righteous scarcely be saved, where shall the ungodly and the sinner appear?

4:18  ‚Jestliže i spravedlivý bude stěží zachráněn, kde se ocitne bezbožný a hříšný?‘

4:18  „Je-li spravedlivý stěží spasen, co bude s bezbožným a hříšníkem?“

4:18  A jestliže je stěží zachráněn spravedlivý, kde se ukáže bezbožník a hříšník?

4:18  A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?

4:18  And if the righteous is scarcely saved, where will the ungodly and the sinner appear?

4:18  "If it is hard for the righteous to be saved, what will happen to the ungodly and the sinner?"

4:18  And if the righteous scarcely be saved, where shall the ungodly and the sinner appear?

4:18  et si justus vix salvabitur, impius et peccator ubi parebunt ?

4:19  Wherefore let them also that suffer according to the will of God commend their souls in good deeds to the faithful Creator.

4:19  Wherefore let them that suffer according to the will of God commit the keeping of their souls to him in well doing, as unto a faithful Creator.

4:19  A tak ti, kteří trpí podle vůle Boží, ať svěří své duše věrnému Stvořiteli a činí dobré.

4:19  Ať proto ti, kdo trpí podle Boží vůle, svěřují své duše věrnému Stvořiteli a pokračují v dobrém jednání.

4:19  Proto i ti, kteří trpí podle vůle Boží, ať v konání dobra svěří své duše věrnému Stvořiteli.

4:19  A protož i ti, kteříž trpí podlé vůle Boží, jakožto věrnému stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.

4:19  Wherefore, let them that suffer according to the will of God, commit the keeping of their souls [to him] in well-doing, as to a faithful Creator.

4:19  Therefore let them also who suffer according to the will of God in doing good entrust their souls to him, as to a faithful Creator.

4:19  Why let them that suffer according to the will of God commit the keeping of their souls to him in well doing, as to a faithful Creator.

4:19  Itaque et hi, qui patiuntur secundum voluntatem Dei, fideli Creatori commendent animas suas in benefactis.