DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Acts - 12

12:1  And at the same time, Herod the king stretched forth his hands, to afflict some of the church.

12:1  Now about that time Herod the king stretched forth his hands to vex certain of the church.

12:1  V té době král Herodes krutě zasáhl proti některým bratřím.

12:1  V té době král Herodes krutě napadl některé z těch, kdo patřili k církvi.

12:1  V té době král Herodes vztáhl ruce, aby ublížil některým z církve.

12:1  A při tom času dal se v to Heródes král, aby ssužoval některé z církve.

12:1  Eodem autem tempore misit Herodes rex manus, ut affligeret quosdam de ecclesia.

12:2  And he killed James, the brother of John, With the sword.

12:2  And he killed James the brother of John with the sword.

12:2  Mečem dal popravit Jakuba, bratra Janova.

12:2  Jakuba, bratra Janova, popravil mečem,

12:2  Janova bratra Jakuba zabil mečem.

12:2  I zamordoval Jakuba, bratra Janova, mečem.

12:2  Occidit autem Jacobum fratrem Joannis gladio.

12:3  And seeing that it pleased the Jews, he proceeded to take up Peter also. Now it was in the days of the Azymes.

12:3  And because he saw it pleased the Jews, he proceeded further to take Peter also. (Then were the days of unleavened bread.)

12:3  Když viděl, že si tím získal židy, rozkázal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce.

12:3  a když viděl, že se to Židům líbí, rozhodl se zatknout i Petra. (Bylo to během Svátku nekvašených chlebů.)

12:3  Když viděl, že se to Židům líbí, pokračoval a zmocnil se také Petra. Byly právě dny nekvašených chlebů.

12:3  A vida, že se to líbilo Židům, umínil jíti i Petra. (A byli dnové přesnic.)

12:3  Videns autem quia placeret Judæis, apposuit ut apprehenderet et Petrum. Erant autem dies Azymorum.

12:4  And when he had apprehended him, he cast him into prison, delivering him to four files of soldiers, to be kept, intending, after the pasch, to bring him forth to the people.

12:4  And when he had apprehended him, he put him in prison, and delivered him to four quaternions of soldiers to keep him; intending after Easter to bring him forth to the people.

12:4  Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích. Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.

12:4  Když se ho zmocnil, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi čtveřicemi vojáků. Po Velikonocích ho totiž chtěl předvést k veřejnému slyšení.

12:4  Zatkl ho, dal jej do vězení a svěřil ho čtyřem čtveřicím vojáků, aby ho hlídali. Po velikonocích ho chtěl předvést před lid.

12:4  Kteréhož jav, do žaláře vsadil, poručiv jej šestnácti žoldnéřům k ostříhání, chtěje po velikonoci vyvesti jej lidu.

12:4  Quem cum apprehendisset, misit in carcerem, tradens quatuor quaternionibus militum custodiendum, volens post Pascha producere eum populo.

12:5  Peter therefore was kept in prison. But prayer was made without ceasing by the church unto God for him.

12:5  Peter therefore was kept in prison: but prayer was made without ceasing of the church unto God for him.

12:5  Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.

12:5  Petr byl takto hlídán ve vězení, ale církev se za něj vroucně modlila k Bohu.

12:5  Petr byl tedy střežen ve vězení a církev se za něho vytrvale modlila k Bohu.

12:5  I byl Petr ostříhán v žaláři, modlitba pak ustavičná k Bohu dála se za něj od církve.

12:5  Et Petrus quidem servabatur in carcere. Oratio autem fiebat sine intermissione ab ecclesia ad Deum pro eo.

12:6  And when Herod would have brought him forth, the same night, Peter was sleeping between two soldiers, bound with two chains: and the keepers before the door kept the prison.

12:6  And when Herod would have brought him forth, the same night Peter was sleeping between two soldiers, bound with two chains: and the keepers before the door kept the prison.

12:6  Noc předtím, kdy jej chtěl Herodes předvést na soud, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže před dveřmi hlídaly vězení.

12:6  Noc předtím, než ho chtěl Herodes předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení.

12:6  Noc předtím, než jej Herodes hodlal předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení.

12:6  A když jej již vyvesti měl Heródes, té noci spal Petr mezi dvěma žoldnéři, svázán byv dvěma řetězy, a strážní přede dveřmi ostříhali žaláře.

12:6  Cum autem producturus eum esset Herodes, in ipsa nocte erat Petrus dormiens inter duos milites, vinctus catenis duabus : et custodes ante ostium custodiebant carcerem.

12:7  And behold an angel of the Lord stood by him and a light shined in the room. And he, striking Peter on the side, raised him up, saying: Arise quickly. And the chains fell off from his hands.

12:7  And, behold, the angel of the Lord came upon him, and a light shined in the prison: and he smote Peter on the side, and raised him up, saying, Arise up quickly. And his chains fell off from his hands.

12:7  Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle! Vstaň!“ A s Petrových rukou spadly řetězy.

12:7  Vtom vedle něj stanul Hospodinův anděl a v cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku a vzbudil ho: „Rychle vstávej!“ Řetězy mu spadly z rukou

12:7  A hle, Pánův anděl se u něho postavil a v cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle vstaň!“ A řetězy mu spadly s rukou.

12:7  A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli jemu ti řetězové z rukou.

12:7  Et ecce angelus Domini astitit, et lumen refulsit in habitaculo : percussoque latere Petri, excitavit eum, dicens : Surge velociter. Et ceciderunt catenæ de manibus ejus.

12:8  And the angel said to him: Gird thyself and put on thy sandals. And he did so. And he said to him: Cast thy garment about thee and follow me,

12:8  And the angel said unto him, Gird thyself, and bind on thy sandals. And so he did. And he saith unto him, Cast thy garment about thee, and follow me.

12:8  Anděl mu řekl: „Opásej se a obuj se!“ Petr to udělal a anděl ho vyzval: „Vezmi si plášť a pojď za mnou.“

12:8  a anděl mu řekl: „Oblékni se a obuj.“ Když to udělal, anděl pokračoval: „Vezmi si plášť a pojď za mnou.“

12:8  A anděl mu řekl: „Opásej se a obuj si sandály.“ On tak učinil. I říká mu : „Obleč si plášť a pojď za mnou.“

12:8  Tedy řekl jemu anděl: Opaš se a podvaž obuv svou. Tedy učinil tak. I řekl jemu: Oděj se pláštěm svým, a poď za mnou.

12:8  Dixit autem angelus ad eum : Præcingere, et calcea te caligas tuas. Et fecit sic. Et dixit illi : Circumda tibi vestimentum tuum, et sequere me.

12:9  And going out, he followed him. And he knew not that it was true which was done by the angel: but thought he saw a vision.

12:9  And he went out, and followed him; and wist not that it was true which was done by the angel; but thought he saw a vision.

12:9  Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost; myslel si, že má vidění.

12:9  Petr ho následoval ven, ale nevěděl, že to s tím andělem je doopravdy; myslel si, že má vidění.

12:9  Vyšel a šel za ním, ale nevěděl, že to, co se skrze anděla děje, je skutečné; myslel si, že má vidění.

12:9  Tedy vyšed, bral se za ním, a nevěděl, by to pravé bylo, co se dálo skrze anděla, ale domníval se, že by vidění viděl.

12:9  Et exiens sequebatur eum, et nesciebat quia verum est, quod fiebat per angelum : existimabat autem se visum videre.

12:10  And passing through the first and the second ward, they came to the iron gate that leadeth to the city which of itself opened to them. And going out, they passed on through one street. And immediately the angel departed from him.

12:10  When they were past the first and the second ward, they came unto the iron gate that leadeth unto the city; which opened to them of his own accord: and they went out, and passed on through one street; and forthwith the angel departed from him.

12:10  Prošli první stráží, pak druhou, a přišli k železné bráně, která vedla do města; ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, prošli jednou ulicí a tu mu náhle anděl zmizel.

12:10  Když minuli první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, přešli jednu ulici a vtom jej anděl opustil.

12:10  Prošli přes první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města; ta se jim sama od sebe otevřela. I vyšli, prošli jednou ulicí a náhle od něho anděl odstoupil.

12:10  A prošedše skrze první i druhou stráž, přišli k bráně železné, kteráž vede do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. A vyšedše, přešli ulici jednu, a hned odšel anděl od něho.

12:10  Transeuntes autem primam et secundam custodiam, venerunt ad portam ferream, quæ ducit ad civitatem : quæ ultro aperta est eis. Et exeuntes processerunt vicum unum : et continuo discessit angelus ab eo.

12:11  And Peter coming to himself, said: Now I know in very deed that the Lord hath sent his angel and hath delivered me out of the hand of Herod and from all the expectation of the people of the Jews.

12:11  And when Peter was come to himself, he said, Now I know of a surety, that the Lord hath sent his angel, and hath delivered me out of the hand of Herod, and from all the expectation of the people of the Jews.

12:11  Teprve nyní se Petr vzpamatoval a řekl: „Teď už vím, že Pán opravdu poslal svého anděla, vysvobodil mne z ruky Herodovy a uchránil od toho, co si přál židovský lid.“

12:11  Když Petr přišel k sobě, řekl si: „Teď vidím, že to bylo doopravdy! Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.“

12:11  Petr se vzpamatoval a řekl: „Teď opravdu vím, že Pán vyslal svého anděla a vysvobodil mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.“

12:11  Tedy Petr přišed sám k sobě, řekl: Nyní právě vím, že poslal Pán anděla svého, a vytrhl mne z ruky Heródesovy, a ze všeho očekávání lidu Židovského.

12:11  Et Petrus ad se reversus, dixit : Nunc scio vere quia misit Dominus angelum suum, et eripuit me de manu Herodis, et de omni exspectatione plebis Judæorum.

12:12  And considering, he came to the house of Mary the mother of John, who was surnamed Mark, where many were gathered together and praying.

12:12  And when he had considered the thing, he came to the house of Mary the mother of John, whose surname was Mark; where many were gathered together praying.

12:12  S tím vědomím šel do domu Marie, matky Jana, zvaného Marek. Tam se shromáždilo mnoho lidí a modlili se.

12:12  Když to pochopil, šel do domu Marie, matky Jana Marka, kam se mnozí sešli k modlitbám.

12:12  Když si to uvědomil, přišel k domu Marie, matky Jana zvaného Marek, kde byli mnozí shromážděni a modlili se.

12:12  A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž přijmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se.

12:12  Consideransque venit ad domum Mariæ matris Joannis, qui cognominatus est Marcus, ubi erant multi congregati, et orantes.

12:13  And when he knocked at the door of the gate, a damsel came to hearken. whose name was Rhode.

12:13  And as Peter knocked at the door of the gate, a damsel came to hearken, named Rhoda.

12:13  Když Petr zatloukl na domovní dveře, přišla služka jménem Rodé, aby se zeptala, kdo to je.

12:13  Petr zatloukl na dveře brány a přišla otevřít služka jménem Rhodé.

12:13  Zabouchal na dveře brány a přišla otevřít služka jménem Rodé.

12:13  A když Petr potloukl na dvéře, vyšla děvečka, aby poslechla, jménem Ródé.

12:13  Pulsante autem eo ostium januæ, processit puella ad audiendum, nomine Rhode.

12:14  And as soon as she knew Peter's voice, she opened not the gate for joy: but running in she told that Peter stood before the gate.

12:14  And when she knew Peter’s voice, she opened not the gate for gladness, but ran in, and told how Peter stood before the gate.

12:14  Tu poznala Petrův hlas, ale samou radostí hned neotevřela a běžela dovnitř oznámit, že Petr stojí přede dveřmi.

12:14  Když poznala Petrův hlas, samou radostí neotevřela bránu, ale běžela dovnitř se zprávou, že Petr stojí před branou.

12:14  A když poznala Petrův hlas, radostí ani neotevřela bránu, ale vběhla dovnitř a oznámila, že Petr stojí před branou.

12:14  A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši, zvěstovala, že Petr stojí u dveří.

12:14  Et ut cognovit vocem Petri, præ gaudio non aperuit januam, sed intro currens nuntiavit stare Petrum ante januam.

12:15  But they said to her: Thou art mad. But she affirmed that it was so. Then said they: It is his angel.

12:15  And they said unto her, Thou art mad. But she constantly affirmed that it was even so. Then said they, It is his angel.

12:15  Ale oni jí řekli: „Ty ses zbláznila!“ Ona však trvala na tom, že je to pravda. Řekli jí: „Tak to musí být jeho duch!“

12:15  Říkali jí: „Blázníš?!“ Když ale tvrdila, že je to pravda, řekli: „To musí být jeho anděl.“

12:15  Ale oni jí řekli: „Blázníš!“ Ona však tvrdila, že je tomu tak. Oni říkali: „Je to jeho anděl.“

12:15  A oni řekli jí: Blázníš. Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni řekli: Anděl jeho jest.

12:15  At illi dixerunt ad eam : Insanis. Illa autem affirmabat sic se habere. Illi autem dicebant : Angelus ejus est.

12:16  But Peter continued knocking. And when they had opened, they saw him and were astonished.

12:16  But Peter continued knocking: and when they had opened the door, and saw him, they were astonished.

12:16  Ale Petr stále tloukl. Šli tedy otevřít a užasli, když ho spatřili.

12:16  Petr však nepřestával tlouci. Když konečně otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.

12:16  Ale Petr nepřestával tlouci. Když otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.

12:16  Ale Petr předce tloukl. A otevřevše, uzřeli jej, i ulekli se.

12:16  Petrus autem perseverabat pulsans. Cum autem aperuissent, viderunt eum, et obstupuerunt.

12:17  But he, beckoning to them with his hand to hold their peace, told how the Lord had brought him out of prison. And he said: Tell these things to James and to the brethren. And going out, he went into another place.

12:17  But he, beckoning unto them with the hand to hold their peace, declared unto them how the Lord had brought him out of the prison. And he said, Go shew these things unto James, and to the brethren. And he departed, and went into another place.

12:17  Pokynul jim rukou, aby je uklidnil, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec jim řekl: „Povězte to Jakubovi a ostatním bratřím.“ Pak odešel z města.

12:17  Pohybem ruky je utišil a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Potom řekl: „Povězte to Jakubovi a bratrům.“ Vyšel ven a zamířil jinam.

12:17  Pokynul jim rukou, aby mlčeli, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec řekl: „Oznamte to Jakubovi a bratřím.“ Pak vyšel a odebral se na jiné místo.

12:17  A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jej Pán vyvedl z žaláře, a řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral se na jiné místo.

12:17  Annuens autem eis manu ut tacerent, narravit quomodo Dominus eduxisset eum de carcere, dixitque : Nuntiate Jacobo et fratribus hæc. Et egressus abiit in alium locum.

12:18  Now when day was come, there was no small stir among the soldiers, what was become of Peter.

12:18  Now as soon as it was day, there was no small stir among the soldiers, what was become of Peter.

12:18  Ráno se strhl mezi vojáky nemalý poplach, kam se Petr poděl.

12:18  Když se rozednilo, mezi vojáky vypukl nemalý rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.

12:18  Když nastal den, byl mezi vojáky [nemalý] rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.

12:18  A když byl den, stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéři o to, co se stalo při Petrovi.

12:18  Facta autem die, erat non parva turbatio inter milites, quidnam factum esset de Petro.

12:19  And when Herod had sought for him and found him not, having examined the keepers, he commanded they should be put to death. And going down from Judea to Caesarea, he abode there.

12:19  And when Herod had sought for him, and found him not, he examined the keepers, and commanded that they should be put to death. And he went down from Judæa to Cæsarea, and there abode.

12:19  Herodes dal po něm pátrat, ale Petr nebyl k nalezení. Po výslechu tedy dal popravit stráže; potom opustil Judsko, odebral se do Cesareje a nějaký čas tam zůstal.

12:19  Herodes ho marně hledal. Stráže nechal po výslechu popravit a odebral se z Judska do Cesareje, kde zůstal.

12:19  Herodes ho hledal a nenalezl, vyslechl stráže a rozkázal je odvést k popravě. Potom sestoupil z Judska do Cesareje a pobýval tam.

12:19  Heródes pak ptaje se na něj, a nenalezna, vytazovav se na strážných, kázal je pryč vésti; a odebrav se z Judstva do Cesaree, přebýval tam.

12:19  Herodes autem cum requisisset eum et non invenisset, inquisitione facta de custodibus, jussit eos duci : descendensque a Judæa in Cæsaream, ibi commoratus est.

12:20  And he was angry with the Tyrians and the Sidonians. But they with one accord came to him: and, having gained Blastus who was the king's chamberlain, they desired peace, because their countries were nourished by him.

12:20  And Herod was highly displeased with them of Tyre and Sidon: but they came with one accord to him, and, having made Blastus the king’s chamberlain their friend, desired peace; because their country was nourished by the king’s country.

12:20  Herodes byl tehdy velmi rozezlen na Tyrské a Sidonské. Jejich zástupci se však společně k němu dostavili; podplatili králova komorníka Blasta a požádali o smír, protože jejich země byla zásobována potravinami z Herodova království.

12:20  Herodes se tehdy velmi hněval na Týrské a Sidonské. Proto se za ním svorně vypravili, a když si získali královského komořího Blasta, žádali o smír (jejich kraj byl totiž závislý na dodávkách z králova území).

12:20  Herodes se velmi hněval na Týrské a Sidónské. Ti přišli jednomyslně k němu, přesvědčili Blasta, který byl královským komorníkem, a prosili o mír, protože jejich krajina byla zásobována potravinami z jeho královského území.

12:20  A v ten čas Heródes rozzlobil se proti Tyrským a Sidonským. Kteřížto jednomyslně přišli k němu, a namluvivše Blasta, předního komorníka královského, žádali za pokoj, proto že jejich krajiny potravu měly z království.

12:20  Erat autem iratus Tyriis et Sidoniis. At illi unanimes venerunt ad eum, et persuaso Blasto, qui erat super cubiculum regis, postulabant pacem, eo quod alerentur regiones eorum ab illo.

12:21  And upon a day appointed, Herod being arrayed in kingly apparel, sat in the judgment seat and made an oration to them.

12:21  And upon a set day Herod, arrayed in royal apparel, sat upon his throne, and made an oration unto them.

12:21  Ve stanovený den zasedl Herodes v královském rouchu na trůn a pronesl k nim řeč;

12:21  Ve stanovený den se Herodes v královském rouše posadil na trůn a pronesl k nim řeč.

12:21  Ve stanovený den se Herodes, oděn královským rouchem, posadil na řečnické podium a začal k nim mluvit.

12:21  V uložený pak den Heródes, obleka se v královské roucho, a posadiv se na soudné stolici, učinil k nim řeč.

12:21  Statuto autem die Herodes vestitus veste regia sedit pro tribunali, et concionabatur ad eos.

12:22  And the people made acclamation, saying: It is the voice of a god, and not of a man.

12:22  And the people gave a shout, saying, It is the voice of a god, and not of a man.

12:22  lid začal provolávat: „To mluví bůh, ne člověk!“

12:22  Lid začal volat: „Hlas boží, ne lidský!“

12:22  Lid volal: „To je hlas Boží, a ne lidský!“

12:22  I zvolal lid, řka: Boží hlas, a ne lidský.

12:22  Populus autem acclamabat : Dei voces, et non hominis.

12:23  And forthwith an angel of the Lord struck him, because he had not given the honour to God: and, being eaten up by worms, he gave up the ghost.

12:23  And immediately the angel of the Lord smote him, because he gave not God the glory: and he was eaten of worms, and gave up the ghost.

12:23  A tu jej postihl anděl Páně za to, že si přivlastnil čest, patřící jen Bohu: zemřel rozežrán červy.

12:23  A vtom jej udeřil Hospodinův anděl, protože nevzdal slávu Bohu: vypustil duši rozežrán červy.

12:23  A ihned jej udeřil Pánův anděl za to, že nevzdal slávu Bohu: byl rozežrán červy a zemřel.

12:23  A i hned ranil jej anděl Páně, proto že nevzdal slávy Bohu; a rozlez se červy, umřel.

12:23  Confestim autem percussit eum angelus Domini, eo quod non dedisset honorem Deo : et consumptus a vermibus, expiravit.

12:24  But the word of the Lord increased and multiplied.

12:24  But the word of God grew and multiplied.

12:24  Ale slovo Páně se šířit nepřestalo.

12:24  Boží slovo se pak šířilo a rozmáhalo se.

12:24  A slovo Boží rostlo a rozmáhalo se.

12:24  A slovo Páně rostlo a rozmáhalo se.

12:24  Verbum autem Domini crescebat, et multiplicabatur.

12:25  And Barnabas and Saul, returned from Jerusalem, having fulfilled their ministry, taking with them John who was surnamed Mark.

12:25  And Barnabas and Saul returned from Jerusalem, when they had fulfilled their ministry, and took with them John, whose surname was Mark.

12:25  Když Barnabáš a Saul splnili své poslání, vrátili se z Jeruzaléma do Antiochie a vzali s sebou Jana zvaného Marek.

12:25  Když Barnabáš a Saul splnili svůj úkol, vrátili se z Jeruzaléma a vzali s sebou i Jana Marka.

12:25  Barnabáš a Saul splnili svou službu, vrátili se z Jeruzaléma a vzali s sebou [i] Jana příjmením Marka.

12:25  Barnabáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma, vykonavše službu, pojavše s sebou i Jana, kterýž přijmí měl Marek.

12:25  Barnabas autem et Saulus reversi sunt ab Jerosolymis expleto ministerio assumpto Joanne, qui cognominatus est Marcus.