CzeB21 - Hosea - 7

7:1  kdykoli Izraele uzdravím, tehdy se ukazuje Efraimův hřích a zločiny Samaří: Zabývají se podvody, do domů lezou zloději, tlupy lupičů jsou v ulicích.

7:2  Vůbec si v srdci nepřipouštějí, že si pamatuji všechny jejich zločiny; jejich skutky je teď obklíčily – vždyť je mám stále na očích!

7:3  Obšťastňují krále svými zločiny a velmože svou lží.

7:4  Všichni jsou samí cizoložníci, rozpálené peci podobní, ve které pekař ani topit nemusí, než mu zadělané těsto prokvasí.

7:5  V den královy slavnosti velmoži vínem rozpálení, zmožení – a on si třese rukou se zrádci!

7:6  Jejich srdce se podobají peci, zrádně se k němu lísají; celou noc doutná jejich rozlícení, ráno pak vzplane plameny.

7:7  Jako pec jsou všichni rozpálení, své vlastní vládce sžírají; jejich králové se všichni hroutí, ke mně však nevolá žádný z nich.

7:8  Efraim se mísí s národy, neobrácený pecen je Efraim.

7:9  Jeho sílu stravují cizinci a on to netuší. Hlavu mu pokrývají šediny a on to netuší.

7:10  Ačkoli pýcha Izraele svědčí proti němu, přesto se nevracejí k Hospodinu, svému Bohu, nehledají ho navzdory tomu všemu.

7:11  Efraim je jako holub, hloupý a bláhový: Jednou volají k Egyptu, pak zas do Asýrie běhají.

7:12  Kamkoli se obrátí, přehodím přes ně svoji síť. Pochytám je jak ptáky na nebi; ztrestám je, když uslyším, jak se slétají.

7:13  Utekli ode mě – běda jim! Záhuba na ně, že mě zradili! Já jsem je toužil vykoupit, oni však o mně mluví lži.

7:14  Nevolají ke mně ze srdcí, když na svých lůžkách kvílejí, zraňují se kvůli vínu a obilí, ode mě se však odvracejí.

7:15  Já jsem je učil a jejich pažím dával sílu, oni se ale spikli proti mně.

7:16  Obracejí se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako křivý luk. Jejich velmoži padnou mečem; protože sami tak vztekle mluvili, v Egyptě se jim vysmějí!