DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - James - 3

3:1  Be ye not many masters, my brethren, knowing that you receive the greater judgment.

3:1  My brethren, be not many masters, knowing that we shall receive the greater condemnation.

3:1  Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.

3:1  Nesnažte se mnozí stát učiteli, bratři moji – vězte, že budeme souzeni přísněji.

3:1  Nebuďte mnozí učiteli, moji bratři; víte, že ⌈budeme souzeni přísněji⌉.

3:1  Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.

3:1  Nolite plures magistri fieri fratres mei, scientes quoniam majus judicium sumitis.

3:2  For in many things we all offend. If any man offend not in word, the same is a perfect man. He is able also with a bridle to lead about the whole body.

3:2  For in many things we offend all. If any man offend not in word, the same is a perfect man, and able also to bridle the whole body.

3:2  Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.

3:2  Všichni přece v mnohém chybujeme. Kdo nechybuje ve slově, dosáhl dokonalosti a je schopen se ovládat v každém ohledu.

3:2  Neboť všichni ⌈často chybujeme. Kdo nechybuje⌉ ve slově, ten je dokonalý muž, schopný držet na uzdě i celé tělo.

3:2  V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.

3:2  In multis enim offendimus omnes. Si quis in verbo non offendit, hic perfectus est vir : potest etiam freno circumducere totum corpus.

3:3  For if we put bits into the mouths of horses, that they may obey us: and we turn about their whole body.

3:3  Behold, we put bits in the horses’ mouths, that they may obey us; and we turn about their whole body.

3:3  Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.

3:3  Když dáme koním do huby udidlo, abychom je zkrotili, můžeme pak ovládat celé jejich tělo.

3:3  ⌈Dáváme–li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím⌉ celé jejich tělo.

3:3  An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.

3:3  Si autem equis frena in ora mittimus ad consentiendum nobis, et omne corpus illorum circumferimus.

3:4  Behold also ships, whereas they are great and are driven by strong winds, yet are they turned about with a small helm, whithersoever the force of the governor willeth.

3:4  Behold also the ships, which though they be so great, and are driven of fierce winds, yet are they turned about with a very small helm, whithersoever the governor listeth.

3:4  Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.

3:4  I mohutné lodě hnané prudkým větrem řídí malé kormidlo, kamkoli kormidelník chce.

3:4  Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí.

3:4  An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.

3:4  Ecce et naves, cum magnæ sint, et a ventis validis minentur, circumferuntur a modico gubernaculo ubi impetus dirigentis voluerit.

3:5  Even so the tongue is indeed a little member and boasteth great things. Behold how small a fire kindleth a great wood.

3:5  Even so the tongue is a little member, and boasteth great things. Behold, how great a matter a little fire kindleth!

3:5  Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!

3:5  Stejně tak i jazyk je malý sval, ale co všechno dokáže! Považte, jak dokáže maličký oheň zapálit veliký les.

3:5  Tak i jazyk je malý úd, ale honosí se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, a jak velký les zapálí!

3:5  Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!

3:5  Ita et lingua modicum quidem membrum est, et magna exaltat. Ecce quantus ignis quam magnam silvam incendit !

3:6  And the tongue is a fire, a world of iniquity. The tongue is placed among our members, which defileth the whole body and inflameth the wheel of our nativity, being set on fire by hell.

3:6  And the tongue is a fire, a world of iniquity: so is the tongue among our members, that it defileth the whole body, and setteth on fire the course of nature; and it is set on fire of hell.

3:6  I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.

3:6  I jazyk je oheň! Mezi všemi orgány našeho těla představuje jazyk svět zla. Poskvrňuje celé tělo a spaluje celý běh života, neboť je rozpalován peklem.

3:6  I jazyk je oheň, svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje celé tělo, zapaluje ⌈běh našeho života⌉ a sám je zapalován Gehennou.

3:6  Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného.

3:6  Et lingua ignis est, universitas iniquitatis. Lingua constituitur in membris nostris, quæ maculat totum corpus, et inflammat rotam nativitatis nostræ inflammata a gehenna.

3:7  For every nature of beasts and of birds and of serpents and of the rest is tamed and hath been tamed, by the nature of man.

3:7  For every kind of beasts, and of birds, and of serpents, and of things in the sea, is tamed, and hath been tamed of mankind:

3:7  Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,

3:7  Lidstvo se pokouší zkrotit každý druh zvířat, ptáků, plazů i mořských tvorů a daří se mu to,

3:7  Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským,

3:7  Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;

3:7  Omnis enim natura bestiarum, et volucrum, et serpentium, et ceterorum domantur, et domita sunt a natura humana :

3:8  But the tongue no man can tame, an unquiet evil, full of deadly poison.

3:8  But the tongue can no man tame; it is an unruly evil, full of deadly poison.

3:8  ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.

3:8  ale jazyk žádný člověk zkrotit neumí. Je to nezvládnutelné zlo, plné smrtelného jedu.

3:8  ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu.

3:8  Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.

3:8  linguam autem nullus hominum domare potest : inquietum malum, plena veneno mortifero.

3:9  By it we bless God and the Father: and by it we curse men who are made after the likeness of God.

3:9  Therewith bless we God, even the Father; and therewith curse we men, which are made after the similitude of God.

3:9  Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.

3:9  Jím dobrořečíme Pánu a Otci, jím také zlořečíme lidem stvořeným k Boží podobě.

3:9  Jím dobrořečíme Pánu a Otci, a jím také zlořečíme lidem, učiněným podle Boží podoby.

3:9  Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.

3:9  In ipsa benedicimus Deum et Patrem : et in ipsa maledicimus homines, qui ad similitudinem Dei facti sunt.

3:10  Out of the same mouth proceedeth blessing and cursing. My brethren, these things ought not so to be.

3:10  Out of the same mouth proceedeth blessing and cursing. My brethren, these things ought not so to be.

3:10  Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.

3:10  Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání. Bratři moji, tak to nemá být!

3:10  Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!

3:10  Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.

3:10  Ex ipso ore procedit benedictio et maledictio. Non oportet, fratres mei, hæc ita fieri.

3:11  Doth a fountain send forth, out of the same hole, sweet and bitter water?

3:11  Doth a fountain send forth at the same place sweet water and bitter?

3:11  Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?

3:11  Chrlí snad pramen ze stejného ústí sladkou i hořkou vodu?

3:11  Cožpak chrlí pramen z téhož otvoru vodu sladkou i hořkou?

3:11  Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?

3:11  Numquid fons de eodem foramine emanat dulcem et amaram aquam ?

3:12  Can the fig tree, my brethren, bear grapes? Or the vine, figs? So neither can the salt water yield sweet.

3:12  Can the fig tree, my brethren, bear olive berries? either a vine, figs? so can no fountain both yield salt water and fresh.

3:12  Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu.

3:12  Může snad, bratři moji, fíkovník plodit olivy anebo vinná réva fíky? Stejně tak solný pramen nevydává sladkou vodu.

3:12  Moji bratři, může fíkovník nést olivy nebo réva fíky? [Tak] ani slaný pramen nevydá sladkou vodu.

3:12  Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.

3:12  Numquid potest, fratres mei, ficus uvas facere, aut vitis ficus ? Sic neque salsa dulcem potest facere aquam.

3:13  Who is a wise man and endued with knowledge, among you? Let him shew, by a good contestation, his work in the meekness of wisdom.

3:13  Who is a wise man and endued with knowledge among you? let him shew out of a good conversation his works with meekness of wisdom.

3:13  Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.

3:13  Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti.

3:13  Kdo je mezi vámi moudrýa rozumný? Ať ukáže dobrým způsobem života své skutky v moudré tichosti.

3:13  Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.

3:13  Quis sapiens et disciplinatus inter vos ? Ostendat ex bona conversatione operationem suam in mansuetudine sapientiæ.

3:14  But if you have bitter zeal, and there be contention in your hearts: glory not and be not liars against the truth.

3:14  But if ye have bitter envying and strife in your hearts, glory not, and lie not against the truth.

3:14  Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se moudrostí a nelžete proti pravdě.

3:14  Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se a nelžete proti pravdě.

3:14  Máte–li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete proti pravdě.

3:14  Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.

3:14  Quod si zelum amarum habetis, et contentiones sint in cordibus vestris : nolite gloriari, et mendaces esse adversus veritatem :

3:15  For this is not wisdom, descending from above: but earthly, sensual, devilish.

3:15  This wisdom descendeth not from above, but is earthly, sensual, devilish.

3:15  To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská.

3:15  To není moudrost přicházející shůry, ale ta pozemská, pudová a ďábelská.

3:15  To není moudrost sestupující shůry, ale pozemská, duševní, démonská.

3:15  Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.

3:15  non est enim ista sapientia desursum descendens : sed terrena, animalis, diabolica.

3:16  For where envying and contention is: there is inconstancy and every evil work.

3:16  For where envying and strife is, there is confusion and every evil work.

3:16  Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.

3:16  Kde je totiž závist a svárlivost, tam vzniká nepokoj a kdejaká špatnost.

3:16  Vždyť kde je závist a soupeření, tam je zmatek a kdejaká špatná věc.

3:16  Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.

3:16  Ubi enim zelus et contentio, ibi inconstantia et omne opus pravum.

3:17  But the wisdom that is from above, first indeed is chaste, then peaceable, modest, easy to be persuaded, consenting to the good, full of mercy and good fruits, without judging, without dissimulation.

3:17  But the wisdom that is from above is first pure, then peaceable, gentle, and easy to be intreated, full of mercy and good fruits, without partiality, and without hypocrisy.

3:17  Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.

3:17  Moudrost, která je shůry, je ale především čistá, dále pokojná, vlídná, povolná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nestranná a nepokrytecká.

3:17  Moudrost shůry je především čistá, potom pokojná, mírná, poddajná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nepochybující, bez přetvářky.

3:17  Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.

3:17  Quæ autem desursum est sapientia, primum quidem pudica est, deinde pacifica, modesta, suadibilis, bonis consentiens, plena misericordia et fructibus bonis, non judicans, sine simulatione.

3:18  And the fruit of justice is sown in peace, to them that make peace.

3:18  And the fruit of righteousness is sown in peace of them that make peace.

3:18  Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.

3:18  Ti, kdo rozsévají pokoj, sklidí ovoce spravedlnosti.

3:18  Ovoce spravedlnosti je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj.

3:18  Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.

3:18  Fructus autem justitiæ, in pace seminatur, facientibus pacem.