DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Kings - 18

18:1  In the third year of Osee, the son of Ela, king of Israel, reigned Ezechias, the son of Achaz, king of Juda.

18:1  Now it came to pass in the third year of Hoshea son of Elah king of Israel, that Hezekiah the son of Ahaz king of Judah began to reign.

18:1  V třetím roce vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, se stal králem Chizkijáš, syn Achazův, král judský.

18:1  Třetího roku izraelského krále Hošey, syna Elova, začal nad Judou kralovat Ezechiáš, syn Achazův.

18:1  V třetím roce vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, se stal judským králem Chizkijáš, syn Achazův.

18:1  Stalo se pak léta třetího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského.

18:1  Anno tertio Osee filii Ela regis Israël, regnavit Ezechias filius Achaz regis Juda.

18:2  He was five and twenty years old when he began to reign: and he reigned nine and twenty years in Jerusalem: the name of his mother was Abi, the daughter of Zacharias.

18:2  Twenty and five years old was he when he began to reign; and he reigned twenty and nine years in Jerusalem. His mother’s name also was Abi, the daughter of Zachariah.

18:2  Bylo mu dvacet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abí; byla to dcera Zekarjášova.

18:2  Stal se králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abija, dcera Zachariášova.

18:2  Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abí, dcera Zekarjášova.

18:2  V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a dvadceti devět let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova.

18:2  Viginti quinque annorum erat cum regnare cœpisset, et viginti novem annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Abi filia Zachariæ.

18:3  And he did that which was good before the Lord, according to all that David, his father, had done

18:3  And he did that which was right in the sight of the Lord, according to all that David his father did.

18:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec David.

18:3  Dělal, co je v Hospodinových očích správné, přesně jako kdysi jeho otec David.

18:3  Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec David.

18:3  Ten činil, což jest dobrého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činil David otec jeho.

18:3  Fecitque quod erat bonum coram Domino, juxta omnia quæ fecerat David pater ejus.

18:4  He destroyed the high places, and broke the statues in pieces, and cut down the groves, and broke the brazen serpent, which Moses had made: for till that time the children of Israel burnt incense to it: and he called its name Nohestan.

18:4  He removed the high places, and brake the images, and cut down the groves, and brake in pieces the brasen serpent that Moses had made: for unto those days the children of Israel did burn incense to it: and he called it Nehushtan.

18:4  Odstranil posvátná návrší, rozbil posvátné sloupy, skácel posvátný kůl, na kusy roztloukl bronzového hada, kterého udělal Mojžíš a jemuž až do oněch dnů Izraelci pálili kadidlo; nazvali jej Nechuštán.

18:4  To on odstranil obětní výšiny, rozbil posvátné sloupy a rozřezal Ašeřiny kůly. Roztloukl i bronzového hada, kterého kdysi zhotovil Mojžíš; až do té doby mu totiž synové Izraele pálili kadidlo. Říkalo se mu Nechuštan, Bronzovec.

18:4  Odstranil návrší, roztřískal sloupy a pokácel ⌈posvátné kůly.⌉ Rozbil též bronzového hada, kterého udělal Mojžíš, protože až do oněch dnů mu synové Izraele obětovali. ⌈Nazývali ho⌉ Nechuštán.

18:4  On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.

18:4  Ipse dissipavit excelsa, et contrivit statuas, et succidit lucos, confregitque serpentem æneum quem fecerat Moyses : siquidem usque ad illud tempus filii Israël adolebant ei incensum : vocavitque nomen ejus Nohestan.

18:5  He trusted in the Lord, the God of Israel: so that after him there was none like him among all the kings of Juda, nor any of them that were before him:

18:5  He trusted in the Lord God of Israel; so that after him was none like him among all the kings of Judah, nor any that were before him.

18:5  Doufal v Hospodina, Boha Izraele. Po něm už nebyl mezi všemi judskými králi žádný jemu podobný, ani mezi těmi, kteří byli před ním.

18:5  Ezechiáš spoléhal na Hospodina, Boha Izraele. Mezi všemi judskými králi před ním ani po něm nebyl nikdo jako on.

18:5  Důvěřoval Hospodinu, Bohu Izraele. Po něm nebyl nikdo jemu podobný mezi všemi judskými králi, ani před ním nebyli žádní takoví.

18:5  V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z těch, kteříž byli před ním.

18:5  In Domino Deo Israël speravit : itaque post eum non fuit similis ei de cunctis regibus Juda, sed neque in his qui ante eum fuerunt :

18:6  And he stuck to the Lord, and departed not from his steps, but kept his commandments, which the Lord commanded Moses.

18:6  For he clave to the Lord, and departed not from following him, but kept his commandments, which the Lord commanded Moses.

18:6  Přimkl se k Hospodinu, neodstoupil od něho, dbal na jeho přikázání, jak je Hospodin vydal Mojžíšovi.

18:6  Lnul k Hospodinu a neuchyloval se od něj. Dodržoval přikázání, která Hospodin vydal Mojžíšovi,

18:6  Přilnul k Hospodinu, neodvrátil se od něj a zachovával jeho příkazy, které dal Hospodin Mojžíšovi.

18:6  Nebo se přídržel Hospodina, aniž se uchýlil od něho, a ostříhal přikázaní jeho, kteráž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

18:6  et adhæsit Domino, et non recessit a vestigiis ejus, fecitque mandata ejus, quæ præceperat Dominus Moysi.

18:7  Wherefore the Lord also was with him, and in all things, to which he went forth, he behaved himself wisely. And he rebelled against the king of the Assyrians, and served him not.

18:7  And the Lord was with him; and he prospered whithersoever he went forth: and he rebelled against the king of Assyria, and served him not.

18:7  A Hospodin byl s ním. Ve všem, co podnikl, měl úspěch. Vzbouřil se i proti králi asyrskému a nesloužil mu.

18:7  a Hospodin byl s ním. Ve všem, co podnikl, se mu dařilo. Vzbouřil se proti asyrskému králi a přestal mu sloužit.

18:7  Hospodin byl s ním a kamkoli šel, měl úspěch. Vzbouřil se proti asyrskému králi a nesloužil mu.

18:7  A byl Hospodin s ním; k čemuž se koli obrátil, šťastně se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu.

18:7  Unde et erat Dominus cum eo, et in cunctis ad quæ procedebat, sapienter se agebat. Rebellavit quoque contra regem Assyriorum, et non servivit ei.

18:8  He smote the Philistines as far as Gaza, and all their borders, from the tower of the watchmen to the fenced city.

18:8  He smote the Philistines, even unto Gaza, and the borders thereof, from the tower of the watchmen to the fenced city.

18:8  Vybil Pelištejce až po Gázu, dobyl jejich území, jak hlídkovou věž, tak opevněné město.

18:8  Také porazil Filištíny až po Gazu a okolí, od hlídkových věží až po pevnosti.

18:8  Pobil Pelištejce až ke Gaze a jejímu území, od ⌈strážní věže až k opevněnému městu.⌉

18:8  On porazil Filistinské až do Gázy a končin jeho, od věže strážných až do města hrazeného.

18:8  Ipse percussit Philisthæos usque ad Gazam, et omnes terminos eorum, a turre custodum usque ad civitatem munitam.

18:9  In the fourth year of king Ezechias, which was the seventh year of Osee, the son of Ela, king of Israel, Salmanasar, king of the Assyrians, came up to Samaria, and besieged it,

18:9  And it came to pass in the fourth year of king Hezekiah, which was the seventh year of Hoshea son of Elah king of Israel, that Shalmaneser king of Assyria came up against Samaria, and besieged it.

18:9  Ve čtvrtém roce vlády krále Chizkijáše, což byl sedmý rok vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, vytáhl Šalmaneser, král asyrský, proti Samaří a oblehl je.

18:9  Čtvrtého roku Ezechiášovy vlády (což byl sedmý rok izraelského krále Hošey, syna Elova,) vytáhl asyrský král Šalman-assar proti Samaří a oblehl je.

18:9  I stalo se ve čtvrtém roce vlády krále Chizkijáše -- to byl sedmý rok vlády izraelského krále Hóšey, syna Élova, že vytáhl asyrský král Šalmaneser proti Samaří a oblehl je.

18:9  Stalo se pak léta čtvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského,) vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaří a oblehl ji.

18:9  Anno quarto regis Ezechiæ, qui erat annus septimus Osee filii Ela regis Israël, ascendit Salmanasar rex Assyriorum in Samariam, et oppugnavit eam,

18:10  And took it. For after three years, in the sixth year of Ezechias, that is, in the ninth year of Osee, king of Israel, Samaria was taken:

18:10  And at the end of three years they took it: even in the sixth year of Hezekiah, that is the ninth year of Hoshea king of Israel, Samaria was taken.

18:10  Dobyli je koncem třetího roku. V šestém roce Chizkijášovy vlády, což byl devátý rok vlády izraelského krále Hóšey, bylo Samaří dobyto.

18:10  Teprve po třech letech je dobyl. Samaří padlo v šestém roce Ezechiášovy vlády, což byl devátý rok izraelského krále Hošey.

18:10  Dobyli ho po třech letech; v šestém roce vlády Chizkijáše, ten byl devátý rok vlády izraelského krále Hóšey, bylo Samaří dobyto.

18:10  I vzali ji při konci léta třetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského,) vzata jest Samaří.

18:10  et cepit. Nam post annos tres, anno sexto Ezechiæ, id est nono anno Osee regis Israël, capta est Samaria :

18:11  And the king of the Assyrians carried away Israel into Assyria, and placed them in Hala, and in Habor, by the rivers of Gozan, in the cities of the Medes.

18:11  And the king of Assyria did carry away Israel unto Assyria, and put them in Halah and in Habor by the river of Gozan, and in the cities of the Medes:

18:11  Asyrský král vystěhoval Izraele do Asýrie a usadil jej v Chalachu a v Chabóru při řece Gózanu a v městech médských.

18:11  Asyrský král odvlekl Izrael do Asýrie a usadil je v Chalachu a Chaboru na řece Gozan a v médských městech.

18:11  Asyrský král odvedl Izraelce do Asýrie a přivedl je do Chalachu a k řece Chabóru v Gózanu a do měst médských,

18:11  I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor při potoku Gozan, a v městech Médských,

18:11  et transtulit rex Assyriorum Israël in Assyrios, collocavitque eos in Hala et in Habor fluviis Gozan in civitatibus Medorum :

18:12  Because they hearkened not to the voice of the Lord, their God, but transgressed his covenant: all that Moses, the servant of the Lord, commanded, they would not hear, nor do.

18:12  Because they obeyed not the voice of the Lord their God, but transgressed his covenant, and all that Moses the servant of the Lord commanded, and would not hear them, nor do them.

18:12  To proto, že neposlouchali Hospodina, svého Boha, a přestupovali jeho smlouvu. Neposlouchali a nečinili nic z toho, co přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.

18:12  Stalo se to proto, že neposlouchali Hospodina, svého Boha, ale porušovali jeho smlouvu. Neposlouchali a neřídili se ničím z toho, co přikázal Hospodinův služebník Mojžíš.

18:12  protože neuposlechli Hospodina, svého Boha, ale přestoupili jeho smlouvu a všechno, co přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, neposlouchali a neplnili to.

18:12  Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale přestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, tak že ani poslechnouti ani činiti nechtěli.

18:12  quia non audierunt vocem Domini Dei sui, sed prætergressi sunt pactum ejus : omnia quæ præceperat Moyses servus Domini non audierunt, neque fecerunt.

18:13  In the fourteenth year of king Ezechias, Sennacherib, king of the Assyrians, came up against the fenced cities of Juda, and took them.

18:13  Now in the fourteenth year of king Hezekiah did Sennacherib king of Assyria come up against all the fenced cities of Judah, and took them.

18:13  V čtrnáctém roce vlády krále Chizkijáše vytáhl Sancheríb, král asyrský, proti všem opevněným městům judským a zmocnil se jich.

18:13  Čtrnáctého roku krále Ezechiáše vytáhl asyrský král Senacherib proti všem judským opevněným městům a dobyl je.

18:13  Ve čtrnáctém roce vlády krále Chizkijáše vytáhl asyrský král Sancheríb proti všem opevněným judským městům a zmocnil se jich.

18:13  Potom čtrnáctého léta krále Ezechiáše přitáhl Senacherib král Assyrský proti všechněm městům Judským hrazeným, a zdobýval jich.

18:13  Anno quartodecimo regis Ezechiæ, ascendit Sennacherib rex Assyriorum ad universas civitates Juda munitas, et cepit eas.

18:14  Then Ezechias, king of Juda, sent messengers to the king of the Assyrians, to Lachis, saying: I have offended, depart from me: and all that thou shalt put upon me, I will bear. And the king of the Assyrians put a tax upon Ezechias, king of Juda, of three hundred talents of silver, and thirty talents of gold.

18:14  And Hezekiah king of Judah sent to the king of Assyria to Lachish, saying, I have offended; return from me: that which thou puttest on me will I bear. And the king of Assyria appointed unto Hezekiah king of Judah three hundred talents of silver and thirty talents of gold.

18:14  Proto poslal Chizkijáš, král judský, poselství asyrskému králi do Lakíše: „Prohřešil jsem se, odejdi ode mne. Cokoli na mne vložíš, ponesu.“ I uložil král asyrský judskému králi Chizkijášovi tři sta talentů stříbra a třicet talentů zlata.

18:14  Judský král Ezechiáš vzkázal asyrskému králi do Lachiše: „Pochybil jsem. Jakékoli břímě mi uložíš, to ponesu, jen ode mě prosím odtáhni.“ Asyrský král tedy judskému králi Ezechiášovi uložil zaplatit 300 talentů stříbra a 30 talentů zlata.

18:14  Judský král Chizkijáš vzkázal asyrskému králi do Lakíše: Prohřešil jsem se. Odvrať se ode mě a cokoli na mě vložíš, ponesu. Asyrský král judskému králi Chizkijášovi uložil tři sta talentů stříbra a třicet talentů zlata.

18:14  Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, řka: Zhřešilť jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tři sta centnéřů stříbra a třidceti centnéřů zlata.

18:14  Tunc misit Ezechias rex Juda nuntios ad regem Assyriorum in Lachis, dicens : Peccavi : recede a me, et omne quod imposueris mihi, feram. Indixit itaque rex Assyriorum Ezechiæ regi Judæ trecenta talenta argenti, et triginta talenta auri.

18:15  And Ezechias gave all the silver that was found in the house of the Lord, and in the king's treasures.

18:15  And Hezekiah gave him all the silver that was found in the house of the Lord, and in the treasures of the king’s house.

18:15  Chizkijáš tedy odevzdal všechno stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě a mezi poklady domu královského.

18:15  Ezechiáš mu odevzdal všechno stříbro, které se našlo v Hospodinově chrámu a v pokladnicích královského paláce.

18:15  Chizkijáš vydal všechno stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě a v pokladnicích královského paláce.

18:15  I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v domě Hospodinově a v pokladích domu královského.

18:15  Deditque Ezechias omne argentum quod repertum fuerat in domo Domini et in thesauris regis.

18:16  At that time Ezechias broke the doors of the temple of the Lord, and the plates of gold which he had fastened on them, and gave them to the king of the Assyrians.

18:16  At that time did Hezekiah cut off the gold from the doors of the temple of the Lord, and from the pillars which Hezekiah king of Judah had overlaid, and gave it to the king of Assyria.

18:16  V onen čas odsekal Chizkijáš zlato z dveří Hospodinova chrámu i z pažení dveří, které kdysi dal on, judský král, sám potáhnout, a vydal je asyrskému králi.

18:16  Judský král Ezechiáš tenkrát oloupal dveře i sloupy Hospodinova chrámu, které předtím sám nechal pokrýt zlatem, a odevzdal to asyrskému králi.

18:16  V oné době osekal Chizkijáš dveře Hospodinova chrámu a obložení, která judský král Chizkijáš sám potáhl, a dal je asyrskému králi.

18:16  Toho času obloupal Ezechiáš dvéře chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému.

18:16  In tempore illo confregit Ezechias valvas templi Domini, et laminas auri quas ipse affixerat, et dedit eas regi Assyriorum.

18:17  And the king of the Assyrians sent Tharthan, and Rabsaris, and Rabsaces, from Lachis, to king Ezechias, with a strong army, to Jerusalem: and they went up and came to Jerusalem, and they stood by the conduit of the upper pool, which is in the way of the fuller's field.

18:17  And the king of Assyria sent Tartan and Rabsaris and Rab–shakeh from Lachish to king Hezekiah with a great host against Jerusalem. And they went up and came to Jerusalem. And when they were come up, they came and stood by the conduit of the upper pool, which is in the highway of the fuller’s field.

18:17  Asyrský král poslal nejvyššího velitele a nejvyššího dvořana a nejvyššího číšníka z Lakíše ke králi Chizkijášovi do Jeruzaléma se silným vojskem. Vytáhli a přišli k Jeruzalému. Vytáhli, přišli a zastavili se u strouhy Horního rybníka, který je u silnice k Valchárovu poli.

18:17  Asyrský král vyslal z Lachiše do Jeruzaléma ke králi Ezechiášovi svého vrchního velitele, nejvyššího správce a nejvyššího komořího s mocným vojskem. Vytáhli a zamířili k Jeruzalému, vystoupali vzhůru, a když dorazili, postavili se u strouhy Horní nádrže, u silnice k Valchářovu poli.

18:17  Asyrský král poslal vojevůdce, vrchního úředníka a nejvyššího číšníka z Lakíše ke králi Chizkijášovi s ohromným vojskem do Jeruzaléma. Vytáhli a přišli k Jeruzalému; vytáhli, přišli a zastavili se u strouhy Horního rybníka na silnici k Valchářovu poli.

18:17  A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteříž vytáhše, přijeli k Jeruzalému, a přitáhše, přitrhli a položili se u struhy rybníka hořejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené při poli valchářovu.

18:17  Misit autem rex Assyriorum Tharthan, et Rabsaris, et Rabsacen de Lachis ad regem Ezechiam cum manu valida Jerusalem : qui cum ascendissent, venerunt Jerusalem, et steterunt juxta aquæductum piscinæ superioris, quæ est in via Agrifullonis.

18:18  And they called for the king: and there went out to them Eliacim, the son of Helcias, who was over the house, and Sobna, the scribe, and Joahe, the son of Asaph, the recorder.

18:18  And when they had called to the king, there came out to them Eliakim the son of Hilkiah, which was over the household, and Shebna the scribe, and Joah the son of Asaph the recorder.

18:18  Zavolali na krále. Vyšel k nim Eljakím, syn Chilkijášův, který byl správcem domu, Šebna, písař, a Jóach, syn Asafův, kancléř.

18:18  Volali krále, ale vyšel k nim správce paláce Eliakim, syn Chilkiášův, písař Šebna a kancléř Joach, syn Asafův.

18:18  Zavolali krále; vyšli k nim Eljakím, syn Chilkijášův, který byl nad domem, písař Šebna a kancléř Jóach, syn Asafův.

18:18  A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášův, kterýž byl správce domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř.

18:18  Vocaveruntque regem : egressus est autem ad eos Eliacim filius Helciæ præpositus domus, et Sobna scriba, et Joahe filius Asaph a commentariis.

18:19  And Rabsaces said to them: Speak to Ezechias: Thus saith the great king, the king of the Assyrians: What is this confidence, wherein thou trustest?

18:19  And Rab–shakeh said unto them, Speak ye now to Hezekiah, Thus saith the great king, the king of Assyria, What confidence is this wherein thou trustest?

18:19  Nejvyšší číšník na ně zavolal: „Povězte Chizkijášovi: Toto praví velkokrál, král asyrský: Na co vlastně spoléháš?

18:19  Nejvyšší komoří k nim promluvil: „Vyřiďte Ezechiášovi: Tak praví velkokrál, král Asýrie: V co to doufáš?

18:19  Nejvyšší číšník jim řekl: Povězte Chizkijášovi: Toto praví veliký král, král asyrský: Co to je za naději, v niž doufáš?

18:19  I mluvil k nim Rabsace: Povězte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?

18:19  Dixitque ad eos Rabsaces : Loquimini Ezechiæ : Hæc dicit rex magnus, rex Assyriorum : Quæ est ista fiducia, qua niteris ?

18:20  Perhaps thou hast taken counsel, to prepare thyself for battle. On whom dost thou trust, that thou darest to rebel?

18:20  Thou sayest, (but they are but vain words,) I have counsel and strength for the war. Now on whom dost thou trust, that thou rebellest against me?

18:20  Říkáš: ‚Pouhé slovo přinese radu i zmužilost k boji.‘ Nuže, na koho spoléháš, že se proti mně bouříš?

18:20  To si myslíš, že pouhá slova nahradí válečné umění a sílu? Na koho to spoléháš, že se mi protivíš?

18:20  Myslíš si, že prázdné řeči jsou plánem a silou k boji? Nuže, na koho spoléháš, že ses proti mně vzbouřil?

18:20  Mluvils, (ale slova rtů svých), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš?

18:20  forsitan inisti consilium, ut præpares te ad prælium. In quo confidis, ut audeas rebellare ?

18:21  Dost thou trust in Egypt a staff of a broken reed, upon which if a man lean, it will break and go into his hand, and pierce it? so is Pharao, king of Egypt, to all that trust in him.

18:21  Now, behold, thou trustest upon the staff of this bruised reed, even upon Egypt, on which if a man lean, it will go into his hand, and pierce it: so is Pharaoh king of Egypt unto all that trust on him.

18:21  Hle, spoléháš se teď na Egypt, na tu nalomenou třtinovou hůl. Kdokoli se o ni opře, tomu pronikne dlaní a propíchne ji. Takový je farao, král egyptský, vůči všem, kteří na něho spoléhají.

18:21  Spolehl ses na Egypt, na ten nalomený rákos? Kdo se o něj opře, tomu probodne dlaň! Takový je egyptský vládce farao ke všem, kdo na něj spolehnou.

18:21  Hle, spoléháš na tu zlomenou třtinovou hůl -- na Egypt, o kterou když se člověk opře, pronikne do jeho ruky a probodne ji? Takový je faraon, egyptský král, pro všechny, kdo na něho spoléhají.

18:21  Aj, nyní zpolehl jsi na hůl třtinovou, a to ještě nalomenou, na Egypt, na niž zpodepřel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýť jest Farao král Egyptský všechněm, kteříž doufají v něho.

18:21  an speras in baculo arundineo atque confracto Ægypto, super quem, si incubuerit homo, comminutus ingredietur manum ejus, et perforabit eam ? sic est Pharao rex Ægypti omnibus qui confidunt in se.

18:22  But if you say to me: We trust in the Lord, our God: is it not he, whose high places and altars Ezechias hath taken away: and hath commanded Juda and Jerusalem: You shall worship before this altar in Jerusalem?

18:22  But if ye say unto me, We trust in the Lord our God: is not that he, whose high places and whose altars Hezekiah hath taken away, and hath said to Judah and Jerusalem, Ye shall worship before this altar in Jerusalem?

18:22  Řeknete snad: ‚Spoléháme na Hospodina, svého Boha‘, ale je známo, že Chizkijáš odstranil jeho posvátná návrší a jeho oltáře a že Judovi a Jeruzalému poručil: ‚Pouze před tímto oltářem v Jeruzalémě se budete klanět.‘

18:22  Možná mi řeknete: ‚Spoléháme na Hospodina, svého Boha.‘ Není to snad ten, jehož obětní výšiny a oltáře Ezechiáš sám odstranil? Judovi a Jeruzalému pak nařídil: ‚Před tímto oltářem v Jeruzalémě se budete klanět!‘

18:22  A jestliže mi řeknete: Spoléháme na Hospodina, svého Boha! -- což to není on, jehož návrší a oltáře Chizkijáš odstranil a Judovi a Jeruzalému řekl: Před tímto oltářem v Jeruzalémě se klaňte!?

18:22  Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš pobořil výsosti i oltáře, a přikázal Judovi i Jeruzalému, řka: Před tímto oltářem klaněti se budete v Jeruzalémě.

18:22  Quod si dixeritis mihi : In Domino Deo nostro habemus fiduciam : nonne iste est, cujus abstulit Ezechias excelsa et altaria, et præcepit Judæ et Jerusalem : Ante altare hoc adorabitis in Jerusalem ?

18:23  Now therefore come over to my master, the king of the Assyrians, and I will give you two thousand horses, and see whether you be able to have riders for them.

18:23  Now therefore, I pray thee, give pledges to my lord the king of Assyria, and I will deliver thee two thousand horses, if thou be able on thy part to set riders upon them.

18:23  Vsaď se tedy nyní s mým pánem, asyrským králem. Dám ti dva tisíce koní, dokážeš-li k nim sehnat jezdce.

18:23  Pojď se teď vsadit s mým pánem, asyrským králem: Dám ti dva tisíce koní, jestli si na ně najdeš jezdce!

18:23  Tak se nyní vsaď s mým pánem, asyrským králem: Dám ti dva tisíce koní, jestlipak na ně budeš schopen dodat jezdce.

18:23  Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámť dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli?

18:23  Nunc igitur transite ad dominum meum regem Assyriorum, et dabo vobis duo millia equorum, et videte an habere valeatis ascensores eorum.

18:24  And how can you stand against one lord of the least of my master's servants? Dost thou trust in Egypt for chariots and for horsemen?

18:24  How then wilt thou turn away the face of one captain of the least of my master’s servants, and put thy trust on Egypt for chariots and for horsemen?

18:24  Jak bys mohl odrazit jediného místodržitele z nejmenších služebníků mého pána, i když se spoléháš na Egypt pro jeho vozbu a jízdu!

18:24  Jak se chceš postavit hejtmanu poslední provincie mého pána, když se spoléháš na vozy a jezdce z Egypta?

18:24  Jak bys mohl odrazit místodržitele, jednoho z nejmenších otroků mého pána, i když ses spolehl na Egypt, na vozbu a koně?

18:24  I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého, ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?

18:24  Et quomodo potestis resistere ante unum satrapam de servis domini mei minimis ? an fiduciam habes in Ægypto propter currus et equites ?

18:25  Is it without the will of the Lord that I am come up to this place to destroy it? The Lord said to me: Go up to this land, and destroy it.

18:25  Am I now come up without the Lord against this place to destroy it? The Lord said to me, Go up against this land, and destroy it.

18:25  Cožpak jsem vytáhl bez Hospodina proti tomuto místu, abych je zničil? Hospodin mi nařídil: Vytáhni proti této zemi a znič ji!“

18:25  A navíc, cožpak jsem vytáhl toto místo zničit bez Hospodina? To Hospodin mi řekl: ‚Vytáhni proti té zemi a znič ji!‘“

18:25  Vytáhl jsem snad nyní proti tomuto místu bez Hospodina, abych ho ničil? Hospodin mi řekl: Vytáhni proti této zemi a znič ji!

18:25  Přesto, zdali bez Hospodina přitáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin řekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji.

18:25  Numquid sine Domini voluntate ascendi ad locum istum, ut demolirer eum ? Dominus dixit mihi : Ascende ad terram hanc, et demolire eam.

18:26  Then Eliacim, the son of Helcias, and Sobna, and Joahe, said to Rabsaces: We pray thee, speak to us, thy servants, in Syriac: for we understand that tongue: and speak not to us in the Jews' language, in the hearing of the people that are upon the wall.

18:26  Then said Eliakim the son of Hilkiah, and Shebna, and Joah, unto Rab–shakeh, Speak, I pray thee, to thy servants in the Syrian language; for we understand it: and talk not with us in the Jews’ language in the ears of the people that are on the wall.

18:26  Eljakím, syn Chilkijášův, a Šebna a Jóach odpověděli nejvyššímu číšníkovi: „Mluv raději ke svým služebníkům aramejsky, vždyť rozumíme. Nemluv s námi judsky, aby to neslyšel lid, který je na hradbách.“

18:26  Eliakim, syn Chilkiášův, Šebna a Joach nejvyššího komořího požádali: „Mluv prosím ke svým služebníkům aramejsky, vždyť rozumíme. Nemluv s námi hebrejsky. Lid na hradbách to slyší.“

18:26  Eljakím, syn Chilkijášův, Šebna a Jóach nejvyššímu číšníkovi řekli: Mluv přece ke svým otrokům aramejsky, vždyť my rozumíme. Nemluv k nám judsky před lidem, který je na hradbách.

18:26  I řekl Eliakim syn Helkiášův a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkům svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto, kterýž jest na zdech.

18:26  Dixerunt autem Eliacim filius Helciæ, et Sobna, et Joahe Rabsaci : Precamur ut loquaris nobis servis tuis syriace : siquidem intelligimus hanc linguam : et non loquaris nobis judaice, audiente populo qui est super murum.

18:27  And Rabsaces answered them, saying: Hath my master sent me to thy master, and to thee, to speak these words, and not rather to the men that sit upon the wall, that they may eat their own dung, and drink their urine with you?

18:27  But Rab–shakeh said unto them, Hath my master sent me to thy master, and to thee, to speak these words? hath he not sent me to the men which sit on the wall, that they may eat their own dung, and drink their own piss with you?

18:27  Ale nejvyšší číšník jim odvětil: „Zdalipak mě můj pán poslal, abych mluvil tato slova k tvému pánovi a k tobě? Zdali ne k mužům, kteří obsadili hradby a budou jíst svá lejna a pít svou moč spolu s vámi?“

18:27  Nejvyšší komoří jim odpověděl: „Copak mě můj pán s těmito slovy poslal za tvým pánem a za tebou? Poslal mě právě za těmi muži na hradbách! Budou žrát svoje lejna a pít svou moč tak jako vy!“

18:27  Nejvyšší číšník jim řekl: Což mě poslal můj pán mluvit tato slova jen ke tvému pánu a k tobě? Cožpak ne k těm mužům, kteří pobývají na hradbách a budou s vámi jíst svá lejna a pít ⌈svoji moč?⌉

18:27  I odpověděl jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobě poslal mne pán můj, abych mluvil slova tato? Však k mužům těm, kteříž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moč svůj spolu s vámi pili.

18:27  Responditque eis Rabsaces, dicens : Numquid ad dominum tuum, et ad te misit me dominus meus, ut loquerer sermones hos, et non potius ad viros qui sedent super murum, ut comedant stercora sua, et bibant urinam suam vobiscum ?

18:28  Then Rabsaces stood, and cried out with a loud voice in the Jews' language, and said: Hear the word of the great king, the king of the Assyrians.

18:28  Then Rab–shakeh stood and cried with a loud voice in the Jews’ language, and spake, saying, Hear the word of the great king, the king of Assyria:

18:28  Nejvyšší číšník se postavil a volal judsky co nejhlasitěji. Křičel: „Slyšte slovo velkokrále, krále asyrského!

18:28  Pak se nejvyšší komoří postavil a začal hlasitě volat v hebrejštině: „Slyšte slovo velkokrále, krále Asýrie!

18:28  Nejvyšší číšník stál a hlasitě judsky volal. Říkal: Slyšte slovo velikého krále, krále asyrského:

18:28  A tak stoje Rabsace, volal hlasem velikým, Židovsky mluvě a řka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského.

18:28  Stetit itaque Rabsaces, et exclamavit voce magna judaice, et ait : Audite verba regis magni, regis Assyriorum.

18:29  Thus saith the king: Let not Ezechias deceive you: for he shall not be able to deliver you out of my hand.

18:29  Thus saith the king, Let not Hezekiah deceive you: for he shall not be able to deliver you out of his hand:

18:29  Toto praví král: Ať vás Chizkijáš nepodvádí, protože vás nedokáže vysvobodit z jeho rukou!

18:29  Tak praví král: Nenechte se od Ezechiáše klamat. Z mé ruky vás vysvobodit nemůže!

18:29  Toto praví král: Ať vás Chizkijáš nepodvádí. Vždyť vás není schopen vysvobodit z mé ruky.

18:29  Toto praví král: Nechť vás nesvodí Ezechiáš, neboť nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé.

18:29  Hæc dicit rex : Non vos seducat Ezechias : non enim poterit eruere vos de manu mea :

18:30  Neither let him make you trust in the Lord, saying: The Lord will surely deliver us, and this city shall not be given into the hand of the king of the Assyrians.

18:30  Neither let Hezekiah make you trust in the Lord, saying, The Lord will surely deliver us, and this city shall not be delivered into the hand of the king of Assyria.

18:30  Ať vás Chizkijáš nevede k spoléhání na Hospodina slovy: ‚Hospodin nás určitě vysvobodí a toto město nebude vydáno do rukou asyrského krále!‘

18:30  Nenechte se od Ezechiáše navádět k důvěře v Hospodina, když vám tvrdí: ‚Hospodin nás vysvobodí; toto město nepadne asyrskému králi do rukou.‘

18:30  Ať ve vás Chizkijáš nevzbuzuje doufání v Hospodina slovy: Hospodin nás jistě vysvobodí; toto město nebude vydáno do ruky asyrského krále.

18:30  A nechť vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, řka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudeť dáno město toto v ruku krále Assyrského.

18:30  neque fiduciam vobis tribuat super Dominum, dicens : Eruens liberabit nos Dominus, et non tradetur civitas hæc in manu regis Assyriorum.

18:31  Do not hearken to Ezechias. For thus saith the king of the Assyrians: Do with me that which is for your advantage, and come out to me: and every man of you shall eat of his own vineyard, and of his own fig tree: and you shall drink water of your own cisterns,

18:31  Hearken not to Hezekiah: for thus saith the king of Assyria, Make an agreement with me by a present, and come out to me, and then eat ye every man of his own vine, and every one of his fig tree, and drink ye every one the waters of his cistern:

18:31  Neposlouchejte Chizkijáše. Toto praví král asyrský: Sjednejte se mnou dohodu a vyjděte ke mně. Každý z vás bude jíst ze své vinné révy a ze svého fíkovníku a pít vodu ze své cisterny,

18:31  Neposlouchejte Ezechiáše! Takto praví král Asýrie: Uzavřete se mnou mír, vyjděte ke mně. Každý pak budete sklízet svou vinici a své fíky, každý budete pít ze své studny,

18:31  Neposlouchejte Chizkijáše, neboť toto praví asyrský král: Sjednejte se mnou pokoj, vyjděte ke mně a budete jíst každý ze své révy a ze svého fíkovníku a budete pít každý vodu ze své studny,

18:31  Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Učiňte se mnou smlouvu, a vyjděte ke mně, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z čisterny své,

18:31  Nolite audire Ezechiam. Hæc enim dicit rex Assyriorum : Facite mecum quod vobis est utile, et egredimini ad me : et comedet unusquisque de vinea sua, et de ficu sua : et bibetis aquas de cisternis vestris,

18:32  Till I come, and take you away, to a land, like to your own land, a fruitful land, and plentiful in wine, a land of bread and vineyards, a land of olives, and oil, and honey, and you shall live, and not die. Hearken not to Ezechias, who deceiveth you, saying: The Lord will deliver us.

18:32  Until I come and take you away to a land like your own land, a land of corn and wine, a land of bread and vineyards, a land of oil olive and of honey, that ye may live, and not die: and hearken not unto Hezekiah, when he persuadeth you, saying, The Lord will deliver us.

18:32  dokud nepřijdu a nevezmu vás do země stejné, jako je země vaše, do země obilí a moštu, do země chleba a vinic, do země oliv, oleje a medu. Budete žít, nezemřete. Neposlouchejte Chizkijáše. Jen vás podněcuje slovy: ‚Hospodin nás vysvobodí.‘

18:32  než přijdu a vezmu vás do země podobné té vaší, do země obilí a moštu, země chleba a vinic, země oliv a medu. Žijte, neumírejte! Neposlouchejte Ezechiáše! Jenom vás podvádí, když tvrdí: ‚Hospodin nás vysvobodí.‘

18:32  dokud nepřijdu a nevezmu vás do země, podobné zemi vaší, země obilí a vína, země chleba a vinic, země olivového oleje a medu. Zůstanete naživu a nezemřete. Neposlouchejte Chizkijáše, když vás navádí slovy: Hospodin nás vysvobodí.

18:32  Dokudž nepřijdu a nepřenesu vás do země podobné zemi vaší, do země úrodné, země chleba a vinic, země olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemřete. Neposlouchejtež Ezechiáše, neboť vás svodí, řka: Hospodin vysvobodí nás.

18:32  donec veniam, et transferam vos in terram quæ similis est terræ vestræ, in terram fructiferam, et fertilem vini, terram panis et vinearum, terram olivarum et olei ac mellis : et vivetis, et non moriemini. Nolite audire Ezechiam, qui vos decipit, dicens : Dominus liberabit nos.

18:33  Have any of the gods of the nations delivered their land from the hand of the king of Assyria?

18:33  Hath any of the gods of the nations delivered at all his land out of the hand of the king of Assyria?

18:33  Zdali někdo z bohů pronárodů vysvobodil svou zemi z rukou asyrského krále?

18:33  Vysvobodili snad bohové všech národů své země z rukou asyrského krále?

18:33  Cožpak některý z bohů národů vysvobodil svou zemi z ruky asyrského krále?

18:33  Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národů jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského?

18:33  Numquid liberaverunt dii gentium terram suam de manu regis Assyriorum ?

18:34  Where is the god of Emath, and of Arphad? where is the god of Sepharvaim, of Ana, and of Ava? have they delivered Samaria out of my hand?

18:34  Where are the gods of Hamath, and of Arpad? where are the gods of Sepharvaim, Hena, and Ivah? have they delivered Samaria out of mine hand?

18:34  Kde byli bohové Chamátu a Arpádu? Kde byli bohové Sefarvajimu, Heny a Ivy? Což vysvobodili Samaří z mých rukou?

18:34  Kde jsou bohové Chamátu a Arpádu? Kde jsou bohové Sefarvaimu, Heny a Ivy? Vysvobodili snad z mé ruky Samaří?

18:34  Kde jsou bohové Chamátu a Arpádu? Kde bohové Sefarvajimu, Heny a Ivy? Jestlipak vysvobodili Samaří z mé ruky?

18:34  Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samaří z ruky mé?

18:34  ubi est deus Emath, et Arphad ? ubi est deus Sepharvaim, Ana, et Ava ? numquid liberaverunt Samariam de manu mea ?

18:35  Who are they among all the gods of the nations that have delivered their country out of my hand, that the Lord may deliver Jerusalem out of my hand?

18:35  Who are they among all the gods of the countries, that have delivered their country out of mine hand, that the Lord should deliver Jerusalem out of mine hand?

18:35  Který ze všech bohů těch zemí vysvobodil svou zemi z mých rukou? Že by Hospodin vysvobodil z mých rukou Jeruzalém?“

18:35  Kdo z bohů všech těch zemí vysvobodil svou zemi z mých rukou? Jak by tedy Hospodin z mé ruky vysvobodil Jeruzalém?“

18:35  Který ze všech bohů těchto zemí vysvobodil svou zemi z mé ruky? Jestlipak Hospodin vysvobodí Jeruzalém z mé ruky?

18:35  Kteří jsou mezi všemi bohy těch zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé?

18:35  Quinam illi sunt in universis diis terrarum, qui eruerunt regionem suam de manu mea, ut possit eruere Dominus Jerusalem de manu mea ?

18:36  But the people held their peace, and answered him not a word: for they had received commandment from the king that they should not answer him.

18:36  But the people held their peace, and answered him not a word: for the king’s commandment was, saying, Answer him not.

18:36  Lid mlčel. Ani slůvkem mu neodpovídal. Králův příkaz totiž zněl: „Neodpovídejte mu.“

18:36  Lid mlčel. Neodpověděli mu ani slovo. Královský rozkaz totiž zněl: „Neodpovídejte mu!“

18:36  Lid mlčel a nic mu neodpověděli, protože to byl králův příkaz: Neodpovídejte mu.

18:36  Lid pak mlčel, a neodpověděl mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, řkoucí: Neodpovídejte jemu.

18:36  Tacuit itaque populus, et non respondit ei quidquam : siquidem præceptum regis acceperant ut non responderent ei.

18:37  And Eliacim, the son of Helcias, who was over the house, and Sobna, the scribe, and Joahe, the son of Asaph, the recorder, came to Ezechias, with their garments rent, and told him the words of Rabsaces.

18:37  Then came Eliakim the son of Hilkiah, which was over the household, and Shebna the scribe, and Joah the son of Asaph the recorder, to Hezekiah with their clothes rent, and told him the words of Rab–shakeh.

18:37  Eljakím, syn Chilkijášův, správce domu, Šebna, písař, a Jóach, syn Asafův, kancléř, přišli k Chizkijášovi s roztrženým rouchem a oznámili mu slova nejvyššího číšníka.

18:37  Správce paláce Eliakim, syn Chilkiášův, písař Šebna a kancléř Joach, syn Asafův, pak přišli k Ezechiášovi, roucha roztržená, a ohlásili mu, co říkal nejvyšší komoří.

18:37  Eljakím, syn Chilkijášův, který byl nad domem, písař Šebna a kancléř Jóach, syn Asafův, šli k Chizkijášovi s roztrženými rouchy a oznámili mu slova nejvyššího číšníka.

18:37  Přišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.

18:37  Venitque Eliacim filius Helciæ, præpositus domus, et Sobna scriba, et Joahe filius Asaph a commentariis ad Ezechiam scissis vestibus, et nuntiaverunt ei verba Rabsacis.