DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Exodus - 2

2:1  After this there went a man of the house of Levi; and took a wife of his own kindred.

2:1  And there went a man of the house of Levi, and took to wife a daughter of Levi.

2:1  Muž z Léviova domu šel a vzal si lévijskou dceru.

2:1  Jeden muž z rodu Levi se oženil s jednou levitskou dcerou.

2:1  Šel jeden muž z domu Léviho a vzal si za ženu lévijskou dceru.

2:1  Odšed pak muž jeden z domu Léví, vzal dceru z pokolení Léví.

2:1  Egressus est post hæc vir de domo Levi : et accepit uxorem stirpis suæ.

2:2  And she conceived, and bore a son: and seeing him a goodly child, hid him three months.

2:2  And the woman conceived, and bare a son: and when she saw him that he was a goodly child, she hid him three months.

2:2  Žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, jak je půvabný, ukrývala ho po tři měsíce.

2:2  Ta pak počala a porodila syna. Když viděla, jak je krásný, celé tři měsíce ho skrývala.

2:2  Žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, že je pěkný, skrývala ho tři měsíce.

2:2  I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla ho za tři měsíce.

2:2  Quæ concepit, et peperit filium : et videns eum elegantem, abscondit tribus mensibus.

2:3  And when she could hide him no longer, she took a basket made of bulrushes, and daubed it with slime and pitch: and put the little babe therein, and laid him in the sedges by the river's brink,

2:3  And when she could not longer hide him, she took for him an ark of bulrushes, and daubed it with slime and with pitch, and put the child therein; and she laid it in the flags by the river’s brink.

2:3  Ale déle už ho ukrývat nemohla. Proto pro něho připravila ze třtiny ošatku, vymazala ji asfaltem a smolou, položila do ní dítě a vložila do rákosí při břehu Nilu.

2:3  A když už ho nemohla skrývat déle, pořídila pro něj třtinovou ošatku, vymazala ji dehtem a smolou a vložila dítě do ní. Ošatku pak vložila do rákosí u břehu Nilu

2:3  Déle ho však nemohla skrývat, vzala pro něho papyrový košík, vymazala ho asfaltem a smolou, vložila do něj dítě a položila do rákosí ke břehu Nilu.

2:3  A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky.

2:3  Cumque jam celare non posset, sumpsit fiscellam scirpeam, et linivit eam bitumine ac pice : posuitque intus infantulum, et exposuit eum in carecto ripæ fluminis,

2:4  His sister standing afar off, and taking notice what would be done.

2:4  And his sister stood afar off, to wit what would be done to him.

2:4  Jeho sestra se postavila opodál, aby zvěděla, co se s ním stane.

2:4  a chlapcova sestra si stoupla opodál, aby zjistila, co se s ním bude dít.

2:4  Opodál se postavila jeho sestra, aby zjistila, co se s ním stane.

2:4  A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se s ním díti bude.

2:4  stante procul sorore ejus, et considerante eventum rei.

2:5  And behold the daughter of Pharao came down to wash herself in the river: and her maids walked by the river's brink. And when she saw the basket in the sedges she sent one of her maids for it: and when it was brought,

2:5  And the daughter of Pharaoh came down to wash herself at the river; and her maidens walked along by the river’s side; and when she saw the ark among the flags, she sent her maid to fetch it.

2:5  Tu sestoupila faraónova dcera, aby se omývala v Nilu, a její dívky se procházely podél Nilu. Vtom uviděla v rákosí ošatku a poslala svou otrokyni, aby ji přinesla.

2:5  Vtom se k Nilu přišla koupat faraonova dcera; její služebné zatím kráčely podél řeky. Když mezi rákosím uviděla ošatku, poslala děvečku, ať ji vytáhne.

2:5  Pak sestoupila faraonova dcera, aby se umývala v Nilu, zatímco její dívky se procházely na břehu Nilu. Když mezi rákosím uviděla košík, poslala svou otrokyni, aby jej přinesla.

2:5  A v tom sešla dcera Faraonova, aby se myla v řece; a děvečky její procházely se po břehu řeky. A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala děvečku svou, a vzala ji.

2:5  Ecce autem descendebat filia Pharaonis ut lavaretur in flumine : et puellæ ejus gradiebantur per crepidinem alvei. Quæ cum vidisset fiscellam in papyrione, misit unam e famulabus suis : et allatam

2:6  She opened it, and seeing within it an infant crying, having compassion on it, she said: This is one of the babes of the Hebrews.

2:6  And when she had opened it, she saw the child: and, behold, the babe wept. And she had compassion on him, and said, This is one of the Hebrews’ children.

2:6  Otevřela ji a spatřila dítě, plačícího chlapce. Bylo jí ho líto a řekla: „Je z hebrejských dětí.“

2:6  Otevřela ji a hle, bylo tam děťátko – plačící chlapec! Pohnuta soucitem řekla: „To musí být jedno z hebrejských dětí.“

2:6  Když jej otevřela, uviděla dítě, byl to plačící chlapec. Měla s ním soucit a řekla: To je z hebrejských dětí.

2:6  A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacholátko. A slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Hebrejských jest toto.

2:6  aperiens, cernensque in ea parvulum vagientem, miserta ejus, ait : De infantibus Hebræorum est hic.

2:7  And the child's sister said to her: Shall I go, and call to thee a Hebrew woman, to nurse the babe?

2:7  Then said his sister to Pharaoh’s daughter, Shall I go and call to thee a nurse of the Hebrew women, that she may nurse the child for thee?

2:7  Jeho sestra se faraónovy dcery otázala: „Mám jít a zavolat kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě odkojila?“

2:7  Tehdy k faraonově dceři přistoupila jeho sestra s otázkou: „Mám ti z hebrejských žen přivést chůvu, aby ti to děťátko odkojila?“

2:7  Jeho sestra se pak faraonovy dcery zeptala: Mám jít a zavolat ti kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě kojila?

2:7  I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě?

2:7  Cui soror pueri : Vis, inquit, ut vadam, et vocem tibi mulierem hebræam, quæ nutrire possit infantulum ?

2:8  She answered: Go. The maid went and called her mother.

2:8  And Pharaoh’s daughter said to her, Go. And the maid went and called the child’s mother.

2:8  Faraónova dcera jí řekla: „Jdi!“ Děvče tedy šlo a zavolalo matku dítěte.

2:8  „Ano, přiveď!“ odpověděla jí faraonova dcera. Dívka tedy přivedla matku dítěte.

2:8  Faraonova dcera jí odpověděla: Jdi. Dívka šla a zavolala matku dítěte.

2:8  Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky toho dítěte.

2:8  Respondit : Vade. Perrexit puella et vocavit matrem suam.

2:9  And Pharao's daughter said to her: Take this child, and nurse him for me: I will give thee thy wages. The woman took and nursed the child: and when he was grown up, she delivered him to Pharao's daughter.

2:9  And Pharaoh’s daughter said unto her, Take this child away, and nurse it for me, and I will give thee thy wages. And the woman took the child, and nursed it.

2:9  Faraónova dcera jí poručila: „Odnes to dítě, odkoj mi je a já ti zaplatím.“ Žena vzala dítě a odkojila je.

2:9  Faraonova dcera jí řekla: „Vezmi si to děťátko, odkoj mi je, a já ti zaplatím.“ Žena tedy vzala dítě k sobě a kojila je.

2:9  Faraonova dcera jí řekla: Vezmi toto dítě, odkoj mi ho a já ⌈ti dám odměnu.⌉ Žena tedy vzala dítě a kojila ho.

2:9  I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.

2:9  Ad quam locuta filia Pharaonis : Accipe, ait, puerum istum, et nutri mihi : ego dabo tibi mercedem tuam. Suscepit mulier, et nutrivit puerum : adultumque tradidit filiæ Pharaonis.

2:10  And she adopted him for a son, and called him Moses, saying: Because I took him out of the water.

2:10  And the child grew, and she brought him unto Pharaoh’s daughter, and he became her son. And she called his name Moses: and she said, Because I drew him out of the water.

2:10  Když dítě odrostlo, přivedla je k faraónově dceři a ona je přijala za syna. Pojmenovala ho Mojžíš (to je Vytahující). Řekla: „Vždyť jsem ho vytáhla z vody.“

2:10  A když chlapec odrostl, odvedla ho k faraonově dceři a ta ho přijala za syna. Dala mu jméno Mojžíš, neboť řekla: „Vytáhla jsem ho z vody.“

2:10  Když chlapec povyrostl, přivedla ho k faraonově dceři, a stal se jejím synem. Pojmenovala ho Mojžíš. Řekla: Vždyť jsem ho vytáhla z vody.

2:10  A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla.

2:10  Quem illa adoptavit in locum filii, vocavitque nomen ejus Moyses, dicens : Quia de aqua tuli eum.

2:11  In those days, after Moses was grown up, he went out to his brethren: and saw their affliction, and an Egyptian striking one of the Hebrews, his brethren.

2:11  And it came to pass in those days, when Moses was grown, that he went out unto his brethren, and looked on their burdens: and he spied an Egyptian smiting an Hebrew, one of his brethren.

2:11  V oněch dnech, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým bratřím a viděl jejich robotu. Spatřil nějakého Egypťana, jak ubíjí Hebreje, jednoho z jeho bratří.

2:11  Čas plynul a Mojžíš vyrostl. Jednoho dne zašel ke svým bratrům a viděl jejich těžkou dřinu. Viděl také, jak jeden Egypťan bije jednoho Hebreje, jednoho z jeho bratrů.

2:11  I stalo se v době, kdy Mojžíš vyrostl, že vyšel ke svým bratrům a sledoval jejich těžké roboty. Tu zahlédl Egypťana, jak bije Hebreje, jednoho z jeho bratrů.

2:11  I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže Hebrejského, jednoho z bratří jeho.

2:11  In diebus illis postquam creverat Moyses, egressus est ad fratres suos : viditque afflictionem eorum, et virum ægyptium percutientem quemdam de Hebræis fratribus suis.

2:12  And when he had looked about this way and that way, and saw no one there, he slew the Egyptian and hid him in the sand.

2:12  And he looked this way and that way, and when he saw that there was no man, he slew the Egyptian, and hid him in the sand.

2:12  Rozhlédl se na všechny strany, a když viděl, že tam nikdo není, ubil Egypťana a zahrabal do písku.

2:12  Rozhlédl se tedy na obě strany, a když viděl, že tam nikdo není, zabil toho Egypťana a zahrabal ho do písku.

2:12  Ohlédl se sem i tam, a když viděl, že tam nikdo není, zabil Egypťana a ukryl ho v písku.

2:12  A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil Egyptského, a zahrabal jej v písku.

2:12  Cumque circumspexisset huc atque illuc, et nullum adesse vidisset, percussum Ægyptium abscondit sabulo.

2:13  And going out the next day, he saw two Hebrews quarrelling: and he said to him that did the wrong: Why strikest thou thy neighbour?

2:13  And when he went out the second day, behold, two men of the Hebrews strove together: and he said to him that did the wrong, Wherefore smitest thou thy fellow?

2:13  Když vyšel druhého dne, spatřil dva Hebreje, jak se rvali. Řekl tomu, který nebyl v právu: „Proč chceš ubít svého druha?“

2:13  Když k nim pak přišel druhého dne, hle, dva Hebrejové se prali. Řekl tedy tomu, kdo začal: „Proč biješ svého druha?“

2:13  Když vyšel druhého dne, uviděl dva Hebreje, jak se rvou. Řekl útočníkovi: Proč biješ svého druha?

2:13  Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého?

2:13  Et egressus die altero conspexit duos Hebræos rixantes : dixitque ei qui faciebat injuriam : Quare percutis proximum tuum ?

2:14  But he answered: Who hath appointed thee prince and judge over us? wilt thou kill me, as thou didst yesterday kill the Egyptian? Moses feared, and said: How is this come to be known?

2:14  And he said, Who made thee a prince and a judge over us? intendest thou to kill me, as thou killedst the Egyptian? And Moses feared, and said, Surely this thing is known.

2:14  Ohradil se: „Kdo tě ustanovil nad námi za velitele a soudce? Máš v úmyslu mě zavraždit, jako jsi zavraždil toho Egypťana?“ Mojžíš se ulekl a řekl si: „Jistě se o věci už ví!“

2:14  Ten opáčil: „Kdo tě udělal naším vůdcem a soudcem? Chceš mě snad zabít, jako jsi zabil toho Egypťana?“ Mojžíš tedy dostal strach, neboť si pomyslel: „Určitě se o tom už ví!“

2:14  Ten odpověděl: Kdo tě ustanovil vládcem a soudcem nad námi? Hodláš mne zabít, tak jako jsi zabil toho Egypťana? Mojžíš dostal strach a řekl si: Jistě je ta věc už známá.

2:14  Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.

2:14  Qui respondit : Quis te constituit principem et judicem super nos ? num occidere me tu vis, sicut heri occidisti Ægyptium ? Timuit Moyses, et ait : Quomodo palam factum est verbum istud ?

2:15  And Pharao heard of this word, and sought to kill Moses: but he fled from his sight, and abode in the land of Madian, and he sat down by a well.

2:15  Now when Pharaoh heard this thing, he sought to slay Moses. But Moses fled from the face of Pharaoh, and dwelt in the land of Midian: and he sat down by a well.

2:15  Farao o tom vskutku uslyšel a chtěl dát Mojžíše zavraždit. Ale Mojžíš před faraónem uprchl a usadil se v midjánské zemi; posadil se u studny.

2:15  Když se o tom doslechl farao, chtěl Mojžíše dát zabít, ale Mojžíš před ním utekl do midiánské země. Když tam dorazil, posadil se u studny.

2:15  Když farao o té věci uslyšel, chtěl Mojžíše zabít. Mojžíš však před faraonem utekl a pobýval v midjánské zemi, usadil se u jedné studny.

2:15  A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice.

2:15  Audivitque Pharao sermonem hunc, et quærebat occidere Moysen : qui fugiens de conspectu ejus, moratus est in terra Madian, et sedit juxta puteum.

2:16  And the priest of Madian had seven daughters, who came to draw water: and when the troughs were filled, desired to water their father's flocks.

2:16  Now the priest of Midian had seven daughters: and they came and drew water, and filled the troughs to water their father’s flock.

2:16  Midjánský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, vážily vodu a plnily žlaby, aby napojily stádo svého otce.

2:16  Midiánský kněz měl sedm dcer a ty chodívaly ke studni čerpat vodu. Když ale naplnily žlaby vodou, aby napojily stádo svého otce,

2:16  Midjánský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, čerpaly vodu a naplnily napajedla, aby napojily ovce svého otce.

2:16  Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otce svého.

2:16  Erant autem sacerdoti Madian septem filiæ, quæ venerunt ad hauriendam aquam : et impletis canalibus adaquare cupiebant greges patris sui.

2:17  And the shepherds came and drove them away: and Moses arose, and defending the maids, watered their sheep.

2:17  And the shepherds came and drove them away: but Moses stood up and helped them, and watered their flock.

2:17  Tu přišli pastýři a odháněli je. Ale Mojžíš vstal, ochránil je a napojil jejich stádo.

2:17  přicházeli pastýři a odháněli je. Tentokrát se však za ně postavil Mojžíš. Pomohl jim a napojil jejich ovce.

2:17  Tu přišli pastýři a vyháněli je. Mojžíš vstal, pomohl jim a napojil ovce.

2:17  I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl jim a napojil dobytek jejich.

2:17  Supervenere pastores, et ejecerunt eas : surrexitque Moyses, et defensis puellis, adaquavit oves earum.

2:18  And when they returned to Raguel their father, he said to them: Why are ye come sooner than usual?

2:18  And when they came to Reuel their father, he said, How is it that ye are come so soon to day?

2:18  Když přišly ke svému otci Reúelovi, zeptal se: „Jak to, že jste dnes přišly tak brzo?“

2:18  „Co že jste dnes přišly tak brzy?“ zeptal se dívek jejich otec Reuel, když se vrátily.

2:18  Když přišly ke svému otci Reúelovi, zeptal se: Proč jste dnes přišly tak brzy?

2:18  A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?

2:18  Quæ cum revertissent ad Raguel patrem suum, dixit ad eas : Cur velocius venistis solito ?

2:19  They answered: A man of Egypt delivered us from the hands of the shepherds: and he drew water also with us, and gave the sheep to drink.

2:19  And they said, An Egyptian delivered us out of the hand of the shepherds, and also drew water enough for us, and watered the flock.

2:19  Odpověděly: „Nějaký Egypťan nás vysvobodil z rukou pastýřů. Také nám ochotně navážil vodu a napojil stádo.“

2:19  „Jeden Egypťan nás ochránil před pastýři,“ odpověděly. „Také nám ochotně načerpal vodu a napojil ovce!“

2:19  Odpověděly: Nějaký Egypťan nás vysvobodil od pastýřů a také nám ochotně načerpal vodu a napojil ovce.

2:19  Odpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů; ano také ochotně navážil nám vody, a napojil dobytek.

2:19  Responderunt : Vir ægyptius liberavit nos de manu pastorum : insuper et hausit aquam nobiscum, potumque dedit ovibus.

2:20  But he said: Where is he? why have you let the man go? call him that he may eat bread.

2:20  And he said unto his daughters, And where is he? why is it that ye have left the man? call him, that he may eat bread.

2:20  Reúel se zeptal svých dcer: „Kde je? Proč jste tam toho muže nechaly? Zavolejte ho, ať pojí chléb!“

2:20  „A kde je?“ ptal se Reuel svých dcer. „Proč jste ho tam nechaly? Pozvěte ho k jídlu!“

2:20  Nato se zeptal svých dcer: A kde je? Proč jenom jste tam toho muže zanechaly? Zavolejte ho, ať pojí chléb.

2:20  I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.

2:20  At ille : Ubi est ? inquit : quare dimisistis hominem ? vocate eum ut comedat panem.

2:21  And Moses swore that he would dwell with him. And he took Sephora his daughter to wife:

2:21  And Moses was content to dwell with the man: and he gave Moses Zipporah his daughter.

2:21  Mojžíš se rozhodl, že u toho muže zůstane, a on mu dal svou dceru Siporu za manželku.

2:21  Mojžíš svolil, že u něj zůstane. Ten muž mu pak dal svou dceru Siporu.

2:21  Mojžíš byl ochoten u toho muže zůstat a on dal Mojžíšovi svou dceru Siporu za manželku.

2:21  A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím. Kterýžto dal Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi.

2:21  Juravit ergo Moyses quod habitaret cum eo. Accepitque Sephoram filiam ejus uxorem :

2:22  And she bore him a son, whom he called Gersam, saying: I have been a stranger in a foreign country. And she bore another, whom he called Eliezer, saying: For the God of my father, my helper, hath delivered me out of the hand of Pharao.

2:22  And she bare him a son, and he called his name Gershom: for he said, I have been a stranger in a strange land.

2:22  Ta porodila syna a Mojžíš mu dal jméno Geršom (to je Hostem-tam). Řekl: „Byl jsem hostem v cizí zemi.“

2:22  Když porodila syna, dal mu Mojžíš jméno Geršom, Přistěhovalec, neboť řekl: „Byl jsem přistěhovalcem v cizí zemi.“

2:22  Ta porodila syna a Mojžíš mu dal jméno Geršóm, neboť řekl: Byl jsem hostem v cizí zemi.

2:22  I porodila syna, a nazval jméno jeho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí.

2:22  quæ peperit ei filium, quem vocavit Gersam, dicens : Advena fui in terra aliena. Alterum vero peperit, quem vocavit Eliezer, dicens : Deus enim patris mei adjutor meus eripuit me de manu Pharaonis.

2:23  Now after a long time the king of Egypt died: and the children of Israel groaning, cried out because of the works: and their cry went up unto God from the works.

2:23  And it came to pass in process of time, that the king of Egypt died: and the children of Israel sighed by reason of the bondage, and they cried, and their cry came up unto God by reason of the bondage.

2:23  Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál. Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny k Bohu.

2:23  Po mnoha letech pak egyptský král zemřel. Synové Izraele kvůli svému zotročení sténali a úpěli a jejich křik o pomoc stoupal z jejich zotročení k Bohu.

2:23  Po dlouhé době egyptský král zemřel, ale synové Izraele dále vzdychali kvůli té otročině a volali o pomoc. Jejich volání o pomoc kvůli té otročině vystoupilo k Bohu.

2:23  Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král Egyptský; a synové Izraelští úpěli pro roboty, a křičeli. I vstoupil k Bohu křik jejich pro roboty.

2:23  Post multum vero tempore mortuus est rex Ægypti : et ingemiscentes filii Israël, propter opera vociferati sunt : ascenditque clamor eorum ad Deum ab operibus.

2:24  And he heard their groaning, and remembered the covenant which he made with Abraham, Isaac, and Jacob.

2:24  And God heard their groaning, and God remembered his covenant with Abraham, with Isaac, and with Jacob.

2:24  Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem,

2:24  A Bůh uslyšel jejich úpění. Bůh si připomněl svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem.

2:24  Bůh uslyšel jejich sténání a připomenul si svou smlouvu s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem

2:24  A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Jákobem.

2:24  Et audivit gemitum eorum, ac recordatus est fœderis quod pepigit cum Abraham, Isaac et Jacob.

2:25  And the Lord looked upon the children of Israel, and he knew them.

2:25  And God looked upon the children of Israel, and God had respect unto them.

2:25  Bůh na syny Izraele pohleděl, Bůh se k nim přiznal.

2:25  Bůh pohlédl na syny Izraele. Bůh rozuměl.

2:25  a Bůh pohleděl na syny Izraelovy a Bůh se jich ujal.

2:25  I vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.

2:25  Et respexit Dominus filios Israël et cognovit eos.