CzeB21 - Habakkuk - 1

1:1  Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk.

1:2  Jak dlouho mám, Hospodine, volat, a ty neslyšíš? Křičím k tobě: „Násilí!“ a ty nezachráníš?

1:3  Proč mě necháváš vidět neštěstí? Proč bezpráví jen přihlížíš? Přede mnou jen zkáza a násilí, rostou hádky a rozpory.

1:4  Zákon se zdá být bezmocný a právo nelze prosadit. Spravedlivý obklíčen je ničemy, a tak se právo převrací.

1:5  „Jen se rozhlédněte po národech, užasněte a divte se! Já konám dílo ve vašich dnech, o kterém neuvěříte, i kdyby vám to někdo vyprávěl.

1:6  Hle – probouzím Babyloňany, národ krutý a prchlivý, který se rozejde širou zemí, aby obsadil území, jež jim nepatří.

1:7  Jsou strašliví a úděsní, právo a čest si sami určují.

1:8  Jejich koně jsou rychlejší než leopard, divočejší než vlci zvečera. Jejich jízda uhání střemhlav, jejich jezdci se ženou zdaleka, letí jak orel, jako když kořist napadá.

1:9  Každý přichází páchat násilí, kupředu míří každý z nich, zajatců jak písku sbírají.

1:10  Králům se jen vysmívají, k smíchu jsou jim vladaři. Každé pevnosti se smějí, navrší násep a dobudou ji.

1:11  Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč – kdo má svou sílu za boha, se provinil!“

1:12  Copak tu nejsi, Hospodine, od věků? Ty neumíráš, svatý Bože můj. Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud, poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu.

1:13  Ty máš však čisté oči, nemůžeš přihlížet trápení a dívat se na neštěstí. Proč tedy snášíš proradníky? Proč mlčíš, když darebák požírá spravedlivějšího, než je sám?

1:14  Učinil jsi lidi jak ryby v moři, jak drobnou havěť bez vůdce?

1:15  Nepřátelé ale všechny loví udicí, tahají čeřenem, chytají do sítí. Proto se radují a jásají,

1:16  proto své síti obětují a svému čeřeni pálí oběti. Vždyť si díky nim užívají do sytosti ty nejvydatnější pokrmy.

1:17  To budou pořád vyprazdňovat svou síť a bez lítosti vraždit národy?