HEBREWS
Chapter 2
Hebr | CzeB21 | 2:1 | Proto se musíme tím pečlivěji držet toho, co jsme slyšeli, a nenechat se proudem unášet pryč. | |
Hebr | CzeB21 | 2:2 | Jestliže už slovo, které zvěstovali andělé, bylo závazné, takže každý přestupek a každou neposlušnost stihl spravedlivý trest, | |
Hebr | CzeB21 | 2:3 | jak bychom tedy unikli my, kdybychom opomíjeli takovéto spasení? Na počátku je zvěstoval sám Pán a nám je potvrdili ti, kteří jej slýchali, | |
Hebr | CzeB21 | 2:4 | což Bůh podle své vůle zároveň dosvědčoval znameními a divy, různými zázraky a udílením Ducha svatého. | |
Hebr | CzeB21 | 2:6 | Písmo na jednom místě prohlašuje: „Co je člověk, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že tě zajímá? | |
Hebr | CzeB21 | 2:8 | k jeho nohám jsi složil vše.“ Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci. | |
Hebr | CzeB21 | 2:9 | Vidíme ale Ježíše – který se stal o málo nižším než andělé – jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny. | |
Hebr | CzeB21 | 2:10 | Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spasení k cíli skrze utrpení. | |
Hebr | CzeB21 | 2:11 | Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci, | |
Hebr | CzeB21 | 2:12 | když říká: „Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno, uprostřed shromáždění tě budu velebit.“ | |
Hebr | CzeB21 | 2:13 | Jinde říká: „Já na něj budu spoléhat,“ a pokračuje: „Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“ | |
Hebr | CzeB21 | 2:14 | A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla), | |
Hebr | CzeB21 | 2:17 | Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu. | |