DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 10

10:1  Unto the end. A psalm to David.

10:1  Why standest thou afar off, O Lord? why hidest thou thyself in times of trouble?

10:1  Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?

10:1  Proč jsi, Hospodine, tak vzdálený? Proč se ukrýváš v dobách soužení?

10:1  Hospodine, proč stojíš opodál? Proč se skrýváš v dobách soužení?

10:1  Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?

10:1  In finem. Psalmus David.

10:2  In the Lord I put my trust: how then do you say to my soul: Get thee away from hence to the mountain, like a sparrow.

10:2  The wicked in his pride doth persecute the poor: let them be taken in the devices that they have imagined.

10:2  Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!

10:2  Ničemové ve své pýše honí chudáky, vymýšlejí úklady, aby je lapili!

10:2  Ničema v pýše pronásleduje chudého. Kéž by byli lapeni ⌈do piklů, které kuli!⌉

10:2  Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.

10:2  In Domino confido ; quomodo dicitis animæ meæ : Transmigra in montem sicut passer ?

10:3  For, lo, the wicked have bent their bow: they have prepared their arrows in the quiver, to shoot in the dark the upright of heart.

10:3  For the wicked boasteth of his heart’s desire, and blesseth the covetous, whom the Lord abhorreth.

10:3  Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina.

10:3  Svým vlastním chtíčem se ničemové chlubí, chamtivce chválí, Hospodina snižují,

10:3  Vždyť ničema se vychloubá tužbami své duše, ⌈ten, kdo hrabe pro sebe, zlořečí⌉ a Hospodinem pohrdá.

10:3  Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.

10:3  Quoniam ecce peccatores intenderunt arcum ; paraverunt sagittas suas in pharetra, ut sagittent in obscuro rectos corde :

10:4  For they have destroyed the things which thou hast made: but what has the just man done?

10:4  The wicked, through the pride of his countenance, will not seek after God: God is not in all his thoughts.

10:4  Svévolník ve zpupném hněvu říká: „Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není.“ Odtud všechny jeho pikle.

10:4  ve svojí pýše ho vůbec nehledají, Bůh nemá místo v jejich myšlení.

10:4  Ničema ⌈pro svou povýšenost⌉ moc nepřemýšlí. Bůh není -- toť všechno jeho uvažování.

10:4  Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

10:4  quoniam quæ perfecisti destruxerunt ; justus autem, quid fecit ?

10:5  The Lord is in his holy temple, the Lord's throne is in heaven. His eyes look on the poor man: his eyelids examine the sons of men.

10:5  His ways are always grievous; thy judgments are far above out of his sight: as for all his enemies, he puffeth at them.

10:5  Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům.

10:5  Na svých cestách mají stále jen úspěch, tvé zákony jsou jim vzdáleny, ze všech protivníků mají jen posměch,

10:5  Jeho cesty jsou v každém čase úspěšné, vysoko před ním jsou tvé soudy. Všichni jeho nepřátelé? Nad těmi si odfrkne.

10:5  Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,

10:5  Dominus in templo sancto suo ; Dominus in cælo sedes ejus. Oculi ejus in pauperem respiciunt ; palpebræ ejus interrogant filios hominum.

10:6  The Lord trieth the just and the wicked: but he that loveth iniquity, hateth his own soul.

10:6  He hath said in his heart, I shall not be moved: for I shall never be in adversity.

10:6  Říkává si v srdci: „Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého.“

10:6  v srdci si myslí: „Nic mě neohrozí, nikdy mě nepotká žádné neštěstí!“

10:6  V srdci si říká: ⌈Z pokolení do pokolení⌉ mnou nic nepohne, vždyť neupadnu do zlého.

10:6  Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.

10:6  Dominus interrogat justum et impium ; qui autem diligit iniquitatem, odit animam suam.

10:7  He shall rain snares upon sinners: fire and brimstone, and storms of winds, shall be the portion of their cup.

10:7  His mouth is full of cursing and deceit and fraud: under his tongue is mischief and vanity.

10:7  V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.

10:7  Ústa jim plní kletby, lsti a výhrůžky, na jazyku mají zlo a trápení,

10:7  Jeho ústa jsou plná klení, klamu a útisku; pod jazykem skrývá trápení a nepravost.

10:7  Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.

10:7  Pluet super peccatores laqueos ; ignis et sulphur, et spiritus procellarum, pars calicis eorum.

10:8  For the Lord is just, and hath loved justice: his countenance hath beheld righteousness.

10:8  He sitteth in the lurking places of the villages: in the secret places doth he murder the innocent: his eyes are privily set against the poor.

10:8  Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, jeho oči pasou po bezbranném.

10:8  za humny číhají ve skrýších, aby nevinné zákeřně vraždili. Bezbranné lidi očima sledují,

10:8  Sedí na číhané na ⌈uzavřených místech,⌉ v skrýších nevinného vraždí, svým okem skrytě vyhlíží ubožáka.

10:8  Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.

10:8  Quoniam justus Dominus, et justitias dilexit : æquitatem vidit vultus ejus.

10:9  He lieth in wait secretly as a lion in his den: he lieth in wait to catch the poor: he doth catch the poor, when he draweth him into his net.

10:9  Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.

10:9  jako lvi v houští v záloze číhají, číhají na chudáky, aby je lapili, už mají chudáka, chytli ho do pasti!

10:9  Číhá v skrýších jako lev v houští, číhá, aby se zmocnil ubohého. Zmocňuje se ubohého, táhne ho svou sítí,

10:9  Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.

10:10  He croucheth, and humbleth himself, that the poor may fall by his strong ones.

10:10  Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů.

10:10  K zemi se hroutí chudák zdrcený, pod jejich mocí klesá bezbranný,

10:10  takže je zkrušen a pokořen. Kvůli hordám ničemy bezmocní padají.

10:10  Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.

10:11  He hath said in his heart, God hath forgotten: he hideth his face; he will never see it.

10:11  Říkává si v srdci: „Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí.“

10:11  v srdci si myslí: „Bůh už zapomenul, skrývá svou tvář, nikdy nic nevidí.“

10:11  V srdci si říká: Bůh zapomíná, ⌈skryl svou tvář,⌉ nikdy nic neuvidí.

10:11  Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.

10:12  Arise, O Lord; O God, lift up thine hand: forget not the humble.

10:12  Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované!

10:12  Povstaň, Hospodine, pozvedni ruku! Na utlačené se, Bože, rozpomeň!

10:12  Povstaň, Hospodine! Bože, ⌈pozvedni svou ruku!⌉ Nezapomeň na zkroušené!

10:12  Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.

10:13  Wherefore doth the wicked contemn God? he hath said in his heart, Thou wilt not require it.

10:13  Smí svévolník znevažovat Boha, říkat si v srdci: „Ty nic nevypátráš“?

10:13  Proč se má ničema rouhat Bohu, v srdci si myslet, že na to nepřijdeš?

10:13  Jak to, že ničema pohrdá Bohem? Říká si v srdci: ⌈Nebudeš se tím zabývat, Bože!⌉

10:13  Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?

10:14  Thou hast seen it; for thou beholdest mischief and spite, to requite it with thy hand: the poor committeth himself unto thee; thou art the helper of the fatherless.

10:14  Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc.

10:14  Ty to však vidíš! Ty vnímáš trápení i žal, svou vlastní rukou abys potrestal! Na tebe samého bezbranný spoléhá, ty jsi pomocníkem sirotka!

10:14  Ty však vidíš, hledíš na trápení a zášť a vezmeš to do své ruky. Vždyť ubožák ⌈se spoléhá na tebe.⌉ Sirotkovi ⌈se staneš pomocí.⌉

10:14  Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.

10:15  Break thou the arm of the wicked and the evil man: seek out his wickedness till thou find none.

10:15  Přeraz paži svévolníka, paži zlého. Jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne.

10:15  Zpřerážej paže zlého darebáka, jeho zkaženost odhal, aby neobstál!

10:15  Zlom paži ničemy i zlého! Odhal jeho ničemnost, až již žádnou nenajdeš.

10:15  Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.

10:16  The Lord is King for ever and ever: the heathen are perished out of his land.

10:16  Hospodin je Králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země.

10:16  Hospodin kraluje na věčné časy, pohané z jeho země vymizí!

10:16  Hospodin je králem navěky a navždy. Pohanské národy z jeho země zmizí.

10:16  Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.

10:17  Lord, thou hast heard the desire of the humble: thou wilt prepare their heart, thou wilt cause thine ear to hear:

10:17  Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho,

10:17  Hospodin vyslyší tužby ponížených – povzbudíš jejich srdce, ucho k nim nakloníš,

10:17  Hospodine, touhu pokorných jsi vyslyšel. Upevníš jim srdce, popřeješ jim sluchu,

10:17  Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,

10:18  To judge the fatherless and the oppressed, that the man of the earth may no more oppress.

10:18  zjednáš právo sirotkovi, právo zdeptanému; člověk na zemi už nebude vzbuzovat strach.

10:18  zjednáš soud sirotkům i všem utlačeným, pozemský člověk aby je neděsil!

10:18  abys zjednal právo sirotkovi a utlačenému. Člověk ze země je už nebude děsit.

10:18  Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.