DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Hebrews - 3

3:1  Wherefore, holy brethren, partakers of the heavenly vocation consider the apostle and high priest of our confession, Jesus:

3:1  Wherefore, holy brethren, partakers of the heavenly calling, consider the Apostle and High Priest of our profession, Christ Jesus;

3:1  Proto, bratří, vy, kteří jste svatí a máte účast na nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše:

3:1  A proto, moji svatí bratři, společníci v nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše,

3:1  Proto, svatí bratři, účastníci nebeského povolání, pohleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše,

3:1  A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze {biskupa} vyznání našeho, Krista Ježíše,

3:1  Wherefore, holy brethren, partakers of the heavenly calling, consider the Apostle and High Priest of our profession, Christ Jesus;

3:1  Therefore, holy brothers, partakers of a heavenly calling, consider the Apostle and High Priest of our confession, Jesus;

3:1  Why, holy brothers, partakers of the heavenly calling, consider the Apostle and High Priest of our profession, Christ Jesus;

3:1  Unde, fratres sancti, vocationis cælestis participes, considerate Apostolum, et pontificem confessionis nostræ Jesum :

3:2  Who is faithful to him that made him, as was also Moses in all his house.

3:2  Who was faithful to him that appointed him, as also Moses was faithful in all his house.

3:2  byl věrný tomu, kdo jej ustanovil, jako i ‚Mojžíš byl věrný v celém Božím domě‘.

3:2  který byl věrný Tomu, jenž ho ustanovil, tak jako Mojžíš byl věrný v celém Božím domě.

3:2  který je věrný tomu, kdo ho ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný v [celém] jeho domě.

3:2  Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl ve všem domě jeho.

3:2  Who was faithful to him that appointed him, as also Moses [was faithful] in all his house.

3:2  who was faithful to him who appointed him, as also was Moses in all his house.

3:2  Who was faithful to him that appointed him, as also Moses was faithful in all his house.

3:2  qui fidelis est ei, qui fecit illum, sicut et Moyses in omni domo ejus.

3:3  For this man was counted worthy of greater glory than Moses, by so much as he that hath built the house hath greater honour than the house.

3:3  For this man was counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as he who hath builded the house hath more honour than the house.

3:3  Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu je víc nežli dům sám.

3:3  On si ovšem zaslouží větší slávu než Mojžíš, tak jako má větší čest stavitel než sám dům.

3:3  Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu má větší čest nežli dům sám.

3:3  Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.

3:3  For this [man] was counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as he who hath built the house, hath more honor than the house.

3:3  For he has been counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as he who built the house has more honor than the house.

3:3  For this man was counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as he who has built the house has more honor than the house.

3:3  Amplioris enim gloriæ iste præ Moyse dignus est habitus, quanto ampliorem honorem habet domus, qui fabricavit illam.

3:4  For every house is built by some man: but he that created all things is God.

3:4  For every house is builded by some man; but he that built all things is God.

3:4  Každý dům někdo staví; ten, kdo postavil vše, je Bůh.

3:4  Každý dům přece někdo postavil a stavitelem všeho je Bůh.

3:4  Neboť každý dům někdo staví; a ten, kdo postavil všechno, je Bůh.

3:4  Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.

3:4  For every house is built by some [man]; but he that built all things [is] God.

3:4  For every house is built by someone; but he who built all things is God.

3:4  For every house is built by some man; but he that built all things is God.

3:4  Omnis namque domus fabricatur ab aliquo : qui autem omnia creavit, Deus est.

3:5  And Moses indeed was faithful in all his house as a servant, for a testimony of those things which were to be said:

3:5  And Moses verily was faithful in all his house, as a servant, for a testimony of those things which were to be spoken after;

3:5  Mojžíš byl věrný v celém Božím domě, ale jen jako služebník, který měl dosvědčit to, co teprve bude vysloveno.

3:5  Ano, Mojžíš byl jako služebník věrný v celém Božím domě, aby dosvědčil to, co mělo být řečeno později,

3:5  A Mojžíš byl věrný v celém jeho domě jako služebník, aby dosvědčil to, co mělo být pověděno.

3:5  A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.

3:5  And Moses verily [was] faithful in all his house, as a servant, for a testimony of those things which were [afterwards] to be spoken.

3:5  Moses indeed was faithful in all his house as a servant, for a testimony of those things which were afterward to be spoken,

3:5  And Moses truly was faithful in all his house, as a servant, for a testimony of those things which were to be spoken after;

3:5  Et Moyses quidem fidelis erat in tota domo ejus tamquam famulus, in testimonium eorum, quæ dicenda erant :

3:6  But Christ, as the Son in his own house: which house are we, if we hold fast the confidence and glory of hope unto the end.

3:6  But Christ as a son over his own house; whose house are we, if we hold fast the confidence and the rejoicing of the hope firm unto the end.

3:6  Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.

3:6  ale Kristus byl jakožto Syn věrný nad svým domem. A jeho dům jsme my, pokud si udržíme tu smělou důvěru a hrdou naději.

3:6  Ale Kristus jako Syn je nad jeho domem. Jeho domem jsme my, zachováme–li si [až do konce pevnou] důvěru a chloubu naděje.

3:6  Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.

3:6  But Christ as a son over his own house: whose house are we, if we hold fast the confidence, and the rejoicing of the hope firm to the end.

3:6  but Christ is faithful as a Son over his house; whose house we are, if we hold fast our confidence and the glorying of our hope firm to the end.

3:6  But Christ as a son over his own house; whose house are we, if we hold fast the confidence and the rejoicing of the hope firm to the end.

3:6  Christus vero tamquam filius in domo sua : quæ domus sumus nos, si fiduciam, et gloriam spei usque ad finem, firmam retineamus.

3:7  Wherefore, as the Holy Ghost saith: To-day if you shall hear his voice,

3:7  Wherefore (as the Holy Ghost saith, To day if ye will hear his voice,

3:7  Proto, jak říká Duch svatý: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,

3:7  Proto, jak říká Duch svatý: „Dnes, když ho uslyšíte mluvit,

3:7  Proto, jak praví Duch Svatý: Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,

3:7  Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,

3:7  Wherefore (as the Holy Spirit saith, To-day if ye will hear his voice,

3:7  Therefore, even as the Holy Spirit says, "Today if you will hear his voice,

3:7  Why (as the Holy Ghost said, To day if you will hear his voice,

3:7  Quapropter sicut dicit Spiritus Sanctus : Hodie si vocem ejus audieritis,

3:8  Harden not your hearts, as in the provocation, in the day of temptation in the desert,

3:8  Harden not your hearts, as in the provocation, in the day of temptation in the wilderness:

3:8  nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti,

3:8  nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře, v den pokušení na poušti.

3:8  nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení ve dni pokušení v pustině,

3:8  Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti;

3:8  Harden not your hearts, as in the provocation, in the day of temptation in the wilderness:

3:8  do not harden your hearts, as in the provocation, like as in the day of the trial in the wilderness,

3:8  Harden not your hearts, as in the provocation, in the day of temptation in the wilderness:

3:8  nolite obdurare corda vestra, sicut in exacerbatione secundum diem tentationis in deserto,

3:9  Where your fathers tempted me, proved and saw my works,

3:9  When your fathers tempted me, proved me, and saw my works forty years.

3:9  kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky

3:9  Vaši otcové mě dráždili a pokoušeli – co umím, viděli po čtyřicet let!

3:9  kdy [mě] pokoušeli vaši otcové ⌈tím, že mě zkoušeli⌉, a viděli mé skutky

3:9  Kdež pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.

3:9  When your fathers tempted me, proved me, and saw my works forty years.

3:9  where your fathers tested me and challenged me, and saw my works for forty years.

3:9  When your fathers tempted me, proved me, and saw my works forty years.

3:9  ubi tentaverunt me patres vestri : probaverunt, et viderunt opera mea

3:10  Forty years: for which cause I was offended with this generation, and I said: They always err in heart. And they have not known my ways.

3:10  Wherefore I was grieved with that generation, and said, They do alway err in their heart; and they have not known my ways.

3:10  po čtyřicet let. Proto jsem se na to pokolení rozhněval a řekl jsem: Jejich srdce stále bloudí, dodnes mé cesty nepoznali.

3:10  Roztrpčen tím pokolením jsem tehdy řekl: Srdce těch lidí jen stále bloudí, mé cesty vůbec neznají.

3:10  po čtyřicet let. Proto jsem se na toto pokolení rozhněval a řekl jsem: Stále bloudí srdcem; oni nepoznali mé cesty.

3:10  Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.

3:10  Wherefore I was grieved with that generation, and said, They do always err in [their] heart; and they have not known my ways.

3:10  Therefore I was displeased with this generation, and said, 'They always err in their heart, but they did not know my ways;'

3:10  Why I was grieved with that generation, and said, They do always err in their heart; and they have not known my ways.

3:10  quadraginta annis : propter quod infensus fui generationi huic, et dixi : Semper errant corde. Ipsi autem non cognoverunt vias meas,

3:11  As I have sworn in my wrath: If they shall enter into my rest.

3:11  So I sware in my wrath, They shall not enter into my rest.)

3:11  Ve svém hněvu jsem přísahal: Nevejdou do mého odpočinutí!‘

3:11  Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“

3:11  Jak jsem přísahal ve svém hněvu: Jistě nevejdou do mého odpočinutí.

3:11  Pročež přisáhl jsem v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

3:11  So I swore in my wrath, They shall not enter into my rest.)

3:11  as I swore in my wrath, 'They will not enter into my rest.'"

3:11  So I swore in my wrath, They shall not enter into my rest.)

3:11  sicut juravi in ira mea : Si introibunt in requiem meam.

3:12  Take heed, brethren, lest perhaps there be in any of you an evil heart of unbelief, to depart from the living God.

3:12  Take heed, brethren, lest there be in any of you an evil heart of unbelief, in departing from the living God.

3:12  Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.

3:12  Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha.

3:12  Hleďte, bratři, aby snad v někom z vás nebylo zlé a nevěrné srdce, takže by odpadl od živého Boha,

3:12  Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.

3:12  Take heed, brethren, lest there be in any of you an evil heart of unbelief, in departing from the living God.

3:12  Beware, brothers, lest perhaps there be in any one of you an evil heart of unbelief, in falling away from the living God;

3:12  Take heed, brothers, lest there be in any of you an evil heart of unbelief, in departing from the living God.

3:12  Videte fratres, ne forte sit in aliquo vestrum cor malum incredulitatis, discedendi a Deo vivo :

3:13  But exhort one another every day, whilst it is called to day, that none of you be hardened through the deceitfulness of sin.

3:13  But exhort one another daily, while it is called To day; lest any of you be hardened through the deceitfulness of sin.

3:13  Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono ‚dnes‘, aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil.

3:13  Raději se navzájem denně povzbuzujte, dokud ještě platí ono „Dnes“, aby se někdo z vás nedal oklamat hříchem a zatvrdit.

3:13  a proto se navzájem napomínejte každý den, dokud se říká Dnes, aby nikdo z vás nebyl zatvrzen klamem hříchu.

3:13  Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokudž se dnes jmenuje, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.

3:13  But exhort one another daily, while it is called To-day; lest any of you be hardened through the deceitfulness of sin.

3:13  but exhort one another day by day, so long as it is called "today;" lest any one of you be hardened by the deceitfulness of sin.

3:13  But exhort one another daily, while it is called To day; lest any of you be hardened through the deceitfulness of sin.

3:13  sed adhortamini vosmetipsos per singulos dies, donec hodie cognominatur, ut non obduretur quis ex vobis fallacia peccati.

3:14  For we are made partakers of Christ: yet so, if we hold the beginning of his substance firm unto the end.

3:14  For we are made partakers of Christ, if we hold the beginning of our confidence stedfast unto the end;

3:14  Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.

3:14  Jsme přece Kristovými společníky – pokud si tu počáteční jistotu neochvějně udržíme až do konce.

3:14  Vždyť jsme se stali účastníky Krista, pokud ⌈ten původ jistoty⌉ zachováme pevný až do konce.

3:14  Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.

3:14  For we are made partakers of Christ, if we hold the beginning of our confidence steadfast to the end;

3:14  For we have become partakers of Christ, if we hold fast the beginning of our confidence firm to the end:

3:14  For we are made partakers of Christ, if we hold the beginning of our confidence steadfast to the end;

3:14  Participes enim Christi effecti sumus, si tamen initium substantiæ ejus usque ad finem firmum retineamus.

3:15  While it is said: To day, if you shall hear his voice, harden not your hearts, as in that provocation.

3:15  While it is said, To day if ye will hear his voice, harden not your hearts, as in the provocation.

3:15  Je řečeno: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!‘

3:15  Jak říká: „Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře.“

3:15  Když se říká: Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení,

3:15  Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popuzení.

3:15  While it is said, To-day if ye will hear his voice, harden not your hearts, as in the provocation.

3:15  while it is said, "Today if you will hear his voice, do not harden your hearts, as in the rebellion."

3:15  While it is said, To day if you will hear his voice, harden not your hearts, as in the provocation.

3:15  Dum dicitur : Hodie si vocem ejus audieritis, nolite obdurare corda vestra, quemadmodum in illa exacerbatione.

3:16  For some who heard did provoke: but not all that came out of Egypt by Moses.

3:16  For some, when they had heard, did provoke: howbeit not all that came out of Egypt by Moses.

3:16  Kdo slyšel a zatvrdil se? Což to nebyli všichni, kdo vyšli z Egypta pod Mojžíšovým vedením?

3:16  Kdo se však vzbouřil, i když ho slyšel mluvit – nebyli to snad všichni, kdo s Mojžíšem vyšli z Egypta?

3:16  kdo jsou ti, kteří slyšeli a způsobili rozhořčení? Což to nebyli všichni ti, kdo vyšli z Egypta skrze Mojžíše?

3:16  Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, kteříž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.

3:16  For some, when they had heard, did provoke: yet, not all that came out of Egypt by Moses.

3:16  For who, when they heard, rebelled? No, did not all those who came out of Egypt by Moses?

3:16  For some, when they had heard, did provoke: however, not all that came out of Egypt by Moses.

3:16  Quidam enim audientes exacerbaverunt : sed non universi qui profecti sunt ex Ægypto per Moysen.

3:17  And with whom was he offended forty years? Was it not with them that sinned, whose carcasses were overthrown in the desert?

3:17  But with whom was he grieved forty years? was it not with them that had sinned, whose carcases fell in the wilderness?

3:17  A na koho se Bůh hněval po čtyřicet let? Zdali ne na ty, kdo zhřešili a jejichž těla padla na poušti?

3:17  Kdo jej roztrpčoval po celých čtyřicet let? Kdo jiný než ti hříšníci, jejichž těla padla na poušti?

3:17  Na koho se hněval čtyřicet let? Zdali ne na ty, kteří zhřešili a jejichž mrtvoly padly v pustině?

3:17  Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichž těla padla na poušti?

3:17  But with whom was he grieved forty years? [was it] not with them that had sinned, whose carcasses fell in the wilderness?

3:17  With whom was he displeased forty years? Was not it with those who sinned, whose bodies fell in the wilderness?

3:17  But with whom was he grieved forty years? was it not with them that had sinned, whose carcasses fell in the wilderness?

3:17  Quibus autem infensus est quadraginta annis ? nonne illis qui peccaverunt, quorum cadavera prostrata sunt in deserto ?

3:18  And to whom did he swear, that they should not enter into his rest: but to them that were incredulous?

3:18  And to whom sware he that they should not enter into his rest, but to them that believed not?

3:18  A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne-li těm, kdo se vzepřeli?

3:18  A komu odpřisáhl, že nevkročí do jeho odpočinku? Přece těm, kdo odmítali poslechnout!

3:18  A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne–li těm, kteří neposlechli?

3:18  A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.

3:18  And to whom did he swear that they should not enter into his rest, but to them that believed not?

3:18  To whom did he swear that they would not enter into his rest, but to those who were disobedient?

3:18  And to whom swore he that they should not enter into his rest, but to them that believed not?

3:18  Quibus autem juravit non introire in requiem ipsius, nisi illis qui increduli fuerunt ?

3:19  And we see that they could not enter in, because of unbelief.

3:19  So we see that they could not enter in because of unbelief.

3:19  Tak vidíme, že nemohli vejít pro svou nevěru.

3:19  Vidíme tedy, že nemohli vejít kvůli nevěře.

3:19  I vidíme, že nemohli vejít pro nevěru.

3:19  A vidíme, žeť nemohli vjíti pro nevěru.

3:19  So we see that they could not enter in because of unbelief.

3:19  We see that they were not able to enter in because of unbelief.

3:19  So we see that they could not enter in because of unbelief.

3:19  Et videmus, quia non potuerunt introire propter incredulitatem.