CzeCEP - II Corinthians - 3

3:1  To zase začínáme sami sebe doporučovat? Či potřebujeme snad jako někdo doporučující listy k vám nebo od vás?

3:2  Naším doporučujícím listem jste vy sami; je napsán na našem srdci, všichni jej znají a mohou číst.

3:3  Je přece zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných deskách, nýbrž na živých deskách lidských srdcí.

3:4  Odvažujeme se to říci, protože důvěřujeme v Boha skrze Krista.

3:5  Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha,

3:6  který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život.

3:7  Jestliže smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti, a přece byla nastolena s oslňující slávou, takže synové Izraele nemohli pohlédnout na tvář Mojžíšovu pro její pomíjivou zář -

3:8  oč slavnější bude služba Ducha!

3:9  Byla-li služba vedoucí k odsouzení slavná, oč ji převyšuje služba spravedlnosti!

3:10  Ano, ona sláva vůbec nebyla slávou ve srovnání s touto slávou vše přesahující!

3:11  Jestliže přišlo slavně to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává!

3:12  Když tedy máme takovou naději, smíme vystupovat s plnou otevřeností a jistotou.

3:13  Nepočínáme si jako Mojžíš, který zahaloval svou tvář závojem, aby synové Izraele nespatřili konec té pomíjející záře.

3:14  Avšak jejich myšlení na tom ustrnulo. Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že je zrušen v Kristu.

3:15  A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj.

3:16  Avšak ‚když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn‘.

3:17  Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.

3:18  Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně.