CzeCSP - Ezekiel - 14

14:1  Tu ke mně přišli někteří z izraelských starších a posadili se přede mnou.

14:2  I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

14:3  Lidský synu, tito muži vnesli své bůžky do svého srdce a položili před sebe ⌈pohoršení své zvrácenosti.⌉ Cožpak jim ⌈opravdu dovolím se dotazovat?⌉

14:4  Proto s nimi promluv. Řekneš jim: Toto praví Panovník Hospodin: Každému muži z domu izraelského, který vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi -- ⌈každému takovému, kdo přijde, odpovím já Hospodin podle množství jeho bůžků.⌉

14:5  A tak uchopím dům izraelský za srdce, kterým se ode mne oni všichni odvrátili ke svým bůžkům.

14:6  Proto řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od svých bůžků, od všech svých ohavností odvraťte svou tvář.

14:7  Neboť každému muži z domu izraelského i z příchozích, kteří budou pobývat v Izraeli, když se ode mne oddělí, vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi, aby se jej na mě dotázal, já Hospodin mu sám odpovím.

14:8  Nastavím svou tvář proti onomu muži, učiním ho znamením a pořekadlem a ⌈vyhladím ho zprostřed svého lidu.⌉ I poznáte, že já jsem Hospodin.

14:9  A když se ten prorok dá svést a promluví slovo, ⌈svedl jsem ho já Hospodin.⌉ Vztáhnu proti němu svou ruku a vyhladím jej zprostřed svého izraelského lidu.

14:10  I ponesou svou zvrácenost. Zvrácenost toho, kdo se dotazuje, bude stejná jako zvrácenost proroka.

14:11  To aby už ode mne dům izraelský nezbloudil a neposkvrňoval se už žádnými přestoupeními. I ⌈budou mým lidem a já budu jejich Bohem,⌉ je výrok Panovníka Hospodina.

14:12  I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

14:13  Lidský synu, pokud proti mně země zhřeší tím, že se zpronevěří věrolomností, vztáhnu proti ní ruku, zlomím jí hůl chleba, pošlu do ní hlad a vyhladím z ní ⌈člověka i zvíře.⌉

14:14  A budou–li uprostřed ní tito tři muži: ⌈Noe, Daniel a Jób,⌉ ti ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši, je výrok Panovníka Hospodina.

14:15  Kdybych přivedl do země divou zvěř, ta by ji učinila bezdětnou a země by se stala spouští, aniž by jí kdo kvůli té zvěři procházel,

14:16  zdalipak tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syny a dcery? Oni vysvobodí sami sebe, ale země se stane spouští.

14:17  Anebo přivedu–li na onu zemi meč a řeknu, ať meč projde skrze zemi, a vyhladím z ní člověka i zvíře,

14:18  ani tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- nevysvobodí syny ani dcery; oni totiž vysvobodí jen sami sebe.

14:19  Anebo pošlu–li na onu zemi mor a vyliji na ni svou zlobu skrze krveprolití, abych z ní vyhladil člověka i zvíře,

14:20  a zdalipak Noe, Daniel a Jób uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syna nebo dceru? Oni ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši.

14:21  Neboť toto praví Panovník Hospodin: I kdybych poslal na Jeruzalém své čtyři zlé soudy: ⌈meč a hlad, divou zvěř a mor,⌉ abych z něj vyhladil člověka i zvíře,

14:22  hle, zůstalo by v něm útočiště vyváznuvších synů a dcer; ano, oni vám jdou naproti a až uvidíte jejich jednání a jejich činy, dojdete útěchy nad tím zlem, které jsem uvedl na Jeruzalém, po všem, co jsem na něj uvedl.

14:23  A potěší vás, protože uvidíte jejich jednání a jejich činy, a poznáte, že jsem nevykonal bezdůvodně nic, co jsem v něm vykonal, je výrok Panovníka Hospodina.