DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Kings - 17

17:1  And Elias the Thesbite, of the inhabitants of Galaad, said to Achab: As the Lord liveth, the God of Israel, in whose sight I stand, there shall not be dew nor rain these years, but according to the words of my mouth.

17:1  And Elijah the Tishbite, who was of the inhabitants of Gilead, said unto Ahab, As the Lord God of Israel liveth, before whom I stand, there shall not be dew nor rain these years, but according to my word.

17:1  Elijáš Tišbejský z přistěhovalců gileádských řekl Achabovi: „Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, v jehož jsem službách, v těchto letech nebude rosa ani déšť, leč na mé slovo.“

17:1  Eliáš Tišbejský, přistěhovalec z Gileádu, řekl Achabovi: „Jakože je živ Hospodin, Bůh Izraele, před jehož tváří stojím, v těchto letech nebude rosa ani déšť – jedině na mé slovo.“

17:1  Elijáš Tišbejský z Tišbé v Gileádu řekl Achabovi: Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, jemuž sloužím, v těchto letech nebude rosa ani déšť, jenom podle mého slova.

17:1  Tedy Eliáš Tesbitský, obyvatel Galádský, mluvil k Achabovi: Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé.

17:1  Et dixit Elias Thesbites de habitatoribus Galaad ad Achab : Vivit Dominus Deus Israël, in cujus conspectu sto, si erit annis his ros et pluvia, nisi juxta oris mei verba.

17:2  And the word of the Lord came to him, saying:

17:2  And the word of the Lord came unto him, saying,

17:2  I stalo se k němu slovo Hospodinovo:

17:2  Potom dostal slovo Hospodinovo:

17:2  I stalo se k němu Hospodinovo slovo:

17:2  I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí:

17:2  Et factum est verbum Domini ad eum, dicens :

17:3  Get thee hence, and go towards the east, and hide thyself by the torrent of Carith, which is over against the Jordan;

17:3  Get thee hence, and turn thee eastward, and hide thyself by the brook Cherith, that is before Jordan.

17:3  „Jdi odtud a obrať se na východ a skryj se u potoka Kerítu proti Jordánu.

17:3  „Odejdi odsud, obrať se na východ a skryj se u potoka Kerít na protější straně Jordánu.

17:3  Jdi odsud, vydej se na cestu na východ a ukryj se u potoka Kerítu, který je naproti Jordánu.

17:3  Odejdi odsud a obrať se k východu, a skrej se u potoka Karit, kterýž jest naproti Jordánu.

17:3  Recede hinc, et vade contra orientem, et abscondere in torrente Carith, qui est contra Jordanem,

17:4  And there thou shalt drink of the torrent: and I have commanded the ravens to feed thee there.

17:4  And it shall be, that thou shalt drink of the brook; and I have commanded the ravens to feed thee there.

17:4  Z potoka budeš pít a přikázal jsem havranům, aby tě tam opatřovali potravou.“

17:4  Z toho potoka budeš pít a havranům jsem přikázal, aby tě tam živili.“

17:4  I stane se, že budeš pít z potoka, a havranům jsem přikázal, aby tam o tebe pečovali.

17:4  A budeš z toho potoka píti, krkavcům pak jsem přikázal, aby tě tam krmili.

17:4  et ibi de torrente bibes : corvisque præcepi ut pascant te ibi.

17:5  So he went, and did according to the word of the Lord: and going, he dwelt by the torrent Carith, which is over against the Jordan.

17:5  So he went and did according unto the word of the Lord: for he went and dwelt by the brook Cherith, that is before Jordan.

17:5  Šel tedy a učinil, jak řekl Hospodin. Usadil se u potoka Kerítu proti Jordánu.

17:5  Odešel tedy a zachoval se podle Hospodinova slova: šel a usadil se u potoka Kerít na protější straně Jordánu.

17:5  On šel a jednal podle Hospodinova slova. Odešel a pobýval u potoka Kerítu, který je naproti Jordánu.

17:5  Kterýž odšed, učinil, jakž mu přikázal Hospodin. Nebo odšed, usadil se při potoku Karit, kterýž byl proti Jordánu.

17:5  Abiit ergo, et fecit juxta verbum Domini : cumque abiisset, sedit in torrente Carith, qui est contra Jordanem.

17:6  And the ravens brought him bread and flesh in the morning, and bread and flesh in the evening; and he drank of the torrent.

17:6  And the ravens brought him bread and flesh in the morning, and bread and flesh in the evening; and he drank of the brook.

17:6  A havrani mu přinášeli chléb i maso ráno a chléb i maso večer a z potoka pil.

17:6  Havrani mu ráno i večer nosili chléb a maso a z potoka pil.

17:6  Havrani mu přinášeli chléb i maso ráno a chléb i maso večer a pil z potoka.

17:6  A krkavci přinášeli jemu chléb a maso každého jitra, též chléb a maso každého večera, a z potoka pil.

17:6  Corvi quoque deferebant ei panem et carnes mane, similiter panem et carnes vesperi, et bibebat de torrente.

17:7  But after some time the torrent was dried up: for it had not rained upon the earth.

17:7  And it came to pass after a while, that the brook dried up, because there had been no rain in the land.

17:7  Uplynula řada dnů a potok vyschl, protože v zemi nenastaly deště.

17:7  Po nějaké době ale potok vyschl, protože v zemi nepršelo.

17:7  Po nějakém čase se stalo, že potok vyschl, protože v zemi nebyl déšť.

17:7  Tedy po přeběhnutí dnů některých vysechl ten potok, nebo nebylo žádného deště v té zemi.

17:7  Post dies autem siccatus est torrens : non enim pluerat super terram.

17:8  Then the word of the Lord came to him, saying:

17:8  And the word of the Lord came unto him, saying,

17:8  I stalo se k němu slovo Hospodinovo:

17:8  Tehdy dostal slovo Hospodinovo:

17:8  Stalo se k němu Hospodinovo slovo:

17:8  I stalo se slovo Hospodinovo k němu, řkoucí:

17:8  Factus est ergo sermo Domini ad eum, dicens :

17:9  Arise, and go to Sarephta of the Sidonians, and dwell there: for I have commanded a widow woman there to feed thee.

17:9  Arise, get thee to Zarephath, which belongeth to Zidon, and dwell there: behold, I have commanded a widow woman there to sustain thee.

17:9  „Vstaň a jdi do Sarepty, jež je u Sidónu, a usaď se tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby tě opatřovala potravou.“

17:9  „Vstaň, jdi do Sarepty Sidonské a zůstaň tam. Hle, přikázal jsem jedné tamější vdově, aby tě živila.“

17:9  Vstaň, jdi do Sarepty, která patří Sidónu, a pobývej tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby o tebe pečovala.

17:9  Vstaň a jdi do Sarepty Sidonské, a buď tam. Aj, přikázal jsem ženě vdově, aby tě živila.

17:9  Surge, et vade in Sarephta Sidoniorum, et manebis ibi : præcepi enim ibi mulieri viduæ ut pascat te.

17:10  He arose, and went to Sarephta. And when he was come to the gate of the city, he saw the widow woman gathering sticks, and he called her, and said to her: Give me a little water in a vessel, that I may drink.

17:10  So he arose and went to Zarephath. And when he came to the gate of the city, behold, the widow woman was there gathering of sticks: and he called to her, and said, Fetch me, I pray thee, a little water in a vessel, that I may drink.

17:10  Vstal tedy a šel do Sarepty. Přišel ke vchodu do města, a hle, jedna vdova tam sbírá dříví. Zavolal na ni: „Naber mi prosím trochu vody do nádoby, abych se napil.“

17:10  Vstal tedy a vydal se do Sarepty. Přišel k městské bráně a hle, jakási vdova tam právě sbírala dříví. „Přinesla bys mi trochu vody ve džbánku?“ zavolal na ni. „Chtěl bych se napít.“

17:10  Vstal tedy a odešel do Sarepty. Když přišel ke vchodu do města, uviděl tam vdovu, jak sbírá dříví. Zavolal na ni: Podej mi, prosím, trochu vody v nádobě, abych se napil.

17:10  Kterýž vstav, šel do Sarepty, a přišel k bráně města, a aj, žena vdova sbírala tu dříví. A zavolav jí, řekl: Medle, přines mi trochu vody v nádobě, abych se napil.

17:10  Surrexit, et abiit in Sarephta. Cumque venisset ad portam civitatis, apparuit ei mulier vidua colligens ligna, et vocavit eam, dixitque ei : Da mihi paululum aquæ in vase ut bibam.

17:11  And Elias said to her: Give me thy son. And he took him out of her bosom, and carried him into the upper chamber where he abode, and laid him upon his own bed.

17:11  And as she was going to fetch it, he called to her, and said, Bring me, I pray thee, a morsel of bread in thine hand.

17:11  Když ji šla nabrat, zavolal na ni: „Vezmi pro mě prosím s sebou skývu chleba.“

17:11  A když vykročila, že ji přinese, zavolal za ní: „Přines mi prosím také kousek chleba.“

17:11  Když šla, aby to přinesla, zavolal na ni: Vezmi mi, prosím, s sebou i kousek chleba.

17:11  A když šla, aby přinesla, zavolal jí zase a řekl: Medle, přines mi také kousek chleba v ruce své.

17:11  Cumque illa pergeret ut afferret, clamavit post tergum ejus, dicens : Affer mihi, obsecro, et buccellam panis in manu tua.

17:12  And she answered: As the Lord thy God liveth, I have no bread, but only a handful of meal in a pot, and a little oil in a cruise: behold I am gathering two sticks, that I may go in and dress it, for me and my son, that we may eat it and die.

17:12  And she said, As the Lord thy God liveth, I have not a cake, but an handful of meal in a barrel, and a little oil in a cruse: and, behold, I am gathering two sticks, that I may go in and dress it for me and my son, that we may eat it, and die.

17:12  Řekla: „Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám nic upečeno, mám ve džbánu jen hrst mouky a v láhvi trochu oleje. Hle, sbírám trochu dříví. Pak to půjdu připravit pro sebe a svého syna. Najíme se a zemřeme.“

17:12  Na to mu odpověděla: „Jakože je živ Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani kousek. Mouky je ve džbánu jen tak na dlaň a v láhvi jen troška oleje. Nasbírám teď trochu dříví a půjdu to připravit sobě a synovi. Sníme to a umřeme.“

17:12  Řekla: Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani koláček, jenom hrst mouky ve džbánu a trochu oleje ve džbánku. Podívej, sbírám pár kousků dříví, abych to šla udělat pro sebe a svého syna, sníme to a zemřeme.

17:12  I odpověděla: Živť jest Hospodin Bůh tvůj, žeť nemám žádného chleba, ani podpopelného, kromě hrsti mouky v kbelíku a maličko oleje v nádobce, a aj, sbírám dvě dřevě, abych šla a připravila to sobě a synu svému, abychom snědouce to, za tím zemříti musili.

17:12  Quæ respondit : Vivit Dominus Deus tuus, quia non habeo panem, nisi quantum pugillus capere potest farinæ in hydria, et paululum olei in lecytho : en colligo duo ligna ut ingrediar et faciam illum mihi et filio meo, ut comedamus, et moriamur.

17:13  And Elias said to her: Fear not; but go, and do as thou hast said but first make for me of the same meal a little hearth cake, and bring it to me, and after make for thyself and thy son.

17:13  And Elijah said unto her, Fear not; go and do as thou hast said: but make me thereof a little cake first, and bring it unto me, and after make for thee and for thy son.

17:13  Elijáš jí řekl: „Neboj se. Jdi a udělej, co jsi řekla. Jen mi z toho nejdřív připrav malý podpopelný chléb a přines mi jej. Potom připravíš jídlo pro sebe a svého syna,

17:13  „Neboj se,“ řekl jí Eliáš. „Jdi, udělej, cos řekla, ale nejdřív mi z toho připrav chlebovou placku a dones mi ji. Potom připravíš jídlo sobě a synovi.

17:13  Elijáš jí řekl: Neboj se. Jdi a učiň podle svého slova. Avšak nejprve z toho udělej malý chléb pro mě a přines mi to. Pro sebe a pro svého syna udělej potom.

17:13  I řekl jí Eliáš: Neboj se. Jdi a učiň, jakž jsi řekla, a však udělej mi prvé z toho malý chléb podpopelný a přines mi; potom sobě a synu svému uděláš.

17:13  Ad quam Elias ait : Noli timere, sed vade, et fac sicut dixisti : verumtamen mihi primum fac de ipsa farinula subcinericium panem parvulum, et affer ad me : tibi autem et filio tuo facies postea.

17:14  For thus saith the Lord, the God of Israel: The pot of meal shall not waste, nor the cruise of oil be diminished, until the day wherein the Lord will give rain upon the face of the earth.

17:14  For thus saith the Lord God of Israel, The barrel of meal shall not waste, neither shall the cruse of oil fail, until the day that the Lord sendeth rain upon the earth.

17:14  neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Mouka ve džbánu neubude a olej v láhvi nedojde až do dne, kdy dá Hospodin zemi déšť.‘“

17:14  Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Mouka z toho džbánu nedojde a oleje z láhve neubude až do dne, kdy Hospodin sešle na zem déšť.‘“

17:14  Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Mouka ve džbánu nedojde a oleje ve džbánku nebude nedostatek až do dne, kdy dá Hospodin déšť na povrch země.

17:14  Neboť toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Mouka z kbelíka toho nebude strávena, aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne, když dá Hospodin déšť na zemi.

17:14  Hæc autem dicit Dominus Deus Israël : Hydria farinæ non deficiet, nec lecythus olei minuetur, usque ad diem in qua Dominus daturus est pluviam super faciem terræ.

17:15  She went, and did according to the word of Elias: and he ate, and she, and her house: and from that day

17:15  And she went and did according to the saying of Elijah: and she, and he, and her house, did eat many days.

17:15  Šla a udělala, jak Elijáš řekl, a měla co jíst po mnoho dní ona i on i její dům.

17:15  Šla tedy a udělala, jak Eliáš řekl. Ona i její dům pak měli dlouho co jíst.

17:15  Šla a učinila podle Elijášova slova a jedla ona i on a její dům po mnoho dní.

17:15  I šla a učinila vedlé řeči Eliášovy, a jedla ona i on i čeled její až do těch dní.

17:15  Quæ abiit, et fecit juxta verbum Eliæ : et comedit ipse, et illa, et domus ejus : et ex illa die

17:16  The pot of meal wasted not, and the cruise of oil was not diminished according to the word of the Lord, which he spoke in the hand of Elias.

17:16  And the barrel of meal wasted not, neither did the cruse of oil fail, according to the word of the Lord, which he spake by Elijah.

17:16  Mouka ve džbánu neubývala a olej v láhvi nedocházel podle slova Hospodinova, které ohlásil skrze Elijáše.

17:16  Mouka ve džbánu nedocházela a olej v láhvi neubýval, přesně jak řekl Hospodin skrze proroka Eliáše.

17:16  Mouka ve džbánu nedošla a oleje ve džbánku nebyl nedostatek podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím Elijáše.

17:16  Z kbelíka toho mouka nebyla strávena, aniž oleje v nádobce ubylo, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil skrze Eliáše.

17:16  hydria farinæ non defecit, et lecythus olei non est imminutus, juxta verbum Domini quod locutus fuerat in manu Eliæ.

17:17  And it came to pass after this, that the son of the woman, the mistress of the house, fell sick, and the sickness was very grievous, so that there was no breath left in him.

17:17  And it came to pass after these things, that the son of the woman, the mistress of the house, fell sick; and his sickness was so sore, that there was no breath left in him.

17:17  Po těchto událostech onemocněl syn té ženy, paní domu. V nemoci se mu přitížilo, ba již přestal dýchat.

17:17  Po nějaké době syn té ženy, paní domu, onemocněl. Byl tak těžce nemocný, že nakonec přestal dýchat.

17:17  Po těchto událostech se stalo, že syn té ženy, paní domu, onemocněl a jeho nemoc byla velmi těžká, takže v něm nezůstal dech.

17:17  A když to přeběhlo, stalo se, že se roznemohl syn ženy, paní toho domu, a byla nemoc jeho velmi těžká, tak že nezůstalo v něm dýchání.

17:17  Factum est autem post hæc, ægrotavit filius mulieris matrisfamilias, et erat languor fortissimus, ita ut non remaneret in eo halitus.

17:18  And she said to Elias: What have I to do with thee, thou man of God? art thou come to me, that my iniquities should be remembered, and that thou shouldst kill my son?

17:18  And she said unto Elijah, What have I to do with thee, O thou man of God? art thou come unto me to call my sin to remembrance, and to slay my son?

17:18  Tu řekla Elijášovi: „Co ti bylo do mých věcí, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomněl mou nepravost a mému synu přivodil smrt?“

17:18  „Co proti mně máš, Boží muži?“ vyčetla Eliášovi. „To jsi mi přišel připomenout můj hřích a zabít mi syna?“

17:18  Žena řekla Elijášovi: Co ⌈je ti do mě,⌉ muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul mou vinu a usmrtil mého syna?

17:18  Protož řekla Eliášovi: Co mně a tobě, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul nepravost mou, a umořil syna mého?

17:18  Dixit ergo ad Eliam : Quid mihi et tibi, vir Dei ? ingressus es ad me, ut rememorarentur iniquitates meæ, et interficeres filium meum ?

17:19  And he said unto her, Give me thy son. And he took him out of her bosom, and carried him up into a loft, where he abode, and laid him upon his own bed.

17:19  On jí řekl: „Dej mi svého syna!“ Vzal jí ho z klína, vynesl jej do pokojíka na střeše, kde bydlel, a položil ho na své lože.

17:19  „Podej mi svého syna,“ řekl jí. Vzal jí ho z náruče, vynesl ho do horní místnosti, kde bydlel, a položil ho na své lůžko.

17:19  Odpověděl jí: Dej mi svého syna. Vzal ho z jejího klína, vynesl ho do horní místnosti, kde bydlel, a položil ho na svou postel.

17:19  Kterýž odpověděl jí: Dej sem syna svého. A vzav ho z lůna jejího, vnesl jej na síň, kdež sám přebýval, a položil ho na lůžko své.

17:19  Et ait ad eam Elias : Da mihi filium tuum. Tulitque eum de sinu ejus, et portavit in cœnaculum ubi ipse manebat, et posuit super lectulum suum.

17:20  And he cried to the Lord, and said: O Lord, my God, hast thou afflicted also the widow, with whom I am after a sort maintained, so as to kill her son?

17:20  And he cried unto the Lord, and said, O Lord my God, hast thou also brought evil upon the widow with whom I sojourn, by slaying her son?

17:20  Pak volal k Hospodinu: „Hospodine, můj Bože, cožpak i té vdově, u které jsem hostem, způsobíš zlo a přivodíš jejímu synu smrt?“

17:20  Pak volal k Hospodinu: „Hospodine, Bože můj, to budeš i s tou vdovou, u které bydlím, nakládat tak zle? To jí chceš zabít syna?“

17:20  Potom volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, což i se vdovou, u níž pobývám jako cizinec, naložíš zle a usmrtíš jejího syna?

17:20  Tedy volal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, také-liž s tou vdovou, u kteréž pohostinu jsem, tak zle nakládáš, že jsi umořil syna jejího?

17:20  Et clamavit ad Dominum, et dixit : Domine Deus meus, etiam ne viduam apud quam ego utcumque sustentor, afflixisti ut interficeres filium ejus ?

17:21  And he stretched, and measured himself upon the child three times, and cried to the Lord, and said: O Lord, my God, let the soul of this child, I beseech thee, return into his body.

17:21  And he stretched himself upon the child three times, and cried unto the Lord, and said, O Lord my God, I pray thee, let this child’s soul come into him again.

17:21  Třikrát se nad dítětem sklonil a volal k Hospodinu: „Hospodine, můj Bože, ať se prosím vrátí do tohoto dítěte život!“

17:21  Potom se třikrát za sebou položil na chlapce a volal k Hospodinu: „Prosím, Hospodine, Bože můj, ať se do toho dítěte vrátí duše!“

17:21  Natáhl se třikrát na chlapce a volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, ať se vrátí ⌈duše tohoto chlapce do jeho nitra.⌉

17:21  A roztáh se nad dítětem po třikrát, zvolal k Hospodinu a řekl: Hospodine Bože můj, prosím, nechť se navrátí duše dítěte tohoto do vnitřností jeho.

17:21  Et expandit se, atque mensus est super puerum tribus vicibus, et clamavit ad Dominum, et ait : Domine Deus meus, revertatur, obsecro, anima pueri hujus in viscera ejus.

17:22  And the Lord heard the voice of Elias: and the soul of the child returned into him, and he revived.

17:22  And the Lord heard the voice of Elijah; and the soul of the child came into him again, and he revived.

17:22  Hospodin Elijášův hlas vyslyšel, do dítěte se navrátil život a ožilo.

17:22  A Hospodin Eliáše vyslyšel. Do chlapce se vrátila duše, a on ožil.

17:22  Hospodin vyslyšel Elijáše, chlapcova duše se vrátila do jeho nitra a ožil.

17:22  I vyslyšel Hospodin hlas Eliášův, a navrátila se duše dítěte do vnitřností jeho, i ožilo.

17:22  Et exaudivit Dominus vocem Eliæ : et reversa est anima pueri intra eum, et revixit.

17:23  And Elias took the child, and brought him down from the upper chamber to the house below, and delivered him to his mother, and said to her: Behold thy son liveth.

17:23  And Elijah took the child, and brought him down out of the chamber into the house, and delivered him unto his mother: and Elijah said, See, thy son liveth.

17:23  Elijáš dítě vzal, snesl je z pokojíka na střeše do domu, dal je jeho matce a řekl: „Pohleď, tvůj syn je živ.“

17:23  Eliáš ho vzal, snesl ho z horní místnosti dolů do domu a předal ho matce. „Podívej se, tvůj syn žije,“ řekl jí.

17:23  Elijáš vzal chlapce, snesl ho z horní místnosti do domu a dal ho jeho matce. Pak Elijáš řekl: Pohleď, tvůj syn žije.

17:23  A vzav Eliáš dítě, snesl je z síně do domu, a dal je matce jeho. I řekl Eliáš: Pohleď, syn tvůj živ jest.

17:23  Tulitque Elias puerum, et deposuit eum de cœnaculo in inferiorem domum, et tradidit matri suæ, et ait illi : En vivit filius tuus.

17:24  And the woman said to Elias: Now by this I know that thou art a man of God, and the word of the Lord in thy mouth is true.

17:24  And the woman said to Elijah, Now by this I know that thou art a man of God, and that the word of the Lord in thy mouth is truth.

17:24  Žena Elijášovi odpověděla: „Nyní jsem poznala, že jsi muž Boží a že slovo Hospodinovo v tvých ústech je pravdivé.“

17:24  „Teď vím, že jsi Boží muž,“ odpověděla žena Eliášovi. „Opravdu máš v ústech slovo Hospodinovo!“

17:24  Žena Elijášovi odpověděla: ⌈Teď vím, že⌉ jsi Boží muž a Hospodinovo slovo ve tvých ústech je pravdivé.

17:24  Tedy řekla žena Eliášovi: Jižť jsem nyní poznala, že jsi muž Boží, a že řeč Hospodinova v ústech tvých jest pravá.

17:24  Dixitque mulier ad Eliam : Nunc in isto cognovi quoniam vir Dei es tu, et verbum Domini in ore tuo verum est.