DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Exodus - 13

13:1  And the Lord spoke to Moses, saying:

13:1  And the Lord spake unto Moses, saying,

13:1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

13:1  Hospodin k Mojžíšovi znovu promluvil:

13:1  Pak Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

13:1  I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

13:1  And the LORD spoke to Moses, saying,

13:1  The Lord spoke to Moses, saying,

13:1  And the LORD spoke to Moses, saying,

13:1  Locutusque est Dominus ad Moysen, dicens :

13:2  Sanctify unto me every firstborn that openeth the womb among the children of Israel, as well of men as of beasts: for they are all mine.

13:2  Sanctify unto me all the firstborn, whatsoever openeth the womb among the children of Israel, both of man and of beast: it is mine.

13:2  „Posvěť mi všechno prvorozené, co mezi Izraelci otvírá lůno, ať z lidí či z dobytka. Je to moje!“

13:2  „Zasvěť mi všechny prvorozené. Všechno, co mezi Izraelci otvírá lůno, jak z lidí, tak z dobytka, je mé.“

13:2  Posvěť mi mezi syny Izraele všechno prvorozené otvírající každé lůno, z lidí i z dobytka; patří to mně.

13:2  Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.

13:2  Sanctify to me all the first-born, whatever openeth the womb among the children of Israel, [both] of man and of beast: it [is] mine.

13:2  "Sanctify to me all of the firstborn, whatever opens the womb among the children of Israel, both of man and of animal. It is mine."

13:2  Sanctify to me all the firstborn, whatever opens the womb among the children of Israel, both of man and of beast: it is mine.

13:2  Sanctifica mihi omne primogenitum quod aperit vulvam in filiis Israël, tam de hominibus quam de jumentis : mea sunt enim omnia.

13:3  And Moses said to the people: Remember this day in which you came forth out of Egypt, and out of the house of bondage, for with a strong hand hath the Lord brought you forth out of this place: that you eat no leavened bread.

13:3  And Moses said unto the people, Remember this day, in which ye came out from Egypt, out of the house of bondage; for by strength of hand the Lord brought you out from this place: there shall no leavened bread be eaten.

13:3  Mojžíš řekl lidu: „Pamatujte na tento den, kdy jste vyšli z Egypta, z domu otroctví. Hospodin vás odtud vyvedl pevnou rukou. Proto se nesmí jíst nic kvašeného.

13:3  Mojžíš tedy lidu řekl: „Pamatuj na tento den, v němž jsi vyšel z Egypta, z domu otroctví, neboť Hospodin vás odtud vyvedl silou své ruky. Proto ať se nejí nic kvašeného.

13:3  Mojžíš tedy lidu řekl: Pamatujte na tento den, kdy jste vyšli z Egypta z domu otroctví, neboť silnou rukou vás Hospodin vyvedl z toho místa. Proto nebudete jíst nic kvašeného.

13:3  Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného.

13:3  And Moses said to the people, Remember this day, in which ye came out from Egypt, out of the house of bondage; for by strength of hand the LORD brought you out from this [place]: there shall no leavened bread be eaten.

13:3  Moses said to the people, "Remember this day, in which you came out from Egypt, out of the house of bondage; for by strength of hand the Lord brought you out from this place. No leavened bread shall be eaten.

13:3  And Moses said to the people, Remember this day, in which you came out from Egypt, out of the house of bondage; for by strength of hand the LORD brought you out from this place: there shall no leavened bread be eaten.

13:3  Et ait Moyses ad populum : Mementote diei hujus in qua egressi estis de Ægypto et de domo servitutis, quoniam in manu forti eduxit vos Dominus de loco isto : ut non comedatis fermentatum panem.

13:4  This day you go forth in the month of new corn.

13:4  This day came ye out in the month Abib.

13:4  Vycházíte dnes, v měsíci ábíbu.

13:4  Dnes vycházíte, v měsíci avivu.

13:4  Dnes vycházíte, v měsíci ábíbu.

13:4  Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.

13:4  This day ye came out in the month Abib.

13:4  This day you go forth in the month Abib.

13:4  This day came you out in the month Abib.

13:4  Hodie egredimini mense novarum frugum.

13:5  And when the Lord shall have brought thee into the land of the Chanaanite, and the Hethite, and the Amorrhite, and the Hevite, and the Jebusite, which he swore to thy fathers that he would give thee, a land that floweth with milk and honey, thou shalt celebrate this manner of sacred rites in this month.

13:5  And it shall be when the Lord shall bring thee into the land of the Canaanites, and the Hittites, and the Amorites, and the Hivites, and the Jebusites, which he sware unto thy fathers to give thee, a land flowing with milk and honey, that thou shalt keep this service in this month.

13:5  Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Chivejců a Jebúsejců, o níž se zavázal tvým otcům přísahou, že ji dá tobě, zemi oplývající mlékem a medem, budeš v ní tohoto měsíce konat tuto službu:

13:5  Až tě Hospodin přivede do země Kanaánců, Chetejců, Emorejců, Hivejců a Jebusejců, o níž přísahal tvým otcům, že ti ji dá, do země oplývající mlékem a medem, budete v tento měsíc konat tento obřad:

13:5  Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Chivejců a Jebúsejců, o které přísahal tvým otcům, že ti ji dá, do země oplývající mlékem a medem, budeš v tomto měsíci konat tuto službu:

13:5  Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc.

13:5  And it shall be when the LORD shall bring thee into the land of the Canaanites, and the Hittites, and the Amorites, and the Hivites, and the Jebusites, which he swore to thy fathers to give thee, a land flowing with milk and honey; that thou shalt keep this service in this month.

13:5  It shall be, when the Lord your God shall bring you into the land of the Canaanite, and the Hittite, and the Amorite, and the Hivite, and the Jebusite, which he swore to your fathers to give you, a land flowing with milk and honey, that you shall keep this service in this month.

13:5  And it shall be when the LORD shall bring you into the land of the Canaanites, and the Hittites, and the Amorites, and the Hivites, and the Jebusites, which he swore to your fathers to give you, a land flowing with milk and honey, that you shall keep this service in this month.

13:5  Cumque introduxerit te Dominus in terram Chananæi, et Hethæi, et Amorrhæi, et Hevæi, et Jebusæi, quam juravit patribus tuis ut daret tibi, terram fluentem lacte et melle, celebrabis hunc morem sacrorum mense isto.

13:6  Seven days shalt thou eat unleavened bread: and on the seventh day shall be the solemnity of the Lord.

13:6  Seven days thou shalt eat unleavened bread, and in the seventh day shall be a feast to the Lord.

13:6  Sedm dní budeš jíst nekvašené chleby. Sedmého dne bude slavnost Hospodinova.

13:6  Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby a sedmého dne bude Hospodinova slavnost.

13:6  Sedm dnů budeš jíst nekvašené chleby; sedmý den bude Hospodinův svátek.

13:6  Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.

13:6  Seven days shalt thou eat unleavened bread, and in the seventh day [shall be] a feast to the LORD.

13:6  Seven days you shall eat unleavened bread, and in the seventh day shall be a feast to the Lord.

13:6  Seven days you shall eat unleavened bread, and in the seventh day shall be a feast to the LORD.

13:6  Septem diebus vesceris azymis : et in die septimo erit solemnitas Domini.

13:7  Unleavened bread shall you eat seven days: there shall not be seen any thing leavened with thee, nor in all thy coasts.

13:7  Unleavened bread shall be eaten seven days; and there shall no leavened bread be seen with thee, neither shall there be leaven seen with thee in all thy quarters.

13:7  Nekvašené chleby se budou jíst po sedm dní. Nespatří se u tebe nic kvašeného, na celém tvém území se u tebe nespatří žádný kvas.

13:7  Po sedm dní se budou jíst nekvašené chleby. Nevyskytne se u tebe nic kvašeného, na celém tvém území se nevyskytne kvas.

13:7  Nekvašené chleby se budou jíst po sedm dnů. Neukáže se u tebe nic kvašeného, ani se u tebe na celém tvém území neukáže kvas.

13:7  Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých.

13:7  Unleavened bread shall be eaten seven days: and there shall no leavened bread be seen with thee, neither shall there be leaven seen with thee in all thy quarters.

13:7  Unleavened bread shall be eaten throughout the seven days; and no leavened bread shall be seen with you, neither shall there be yeast seen with you, in all your borders.

13:7  Unleavened bread shall be eaten seven days; and there shall no leavened bread be seen with you, neither shall there be leaven seen with you in all your quarters.

13:7  Azyma comedetis septem diebus : non apparebit apud te aliquid fermentatum, nec in cunctis finibus tuis.

13:8  And thou shalt tell thy son in that day, saying: This is what the Lord did to me when I came forth out of Egypt.

13:8  And thou shalt shew thy son in that day, saying, This is done because of that which the Lord did unto me when I came forth out of Egypt.

13:8  V onen den svému synovi oznámíš: ‚To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta‘.

13:8  V ten den řekneš svým dětem: ‚To kvůli tomu, co pro mě udělal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.‘

13:8  A v onen den svému synu oznámíš: To je kvůli tomu, co mi Hospodin prokázal, když jsem vycházel z Egypta.

13:8  A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.

13:8  And thou shalt show thy son in that day, saying, [This is done] because of that [which] the LORD did to me when I came forth out of Egypt.

13:8  You shall tell your son in that day, saying, 'It is because of that which the Lord did for me when I came forth out of Egypt.'

13:8  And you shall show your son in that day, saying, This is done because of that which the LORD did to me when I came forth out of Egypt.

13:8  Narrabisque filio tuo in die illo, dicens : Hoc est quod fecit mihi Dominus quando egressus sum de Ægypto.

13:9  And it shall be as a sign in thy hand, and as a memorial before thy eyes; and that the law of the Lord be always in thy mouth, for with a strong hand the Lord hath brought thee out of the land of Egypt.

13:9  And it shall be for a sign unto thee upon thine hand, and for a memorial between thine eyes, that the Lord’s law may be in thy mouth: for with a strong hand hath the Lord brought thee out of Egypt.

13:9  A budeš to mít jako znamení na své ruce a jako připomínku mezi svýma očima, aby v tvých ústech zůstal Hospodinův zákon, neboť pevnou rukou tě vyvedl Hospodin z Egypta.

13:9  A budeš to mít jako znamení na své ruce a jako připomínku mezi svýma očima, aby Hospodinův zákon zůstával ve tvých ústech, neboť Hospodin tě vyvedl z Egypta mocnou rukou.

13:9  A budeš to mít za znamení na ruce a za připomínku mezi očima, aby Hospodinův zákon byl ve tvých ústech, protože silnou rukou tě Hospodin vyvedl z Egypta.

13:9  A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.

13:9  And it shall be for a sign to thee upon thy hand, and for a memorial between thy eyes; that the LORD'S law may be in thy mouth: for with a strong hand hath the LORD brought thee out of Egypt.

13:9  It shall be for a sign to you on your hand, and for a memorial between your eyes, that the law of the Lord may be in your mouth; for with a strong hand the Lord has brought you out of Egypt.

13:9  And it shall be for a sign to you on your hand, and for a memorial between your eyes, that the LORD's law may be in your mouth: for with a strong hand has the LORD brought you out of Egypt.

13:9  Et erit quasi signum in manu tua, et quasi monimentum ante oculos tuos : et ut lex Domini semper sit in ore tuo, in manu enim forti eduxit te Dominus de Ægypto.

13:10  Thou shalt keep this observance at the set time from days to days.

13:10  Thou shalt therefore keep this ordinance in his season from year to year.

13:10  Budeš dbát na toto nařízení ve stanovený čas rok co rok.

13:10  Proto zachovávej toto ustanovení v patřičný čas rok co rok.

13:10  A toto ustanovení budeš zachovávat v jeho určený čas ⌈rok co rok.⌉

13:10  Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.

13:10  Thou shalt therefore keep this ordinance in its season from year to year.

13:10  You shall therefore keep this ordinance in its season from year to year.

13:10  You shall therefore keep this ordinance in his season from year to year.

13:10  Custodies hujuscemodi cultum statuto tempore a diebus in dies.

13:11  And when the Lord shall have brought thee into the land of the Chanaanite, as he swore to thee and thy fathers, and shall give it thee:

13:11  And it shall be when the Lord shall bring thee into the land of the Canaanites, as he sware unto thee and to thy fathers, and shall give it thee,

13:11  Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, jak přísežně zaslíbil tobě i tvým otcům, a až ti ji dá,

13:11  Až tě Hospodin přivede do země Kanaánců, kterou s přísahou zaslíbil tobě a tvým otcům, a až ti ji dá,

13:11  Až tě Hospodin uvede do země Kenaanců, jak přísahal tobě a tvým otcům, a až ti ji dá,

13:11  A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě:

13:11  And it shall be when the LORD shall bring thee into the land of the Canaanites, as he swore to thee and to thy fathers, and shall give it to thee,

13:11  "It shall be, when the Lord shall bring you into the land of the Canaanite, as he swore to you and to your fathers, and shall give it you,

13:11  And it shall be when the LORD shall bring you into the land of the Canaanites, as he swore to you and to your fathers, and shall give it you,

13:11  Cumque introduxerit te Dominus in terram Chananæi, sicut juravit tibi et patribus tuis, et dederit tibi eam :

13:12  Thou shalt set apart all that openeth the womb for the Lord, and all that is first brought forth of thy cattle: whatsoever thou shalt have of the male sex, thou shalt consecrate to the Lord.

13:12  That thou shalt set apart unto the Lord all that openeth the matrix, and every firstling that cometh of a beast which thou hast; the males shall be the Lord’s.

13:12  všechno, co otvírá lůno, odevzdáš Hospodinu. Všichni samečci, které tvůj dobytek vrhne nejprve, budou patřit Hospodinu.

13:12  tehdy oddělíš vše, co otvírá lůno, pro Hospodina. Samci z každého prvního vrhu tvého dobytka patří Hospodinu.

13:12  pak všechno, co otvírá lůno, převedeš Hospodinu. Všechno prvorozené z tvého dobytka, co bude mužského pohlaví, bude patřit Hospodinu.

13:12  Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.

13:12  That thou shall set apart to the LORD all that openeth the matrix; and every firstling that cometh of a beast which thou hast, the males [shall be] the LORD'S.

13:12  that you shall set apart to the Lord all that opens the womb, and every firstborn which you have that comes from an animal. The males shall be the Lord's.

13:12  That you shall set apart to the LORD all that opens the matrix, and every firstling that comes of a beast which you have; the males shall be the LORD's.

13:12  separabis omne quod aperit vulvam Domino, et quod primitivum est in pecoribus tuis : quidquid habueris masculini sexus, consecrabis Domino.

13:13  The firstborn of an ass thou shalt change for a sheep: and if thou do not redeem it, thou shalt kill it. And every firstborn of men thou shalt redeem with a price.

13:13  And every firstling of an ass thou shalt redeem with a lamb; and if thou wilt not redeem it, then thou shalt break his neck: and all the firstborn of man among thy children shalt thou redeem.

13:13  Každého osla, který se narodil jako první, vyplatíš jehnětem. Kdybys jej nemohl vyplatit, zlomíš mu vaz. Také každého prvorozeného ze svých synů vyplatíš.

13:13  Každého osla otvírajícího lůno však vyplatíš jehnětem; kdybys ho nemohl vyplatit, zlomíš mu vaz. Rovněž každého prvorozeného ze svých synů vyplatíš.

13:13  Každého prvorozeného osla vyplatíš beránkem, a nemůžeš–li vyplatit, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného mezi svými syny vyplatíš.

13:13  Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš.

13:13  And every firstling of an ass thou shalt redeem with a lamb; and if thou wilt not redeem it, then thou shalt break his neck: and all the first-born of man among thy children shalt thou redeem.

13:13  Every firstborn of a donkey you shall redeem with a lamb; and if you will not redeem it, then you shall break its neck; and you shall redeem all the firstborn of man among your sons.

13:13  And every firstling of an ass you shall redeem with a lamb; and if you will not redeem it, then you shall break his neck: and all the firstborn of man among your children shall you redeem.

13:13  Primogenitum asini mutabis ove : quod si non redemeris, interficies. Omne autem primogenitum hominis de filiis tuis, pretio redimes.

13:14  And when thy son shall ask thee to morrow, saying: What is this? thou shalt answer him: With a strong hand did the Lord bring us forth out of the land of Egypt, out of the house of bondage.

13:14  And it shall be when thy son asketh thee in time to come, saying, What is this? that thou shalt say unto him, By strength of hand the Lord brought us out from Egypt, from the house of bondage:

13:14  Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá, co to znamená, odpovíš mu: ‚Hospodin nás vyvedl pevnou rukou z Egypta, z domu otroctví.

13:14  Až se tě v budoucnu tvůj syn zeptá: ‚Co to znamená?‘ odpovíš mu: ‚Hospodin nás vyvedl z Egypta, z domu otroctví, silou své ruky.

13:14  Až se tě později tvůj syn zeptá, co to znamená, řekneš mu: Silnou rukou nás Hospodin vyvedl z Egypta, z domu otroctví.

13:14  A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.

13:14  And it shall be when thy son asketh thee in time to come, saying, What [is] this? that thou shalt say to him, By strength of hand the LORD brought us out from Egypt, from the house of bondage:

13:14  It shall be, when your son asks you in time to come, saying, 'What is this?' that you shall tell him, 'By strength of hand the Lord brought us out from Egypt, from the house of bondage;

13:14  And it shall be when your son asks you in time to come, saying, What is this? that you shall say to him, By strength of hand the LORD brought us out from Egypt, from the house of bondage:

13:14  Cumque interrogaverit te filius tuus cras, dicens : Quid est hoc ? respondebis ei : In manu forti eduxit nos Dominus de terra Ægypti, de domo servitutis.

13:15  For when Pharao was hardened, and would not let us go, the Lord slew every firstborn in the land of Egypt, from the firstborn of man to the firstborn of beasts: therefore I sacrifice to the Lord all that openeth the womb of the male sex, and all the firstborn of my sons I redeem.

13:15  And it came to pass, when Pharaoh would hardly let us go, that the Lord slew all the firstborn in the land of Egypt, both the firstborn of man, and the firstborn of beast: therefore I sacrifice to the Lord all that openeth the matrix, being males; but all the firstborn of my children I redeem.

13:15  Když se farao zatvrdil a nechtěl nás propustit, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného z lidí až po prvorozené z dobytka. Proto obětuji Hospodinu všechny samce, kteří otvírají lůno, a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.‘

13:15  Když nás farao neústupně odmítal propustit, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené – od prvorozeného člověka až po prvorozené dobytče. Proto obětuji Hospodinu všechny samce otvírající lůno a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.‘

13:15  A protože se farao zatvrdil a nechtěl nás propustit, Hospodin pobil v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozených u lidí až po prvorozené z dobytka. Proto všechny samce otvírající lůno obětuji Hospodinu a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.

13:15  Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji.

13:15  And it came to pass, when Pharaoh would hardly let us go, that the LORD slew all the first-born in the land of Egypt, both the first-born of man, and the first-born of beasts: therefore I sacrifice to the LORD all that openeth the matrix, being males; but all the first-born of my children I redeem.

13:15  and it happened, when Pharaoh would hardly let us go, that the Lord killed all the firstborn in the land of Egypt, both the firstborn of man, and the firstborn of animal. Therefore I sacrifice to the Lord all that opens the womb, being males; but all the firstborn of my sons I redeem.'

13:15  And it came to pass, when Pharaoh would hardly let us go, that the LORD slew all the firstborn in the land of Egypt, both the firstborn of man, and the firstborn of beast: therefore I sacrifice to the LORD all that opens the matrix, being males; but all the firstborn of my children I redeem.

13:15  Nam cum induratus esset Pharao, et nollet nos dimittere, occidit Dominus omne primogenitum in terra Ægypti, a primogenito hominis usque ad primogenitum jumentorum : idcirco immolo Domino omne quod aperit vulvam masculini sexus, et omnia primogenita filiorum meorum redimo.

13:16  And it shall be as a sign in thy hand, and as a thing hung between thy eyes, for a remembrance: because the Lord hath brought us forth out of Egypt by a strong hand.

13:16  And it shall be for a token upon thine hand, and for frontlets between thine eyes: for by strength of hand the Lord brought us forth out of Egypt.

13:16  To bude jako znamení na tvé ruce a jako pásek na čele mezi tvýma očima. Neboť pevnou rukou nás vyvedl Hospodin z Egypta.“

13:16  Bude to jako znamení na tvé ruce a jako pásek na tvém čele, že nás Hospodin vyvedl z Egypta silou své ruky.“

13:16  Bude to znamením na tvé ruce a značkou mezi tvýma očima, protože silnou rukou nás Hospodin vyvedl z Egypta.

13:16  Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.

13:16  And it shall be for a token upon thy hand, and for frontlets between thy eyes: for by strength of hand the LORD brought us forth out of Egypt.

13:16  It shall be for a sign on your hand, and for symbols between your eyes: for by strength of hand the Lord brought us forth out of Egypt."

13:16  And it shall be for a token on your hand, and for frontlets between your eyes: for by strength of hand the LORD brought us forth out of Egypt.

13:16  Erit igitur quasi signum in manu tua, et quasi appensum quid, ob recordationem, inter oculos tuos : eo quod in manu forti eduxit nos Dominus de Ægypto.

13:17  And when Pharao had sent out the people, the Lord led them not by the way of the land of the Philistines, which is near; thinking lest perhaps they would repent, if they should see wars arise against them, and would return into Egypt.

13:17  And it came to pass, when Pharaoh had let the people go, that God led them not through the way of the land of the Philistines, although that was near; for God said, Lest peradventure the people repent when they see war, and they return to Egypt:

13:17  Když farao lid propustil, nevedl je Bůh cestou směřující do země Pelištejců, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: „Aby lid nelitoval, když uvidí, že mu hrozí válka, a nevrátil se do Egypta.“

13:17  Když farao konečně lid propustil, Bůh je nevedl cestou přes filištínskou zem, ačkoli byla kratší. Bůh si totiž řekl: „Kdyby lid viděl, že hrozí válka, mohl by litovat a vrátit se do Egypta.“

13:17  Když farao propustil lid, Bůh je nevedl cestou do pelištejské země, i když byla kratší. Bůh totiž řekl: Aby lid nelitoval, když uvidí hrozící boj, a nevrátil se do Egypta.

13:17  Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.

13:17  And it came to pass, when Pharaoh had let the people go, that God led them not [through] the way of the land of the Philistines, although that [was] near, for God said, Lest peradventure the people repent when they see war, and they return to Egypt.

13:17  It happened, when Pharaoh had let the people go, that God did not lead them by the way of the land of the Philistines, although that was near; for God said, "Lest perhaps the people change their minds when they see war, and they return to Egypt;"

13:17  And it came to pass, when Pharaoh had let the people go, that God led them not through the way of the land of the Philistines, although that was near; for God said, Lest peradventure the people repent when they see war, and they return to Egypt:

13:17  Igitur cum emisisset Pharao populum, non eos duxit Deus per viam terræ Philisthiim quæ vicina est : reputans ne forte pœniteret eum, si vidisset adversum se bella consurgere, et reverteretur in Ægyptum.

13:18  But he led them about by the way of the desert, which is by the Red Sea: and the children of Israel went up armed out of the land of Egypt.

13:18  But God led the people about, through the way of the wilderness of the Red sea: and the children of Israel went up harnessed out of the land of Egypt.

13:18  Proto Bůh vedl lid oklikou, cestou přes poušť k Rákosovému moři. Izraelci vytáhli z egyptské země rozděleni do bojových útvarů.

13:18  Bůh je tedy vedl oklikou, cestou přes poušť k Rudému moři. Synové Izraele vyšli z egyptské země v bojovém šiku.

13:18  Bůh tedy vedl lid oklikou, pustinou k Rákosovému moři. Tak synové Izraele vystoupili sešikovaní z egyptské země.

13:18  Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské.

13:18  But God led the people about, [through] the way of the wilderness of the Red Sea: and the children of Israel went up harnassed from the land of Egypt.

13:18  but God led the people around by the way of the wilderness by the Red Sea; and the children of Israel went up armed out of the land of Egypt.

13:18  But God led the people about, through the way of the wilderness of the Red sea: and the children of Israel went up harnessed out of the land of Egypt.

13:18  Sed circumduxit per viam deserti, quæ est juxta mare Rubrum : et armati ascenderunt filii Israël de terra Ægypti.

13:19  And Moses took Joseph's bones with him: because he had adjured the children of Israel, saying: God shall visit you, carry out my bones from hence with you.

13:19  And Moses took the bones of Joseph with him: for he had straitly sworn the children of Israel, saying, God will surely visit you; and ye shall carry up my bones away hence with you.

13:19  Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti. Ten totiž zavázal Izraelce přísahou: „Až vás Bůh navštíví, vynesete odtud s sebou mé kosti.“

13:19  Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti, neboť ten zavázal syny Izraele přísahou: „Až k vám Bůh obrátí zřetel, vyneste odsud mé kosti s sebou!“

13:19  Mojžíš s sebou vzal Josefovy kosti, protože Josef syny Izraele slavnostně zapřísahal slovy: Bůh vás jistě navštíví, pak s sebou odsud vyneste mé kosti.

13:19  Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.

13:19  And Moses took the bones of Joseph with him: for he had strictly sworn the children of Israel, saying, God will surely visit you; and ye shall carry up my bones hence with you.

13:19  Moses took the bones of Joseph with him, for he had made the children of Israel swear, saying, "God will surely visit you, and you shall carry up my bones away from here with you."

13:19  And Moses took the bones of Joseph with him: for he had straightly sworn the children of Israel, saying, God will surely visit you; and you shall carry up my bones away hence with you.

13:19  Tulit quoque Moyses ossa Joseph secum : eo quod adjurasset filios Israël, dicens : Visitabit vos Deus ; efferte ossa mea hinc vobiscum.

13:20  And marching from Socoth, they encamped in Etham, in the utmost coasts of the wilderness.

13:20  And they took their journey from Succoth, and encamped in Etham, in the edge of the wilderness.

13:20  I vytáhli ze Sukótu a utábořili se v Étamu na pokraji pouště.

13:20  Vytáhli tedy ze Sukotu a utábořili se v Etamu na kraji pouště.

13:20  I vyrazili ze Sukótu a utábořili se v Étamu na okraji pustiny.

13:20  Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.

13:20  And they took their journey from Succoth, and encamped in Etham, in the edge of the wilderness.

13:20  They took their journey from Succoth, and encamped in Etham, in the edge of the wilderness.

13:20  And they took their journey from Succoth, and encamped in Etham, in the edge of the wilderness.

13:20  Profectique de Socoth castrametati sunt in Etham, in extremis finibus solitudinis.

13:21  And the Lord went before them to shew the way, by day in a pillar of a cloud, and by night in a pillar of fire; that he might be the guide of their journey at both times.

13:21  And the Lord went before them by day in a pillar of a cloud, to lead them the way; and by night in a pillar of fire, to give them light; to go by day and night:

13:21  Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.

13:21  Hospodin je ve dne předcházel v oblakovém sloupu, aby je vedl na cestě, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil. Tak mohli jít ve dne i v noci.

13:21  Hospodin šel před nimi ve dne v oblakovém sloupu, aby je cestou vedl, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil; tak mohli jít ve dne i v noci.

13:21  Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.

13:21  And the LORD went before them by day in a pillar of a cloud, to lead them in the way; and by night in a pillar of fire, to give them light: to go by day and night.

13:21  The Lord went before them by day in a pillar of cloud, to lead them on their way, and by night in a pillar of fire, to give them light, that they might go by day and by night:

13:21  And the LORD went before them by day in a pillar of a cloud, to lead them the way; and by night in a pillar of fire, to give them light; to go by day and night:

13:21  Dominus autem præcedebat eos ad ostendendam viam per diem in columna nubis, et per noctem in columna ignis : ut dux esset itineris utroque tempore.

13:22  There never failed the pillar of the cloud by day, nor the pillar of fire by night, before the people.

13:22  He took not away the pillar of the cloud by day, nor the pillar of fire by night, from before the people.

13:22  Sloup oblakový se nevzdálil od lidu ve dne, ani sloup ohnivý v noci.

13:22  Oblakový sloup ve dne ani ohnivý sloup v noci se od lidu nikdy nevzdálil.

13:22  Neodňal od lidu oblakový sloup ve dne, ani ohnivý sloup v noci.

13:22  Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.

13:22  He took not away the pillar of the cloud by day, nor the pillar of fire by night, [from] before the people.

13:22  the pillar of cloud by day, and the pillar of fire by night, did not depart from before the people.

13:22  He took not away the pillar of the cloud by day, nor the pillar of fire by night, from before the people.

13:22  Numquam defuit columna nubis per diem, nec columna ignis per noctem, coram populo.