DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Jeremiah - 18

18:1  The word that came to Jeremiah from the Lord, saying:

18:1  The word which came to Jeremiah from the Lord, saying,

18:1  Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi:

18:1  Slovo, které Jeremiáš dostal od Hospodina:

18:1  Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina:

18:1  Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:

18:1  Verbum quod factum est ad Jeremiam a Domino, dicens :

18:2  Arise, and go down into the potter's house, and there thou shalt hear my words.

18:2  Arise, and go down to the potter’s house, and there I will cause thee to hear my words.

18:2  „Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti ohlásím svá slova.“

18:2  „Vstaň a jdi do hrnčířova domu. Tam ti oznámím svá slova.“

18:2  Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti oznámím svá slova.

18:2  Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam způsobím to, abys slyšel slova má.

18:2  Surge, et descende in domum figuli, et ibi audies verba mea.

18:3  And I went down into the potter's house, and behold he was doing a work on the wheel.

18:3  Then I went down to the potter’s house, and, behold, he wrought a work on the wheels.

18:3  Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu, právě když pracoval na hrnčířském kruhu.

18:3  Odešel jsem tedy do hrnčířova domu a hle, právě pracoval na hrnčířském kruhu.

18:3  Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu. Právě ⌈zhotovoval výrobek⌉ na ⌈hrnčířském kruhu.⌉

18:3  I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on dělal dílo na kruzích.

18:3  Et descendi in domum figuli, et ecce ipse faciebat opus super rotam.

18:4  And the vessel was broken which he was making of clay with his hands: and turning he made another vessel, as it seemed good in his eyes to make it.

18:4  And the vessel that he made of clay was marred in the hand of the potter: so he made it again another vessel, as seemed good to the potter to make it.

18:4  Ale nádoba, kterou vlastní rukou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní nádobu jinou; dělal, co se mu zdálo být správné.

18:4  Nádoba, kterou z hlíny tvaroval, se mu ale pod rukama zkazila, a tak začal znovu a dělal z ní jinou nádobu, která by se mu líbila.

18:4  Nádoba, kterou z hlíny dělal, se v hrnčířově ruce pokazila. Předělal ji v jinou nádobu, tak jak to ⌈hrnčířovi připadalo správné.⌉

18:4  Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově, kterouž on dělal z hliny, tehdy zase udělal z ní nádobu jinou, jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati.

18:4  Et dissipatum est vas quod ipse faciebat e luto manibus suis : conversusque fecit illud vas alterum, sicut placuerat in oculis ejus ut faceret.

18:5  Then the word of the Lord came to me, saying:

18:5  Then the word of the Lord came to me, saying,

18:5  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

18:5  Tehdy jsem dostal slovo Hospodinovo:

18:5  Stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

18:5  I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

18:5  Et factum est verbum Domini ad me, dicens :

18:6  Cannot I do with you, as this potter, O house of Israel, saith the Lord? behold as clay is in the hand of the potter, so are you in my hand, O house of Israel.

18:6  O house of Israel, cannot I do with you as this potter? saith the Lord. Behold, as the clay is in the potter’s hand, so are ye in mine hand, O house of Israel.

18:6  „Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský.

18:6  „Nemohu snad s vámi naložit jako tento hrnčíř, dome Izraele? praví Hospodin. Hle, jste v mé ruce, jako je hlína v ruce hrnčíře, dome Izraele.

18:6  Cožpak s vámi nemohu učinit to, co učinil tento hrnčíř, dome izraelský? je Hospodinův výrok. Hle, jako je v hrnčířově ruce hlína, tak jste v mé ruce vy, dome izraelský.

18:6  Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský.

18:6  Numquid sicut figulus iste, non potero vobis facere, domus Israël ? ait Dominus : ecce sicut lutum in manu figuli, sic vos in manu mea, domus Israël.

18:7  I will suddenly speak against a nation, and against a kingdom, to root out, and to pull down, and to destroy it.

18:7  At what instant I shall speak concerning a nation, and concerning a kingdom, to pluck up, and to pull down, and to destroy it;

18:7  Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím.

18:7  Kdykoli mohu prohlásit o národu nebo království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím;

18:7  Jednou promluvím o národu a o království, že je vyvrátím, zničím a vyhubím,

18:7  Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím,

18:7  Repente loquar adversum gentem et adversus regnum, ut eradicem, et destruam, et disperdam illud :

18:8  If that nation against which I have spoken, shall repent of their evil, I also will repent of the evil that I have thought to do to them.

18:8  If that nation, against whom I have pronounced, turn from their evil, I will repent of the evil that I thought to do unto them.

18:8  Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého.

18:8  pokud se však ten národ, o kterém jsem mluvil, odvrátí od svého zla, pak i já upustím od zla, jež jsem zamýšlel proti nim.

18:8  ale když se ten národ, o kterém jsem promluvil, od svého zla odvrátí, budu litovat toho zla, které jsem zamýšlel mu učinit.

18:8  Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své, proti němuž bych mluvil: i já litoval bych toho zlého, kteréž jsem myslil učiniti jemu.

18:8  si pœnitentiam egerit gens illa a malo suo quod locutus sum adversus eam, agam et ego pœnitentiam super malo quod cogitavi ut facerem ei.

18:9  And I will suddenly speak of a nation and of a kingdom, to build up and plant it.

18:9  And at what instant I shall speak concerning a nation, and concerning a kingdom, to build and to plant it;

18:9  Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím.

18:9  Jindy zas mohu prohlásit o národu nebo království, že je vybuduji a zasadím;

18:9  Jindy promluvím o národu a o království, že je zbuduji a zasadím,

18:9  Zase mluvil-li bych o národu a o království, že je v okamžení vzdělám a vštípím,

18:9  Et subito loquar de gente et de regno, ut ædificem et plantem illud.

18:10  If it shall do evil in my sight, that it obey not my voice: I will repent of the good that I have spoken to do unto it.

18:10  If it do evil in my sight, that it obey not my voice, then I will repent of the good, wherewith I said I would benefit them.

18:10  Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci.

18:10  pokud však budou páchat, co je v mých očích zlé, a nebudou mě poslouchat, pak i já upustím od dobra, jež jsem jim slíbil prokázat.

18:10  ale když bude páchat to, ⌈co je zlé v mých očích,⌉ a nebude mě poslouchat, budu litovat dobra, které jsem řekl, že mu prokážu.

18:10  Však činil-li by, což zlého jest před očima mýma, neposlouchaje hlasu mého: i já litoval bych dobrodiní toho, kteréž bych řekl učiniti jemu.

18:10  Si fecerit malum in oculis meis, ut non audiat vocem meam, pœnitentiam agam super bono quod locutus sum ut facerem ei.

18:11  Now therefore tell the men of Juda, and the inhabitants of Jerusalem, saying: Thus saith the Lord: Behold I frame evil against you, and devise a device against you: let every man of you return from his evil way, and make ye your ways and your doings good.

18:11  Now therefore go to, speak to the men of Judah, and to the inhabitants of Jerusalem, saying, Thus saith the Lord; Behold, I frame evil against you, and devise a device against you: return ye now every one from his evil way, and make your ways and your doings good.

18:11  A nyní vyřiď mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já připravuji proti vám zlo, to zamýšlím proti vám. Navraťte se už každý ze své zlé cesty, napravte své cesty a své skutky.“

18:11  Teď tedy řekni lidu Judy a obyvatelům Jeruzaléma: ‚Tak praví Hospodin: Hle, chystám proti vám něco zlého, vymýšlím na vás plán! Odvraťte se proto každý od své zlé cesty; napravte své cesty a své jednání.‘

18:11  Teď tedy řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já proti vám tvořím zlo a vymýšlím proti vám plán. Odvraťte se každý od své zlé cesty a dejte do pořádku své cesty a své činy.

18:11  Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.

18:11  Nunc ergo dic viro Juda, et habitatoribus Jerusalem, dicens : Hæc dicit Dominus : Ecce ego fingo contra vos malum, et cogito contra vos cogitationem : revertatur unusquisque a via sua mala, et dirigite vias vestras et studia vestra.

18:12  And they said; We have no hopes: for we will go after our own thoughts, and we will do every one according to the perverseness of his evil heart.

18:12  And they said, There is no hope: but we will walk after our own devices, and we will every one do the imagination of his evil heart.

18:12  Oni však řekli: „Zbytečné řeči. Půjdeme za svými úmysly, každý z nás bude jednat podle svého zarputilého a zlého srdce.“

18:12  Oni však na to řekli: ‚Marné řeči! Budeme žít podle svých vlastních plánů, každý se budeme řídit svým zarputilým a zlým srdcem.‘“

18:12  Říkají však: Není naděje, protože budeme žít podle svých plánů a každý bude jednat podle svého umíněného a zlého srdce.

18:12  Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.

18:12  Qui dixerunt : Desperavimus : post cogitationes enim nostras ibimus, et unusquisque pravitatem cordis sui mali faciemus.

18:13  Therefore thus saith the Lord: Ask among the nations: Who hath heard such horrible things, as the virgin of Israel hath done to excess?

18:13  Therefore thus saith the Lord; Ask ye now among the heathen, who hath heard such things: the virgin of Israel hath done a very horrible thing.

18:13  Proto praví Hospodin toto: „Jen se dotažte mezi pronárody! Kdo kdy slyšel něco takového? Hrůzostrašné věci se dopustila panna izraelská.

18:13  A proto tak praví Hospodin: „Ptejte se mezi národy – Kdo kdy co takového slyšel? Panna izraelská provádí tu nejhroznější věc!

18:13  Proto takto praví Hospodin: Ptejte se mezi národy! Slyšel někdo něco takového? Něco velmi otřesného spáchala panna izraelská!

18:13  Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská.

18:13  Ideo hæc dicit Dominus : Interrogate gentes : Quis audivit talia horribilia, quæ fecit nimis virgo Israël ?

18:14  Shall the snow of Libanus fail from the rock of the field? or can the cold waters that gush out and run down, be taken away?

18:14  Will a man leave the snow of Lebanon which cometh from the rock of the field? or shall the cold flowing waters that come from another place be forsaken?

18:14  Zmizí sněhová pole ze skal Libanónu? Vyschnou snad tyto cizí vody, chladné a bystré?

18:14  Mizí snad z pole kamení nebo z Libanonu sníh? Vysychají snad mezi horami chladné bystřiny?

18:14  Cožpak sníh Libanonu opustí skalní útesy Sirjónu či vyschne horská, chladná a bystrá voda?

18:14  Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími?

18:14  Numquid deficiet de petra agri nix Libani ? aut evelli possunt aquæ erumpentes frigidæ, et defluentes ?

18:15  Because my people have forgotten me, sacrificing in vain, and stumbling in their ways, in ancient paths, to walk by them in a way not trodden:

18:15  Because my people hath forgotten me, they have burned incense to vanity, and they have caused them to stumble in their ways from the ancient paths, to walk in paths, in a way not cast up;

18:15  Na mne však můj lid zapomněl, pálí kadidlo falešným bohům. Přivedu je k pádu na jejich cestách, na stezkách věčnosti, půjdou po neschůdných, neupravených cestách.

18:15  Můj lid však na mě zapomněl, pálí kadidlo marnostem! Na svých cestách klopýtli, na stezkách odvěkých, a odešli jinou pěšinou, cestou neupravenou.

18:15  Ale můj lid na mě zapomněl. ⌈Nadarmo pálí oběti. Klopýtli na svých⌉ cestách, věčných stezkách, aby šli pěšinami, nepřipravenou cestou,

18:15  Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené,

18:15  Quia oblitus est mei populus meus, frustra libantes, et impingentes in viis suis, in semitis sæculi, ut ambularent per eas in itinere non trito,

18:16  That their land might be given up to desolation, and to a perpetual hissing: every one that shall pass by it, shall be astonished, and wag his head.

18:16  To make their land desolate, and a perpetual hissing; every one that passeth thereby shall be astonished, and wag his head.

18:16  Jejich země bude vzbuzovat úděs a věčný posměch, každý kolemjdoucí bude nad ní v úděsu potřásat hlavou.

18:16  Jejich země proto bude budit děs, navždy se nad ní bude syčet úžasem. Každý, kdo tudy půjde, se zhrozí a hlavou potřese.

18:16  aby učinili svou zemi předmětem hrůzy a věčného ⌈úžasu; každý, kdo jí bude procházet, se zhrozí a bude potřásat⌉ hlavou.

18:16  Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou.

18:16  ut fieret terra eorum in desolationem, et in sibilum sempiternum : omnis qui præterierit per eam obstupescet, et movebit caput suum.

18:17  As a burning wind will I scatter them before the enemy: I will shew them the back, and not the face, in the day of their destruction.

18:17  I will scatter them as with an east wind before the enemy; I will shew them the back, and not the face, in the day of their calamity.

18:17  Jako východním větrem, tak je rozptýlím před nepřítelem. Obrátím se k nim zády, a ne tváří, v den jejich běd.“

18:17  Jakoby větrem východním je před protivníkem rozpráším. V den, kdy přijde jejich bída, ukážu jim záda, a ne tvář.“

18:17  Rozptýlím je před nepřítelem jako východní vítr; v den jejich pohromy jim dám vidět záda, a ne tvář.

18:17  Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich.

18:17  Sicut ventus urens dispergam eos coram inimico : dorsum, et non faciem, ostendam eis in die perditionis eorum.

18:18  And they said: Come, and let us invent devices against Jeremiah: for the law shall not perish from the priest, nor counsel from the wise, nor the word from the prophet: come, and let us strike him with the tongue, and let us give no heed to all his words.

18:18  Then said they, Come, and let us devise devices against Jeremiah; for the law shall not perish from the priest, nor counsel from the wise, nor the word from the prophet. Come, and let us smite him with the tongue, and let us not give heed to any of his words.

18:18  Ale oni řekli: „Pojďme a něco si na Jeremjáše vymyslíme. Knězi přece nechybí zákon, mudrci úradek, proroku slovo. Pojďme, utlučeme ho jazykem, nedáme na žádné jeho slovo.“

18:18  Oni však na to řekli: „Pojďme, musíme na Jeremiáše něco vymyslet! Zákon se knězi nikdy neztratí, stejně jako rada mudrci a slovo prorokovi. Pojďme, ubijme ho tedy jazykem a na jeho slova vůbec nedbejme!“

18:18  Oni však řekli: Pojďte, ukujeme proti Jeremjášovi plán. Vždyť knězi nechybí zákon, ani rada mudrci, ani slovo prorokovi. Pojďte, ubijeme ho jazykem a jeho slovům nebudeme vůbec věnovat pozornost.

18:18  I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.

18:18  Et dixerunt : Venite, et cogitemus contra Jeremiam cogitationes : non enim peribit lex a sacerdote, neque consilium a sapiente, nec sermo a propheta : venite, et percutiamus eum lingua, et non attendamus ad universos sermones ejus.

18:19  Give heed to me, O Lord, and hear the voice of my adversaries.

18:19  Give heed to me, O Lord, and hearken to the voice of them that contend with me.

18:19  Pozornost mi věnuj, Hospodine, a slyš hlas těch, kdo se mnou vedou spor.

18:19  Všimni si mě, Hospodine, slyš hlas mých odpůrců!

18:19  Hospodine, věnuj mi pozornost a slyš hlas mých protivníků.

18:19  Pozoruj mne, Hospodine, a slyš hlas těch, kteříž se vadí se mnou.

18:19  Attende, Domine, ad me, et audi vocem adversariorum meorum.

18:20  Shall evil be rendered for good, because they have digged a pit for my soul? Remember that I have stood in thy sight, to speak good for them, and to turn away thy indignation from them.

18:20  Shall evil be recompensed for good? for they have digged a pit for my soul. Remember that I stood before thee to speak good for them, and to turn away thy wrath from them.

18:20  Což má být odměňováno dobro zlem, že mi kopu jámu? Pamatuj, jak jsem před tebou stával a mluvil v jejich prospěch a odvracel od nich tvé rozhořčení.

18:20  To se má odplácet dobro zlem, že na mě kopou jámu? Pamatuj, jak jsem se stavěl před tebe a přimlouval se za ně, abych od nich odvracel tvůj hněv.

18:20  Cožpak se za dobro odplácí zlem? A přece pro mou duši vykopali jámu! Pamatuj, že jsem stával před tebou, abych se přimlouval za jejich dobro, abych od nich odvracel tvůj hněv.

18:20  Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým, že mi jámu kopají? Rozpomeň se, že jsem se postavoval před oblíčejem tvým, abych se přimlouval k jejich dobrému, a odvrátil prchlivost tvou od nich.

18:20  Numquid redditur pro bono malum, quia foderunt foveam animæ meæ ? Recordare quod steterim in conspectu tuo ut loquerer pro eis bonum, et averterem indignationem tuam ab eis.

18:21  Therefore deliver up their children to famine, and bring them into the hands of the sword: let their wives be bereaved of children and widows: and let their husbands be slain by death: let their young men be stabbed with the sword in battle.

18:21  Therefore deliver up their children to the famine, and pour out their blood by the force of the sword; and let their wives be bereaved of their children, and be widows; and let their men be put to death; let their young men be slain by the sword in battle.

18:21  Proto vydej jejich syny hladu, vydej je na pospas meči, jejich ženy ať jsou bez dětí a ovdovělé a muže ať skolí smrt, jejich jinoši ať jsou pobiti v boji mečem.

18:21  Na jejich děti proto dopusť hlad, vydej je meči napospas! Ať jejich ženy ovdoví a přijdou o děti, jejich muži ať propadnou smrti, jejich mladíci ať padnou mečem v boji!

18:21  Proto vydej jejich syny hladu. Uvrhni je v moc meče, jejich ženy ať se stanou bezdětnými a vdovami, jejich muže ať skosí smrt, jejich mládence ať ve válce pobije meč.

18:21  Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji.

18:21  Propterea da filios eorum in famem, et deduc eos in manus gladii : fiant uxores eorum absque liberis, et viduæ : et viri earum interficiantur morte : juvenes eorum confodiantur gladio in prælio :

18:22  Let a cry be heard out of their houses: for thou shalt bring the robber upon them suddenly: because they have digged a pit to take me, and have hid snares for my feet.

18:22  Let a cry be heard from their houses, when thou shalt bring a troop suddenly upon them: for they have digged a pit to take me, and hid snares for my feet.

18:22  Z jejich domů ať se rozléhá úpění, přiveď na ně znenadání hordu, neboť vykopali jámu, aby mě polapili, nastražili osidla mým nohám.

18:22  Z jejich domů ať se nářek ozývá, až na ně náhle přivedeš útočníka – vždyť mi vykopali jámu, aby mě lapili, mé nohy chtěli chytit do pasti.

18:22  Z jejich domů ať je slyšet volání o pomoc, až na ně náhle přivedeš loupežnou hordu, protože vykopali jámu, aby mě polapili a mým nohám nastražili pasti.

18:22  Nechť jest slýchati křik z domů jejich, když přivedeš na ně vojsko náhle. Nebo vykopali jámu, aby popadli mne, a osídla polékli nohám mým;

18:22  audiatur clamor de domibus eorum : adduces enim super eos latronem repente, quia foderunt foveam ut caperent me, et laqueos absconderunt pedibus meis.

18:23  But thou, O Lord, knowest all their counsel against me unto death: not their iniquity, and let not their sin be blotted out from thy sight: let them be overthrown before thy eyes, in the time of thy wrath do thou destroy them.

18:23  Yet, Lord, thou knowest all their counsel against me to slay me: forgive not their iniquity, neither blot out their sin from thy sight, but let them be overthrown before thee; deal thus with them in the time of thine anger.

18:23  Ty, Hospodine, víš o každém jejich záměru, že mi chtějí způsobit smrt. Nezprošťuj je viny, jejich hřích ať u tebe smazán není, ať jsou před tebou přivedeni k pádu, tak s nimi nalož v čas svého hněvu.

18:23  Hospodine, ty sám víš o všech jejich plánech, aby mě zabili. Neodpouštěj jim jejich viny, nepřehlížej jejich hřích! Jen ať se před tebou skácejí; v čase svého hněvu zakroč proti nim!

18:23  Hospodine, ty znáš všechny jejich plány jak mě usmrtit. Nedej se usmířit za jejich vinu a jejich hřích ať před tebou není vymazán. Ať před tebou klopýtnou, jednej s nimi v čase svého hněvu.

18:23  Ješto ty, Hospodine, povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení. Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.

18:23  Tu autem, Domine, scis omne consilium eorum adversum me in mortem : ne propitieris iniquitati eorum, et peccatum eorum a facie tua non deleatur : fiant corruentes in conspectu tuo ; in tempore furoris tui abutere eis.