DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Kings - 10

10:1  And the queen of Saba having heard of the fame of Solomon in the name of the Lord, came to try him with hard questions.

10:1  And when the queen of Sheba heard of the fame of Solomon concerning the name of the Lord, she came to prove him with hard questions.

10:1  I královna ze Sáby uslyšela zprávu o tom, co Šalomoun vykonal pro Hospodinovo jméno, a přijela ho vyzkoušet hádankami.

10:1  Také královna ze Sáby se doslechla o Šalomounově proslulosti (kterou měl díky jménu Hospodinovu), a tak přijela, aby ho vyzkoušela v hádankách.

10:1  Když se královna ze Šeby doslechla zprávy o Šalomounovi ⌈a že postavil dům pro Hospodinovo jméno,⌉ přišla ho vyzkoušet hádankami.

10:1  Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.

10:1  Sed et regina Saba, audita fama Salomonis in nomine Domini, venit tentare eum in ænigmatibus.

10:2  And entering into Jerusalem with a great train, and riches, and camels that carried spices, and an immense quantity of gold, and precious stones, she came to king Solomon, and spoke to him all that she had in her heart.

10:2  And she came to Jerusalem with a very great train, with camels that bare spices, and very much gold, and precious stones: and when she was come to Solomon, she communed with him of all that was in her heart.

10:2  Přijela do Jeruzaléma s velmi okázalým doprovodem, s velbloudy nesoucími balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.

10:2  Když dorazila do Jeruzaléma s početnou družinou a s velbloudy nesoucími vonné balzámy, velké množství zlata i drahokamů, přišla k Šalomounovi a hovořila s ním o všem, co měla na srdci.

10:2  Přijela do Jeruzaléma s ohromným majetkem -- velbloudi nesli balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.

10:2  A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.

10:2  Et ingressa Jerusalem multo cum comitatu et divitiis, camelis portantibus aromata, et aurum infinitum nimis, et gemmas pretiosas, venit ad regem Salomonem, et locuta est ei universa quæ habebat in corde suo.

10:3  And Solomon informed her of all the things she proposed to him: there was not any word the king was ignorant of, and which he could not answer her.

10:3  And Solomon told her all her questions: there was not any thing hid from the king, which he told her not.

10:3  Šalomoun jí zodpověděl všechny její otázky; ani jedna otázka nebyla pro krále tak tajemná, že by ji nezodpověděl.

10:3  Šalomoun všechny její otázky zodpověděl; žádná z nich nebyla pro krále tak těžká, aby na ni neodpověděl.

10:3  Šalomoun jí odpověděl na všechny otázky; nebylo nic, co by zůstalo králi skryto, na co by jí neodpověděl.

10:3  Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.

10:3  Et docuit eam Salomon omnia verba quæ proposuerat : non fuit sermo qui regem posset latere, et non responderet ei.

10:4  And when the queen of Saba saw all the wisdom of Solomon, and the house which he had built,

10:4  And when the queen of Sheba had seen all Solomon’s wisdom, and the house that he had built,

10:4  Když královna ze Sáby viděla všechnu Šalomounovu moudrost a dům, který vybudoval,

10:4  Když královna ze Sáby viděla všechnu Šalomounovu moudrost i palác, který vystavěl,

10:4  Když královna ze Šeby viděla všechnu Šalomounovu moudrost a dům, který postavil,

10:4  Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům, kterýž byl ustavěl,

10:4  Videns autem regina Saba omnem sapientiam Salomonis, et domum quam ædificaverat,

10:5  And the meat of his table, and the apartments of his servants, and the order of his ministers, and their apparel, and the cupbearers, and the holocausts, which he offered in the house of the Lord, she had no longer any spirit in her;

10:5  And the meat of his table, and the sitting of his servants, and the attendance of his ministers, and their apparel, and his cupbearers, and his ascent by which he went up unto the house of the Lord; there was no more spirit in her.

10:5  i jídlo na jeho stole, zasedání jeho hodnostářů, pohotovost jeho služebnictva a jejich oděvy, jeho číšníky i jeho zápalnou oběť, kterou přinášel v Hospodinově domě, zůstala bez dechu.

10:5  pokrmy na jeho stole, zasedání jeho dvořanů, práci jeho služebníků a jejich roucha, jeho číšníky i to, jaké oběti král přináší v Hospodinově chrámu, byla naprosto ohromena

10:5  jídlo na jeho stole, sídlo jeho otroků, ⌈obsluhu jeho služebníků⌉ a jejich oděvy, jeho nápoje a jeho zápalné oběti, které přinášel v Hospodinově domě, ⌈byla bez dechu.⌉

10:5  Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se náramně.

10:5  et cibos mensæ ejus, et habitacula servorum, et ordines ministrantium, vestesque eorum, et pincernas, et holocausta quæ offerebat in domo Domini : non habebat ultra spiritum.

10:6  And she said to the king: The report is true, which I heard in my own country,

10:6  And she said to the king, It was a true report that I heard in mine own land of thy acts and of thy wisdom.

10:6  Řekla králi: „Co jsem slyšela ve své zemi o tvém podnikání i o tvé moudrosti, je pravda.

10:6  a řekla mu: „To, co jsem u nás slyšela o tvých slovech a o tvé moudrosti, je pravda.

10:6  Řekla králi: To, co jsem slyšela ve své zemi o tvých slovech a tvé moudrosti, je pravda.

10:6  A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,

10:6  Dixitque ad regem : Verus est sermo quem audivi in terra mea

10:7  Concerning thy words, and concerning thy wisdom. And I did not believe them that told me, till I came myself, and saw with my own eyes, and have found that the half hath not been told me: thy wisdom and thy works exceed the fame which I heard.

10:7  Howbeit I believed not the words, until I came, and mine eyes had seen it: and, behold, the half was not told me: thy wisdom and prosperity exceedeth the fame which I heard.

10:7  Nevěřila jsem těm slovům, dokud jsem nepřišla a nespatřila to na vlastní oči. A to mi nebyla sdělena ani polovina. Překonal jsi moudrostí a blahobytem pověst, kterou jsem slyšela.

10:7  Dokud jsem nepřijela a neuviděla to na vlastní oči, nevěřila jsem tomu. Teď ale vidím, že mi neřekli ani polovinu! Moudrostí a dobrotou jsi překonal pověst, kterou jsem slyšela.

10:7  Nevěřila jsem těm zprávám, dokud jsem nepřišla a neviděla to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina. Moudrostí a blahobytem jsi předčil zvěsti, které jsem slyšela.

10:7  Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.

10:7  super sermonibus tuis, et super sapientia tua : et non credebam narrantibus mihi, donec ipsa veni, et vidi oculis meis, et probavi quod media pars mihi nuntiata non fuerit : major est sapientia et opera tua, quam rumor quem audivi.

10:8  Blessed are thy men, and blessed are thy servants, who stand before thee always, and hear thy wisdom.

10:8  Happy are thy men, happy are these thy servants, which stand continually before thee, and that hear thy wisdom.

10:8  Blaze tvým mužům, blaze těmto tvým služebníkům, kteří jsou ustavičně v tvých službách a naslouchají tvé moudrosti.

10:8  Blaze tvým mužům, blaze těmto tvým služebníkům, kteří stále stojí před tebou a naslouchají tvé moudrosti.

10:8  Šťastní jsou tvoji muži a šťastní jsou tito tvoji otroci, kteří ⌈ti stále slouží⌉ a naslouchají tvé moudrosti.

10:8  Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.

10:8  Beati viri tui, et beati servi tui, qui stant coram te semper, et audiunt sapientiam tuam.

10:9  Blessed be the Lord thy God, whom thou hast pleased, and who hath set thee upon the throne of Israel, because the Lord hath loved Israel for ever, and hath appointed thee king, to do judgment and justice.

10:9  Blessed be the Lord thy God, which delighted in thee, to set thee on the throne of Israel: because the Lord loved Israel for ever, therefore made he thee king, to do judgment and justice.

10:9  Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izraele navěky, ustanovil tě králem, abys zjednával právo a spravedlnost.“

10:9  Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn! Hospodin miluje Izrael navěky, a tak tě učinil králem, abys zjednával právo a spravedlnost.“

10:9  Ať je požehnán Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a ustanovil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izrael navěky, ustanovil tě za krále, abys vykonával právo a spravedlnost.

10:9  Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a spravedlnost.

10:9  Sit Dominus Deus tuus benedictus, cui complacuisti, et posuit te super thronum Israël, eo quod dilexerit Dominus Israël in sempiternum, et constituit te regem ut faceres judicium et justitiam.

10:10  And she gave the king a hundred and twenty talents of gold, and of spices a very great store, and precious stones: there was brought no more such abundance of spices as these which the queen of Saba gave to king Solomon.

10:10  And she gave the king an hundred and twenty talents of gold, and of spices very great store, and precious stones: there came no more such abundance of spices as these which the queen of Sheba gave to king Solomon.

10:10  Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velmi mnoho balzámu a drahokamy. Už nikdy nebylo přivezeno tolik takového balzámu, jaký dala královna ze Sáby králi Šalomounovi.

10:10  Poté darovala králi 120 talentů zlata a veliké množství balzámů a drahokamů. Už nikdy se pak nedovezlo tolik vonných balzámů, jako dala králi Šalomounovi královna ze Sáby.

10:10  Pak dala králi sto dvacet talentů zlata a velké množství balzámů a drahokamů. Již nikdy nebylo přivezeno takové množství balzámu, jako dala královna ze Šeby králi Šalomounovi.

10:10  I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.

10:10  Dedit ergo regi centum viginti talenta auri, et aromata multa nimis, et gemmas pretiosas : non sunt allata ultra aromata tam multa, quam ea quæ dedit regina Saba regi Salomoni.

10:11  (The navy also of Hiram, which brought gold from Ophir, brought from Ophir great plenty of thyine trees, and precious stones.

10:11  And the navy also of Hiram, that brought gold from Ophir, brought in from Ophir great plenty of almug trees, and precious stones.

10:11  Také Chíramovy lodě, které dopravovaly z Ofíru zlato, přivezly z Ofíru velmi mnoho almugímového dřeva a drahokamy.

10:11  (K tomu ještě Chíramovo loďstvo, které jelo do Ofiru pro zlato, dovezlo odtud veliké množství santálového dřeva a drahokamů.

10:11  Také Chíramovo loďstvo, které dovezlo z Ofíru zlato, přivezlo z Ofíru velké množství almugínového dřeva a drahokamů.

10:11  (Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir, přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.

10:11  (Sed et classis Hiram, quæ portabat aurum de Ophir, attulit ex Ophir ligna thyina multa nimis, et gemmas pretiosas.

10:12  And the king made of the thyine trees the rails of the house of the Lord, and of the king's house: and citterns and harps for singers: there were no such thyine trees as these brought nor seen unto this day.)

10:12  And the king made of the almug trees pillars for the house of the Lord, and for the king’s house, harps also and psalteries for singers: there came no such almug trees, nor were seen unto this day.

10:12  Z almugímového dřeva dal král udělat zábradlí pro dům Hospodinův i pro dům královský a citary a harfy pro zpěváky. Takové almugímové dřevo už víckrát nebylo dovezeno a dodnes se nevidí.

10:12  Král z toho santálového dřeva vyrobil schody pro Hospodinův chrám i pro královský palác a také lyry a citery pro zpěváky. Dodnes se nedovezlo, ba ani nevidělo, tolik santálového dřeva.)

10:12  Král udělal z almugínového dřeva podpěry pro Hospodinův dům a pro královský palác i lyry a harfy pro zpěváky. Dodnes již nebylo přivezeno ani viděno takové množství almugínového dřeva.

10:12  I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)

10:12  Fecitque rex de lignis thyinis fulcra domus Domini et domus regiæ, et citharas lyrasque cantoribus : non sunt allata hujuscemodi ligna thyina, neque visa usque in præsentem diem.)

10:13  And king Solomon gave the queen of Saba all that she desired, and asked of him: besides what he offered her of himself of his royal bounty. And she returned, and went to her own country, with her servants.

10:13  And king Solomon gave unto the queen of Sheba all her desire, whatsoever she asked, beside that which Solomon gave her of his royal bounty. So she turned and went to her own country, she and her servants.

10:13  Král Šalomoun splnil královně ze Sáby každé přání, jež vyslovila. Navíc jí dal dary hodné krále Šalomouna. Pak se odebrala i se svými služebníky do své země.

10:13  Král Šalomoun pak královně ze Sáby splnil každé přání, které vyslovila, a dal jí mnohem více darů, než králi Šalomounovi přinesla ona. Královna se pak se svým služebnictvem vydala zpět na cestu do vlasti.

10:13  Král Šalomoun dal královně ze Šeby všechno, po čem toužila a oč požádala, kromě toho, co jí ⌈král Šalomoun dal sám od sebe.⌉ Pak se vydala na cestu a šla se svými otroky do své země.

10:13  Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci její.

10:13  Rex autem Salomon dedit reginæ Saba omnia quæ voluit et petivit ab eo, exceptis his quæ ultro obtulerat ei munere regio. Quæ reversa est, et abiit in terram suam cum servis suis.

10:14  And the weight of the gold that was brought to Solomon every year, was six hundred and sixty-six talents of gold:

10:14  Now the weight of gold that came to Solomon in one year was six hundred threescore and six talents of gold,

10:14  Váha zlata, které bylo přiváženo Šalomounovi za jeden rok, činila šest set šedesát šest talentů,

10:14  Král Šalomoun ročně získával 666 talentů zlata,

10:14  Váha zlata, které přivezli Šalomounovi v jednom roce, byla šest set šedesát šest talentů zlata,

10:14  Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,

10:14  Erat autem pondus auri quod afferebatur Salomoni per annos singulos, sexcentorum sexaginta sex talentorum auri,

10:15  Besides that which the men brought him that were over the tributes, and the merchants, and they that sold by retail, and all the kings of Arabia, and the governors of the country.

10:15  Beside that he had of the merchantmen, and of the traffick of the spice merchants, and of all the kings of Arabia, and of the governors of the country.

10:15  mimo zlato od kupců a ze zisku obchodníků i od všech králů západua místodržitelů země.

10:15  nepočítaje příjmy od pocestných, z obchodování kupců i ode všech arabských králů a krajských hejtmanů.

10:15  kromě toho, co přivezli kupci, a zisku od obchodníků a všech králů ⌈míšeného lidu⌉ a místodržitelů země.

10:15  Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.

10:15  excepto eo quod afferebant viri qui super vectigalia erant, et negotiatores, universique scruta vendentes, et omnes reges Arabiæ, ducesque terræ.

10:16  And Solomon made two hundred shields of the purest gold: he allowed six hundred sicles of gold for the plates of one shield.

10:16  And king Solomon made two hundred targets of beaten gold: six hundred shekels of gold went to one target.

10:16  Král Šalomoun dal udělat dvě stě pavéz z tepaného zlata; na jednu pavézu vynaložil šest set šekelů zlata.

10:16  Král Šalomoun nechal zhotovit 200 pavéz z tepaného zlata (na jednu pavézu vynaložil 600 šekelů zlata)

10:16  Král Šalomoun udělal dvě stě velkých štítů z tepaného zlata -- šest set šekelů zlata dal na jeden velký štít --

10:16  A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,

10:16  Fecit quoque rex Salomon ducenta scuta de auro purissimo : sexcentos auri siclos dedit in laminas scuti unius.

10:17  And three hundred targets of fine gold: three hundred pounds of gold covered one target: and the king put them in the house of the forest of Libanus.

10:17  And he made three hundred shields of beaten gold; three pound of gold went to one shield: and the king put them in the house of the forest of Lebanon.

10:17  Dále dal udělat tři sta štítů z tepaného zlata; na jeden štít vynaložil tři hřivny zlata. Král je pak dal uložit do domu Libanónského lesa.

10:17  a 300 štítů z tepaného zlata (na jeden štít vynaložil 3 hřivny zlata). Král je umístil v Paláci libanonského lesa.

10:17  a tři sta malých štítů z tepaného zlata -- tři hřivny zlata dal na jeden malý štít. Král je dal do domu Libanonského lesa.

10:17  A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.

10:17  Et trecentas peltas ex auro probato : trecentæ minæ auri unam peltam vestiebant : posuitque eas rex in domo saltus Libani.

10:18  King Solomon also made a great throne of ivory: and overlaid it with the finest gold.

10:18  Moreover the king made a great throne of ivory, and overlaid it with the best gold.

10:18  Král dal také udělat veliký trůn ze slonoviny a obložil jej ryzím zlatem.

10:18  Král také pořídil veliký trůn ze slonoviny a pokryl ho čistým zlatem.

10:18  Král udělal velký trůn ze slonoviny a potáhl ho ryzím zlatem.

10:18  Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.

10:18  Fecit etiam rex Salomon thronum de ebore grandem : et vestivit eum auro fulvo nimis,

10:19  It had six steps: and the top of the throne was round behind: and there were two hands on either side holding the seat: and two lions stood, one at each hand,

10:19  The throne had six steps, and the top of the throne was round behind: and there were stays on either side on the place of the seat, and two lions stood beside the stays.

10:19  Trůn měl šest stupňů, vzadu nahoře byl zaoblen, po obou stranách sedadla měl opěradla a vedle opěradel stáli dva lvi.

10:19  K trůnu vedlo šest stupňů. Opěradlo měl okrouhlé, po obou stranách sedadla područky a vedle područek stáli lvi.

10:19  ⌈K trůnu vedlo⌉ šest schodů. Vrchol trůnu byl ze zadní strany okrouhlý a z jedné i druhé strany sedadla byla opěradla. Vedle opěradel stáli dva lvi.

10:19  Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.

10:19  qui habebat sex gradus : et summitas throni rotunda erat in parte posteriori : et duæ manus hinc atque inde tenentes sedile : et duo leones stabant juxta manus singulas.

10:20  And twelve little lions stood upon the six steps, on the one side and on the other: there was no such work made in any kingdom.

10:20  And twelve lions stood there on the one side and on the other upon the six steps: there was not the like made in any kingdom.

10:20  Na šesti stupních tam stálo z obou stran dvanáct lvů. Nic takového nebylo zhotoveno v žádném království.

10:20  Na šesti stupních po obou stranách stálo dvanáct dalších lvů. Nic takového nebylo vyrobeno v žádném království.

10:20  Stálo tam dvanáct lvů na šesti schodech z jedné i druhé strany. Nic takového nebylo zhotoveno v žádném království.

10:20  A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.

10:20  Et duodecim leunculi stantes super sex gradus hinc atque inde : non est factum tale opus in universis regnis.

10:21  Moreover, all the vessels out of which king Solomon drank, were of gold: and all the furniture of the house of the forest of Libanus was of most pure gold: there was no silver, nor was any account made of it in the days of Solomon:

10:21  And all king Solomon’s drinking vessels were of gold, and all the vessels of the house of the forest of Lebanon were of pure gold; none were of silver: it was nothing accounted of in the days of Solomon.

10:21  Všechny nádoby, ze kterých král Šalomoun pil, byly zlaté a všechny předměty domu Libanónského lesa byly potaženy lístkovým zlatem; nic nebylo ze stříbra, to v Šalomounově době nemělo cenu.

10:21  Také všechny nádoby na pití měl král Šalomoun zlaté a stejně tak všechno vybavení Paláce libanonského lesa bylo z ryzího zlata. Nic nebylo ze stříbra – to nebylo v Šalomounových dobách vůbec považováno za cenné.

10:21  Všechny nádoby na nápoje krále Šalomouna byly zlaté, všechny nádoby domu Libanonského lesa byly z čistého zlata. Nic nebylo ze stříbra, to bylo ve dnech Šalomounových považováno za nic.

10:21  Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových.

10:21  Sed et omnia vasa quibus potabat rex Salomon, erant aurea : et universa supellex domus saltus Libani de auro purissimo : non erat argentum, nec alicujus pretii putabatur in diebus Salomonis,

10:22  For the king's navy, once in three years, went with the navy of Hiram by sea to Tharsis, and brought from thence gold, and silver, and elephants' teeth, and apes, and peacocks.

10:22  For the king had at sea a navy of Tharshish with the navy of Hiram: once in three years came the navy of Tharshish, bringing gold, and silver, ivory, and apes, and peacocks.

10:22  Král měl na moři zámořské loďstvo spolu s loděmi Chíramovými. Jednou za tři roky zámořské loďstvo přijíždělo a přiváželo zlato a stříbro, slonovinu, opice a pávy.

10:22  Král totiž měl na moři vedle Chíramova loďstva také zámořské lodě, které připlouvaly jednou za tři roky a přivážely zlato a stříbro, slonovinu, opice a pávy.

10:22  Král měl na moři taršíšské loďstvo spolu s loďstvem Chíramovým. Jednou za tři roky taršíšské loďstvo připlouvalo a přiváželo zlato a stříbro, slonovinu, opice a paviány.

10:22  Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.

10:22  quia classis regis per mare cum classe Hiram semel per tres annos ibat in Tharsis, deferens inde aurum, et argentum, et dentes elephantorum, et simias, et pavos.

10:23  And king Solomon exceeded all the kings of the earth in riches and wisdom.

10:23  So king Solomon exceeded all the kings of the earth for riches and for wisdom.

10:23  Král Šalomoun převýšil všechny krále země bohatstvím i moudrostí.

10:23  Král Šalomoun co do bohatství i co do moudrosti předčil všechny krále světa.

10:23  Tak král Šalomoun převyšoval všechny krále země bohatstvím a moudrostí.

10:23  I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.

10:23  Magnificatus est ergo rex Salomon super omnes reges terræ divitiis et sapientia.

10:24  And all the earth desired to see Solomon's face, to hear his wisdom, which God had given in his heart.

10:24  And all the earth sought to Solomon, to hear his wisdom, which God had put in his heart.

10:24  Celá země vyhledávala Šalomouna, aby slyšela jeho moudrost, kterou mu Bůh vložil do srdce.

10:24  Ti všichni se ucházeli o přijetí u Šalomouna, aby slyšeli jeho moudrost, kterou mu do srdce vložil Bůh.

10:24  ⌈Lidé z celého světa⌉ vyhledávali Šalomounovu přítomnost, aby naslouchali jeho moudrosti, kterou mu Bůh vložil do srdce.

10:24  Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.

10:24  Et universa terra desiderabat vultum Salomonis, ut audiret sapientiam ejus, quam dederat Deus in corde ejus.

10:25  And every one brought him presents, vessels of silver and of gold, garments, and armour, and spices, and horses, and mules, every year.

10:25  And they brought every man his present, vessels of silver, and vessels of gold, and garments, and armour, and spices, horses, and mules, a rate year by year.

10:25  Každý přinášel svůj dar: předměty stříbrné i zlaté, pláště, zbroj, balzámy, koně, mezky, a to rok co rok.

10:25  Všichni mu přinášeli dary, stříbrné a zlaté předměty, oděvy, zbraně, balzámy, koně i mezky – a tak tomu bylo rok co rok.

10:25  Přinášeli každý svůj dar -- stříbrné a zlaté předměty, pláště, zbraně, balzámy, koně a mezky, a to rok co rok.

10:25  A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého roku,

10:25  Et singuli deferebant ei munera, vasa argentea et aurea, vestes et arma bellica, aromata quoque, et equos et mulos per annos singulos.

10:26  And Solomon gathered together chariots and horsemen, and he had a thousand four hundred chariots, and twelve thousand horsemen: and he bestowed them in fenced cities, and with the king in Jerusalem.

10:26  And Solomon gathered together chariots and horsemen: and he had a thousand and four hundred chariots, and twelve thousand horsemen, whom he bestowed in the cities for chariots, and with the king at Jerusalem.

10:26  Tak Šalomoun nashromáždil vozy a jezdecké koně; měl tisíc čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Rozmístil je ve městech pro vozbu a u sebe v Jeruzalémě.

10:26  Šalomoun nashromáždil vozy i koně, takže měl 1400 vozů a 12 000 koní, které umístil do vozových měst i k sobě do Jeruzaléma.

10:26  Šalomoun nashromáždil vozy a koně a měl tisíc čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Přivedl je do měst pro vozy a ke králi do Jeruzaléma.

10:26  Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.

10:26  Congregavitque Salomon currus et equites, et facti sunt ei mille quadringenti currus, et duodecim millia equitum : et disposuit eos per civitates munitas, et cum rege in Jerusalem.

10:27  And he made silver to be as plentiful in Jerusalem as stones: and cedars to be as common as sycamores which grow in the plains.

10:27  And the king made silver to be in Jerusalem as stones, and cedars made he to be as the sycomore trees that are in the vale, for abundance.

10:27  Král měl v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků, jakých roste mnoho v Přímořské nížině.

10:27  Za jeho vlády bylo v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků v podhůří.

10:27  Král učinil stříbro v Jeruzalémě tak hojné jako kamení a cedry tak početné jako sykomory v Šefele.

10:27  I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.

10:27  Fecitque ut tanta esset abundantia argenti in Jerusalem, quanta et lapidum : et cedrorum præbuit multitudinem quasi sycomoros quæ nascuntur in campestribus.

10:28  And horses were brought for Solomon out of Egypt, and Coa: for the king's merchants bought them out of Coa, and brought them at a set price.

10:28  And Solomon had horses brought out of Egypt, and linen yarn: the king’s merchants received the linen yarn at a price.

10:28  Koně, které měl Šalomoun, přicházeli z Egypta. Karavany králových překupníků kupovaly stáda koní za pevnou cenu.

10:28  Koně si král nechával dovážet z Egypta a Kilikie. Královští obchodníci je v Kilikii nakupovali za dohodnuté ceny.

10:28  Koně, které měl Šalomoun, se dováželi z Egypta a z Kue. Královští obchodníci je brali z Kue za pevnou cenu.

10:28  Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu,

10:28  Et educebantur equi Salomoni de Ægypto, et de Coa. Negotiatores enim regis emebant de Coa, et statuto pretio perducebant.

10:29  And a chariot of four horses came out of Egypt, for six hundred sicles of silver, and a horse for a hundred and fifty. And after this manner did all the kings of the Hethites, and of Syria, sell horses.

10:29  And a chariot came up and went out of Egypt for six hundred shekels of silver, and an horse for an hundred and fifty: and so for all the kings of the Hittites, and for the kings of Syria, did they bring them out by their means.

10:29  Vůz se vyvážel z Egypta za šest set šekelů stříbra a kůň za sto padesát. Jejich prostřednictvím se vyváželi všem králům chetejským a aramejským.

10:29  Vozy dováželi z Egypta za 600 šekelů stříbra a koně za 150. Také je vyváželi dál pro všechny chetitské a aramejské krále.

10:29  (Válečný vůz se z Egypta dovážel za šest set stříbrných a kůň za sto padesát.) Jejich prostřednictvím se takto vyvážely všem králům chetejským a aramejským.

10:29  A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.

10:29  Egrediebatur autem quadriga ex Ægypto sexcentis siclis argenti, et equus centum quinquaginta. Atque in hunc modum cuncti reges Hethæorum et Syriæ equos venundabant.