CzeCSP - Isaiah - 57

57:1  Spravedlivý hyne a nikdo ⌈si to nebere k srdci.⌉ ⌈Zbožní lidé⌉ ⌈jsou bráni pryč,⌉ a přitom není, kdo by rozuměl, že ⌈před příchodem zla⌉ je spravedlivý vzat.

57:2  Ten, kdo ⌈žije správně,⌉ dojde pokoje, odpočine na svém loži.

57:3  Ale vy přistupte sem, synové věštkyně, potomstvo cizoložníka a nevěstky!

57:4  Z koho si děláte legraci, na koho si otvíráte ústa a vyplazujete jazyk? Což nejste vy děti vzpoury a potomstvo klamu?

57:5  Vy, kteří se rozpalujete modloslužbou mezi duby, ⌈pod každým zeleným stromem⌉ a pobíjíte děti u potoků ⌈pod skalními převisy?⌉

57:6  Mezi hladkými potočními kameny je tvůj podíl, ano, ty jsou tvým údělem. Dokonce jsi jim vylévala litou oběť, přinášela přídavnou oběť. Cožpak se z těchto věcí potěším?

57:7  Na vysokou a vyvýšenou horu jsi umístila své lože. A tam jsi vystoupila obětovat svou oběť.

57:8  A za dveře a veřeje jsi umístila své znamení. Ano, opustila jsi mne a vyšla jsi nahoru, rozšířila jsi své lože a ⌈koupila sis od nich přízeň.⌉ Zamilovala sis jejich lože, viděla jsi jejich moc.

57:9  Putovala jsi ke králi s olejem, připravila sis mnoho vonných mastí, posílala jsi do daleka posly a ponížila ses až do podsvětí.

57:10  Unavila ses množstvím svých cest, ale neřekla jsi: ⌈Je to zbytečné.⌉ Nalezla jsi život ve své moci, proto jsi nezeslábla.

57:11  Koho ses obávala a před kým jsi měla strach, že jsi lhala, na mne jsi nepamatovala a nevzala sis to k srdci? Mlčel jsem příliš dlouho. Proto se mě nebojíš?

57:12  Já oznámím tvou spravedlnost a tvé skutky, ale neprospějí ti.

57:13  Když budeš volat o pomoc, ať tě vysvobodí tvé sbírky model; všechny je odnese vítr a sebere vánek. Ale ten, kdo má útočiště ve mně, zdědí zemi a obsadí mou svatou horu.

57:14  A řekne: Navršte, navršte násep, připravte cestu, zvedněte každou překážku z cesty mého lidu!

57:15  Toto praví Vznešený a Vyvýšený, který přebývá ve věčnosti a jehož jméno je Svatý: Bydlím na vysokém a svatém místě, i s tím, kdo má zdeptaného a poníženého ducha, abych oživoval ducha ponížených a abych oživoval srdce zdeptaných.

57:16  Vždyť nebudu navěky vést při, ani se nebudu hněvat navždy, protože jinak by duch přede mnou zemdlel, i dech všeho, co jsem učinil.

57:17  Pro jeho ⌈zvrácenou zištnost jsem se⌉ rozhněval a bil jsem ho, ukryl jsem se a hněval jsem se, ale on šel odvrácen dál cestou svého srdce.

57:18  Viděl jsem jeho cesty a uzdravím ho. Povedu ho a odplatím mu útěchou. Jeho truchlícím

57:19  stvořím ovoce rtů. Pokoj, pokoj dalekému i blízkému, praví Hospodin, a uzdravím ho.

57:20  Ale ničemové budou jako vzedmuté moře, když se nemůže utišit, jehož vody vyvrhují špínu a bláto.

57:21  Ničemové nemají pokoj, praví můj Bůh.