DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Titus - 1

1:1  Paul, a servant of God and an apostle of Jesus Christ, according to the faith of the elect of God and the acknowledging of the truth, which is according to godliness:

1:1  Paul, a servant of God, and an apostle of Jesus Christ, according to the faith of God’s elect, and the acknowledging of the truth which is after godliness;

1:1  Pavel, Boží služebník a apoštol Ježíše Krista, poslaný k tomu, aby Boží vyvolené přivedl k víře a k poznání pravdy našeho náboženství,

1:1  Pavel, Boží služebník a apoštol Ježíše Krista, poslaný zvěstovat Božím vyvoleným víru, aby poznali pravdu a žili zbožně

1:1  Pavel, otrok Boží a apoštol Ježíše Krista pro víru Božích vyvolených a pro poznání pravdy, která je podle zbožnosti

1:1  Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podlé víry vyvolených Božích, a známosti pravdy, kteráž jest podlé pobožnosti,

1:1  Paul, a servant of God, and an apostle of Jesus Christ, according to the faith of God's elect, and the acknowledging of the truth which is according to godliness;

1:1  Paul, a servant of God, and an apostle of Jesus Christ, according to the faith of God's chosen ones, and the knowledge of the truth which is according to godliness,

1:1  Paul, a servant of God, and an apostle of Jesus Christ, according to the faith of God's elect, and the acknowledging of the truth which is after godliness;

1:1  Paulus servus Dei, Apostolus autem Jesu Christi secundum fidem electorum Dei, et agnitionem veritatis, quæ secundum pietatem est

1:2  Unto the hope of life everlasting, which God, who lieth not, hath promised before the times of the world:

1:2  In hope of eternal life, which God, that cannot lie, promised before the world began;

1:2  aby měli naději na věčný život, jejž slíbil pravdomluvný Bůh před věky, a ve svůj čas

1:2  v naději věčného života. Bůh, který nikdy nelže, nám tento život zaslíbil před začátkem věků

1:2  na základě naděje věčného života, jejž před ⌈věčnými časy⌉ zaslíbil Bůh, který nemůže lhát

1:2  K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, kterýž nikdy neklamá, Bůh,

1:2  In hope of eternal life, which God, who cannot lie, promised before the world began;

1:2  in hope of eternal life, which God, who cannot lie, promised before time began;

1:2  In hope of eternal life, which God, that cannot lie, promised before the world began;

1:2  in spem vitæ æternæ, quam promisit qui non mentitur, Deus, ante tempora sæcularia :

1:3  But hath in due times manifested his word in preaching, which is committed to me according to the commandment of God our Saviour:

1:3  But hath in due times manifested his word through preaching, which is committed unto me according to the commandment of God our Saviour;

1:3  zjevil své slovo v kázání, které mi bylo svěřeno z rozkazu našeho Spasitele Boha -

1:3  a toto své slovo zjevil v pravý čas skrze kázání, jež mi z nařízení našeho Spasitele Boha bylo svěřeno.

1:3  a který ve svůj čas zjevil své slovove zvěsti, která mi byla svěřena podle příkazu našeho Zachránce Boha --

1:3  Zjevil pak časy svými to slovo své, skrze kázaní mně svěřené, podlé zřízení spasitele našeho Boha,

1:3  But hath in due times manifested his word through preaching, which is committed to me according to the commandment of God our Savior;

1:3  but in his own time revealed his word in the message with which I was entrusted according to the commandment of God our Savior;

1:3  But has in due times manifested his word through preaching, which is committed to me according to the commandment of God our Savior;

1:3  manifestavit autem temporibus suis verbum suum in prædicatione, quæ credita est mihi secundum præceptum Salvatoris nostri Dei :

1:4  To Titus, my beloved son according to the common faith, grace and peace, from God the Father and from Christ Jesus our Saviour.

1:4  To Titus, mine own son after the common faith: Grace, mercy, and peace, from God the Father and the Lord Jesus Christ our Saviour.

1:4  Titovi, vlastnímu synu ve společné víře: Milost a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Spasitele.

1:4  Titovi, vlastnímu synu v obecné víře: Milost a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Spasitele.

1:4  Titovi, ⌈vlastnímu synu⌉ podle společné víry: ⌈Milost, [milosrdenství] a pokoj od Boha Otce⌉ a Krista Ježíše, našeho Zachránce.

1:4  Titovi, vlastnímu synu u víře obecné: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista spasitele našeho.

1:4  To Titus, [my] own son after the common faith: Grace, mercy, [and] peace, from God the Father, and the Lord Jesus Christ our Savior.

1:4  to Titus, my true child according to a common faith: Grace and peace from God the Father and the Lord Jesus Christ our Savior.

1:4  To Titus, my own son after the common faith: Grace, mercy, and peace, from God the Father and the Lord Jesus Christ our Savior.

1:4  Tito dilecto filio secundum communem fidem, gratia, et pax a Deo Patre, et Christo Jesu Salvatore nostro.

1:5  For this cause I left thee in Crete: that thou shouldest set in order the things that are wanting and shouldest ordain priests in every city, as I also appointed thee:

1:5  For this cause left I thee in Crete, that thou shouldest set in order the things that are wanting, and ordain elders in every city, as I had appointed thee:

1:5  Proto jsem tě ponechal na Krétě, abys uvedl do pořádku, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti nařídil.

1:5  Nechal jsem tě na Krétě proto, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a podle mých pokynů ustanovil po městech starší.

1:5  Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal:

1:5  Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil, a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil,

1:5  For this cause I left thee in Crete, that thou shouldst set in order the things that are wanting, and ordain elders in every city, as I had appointed thee:

1:5  I left you in Crete for this reason, that you would set in order the things that were lacking, and appoint elders in every city, as I directed you;

1:5  For this cause left I you in Crete, that you should set in order the things that are wanting, and ordain elders in every city, as I had appointed you:

1:5  Hujus rei gratia reliqui te Cretæ, ut ea quæ desunt, corrigas, et constituas per civitates presbyteros, sicut et ego disposui tibi,

1:6  If any be without crime, the husband of one wife. having faithful children, not accused of riot or unruly.

1:6  If any be blameless, the husband of one wife, having faithful children not accused of riot or unruly.

1:6  Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost.

1:6  Takový člověk musí být bezúhonný: věrný manžel, který má věřící děti, jimž nelze vytknout prostopášnost nebo vzpouru.

1:6  je–li kdo bez úhony, muž jedné ženy, ⌈jenž má⌉ věřící děti, ⌈jemuž se nedá vytknout prostopášnost⌉ nebo nepoddajnost.

1:6  Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bůjní, aneb nepoddaní.

1:6  If any is blameless, the husband of one wife, having faithful children, not accused of riot, or disorderly.

1:6  if anyone is blameless, the husband of one wife, having children who believe, who are not accused of loose or unruly behavior.

1:6  If any be blameless, the husband of one wife, having faithful children not accused of riot or unruly.

1:6  si quis sine crimine est, unius uxoris vir, filios habens fideles, non in accusatione luxuriæ, aut non subditos.

1:7  For a bishop must be without crime, as the steward of God: not proud, not subject to anger, nor given to wine, no striker, not greedy of filthy lucre:

1:7  For a bishop must be blameless, as the steward of God; not selfwilled, not soon angry, not given to wine, no striker, not given to filthy lucre;

1:7  Neboť biskup má být bezúhonný jako správce Božího domu. Nemá být nadutý, zlostný, pijan, rváč, ziskuchtivý.

1:7  Představený musí být jakožto Boží správce bezúhonný: nesmí být samolibý, vznětlivý, opilec, hrubián ani prospěchář,

1:7  Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný,

1:7  Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne piján vína, ne bitec, ne žádostivý mrzkého zisku,

1:7  For a bishop must be blameless, as the steward of God; not self-willed, not soon angry, not given to wine, no striker, not given to filthy lucre;

1:7  For the overseer must be blameless, as God's steward; not self-pleasing, not easily angered, not given to wine, not violent, not greedy for dishonest gain;

1:7  For a bishop must be blameless, as the steward of God; not self-willed, not soon angry, not given to wine, no striker, not given to filthy lucre;

1:7  Oportet enim episcopum sine crimine esse, sicut Dei dispensatorem : non superbum, non iracundum, non vinolentum, non percussorem, non turpis lucri cupidum :

1:8  But given to hospitality, gentle, sober, just, holy, continent:

1:8  But a lover of hospitality, a lover of good men, sober, just, holy, temperate;

1:8  Má být pohostinný, dobrý, rozvážný, spravedlivý, zbožný, zdrženlivý,

1:8  ale pohostinný, milovník dobra, rozvážný, spravedlivý, svatý a ukázněný.

1:8  ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný,

1:8  Ale přívětivý k hostem, milovník dobrých, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,

1:8  But a lover of hospitality, a lover of good men, sober, just, holy, temperate;

1:8  but given to hospitality, as a lover of good, sober minded, fair, holy, self-controlled;

1:8  But a lover of hospitality, a lover of good men, sober, just, holy, temperate;

1:8  sed hospitalem, benignum, sobrium, justum, sanctum, continentem,

1:9  Embracing that faithful word which is according to doctrine, that he may be able to exhort in sound doctrine and to convince the gainsayers.

1:9  Holding fast the faithful word as he hath been taught, that he may be able by sound doctrine both to exhort and to convince the gainsayers.

1:9  pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.

1:9  Musí se pevně držet spolehlivých slov Pánova učení, tak aby uměl nejen povzbuzovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce.

1:9  musí se pevně držet spolehlivého slova, ⌈jak bylo vyučováno⌉, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.

1:9  Pilně se přídržící věrné řeči k vyučování dostatečné, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.

1:9  Holding fast the faithful word as he hath been taught, that he may be able by sound doctrine both to exhort and to convince the gainsayers.

1:9  holding to the faithful word which is according to the teaching, that he may be able to exhort in the sound doctrine, and to convict those who contradict him.

1:9  Holding fast the faithful word as he has been taught, that he may be able by sound doctrine both to exhort and to convince the disputers.

1:9  amplectentem eum, qui secundum doctrinam est, fidelem sermonem : ut potens sit exhortari in doctrina sana, et eos qui contradicunt, arguere.

1:10  For there are also many disobedient, vain talkers and seducers: especially they who are of the circumcision.

1:10  For there are many unruly and vain talkers and deceivers, specially they of the circumcision:

1:10  Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce.

1:10  Je totiž spousta buřičů, žvanilů a svůdců, zvláště mezi obřezanými,

1:10  Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch ze Židů.

1:10  Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí, zvláště ti, kteříž jsou z obřízky.

1:10  For there are many disorderly and vain talkers and deceivers, specially they of the circumcision:

1:10  For there are also many unruly men, vain talkers and deceivers, especially those of the circumcision,

1:10  For there are many unruly and vain talkers and deceivers, specially they of the circumcision:

1:10  Sunt enim multi etiam inobedientes, vaniloqui, et seductores : maxime qui de circumcisione sunt :

1:11  Who must be reproved, who subvert whole houses, teaching things which they ought not, for filthy lucre's sake.

1:11  Whose mouths must be stopped, who subvert whole houses, teaching things which they ought not, for filthy lucre’s sake.

1:11  Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny.

1:11  a těm se musejí zacpat ústa. Pro mrzký zisk učí nemístným věcem a rozvracejí tak celé rodiny.

1:11  Těm je třeba zacpávat ústa, neboť rozvracejí celé rodiny, když pro hanebný zisk učí, co by neměli.

1:11  Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.

1:11  Whose mouths must be stopped, who subvert whole houses, teaching things which they ought not, for the sake of sordid gain.

1:11  whose mouths must be stopped; men who overthrow whole houses, teaching things which they ought not, for dishonest gain's sake.

1:11  Whose mouths must be stopped, who subvert whole houses, teaching things which they ought not, for filthy lucre's sake.

1:11  quos oportet redargui : qui universas domos subvertunt, docentes quæ non oportet, turpis lucri gratia.

1:12  One of them a prophet of their own, said: The Cretans are always liars, evil beasts, slothful bellies.

1:12  One of themselves, even a prophet of their own, said, The Cretians are alway liars, evil beasts, slow bellies.

1:12  Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: ‚Kréťané jsou samí lháři, zlá zvířata, lenivá břicha.‘

1:12  Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: „Kréťané jsou věční lháři, zlé bestie, líné pupky!“

1:12  Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř, líná břicha.

1:12  Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok: Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.

1:12  One of themselves, [even] a prophet of their own, said, The Cretians [are] always liars, evil beasts, slow bellies.

1:12  One of them, a prophet of their own, said, "Cretans are always liars, evil beasts, and idle gluttons."

1:12  One of themselves, even a prophet of their own, said, The Cretians are always liars, evil beasts, slow bellies.

1:12  Dixit quidam ex illis, proprius ipsorum propheta : Cretenses semper mendaces, malæ bestiæ, ventres pigri.

1:13  This testimony is true. Wherefore, rebuke them sharply, that they may be sound in the faith:

1:13  This witness is true. Wherefore rebuke them sharply, that they may be sound in the faith;

1:13  A je to pravdivé svědectví. Proto je přísně kárej, aby měli zdravou víru

1:13  Měl úplnou pravdu. Proto je přísně napomínej, ať jsou zdraví ve víře

1:13  Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře

1:13  Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,

1:13  This testimony is true: wherefore rebuke them sharply, that they may be sound in the faith;

1:13  This testimony is true. For this cause, reprove them sharply, that they may be sound in the faith,

1:13  This witness is true. Why rebuke them sharply, that they may be sound in the faith;

1:13  Testimonium hoc verum est. Quam ob causam increpa illos dure, ut sani sint in fide,

1:14  Not giving heed to Jewish fables and commandments of men who turn themselves away from the truth.

1:14  Not giving heed to Jewish fables, and commandments of men, that turn from the truth.

1:14  a nedrželi se židovských bájí a příkazů lidí, kteří se odvracejí od pravdy.

1:14  a nezabývají se židovskými bájemi a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.

1:14  a nedbali na židovské báje a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.

1:14  Nešetříce Židovských básní a přikázaní lidí těch, kteříž se odvracují od pravdy.

1:14  Not giving heed to Jewish fables, and commandments of men that turn from the truth.

1:14  not paying attention to Jewish myths and commandments of men who turn away from the truth.

1:14  Not giving heed to Jewish fables, and commandments of men, that turn from the truth.

1:14  non intendentes judaicis fabulis, et mandatis hominum, aversantium se a veritate.

1:15  All things are clean to the clean: but to them that are defiled and to unbelievers, nothing is clean: but both their mind and their conscience are defiled.

1:15  Unto the pure all things are pure: but unto them that are defiled and unbelieving is nothing pure; but even their mind and conscience is defiled.

1:15  Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny.

1:15  Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic – nemají totiž čistou mysl ani svědomí.

1:15  Čistým je vše čisté. Avšak poskvrněným a nevěřícím nic není čisté, ale je poskvrněná jak jejich mysl, tak svědomí.

1:15  Všecko zajisté čisté jest čistým, poškvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poškvrněna jest i mysl jejich i svědomí.

1:15  To the pure all things [are] pure: but to them that are defiled and unbelieving [is] nothing pure; but even their mind and conscience is defiled.

1:15  To the pure, all things are pure; but to those who are defiled and unbelieving, nothing is pure; but both their mind and their conscience are defiled.

1:15  To the pure all things are pure: but to them that are defiled and unbelieving is nothing pure; but even their mind and conscience is defiled.

1:15  Omnia munda mundis : coinquinatis autem et infidelibus, nihil est mundum, sed inquinatæ sunt eorum et mens et conscientia.

1:16  They profess that they know God: but in their works they deny him: being abominable and incredulous and to every good work reprobate.

1:16  They profess that they know God; but in works they deny him, being abominable, and disobedient, and unto every good work reprobate.

1:16  Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopni jakéhokoli dobrého skutku.

1:16  Prohlašují, že znají Boha, ale svými skutky to popírají. Jsou nesnesitelní, nepovolní a nepřipravení konat jakékoli dobro.

1:16  Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají. Jsou ohavní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému skutku.

1:16  Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.

1:16  They profess that they know God; but in works they deny [him], being abominable, and disobedient, and to every good work reprobate.

1:16  They profess that they know God, but by their works they deny him, being abominable, disobedient, and unfit for any good work.

1:16  They profess that they know God; but in works they deny him, being abominable, and disobedient, and to every good work reprobate.

1:16  Confitentur se nosse Deum, factis autem negant : cum sint abominati, et incredibiles, et ad omne opus bonum reprobi.