CzeB21 - Acts - 20

20:1  Jakmile to pozdvižení skončilo, Pavel svolal učedníky, rozloučil se s nimi a vyrazil do Makedonie.

20:2  Prošel ty kraje, mnohokrát povzbudil místní učedníky a dorazil do Řecka,

20:3  kde strávil tři měsíce. Potom se chystal odplout do Sýrie, ale kvůli židovským úkladům se rozhodl vrátit přes Makedonii.

20:4  Doprovázeli ho: Sopater z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gaius a Timoteus z Derbe a Tychikos a Trofimos z Asie.

20:5  Ti šli napřed a čekali v Troadě na nás,

20:6  kteří jsme po Svátku nekvašených chlebů vypluli z Filip. Během pěti dnů jsme dorazili k nim do Troady a strávili jsme tam týden.

20:7  Když jsme se prvního dne po sobotě sešli k lámání chleba, Pavel k nim mluvil, a protože se druhý den chystal odejít, protáhl svou řeč až do půlnoci.

20:8  V horní místnosti, kde se shromáždili, svítilo hodně lamp.

20:9  Jeden mladík jménem Eutychus seděl v okně a při Pavlově dlouhé řeči se o něj pokoušel hluboký spánek. Nakonec ho spánek přemohl a on spadl z třetího poschodí dolů. Když ho zvedli, byl mrtev.

20:10  Pavel sešel dolů a objal jej; potom ho vzal do náruče a řekl: „Buďte klidní, je v něm život!“

20:11  Pak vystoupil nahoru, lámal chléb a po jídle ještě dlouho mluvil, až do rána, kdy odešel.

20:12  Toho chlapce pak přivedli živého a byli nesmírně potěšeni.

20:13  My ostatní jsme vyrazili napřed. Vypluli jsme na lodi k Assu, kde jsme měli přibrat Pavla; přál si tam totiž jít sám pěšky.

20:14  Když jsme se v Assu setkali, vzali jsme ho na palubu a připluli do Mitylény.

20:15  Odtud jsme pokračovali dál a druhého dne jsme se přiblížili k ostrovu Chios. Nazítří jsme připluli k Sámu a dalšího dne jsme dorazili do Milétu.

20:16  Pavel se totiž rozhodl minout Efes, aby se v Asii nezdržel. Spěchal do Jeruzaléma, kam se chtěl dostat pokud možno na den Letnic.

20:17  Z Milétu poslal zprávu do Efesu a zavolal k sobě starší církve.

20:18  Když k němu přišli, řekl jim: „Sami víte, jak jsem strávil všechen čas, kdy jsem byl s vámi, od prvního dne, kdy jsem přišel do Asie:

20:19  Jak jsem sloužil Pánu se vší pokorou, v slzách a uprostřed mnoha zkoušek, které mě potkaly kvůli židovským úkladům;

20:20  jak jsem vám nezamlčel nic užitečného, ale kázal vám a učil veřejně i po domech;

20:21  jak jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše.

20:22  Teď ale jdu, puzen Duchem, do Jeruzaléma. Nevím, co mě tam čeká,

20:23  ačkoli mi Duch svatý v každém městě potvrzuje, že mě čekají pouta a soužení.

20:24  Já však na to nedbám; v životě mi nejde o nic víc, než abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: abych byl svědkem evangelia o Boží milosti.

20:25  Teď vím, že nikdo z vás, mezi nimiž jsem chodil a kázal o Božím království, mě už nikdy neuvidí.

20:26  Proto před vámi dnešní den prohlašuji, že jsem čistý od krve všech,

20:27  neboť jsem nic nezamlčel, ale oznámil vám veškerou Boží vůli.

20:28  Dbejte tedy na sebe i na celé stádo, jehož správci vás Duch svatý ustanovil, abyste pásli Boží církev, kterou vykoupil svou vlastní krví.

20:29  Vím, že po mém odchodu mezi vás přijdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.

20:30  I z vás samotných povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu, aby strhli učedníky za sebou.

20:31  Proto bděte a pamatujte, že jsem po tři roky dnem i nocí bez přestání v slzách napomínal jednoho každého z vás.

20:32  Teď vás tedy svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vybudovat vás a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.

20:33  Od nikoho jsem nechtěl stříbro, zlato ani šaty.

20:34  Sami víte, že jsem těmato rukama vydělával na potřeby své i svých společníků.

20:35  Tím vším jsem vám ukázal, že máme poctivě pracovat, pomáhat slabým a pamatovat na slova Pána Ježíše, který řekl: ‚Požehnanější je dávat než dostávat.‘“

20:36  Po těch slovech s nimi všemi poklekl a modlil se.

20:37  Všichni se dali do velikého pláče, objímali Pavla a líbali ho.

20:38  Nejvíce se rmoutili nad jeho slovy, že už ho nikdy neuvidí. Tak ho doprovázeli až k lodi.