CzeB21 - Hebrews - 9

9:1  Ta první smlouva měla svá pravidla bohoslužby a také svatyni, ovšem pozemskou.

9:2  Byl vztyčen stánek, v jehož první části, zvané svatyně, byl svícen, stůl a chleby předložení.

9:3  Za oponou pak byla druhá část, zvaná nejsvětější svatyně.

9:4  K ní patřil zlatý kadidlový oltář a truhla smlouvy, ze všech stran obložená zlatem, v níž byl zlatý džbán s manou, Áronova hůl, která rozkvetla, a desky smlouvy.

9:5  Nad truhlou byli cherubové Boží slávy, kteří zastiňovali slitovnici. O tom všem ale teď není třeba mluvit dopodrobna.

9:6  Od doby, kdy byl stánek vztyčen, vcházejí kněží neustále do jeho první části, kde konají bohoslužbu.

9:7  Do té druhé však jen jednou za rok vchází samotný velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje za sebe i za hříchy lidu, spáchané v nevědomosti.

9:8  Tím Duch svatý ukazuje na to, že dokud stál ten první stánek, nebyla ještě zjevena cesta do pravé svatyně.

9:9  V rámci toho dočasného podobenství se obětují dary a oběti, které však nikdy nemohou dokonale očistit svědomí toho, kdo se té bohoslužby účastní.

9:10  Všechna ta tělesná pravidla o pokrmech, nápojích a různých omýváních platila jen do času nápravy.

9:11  Kristus však, jako velekněz dobra, jež mělo přijít, prošel větším a dokonalejším stánkem, který nebyl postaven rukama, to jest stánkem, který nepatří k tomuto stvoření.

9:12  Jednou provždy vstoupil do nejsvětější svatyně, a to ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tak nám zajistil věčné vykoupení.

9:13  Může-li pokropení krví kozlů a býků spolu s popelem jalovice tělesně očišťovat a posvěcovat poskvrněné,

9:14  čím spíše krev neposkvrněného Krista, který sám sebe obětoval Bohu skrze věčného Ducha, očistí naše svědomí od mrtvých skutků ke službě živému Bohu?

9:15  Kristus zemřel, aby vykoupil hříchy spáchané za první smlouvy, a tak se stal prostředníkem nové smlouvy, aby všichni povolaní mohli přijmout zaslíbené věčné dědictví.

9:16  U závěti se totiž musí prokázat smrt toho, kdo ji pořídil.

9:17  Účinnost má pouze závěť zemřelých; dokud zůstavitel žije, závěť nenabývá platnosti.

9:18  Proto ani ta první smlouva nebyla uzavřena bez krve:

9:19  Když Mojžíš přednesl všemu lidu všechna přikázání Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou, rudou vlnou a yzopem a pokropil knihu Zákona i všechen lid

9:20  se slovy: „Toto je krev smlouvy, kterou s vámi Bůh uzavřel.“

9:21  Právě tak pokropil tou krví i stánek a všechno bohoslužebné náčiní.

9:22  Podle Zákona se téměř všechno očišťuje krví a bez prolití krve není odpuštění.

9:23  Takto bylo potřeba očišťovat obrazy nebeských věcí; samy nebeské věci však vyžadují lepší oběti.

9:24  Kristus přece nepřišel do svatyně udělané rukama (jež je pouhým zobrazením té pravé), ale do samotného nebe, aby se za nás postavil před Boží tvář.

9:25  Také tam nepřišel proto, aby se obětoval znovu a znovu, jako když velekněz každoročně vchází do nejsvětější svatyně s cizí krví

9:26  (to by pak musel od stvoření světa trpět už mnohokrát), ale ukázal se teď na konci věků, aby svou obětí jednou provždy smazal hřích.

9:27  Lidem je určeno jednou zemřít, a potom je čeká soud.

9:28  Právě tak se Kristus jednou obětoval, aby sňal hříchy mnohých, a podruhé se ukáže ne už kvůli hříchu, ale pro spásu těch, kdo na něj čekají.