CzeB21 - Acts - 12

12:1  V té době král Herodes krutě napadl některé z těch, kdo patřili k církvi.

12:2  Jakuba, bratra Janova, popravil mečem,

12:3  a když viděl, že se to Židům líbí, rozhodl se zatknout i Petra. (Bylo to během Svátku nekvašených chlebů.)

12:4  Když se ho zmocnil, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi čtveřicemi vojáků. Po Velikonocích ho totiž chtěl předvést k veřejnému slyšení.

12:5  Petr byl takto hlídán ve vězení, ale církev se za něj vroucně modlila k Bohu.

12:6  Noc předtím, než ho chtěl Herodes předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení.

12:7  Vtom vedle něj stanul Hospodinův anděl a v cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku a vzbudil ho: „Rychle vstávej!“ Řetězy mu spadly z rukou

12:8  a anděl mu řekl: „Oblékni se a obuj.“ Když to udělal, anděl pokračoval: „Vezmi si plášť a pojď za mnou.“

12:9  Petr ho následoval ven, ale nevěděl, že to s tím andělem je doopravdy; myslel si, že má vidění.

12:10  Když minuli první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli ven, přešli jednu ulici a vtom jej anděl opustil.

12:11  Když Petr přišel k sobě, řekl si: „Teď vidím, že to bylo doopravdy! Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.“

12:12  Když to pochopil, šel do domu Marie, matky Jana Marka, kam se mnozí sešli k modlitbám.

12:13  Petr zatloukl na dveře brány a přišla otevřít služka jménem Rhodé.

12:14  Když poznala Petrův hlas, samou radostí neotevřela bránu, ale běžela dovnitř se zprávou, že Petr stojí před branou.

12:15  Říkali jí: „Blázníš?!“ Když ale tvrdila, že je to pravda, řekli: „To musí být jeho anděl.“

12:16  Petr však nepřestával tlouci. Když konečně otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.

12:17  Pohybem ruky je utišil a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení. Potom řekl: „Povězte to Jakubovi a bratrům.“ Vyšel ven a zamířil jinam.

12:18  Když se rozednilo, mezi vojáky vypukl nemalý rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.

12:19  Herodes ho marně hledal. Stráže nechal po výslechu popravit a odebral se z Judska do Cesareje, kde zůstal.

12:20  Herodes se tehdy velmi hněval na Týrské a Sidonské. Proto se za ním svorně vypravili, a když si získali královského komořího Blasta, žádali o smír (jejich kraj byl totiž závislý na dodávkách z králova území).

12:21  Ve stanovený den se Herodes v královském rouše posadil na trůn a pronesl k nim řeč.

12:22  Lid začal volat: „Hlas boží, ne lidský!“

12:23  A vtom jej udeřil Hospodinův anděl, protože nevzdal slávu Bohu: vypustil duši rozežrán červy.

12:24  Boží slovo se pak šířilo a rozmáhalo se.

12:25  Když Barnabáš a Saul splnili svůj úkol, vrátili se z Jeruzaléma a vzali s sebou i Jana Marka.