DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Corinthians - 4

4:1  Therefore seeing we have this ministration, according as we have obtained mercy, we faint not.

4:1  Therefore seeing we have this ministry, as we have received mercy, we faint not;

4:1  A proto, když nám byla z Božího slitování svěřena tato služba, nepoddáváme se skleslosti.

4:1  Taková je služba, kterou jsme z Božího milosrdenství přijali, a proto se nevzdáváme.

4:1  Když tedy máme tuto službu podle milosrdenství, kterého se nám dostalo, neochabujeme,

4:1  Protož majíce toto přisluhování, jakž jsme milosrdenství došli, neoblevujeme.

4:1  Ideo habentes administrationem, juxta quod misericordiam consecuti sumus, non deficimus,

4:2  But we renounce the hidden things of dishonesty, not walking in craftiness nor adulterating the word of God: but by manifestation of the truth commending ourselves to every man's conscience, in the sight of God.

4:2  But have renounced the hidden things of dishonesty, not walking in craftiness, nor handling the word of God deceitfully; but by manifestation of the truth commending ourselves to every man’s conscience in the sight of God.

4:2  Nepotřebujeme skrývat nic nečestného, nepočínáme si lstivě ani nefalšujeme slovo Boží, nýbrž činíme pravdu zjevnou a tak se před tváří Boží doporučujeme svědomí všech lidí.

4:2  Odmítáme hanebné tajnůstkaření, vychytralé praktiky a překrucování Božího slova. Místo toho jasně říkáme pravdu před Bohem a každý, kdo má svědomí, to může sám uznat.

4:2  ale odřekli jsme se věcí ukrývaných kvůli hanbě a nepočínáme si chytrácky ani nepřekrucujeme slovo Boží, nýbrž zjevováním pravdy se představujeme každému lidskému porozumění před Bohem.

4:2  Ale odmítáme ukrývání neslušnosti, nechodíce v chytrosti, aniž se lstivě obírajíce s slovem Božím, ale zjevováním pravdy v příjemnost uvodíce sebe u každého svědomí lidského před oblíčejem Božím.

4:2  sed abdicamus occulta dedecoris, non ambulantes in astutia, neque adulterantes verbum Dei, sed in manifestatione veritatis commendantes nosmetipsos ad omnem conscientiam hominum coram Deo.

4:3  And if our gospel be also hid, it is hid to them that are lost,

4:3  But if our gospel be hid, it is hid to them that are lost:

4:3  Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě.

4:3  Pokud je naše evangelium pro někoho zahalené, je to pro ty, kdo hynou.

4:3  Je–li však naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří hynou.

4:3  Pakliť zakryté jest evangelium naše, před těmi, kteříž hynou, zakryté jest.

4:3  Quod si etiam opertum est Evangelium nostrum, in iis, qui pereunt, est opertum :

4:4  In whom the god of this world hath blinded the minds of unbelievers, that the light of the gospel of the glory of Christ, who is the image of God, should not shine unto them.

4:4  In whom the god of this world hath blinded the minds of them which believe not, lest the light of the glorious gospel of Christ, who is the image of God, should shine unto them.

4:4  Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

4:4  Těmto nevěřícím zaslepil bůh tohoto světa mysl, aby jim nezazářilo světlo evangelia slávy Kristovy, který je obrazem Božím.

4:4  Jim, nevěřícím, bůh tohoto věku oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo ⌈evangelia slávy⌉ Krista, jenž je obrazem Božím.

4:4  V nichž Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v nevěrných, aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, kterýž jest obraz Boží.

4:4  in quibus Deus hujus sæculi excæcavit mentes infidelium, ut non fulgeat illis illuminatio Evangelii gloriæ Christi, qui est imago Dei.

4:5  For we preach not ourselves, but Jesus Christ our Lord: and ourselves your servants through Jesus.

4:5  For we preach not ourselves, but Christ Jesus the Lord; and ourselves your servants for Jesus’ sake.

4:5  Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše.

4:5  (Nehlásáme přece sami sebe, ale Ježíše Krista jakožto Pána, a pokud jde o nás, jsme vaši služebníci pro Ježíše.)

4:5  Neboť nehlásáme sami sebe, nýbrž Ježíše Krista, Pána, a sebe jako vaše otroky pro Ježíše.

4:5  Neboť ne sami sebe kážeme, ale Krista Ježíše Pána, sebe pak služebníky vašimi pro Ježíše.

4:5  Non enim nosmetipsos prædicamus, sed Jesum Christum Dominum nostrum : nos autem servos vestros per Jesum :

4:6  For God, who commanded the light to shine out of darkness, hath shined in our hearts, to give the light of the knowledge of the glory of God, in the face of Christ Jesus.

4:6  For God, who commanded the light to shine out of darkness, hath shined in our hearts, to give the light of the knowledge of the glory of God in the face of Jesus Christ.

4:6  Neboť Bůh, který řekl ‚ze tmy ať zazáří světlo‘, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.

4:6  Tentýž Bůh, který řekl: „Ať ze tmy zazáří světlo!“ ten zazářil v našich srdcích, aby nás osvítil poznáním Boží slávy ve tváři Ježíše Krista.

4:6  Neboť Bůh, který řekl: Z temnoty ať zazáří světlo, zazářil v našich srdcích, ⌈aby osvítil lidi poznáním⌉ Boží slávy v osobě Ježíše Krista.

4:6  Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť se osvítil v srdcích našich k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.

4:6  quoniam Deus, qui dixit de tenebris lucem splendescere, ipse illuxit in cordibus nostris ad illuminationem scientiæ claritatis Dei, in facie Christi Jesu.

4:7  But we have this treasure in earthen vessels, that the excellency may be of the power of God and not of us.

4:7  But we have this treasure in earthen vessels, that the excellency of the power may be of God, and not of us.

4:7  Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás.

4:7  Tento poklad však máme v hliněných nádobách, aby bylo zřejmé, že ta úžasná moc je Boží, a ne z nás.

4:7  Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla ⌈z Boha⌉, a ne z nás.

4:7  Mámeť pak poklad tento v nádobách hliněných, aby důstojnost té moci byla Boží, a ne z nás,

4:7  Habemus autem thesaurum istum in vasis fictilibus : ut sublimitas sit virtutis Dei, et non ex nobis.

4:8  In all things we suffer tribulation: but are not distressed. We are straitened: but are not destitute.

4:8  We are troubled on every side, yet not distressed; we are perplexed, but not in despair;

4:8  Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích;

4:8  Ze všech stran zakoušíme soužení, ale nebýváme zdrceni; býváme bezradní, ale ne zoufalí;

4:8  Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí;

4:8  Když se všech stran úzkost míváme, ale nebýváme cele potlačeni; býváme vrtkáni, ale nebýváme docela zvrtkáni;

4:8  In omnibus tribulationem patimur, sed non angustiamur : aporiamur, sed non destituimur :

4:9  We suffer persecution: but are not forsaken. We are cast down: but we perish not.

4:9  Persecuted, but not forsaken; cast down, but not destroyed;

4:9  jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.

4:9  býváme pronásledováni, ale ne opuštěni; býváme sráženi, ale nejsme zničeni.

4:9  jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni.

4:9  Protivenství trpíme, ale nebýváme opuštěni; býváme opovrženi, ale nehyneme.

4:9  persecutionem patimur, sed non derelinquimur : dejicimur, sed non perimus :

4:10  Always bearing about in our body the mortification of Jesus, that the life also of Jesus may be made manifest in our bodies.

4:10  Always bearing about in the body the dying of the Lord Jesus, that the life also of Jesus might be made manifest in our body.

4:10  Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven.

4:10  Stále na vlastním těle zakoušíme Ježíšovu smrt, aby byl na našem těle zjeven také Ježíšův život.

4:10  Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život.

4:10  Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl.

4:10  semper mortificationem Jesu in corpore nostro circumferentes, ut et vita Jesu manifestetur in corporibus nostris.

4:11  For we who live are always delivered unto death for Jesus' sake: that the life also of Jesus may be made manifest in our mortal flesh.

4:11  For we which live are alway delivered unto death for Jesus’ sake, that the life also of Jesus might be made manifest in our mortal flesh.

4:11  Vždyť my, pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven i Ježíšův život.

4:11  My živí jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven také Ježíšův život.

4:11  Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle.

4:11  Vždycky zajisté my, kteříž živi jsme, na smrt býváme vydáváni pro Ježíše, aby i život Ježíšův zjeven byl na smrtelném těle našem.

4:11  Semper enim nos, qui vivimus, in mortem tradimur propter Jesum : ut et vita Jesu manifestetur in carne nostra mortali.

4:12  So then death worketh in us: but life in you.

4:12  So then death worketh in us, but life in you.

4:12  A tak na nás koná své dílo smrt, na vás však život.

4:12  V nás tedy působí smrt, ale ve vás život.

4:12  Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.

4:12  A tak smrt v nás moc provodí, ale v vás život.

4:12  Ergo mors in nobis operatur, vita autem in vobis.

4:13  But having the same spirit of faith, as it is written: I believed, for which cause I have spoken; we also believe. For which cause we speak also:

4:13  We having the same spirit of faith, according as it is written, I believed, and therefore have I spoken; we also believe, and therefore speak;

4:13  Ale máme ducha víry, o níž je psáno: ‚Uvěřil jsem, a proto jsem také promluvil‘ - i my věříme, a proto také mluvíme,

4:13  Protože však máme stejného ducha víry, o níž se píše: „Uvěřil jsem, a tak jsem mluvil,“ i my věříme, a tak mluvíme.

4:13  Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: Uvěřil jsem, proto jsem mluvil, i my věříme, proto také mluvíme,

4:13  Majíce tedy téhož ducha víry, podlé toho, jakž psáno jest: Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť věříme, protož i mluvíme,

4:13  Habentes autem eumdem spiritum fidei, sicut scriptum est : Credidi, propter quod locutus sum : et nos credimus, propter quod et loquimur :

4:14  Knowing that he who raised up Jesus will raise us up also with Jesus and place us with you.

4:14  Knowing that he which raised up the Lord Jesus shall raise up us also by Jesus, and shall present us with you.

4:14  vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář spolu s vámi.

4:14  Víme totiž, že Ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a spolu s vámi nás přivede před svou tvář.

4:14  a víme, že ten, který vzkřísil [Pána] Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi.

4:14  Vědouce, že ten, kterýž vzkřísil Pána Ježíše, i nás skrze Ježíše vzkřísí, a postaví s vámi.

4:14  scientes quoniam qui suscitavit Jesum, et nos cum Jesu suscitabit, et constituet vobiscum.

4:15  For all things are for your sakes: that the grace, abounding through many, may abound in thanksgiving unto the glory of God.

4:15  For all things are for your sakes, that the abundant grace might through the thanksgiving of many redound to the glory of God.

4:15  To všechno je kvůli vám, aby se milost ve mnohých hojně rozmáhala a tak přibývalo i díků k slávě Boží.

4:15  To všechno se děje pro vás, aby se milost šířila ke stále dalším lidem, a k Boží slávě tak rostla i vděčnost.

4:15  Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná skrze mnohé lidi, rozmnožila vděčnost ke slávě Boží.

4:15  Nebo to všecko děje se pro vás, aby ta přehojná milost skrze díků činění od mnohých rozmohla se k slávě Boží.

4:15  Omnia enim propter vos : ut gratia abundans, per multos in gratiarum actione, abundet in gloriam Dei.

4:16  For which cause we faint not: but though our outward man is corrupted, yet the inward man is renewed day by day.

4:16  For which cause we faint not; but though our outward man perish, yet the inward man is renewed day by day.

4:16  A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.

4:16  Proto se nevzdáváme. Ačkoli totiž navenek podléháme zkáze, uvnitř se obnovujeme den co den.

4:16  Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje.

4:16  Protož neoblevujeme, ale ačkoli ten zevnitřní člověk náš ruší se, však ten vnitřní obnovuje se den ode dne.

4:16  Propter quod non deficimus : sed licet is, qui foris est, noster homo corrumpatur, tamen is, qui intus est, renovatur de die in diem.

4:17  For that which is at present momentary and light of our tribulation worketh for us above measure, exceedingly an eternal weight of glory.

4:17  For our light affliction, which is but for a moment, worketh for us a far more exceeding and eternal weight of glory;

4:17  Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy

4:17  Toto naše lehoučké soužení trvá jen chvilku, ale vytváří nám s ničím nesrovnatelné břemeno slávy, jež potrvá věčně.

4:17  To naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy,

4:17  Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí,

4:17  Id enim, quod in præsenti est momentaneum et leve tribulationis nostræ, supra modum in sublimitate æternum gloriæ pondus operatur in nobis,

4:18  While we look not at the things which are seen, but at the things which are not seen. For the things which are seen are temporal: but the things which are not seen, are eternal.

4:18  While we look not at the things which are seen, but at the things which are not seen: for the things which are seen are temporal; but the things which are not seen are eternal.

4:18  nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné.

4:18  Proto se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není. Vše viditelné je totiž dočasné, ale neviditelné je věčné.

4:18  když nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.

4:18  Když nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné.

4:18  non contemplantibus nobis quæ videntur, sed quæ non videntur. Quæ enim videntur, temporalia sunt : quæ autem non videntur, æterna sunt.