DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Habakkuk - 3

3:1  A PRAYER OF Habakkuk THE PROPHET FOR IGNORANCES.

3:1  A prayer of Habakkuk the prophet upon Shigionoth.

3:1  Modlitba proroka Abakuka; na způsob tklivé písně.

3:1  Modlitba proroka Abakuka. Na nápěv písně nářků.

3:1  Modlitba proroka Abakuka na šigjonót.

3:1  Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót:

3:1  Oratio Habacuc prophetæ, pro ignorantiis.

3:2  O Lord, I have heard thy hearing, and was afraid. O Lord, thy work, in the midst of the years bring it to life: In the midst of the years thou shalt make it known: when thou art angry, thou wilt remember mercy.

3:2  O Lord, I have heard thy speech, and was afraid: O Lord, revive thy work in the midst of the years, in the midst of the years make known; in wrath remember mercy.

3:2  Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu; bojím se o tvoje dílo, Hospodine, v tento čas je zachovej, v tento čas je uveď v známost. V nepokoji pamatuj na slitování!

3:2  Slyšel jsem, Hospodine, tvoji zvěst, před tvým dílem stojím s úžasem. Oživ je, Hospodine, znovu po letech, po všech těch letech je znovu zjev, na slitování se v té vřavě rozpomeň!

3:2  Hospodine, slyšel jsem zprávu o tobě; bojím se, Hospodine, o tvé dílo. Obnov jej v těchto letech, dej ho poznat v těchto letech; v nepokoji pamatuj na slitování.

3:2  Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostřed let při životu zachovej, u prostřed let známé učiň, v hněvě na milosrdenství se rozpomeň.

3:2  Domine, audivi auditionem tuam, et timui. Domine, opus tuum, in medio annorum vivifica illud ; in medio annorum notum facies : cum iratus fueris, misericordiæ recordaberis.

3:3  God will come from the south, and the holy one from mount Pharan: His glory covered the heavens, and the earth is full of his praise.

3:3  God came from Teman, and the Holy One from mount Paran. Selah. His glory covered the heavens, and the earth was full of his praise.

3:3  Z Témanu přichází Bůh, z hory Páranu Svatý. Nebesa přikrývá velebnost jeho, země je plná chvalozpěvů.

3:3  Z Temanu přichází Bůh, Svatý přichází z hory Paranu. séla Jeho sláva halí nebesa, země je plná jeho chval.

3:3  Bůh přichází z Témanu, Svatý z hory Páranu. Sela. Jeho nádhera přikryla nebesa, jeho chvála naplnila zemi.

3:3  Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho.

3:3  Deus ab austro veniet, et Sanctus de monte Pharan : operuit cælos gloria ejus, et laudis ejus plena est terra.

3:4  His brightness shall be as the light: horns are in his hands: There is his strength hid:

3:4  And his brightness was as the light; he had horns coming out of his hand: and there was the hiding of his power.

3:4  Září jako světlo, po straně má rohy, v nichž se skryla jeho síla.

3:4  Jeho jas je jako svítání, z jeho ruky září paprsky – tam je zdroj jeho sil.

3:4  Jeho zář je jako svítání, ⌈paprsky šlehají z jeho ruky,⌉ tam ⌈se skrývá jeho síla.⌉

3:4  Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.

3:4  Splendor ejus ut lux erit, cornua in manibus ejus : ibi abscondita est fortitudo ejus.

3:5  Death shall go before his face. And the devil shall go forth before his feet.

3:5  Before him went the pestilence, and burning coals went forth at his feet.

3:5  Před ním se žene mor, nákaza valí se za ním.

3:5  Před jeho tváří jde Rána morová, v patách mu kráčí Nákaza!

3:5  Před ním jde mor, v jeho stopách táhne nákaza.

3:5  Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho.

3:5  Ante faciem ejus ibit mors, et egredietur diabolus ante pedes ejus.

3:6  He stood and measured the earth. He beheld, and melted the nations: and the ancient mountains were crushed to pieces. The hills of the world were bowed down by the journeys of his eternity.

3:6  He stood, and measured the earth: he beheld, and drove asunder the nations; and the everlasting mountains were scattered, the perpetual hills did bow: his ways are everlasting.

3:6  Stanul, a měří zemi, pohlédl, a zatřásl pronárody; pukají odvěká horstva, pahorky pravěké se hroutí; cesta věčnosti patří jemu.

3:6  Zastavil se a měří zem; národy se chvějí pod jeho pohledem. Odvěká pohoří se drolí na kusy, věčná návrší se sklánějí – jemu patří stezky věčnosti!

3:6  Zůstane stát a zatřese zemí, pohlédne a ⌈národy se chvějí;⌉ odvěká pohoří se tříští, dávná návrší klesají, ⌈jde dávnou cestou.⌉

3:6  Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.

3:6  Stetit, et mensus est terram ; aspexit, et dissolvit gentes, et contriti sunt montes sæculi : incurvati sunt colles mundi ab itineribus æternitatis ejus.

3:7  I saw the tents of Ethiopia for their iniquity, the curtains of the land of Madian shall be troubled.

3:7  I saw the tents of Cushan in affliction: and the curtains of the land of Midian did tremble.

3:7  Vidím, jak hrouží se v nicotu kúšanské stany, jak se chvějí stanové houně midjanské země.

3:7  Kúšanské stany vidím v bolestech, plachty Midiánu třesou se.

3:7  ⌈Vidím, že stany Kúšanců jsou vystaveny zkáze,⌉ stanové plachty v midjánské zemi se třesou.

3:7  Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské.

3:7  Pro iniquitate vidi tentoria Æthiopiæ ; turbabuntur pelles terræ Madian.

3:8  Wast thou angry, O Lord, with the rivers? or was thy wrath upon the rivers? or thy indignation in the sea? Who will ride upon thy horses: and thy chariots are salvation.

3:8  Was the Lord displeased against the rivers? was thine anger against the rivers? was thy wrath against the sea, that thou didst ride upon thine horses and thy chariots of salvation?

3:8  Vzpanul snad Hospodin proti řekám? Zda proti řekám plane tvůj hněv nebo tvá prchlivost proti moři? Jedeš na svých ořích, tvoje vozy přivážejí spásu.

3:8  To se, Hospodine, zlobíš na řeky? To míří na řeky tvé zuření? To ses tak proti moři rozlítil, že jsi na svých ořích vyrazil a na svých vozech vítězných?

3:8  ⌈Cožpak proti řekám, Hospodine,⌉ zdali proti řekám plane tvůj hněv, zdali proti moři tvé rozhořčení, že jedeš na svých koních, na svých vítězných vozech?

3:8  Zdaliž se na řeky, ó Hospodine, zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj? Zdali proti moři rozhněvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných?

3:8  Numquid in fluminibus iratus es, Domine ? aut in fluminibus furor tuus ? vel in mari indignatio tua ? Qui ascendes super equos tuos, et quadrigæ tuæ salvatio.

3:9  Thou wilt surely take up thy bow: according to the oaths which thou hast spoken to the tribes. Thou wilt divide the rivers of the earth.

3:9  Thy bow was made quite naked, according to the oaths of the tribes, even thy word. Selah. Thou didst cleave the earth with rivers.

3:9  Luk máš připravený ke splnění přísah, daných dávným pokolením. Řekami rozpolcuješ zemi.

3:9  Třímáš svůj obnažený luk, tvé oštěpy složily bojovou přísahu. séla Rozdělil jsi zemi řekami,

3:9  Holý a připravený je tvůj luk. ⌈Vysíláš své šípy.⌉ Sela. Řekami rozděluješ zemi.

3:9  Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah. Řeky země jsi rozdělil,

3:9  Suscitans suscitabis arcum tuum, juramenta tribubus quæ locutus es ; fluvios scindes terræ.

3:10  The mountains saw thee, and were grieved: the great body of waters passed away. The deep put forth its voice: the deep lifted up its hands.

3:10  The mountains saw thee, and they trembled: the overflowing of the water passed by: the deep uttered his voice, and lifted up his hands on high.

3:10  Spatřily tě hory a chvějí se v křeči. Přehnala se průtrž mračen, propastná tůň do křiku se dala, vysoko vzpíná své ruce.

3:10  hory tě zahlédly a už se svíjejí. Už se valí vodní přívaly, z hlubiny je slyšet hučení, do výšky se vlny vzdouvají.

3:10  Hory tě zahlédnou a svíjejí se, příval vody se valí, hlubina vydala svůj hlas, vysoko zvedá své ruce.

3:10  Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.

3:10  Viderunt te, et doluerunt montes ; gurges aquarum transiit : dedit abyssus vocem suam ; altitudo manus suas levavit.

3:11  The sun and the moon stood still in their habitation, in the light of thy arrows, they shall go in the brightness of thy glittering spear.

3:11  The sun and moon stood still in their habitation: at the light of thine arrows they went, and at the shining of thy glittering spear.

3:11  Do svého obydlí se stáhlo slunce i měsíc, utekly před světlem tvých šípů, před září tvého blištivého kopí.

3:11  Slunce i měsíc zůstaly ve svém obydlí, před září tvých šípů utekly, před blýskáním tvého kopí.

3:11  Slunce i měsíc ⌈vejdou do svého obydlí,⌉ odejdou v jasu tvých šípů, v záři tvého blýskavého kopí.

3:11  Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se, při světle střely tvé létaly, při blesku stkvoucí kopí tvé.

3:11  Sol et luna steterunt in habitaculo suo : in luce sagittarum tuarum ibunt, in splendore fulgurantis hastæ tuæ.

3:12  In thy anger thou wilt tread the earth under foot: in thy wrath thou wilt astonish the nations.

3:12  Thou didst march through the land in indignation, thou didst thresh the heathen in anger.

3:12  Rozlícen po zemi kráčíš, po pronárodech ve hněvu dupeš.

3:12  Ve svém rozhořčení kráčíš zemí, ve svém hněvu šlapeš národy.

3:12  S rozhořčením projdeš zemi, v hněvu pošlapeš národy.

3:12  V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.

3:12  In fremitu conculcabis terram ; in furore obstupefacies gentes.

3:13  Thou wentest forth for the salvation of thy people: for salvation with thy Christ. Thou struckest the head of the house of the wicked: thou hast laid bare his foundation even to the neck.

3:13  Thou wentest forth for the salvation of thy people, even for salvation with thine anointed; thou woundedst the head out of the house of the wicked, by discovering the foundation unto the neck. Selah.

3:13  Vyšel jsi spasit svůj lid, spasit pomazaného svého. Rozdrtil jsi hlavu svévolníkova domu, obnažils ho od základů k hrdlu.

3:13  Vyšel jsi zachránit svůj lid, svého pomazaného zachránit. Vůdce zlého domu jsi rozdrtil, obnažil jsi jej od hlavy až po paty. séla

3:13  Vyjdeš k záchraně svého lidu, k záchraně svého pomazaného; srazíš hlavu z ničemova domu, obnažíš ho od ⌈paty až k šíji.⌉ Sela.

3:13  Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah.

3:13  Egressus es in salutem populi tui, in salutem cum christo tuo : percussisti caput de domo impii, denudasti fundamentum ejus usque ad collum.

3:14  Thou hast cursed his sceptres, the head of his warriors, them that came out as a whirlwind to scatter me. Their joy was like that of him that devoureth the poor man in secret.

3:14  Thou didst strike through with his staves the head of his villages: they came out as a whirlwind to scatter me: their rejoicing was as to devour the poor secretly.

3:14  Jeho vlastními holemi rozrazil jsi hlavu jeho knížat, ženoucích se jako smršť, aby mě rozprášili; jásali divoce, jako by už tajně pozřeli utištěného.

3:14  Prorazil jsi mu hlavu jeho oštěpy, když se nás jeho nájezdníci hnali rozprášit, když už se těšili, jak pohltí ubožáky ve skrýších.

3:14  Jeho vlastními šípy probodneš hlavu jeho knížat, kteří se ženou jako bouře, aby nás rozptýlili, jásají, jako by chtěli pohltit chudého v skrýši.

3:14  Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati měli chudého v skrytě.

3:14  Maledixisti sceptris ejus, capiti bellatorum ejus, venientibus ut turbo ad dispergendum me : exsultatio eorum, sicut ejus qui devorat pauperem in abscondito.

3:15  Thou madest a way in the sea for thy horses, in the mud of many waters.

3:15  Thou didst walk through the sea with thine horses, through the heap of great waters.

3:15  Svými oři jsi pošlapal moře, vzdouvající se nesmírná vodstva.

3:15  Se svými oři cváláš po moři, až se mocné vody vzdouvaly.

3:15  Svými koňmi šlapeš po moři, množství bouřících vod.

3:15  Bral jsi se po moři na koních svých, skrze hromadu vod mnohých.

3:15  Viam fecisti in mari equis tuis, in luto aquarum multarum.

3:16  I have heard and my bowels were troubled: my lips trembled at the voice. Let rottenness enter into my bones, and swarm under me. That I may rest in the day of tribulation: that I may go up to our people that are girded.

3:16  When I heard, my belly trembled; my lips quivered at the voice: rottenness entered into my bones, and I trembled in myself, that I might rest in the day of trouble: when he cometh up unto the people, he will invade them with his troops.

3:16  Uslyšel jsem o tom a celý se třesu, chci se ozvat a rty se mi chvějí; jakoby kostižer zachvátil mé kosti, podlamují se pode mnou nohy. Budu však klidně očekávat den soužení, až přitáhnou a přepadnou lid.

3:16  Jak jsem to uslyšel, celý se chvěji, od toho zvuku se mi třesou rty. Jako by mi kostižer vlezl do kostí a nohy pode mnou poklesly. Budu však čekat na den soužení, jež stihne lid, který na nás útočí.

3:16  Zaslechl jsem to a mé nitro se chvělo, ⌈když jsem to uslyšel,⌉ mé rty se třásly, hniloba vešla do mých kostí. Třesu se, ⌈tam kde stojím,⌉ ⌈protože musím čekat do dne soužení, kdy přitáhne národ, jenž na nás vtrhne.⌉

3:16  Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil.

3:16  Audivi, et conturbatus est venter meus ; a voce contremuerunt labia mea. Ingrediatur putredo in ossibus meis, et subter me scateat : ut requiescam in die tribulationis, ut ascendam ad populum accinctum nostrum.

3:17  For the fig tree shall not blossom: and there shall be no spring in the vines. The labour of the olive tree shall fail: and the fields shall yield no food: the flock shall be cut off from the fold, and there shall be no herd in the stalls.

3:17  Although the fig tree shall not blossom, neither shall fruit be in the vines; the labour of the olive shall fail, and the fields shall yield no meat; the flock shall be cut off from the fold, and there shall be no herd in the stalls:

3:17  I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl,

3:17  I kdyby nerozkvetl fíkovník a hrozny na vinicích nebyly, i kdyby zklamala plodnost olivy a pole nedala co jíst, i kdyby zmizely ovce z ohrady a dobytek zmizel ze stájí,

3:17  I kdyby fíkovník nerozkvetl a na révě nebyla úroda, selhal výnos olivy a pole nevydala potravu, z ohrady zmizel brav a ve stájích nebyl skot,

3:17  Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitky; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích:

3:17  Ficus enim non florebit, et non erit germen in vineis ; mentietur opus olivæ, et arva non afferent cibum : abscindetur de ovili pecus, et non erit armentum in præsepibus.

3:18  But I will rejoice in the Lord: and I will joy in God my Jesus.

3:18  Yet I will rejoice in the Lord, I will joy in the God of my salvation.

3:18  já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat ke chvále Boha, který je má spása.

3:18  já se však v Hospodinu budu veselit, budu šťastný v Bohu, svém Zachránci.

3:18  já se budu radovat v Hospodinu, budu jásat v Bohu, který ⌈mě zachraňuje.⌉

3:18  Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého.

3:18  Ego autem in Domino gaudebo ; et exsultabo in Deo Jesu meo.

3:19  The Lord God is my strength: and he will make my feet like the feet of harts: and he the conqueror will lead me upon my high places singing psalms.

3:19  The Lord God is my strength, and he will make my feet like hinds’ feet, and he will make me to walk upon mine high places. To the chief singer on my stringed instruments.

3:19  Panovník Hospodin je moje síla. Učinil mé nohy hbité jako nohy laně, po posvátných návrších mi dává šlapat. Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů.

3:19  Mou silou je můj Pán, Hospodin, on dává mým nohám hbitost laní, vodí mě na mé výšiny. Pro předního zpěváka, na strunné nástroje.

3:19  ⌈Panovník Hospodin⌉ je ⌈má síla,⌉ činí mé nohy podobné laním, dává mi kráčet po návrších. Pro vedoucího chval na strunné nástroje.

3:19  Hospodin Panovník jest síla má, kterýž činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje. Přednímu zpěváku na můj neginot.

3:19  Deus Dominus fortitudo mea, et ponet pedes meos quasi cervorum : et super excelsa mea deducet me victor in psalmis canentem.