CzeCSP - Micah - 7

7:1  Běda mi, protože ⌈se mi vede jako po sklizni⌉ letního ovoce, jako po paběrkování vinobraní: Ani hrozen k jídlu, ani raný fík, po kterém toužím.

7:2  Vymizel věrný ze země, přímý ⌈mezi lidmi⌉ není. Všichni ⌈číhají, aby prolévali krev,⌉ ⌈jeden druhého⌉ loví se sítí.

7:3  ⌈Na zlo používají své ruce správně:⌉ Kníže žádá o dary, soudce soudí za odplatu, velmož mluví své choutky a oni to tak překrucují.

7:4  Nejlepší z nich je jako trní, nejpřímější z nich horší než trnitý plot. Nastal den ⌈tvých strážných, přišlo⌉ tvé navštívení. Nyní nastane jejich zmatek.

7:5  Nevěřte bližnímu, nespoléhejte na přítele; před tou, která leží ve tvém klíně, ⌈střež vchod svých úst.⌉

7:6  Neboť syn jedná opovržlivě vůči otci, dcera povstává proti matce, snacha proti tchyni; nepřáteli člověka jsou ⌈lidé z jeho vlastní rodiny.⌉

7:7  Já však budu vyhlížet k Hospodinu, ⌈naději budu mít v Bohu,⌉ ⌈který mě zachraňuje.⌉ Můj Bůh mě vyslyší.

7:8  Neraduj se nade mnou, má nepřítelkyně. Ačkoliv jsem padl, povstanu, přestože pobývám v temnotě, Hospodin je mým světlem.

7:9  Protože jsem proti němu zhřešil, ponesu Hospodinův hněv, dokud ⌈se mě nezastane⌉ a ⌈nezjedná mi⌉ právo. Vyvede mě na světlo a budu hledět na jeho spravedlnost.

7:10  Uvidí to má nepřítelkyně a přikryje ji hanba, tu, která mi říkala: Kde je Hospodin, tvůj Bůh? Moje oči ji uvidí, teď je k pošlapání jako bláto na ulicích.

7:11  Nastane den pro budování tvých zdí, v onen den se rozšíří tvé hranice.

7:12  ⌈V onen den⌉ k tobě přijdou z Asýrie ⌈až po Egypt,⌉ z Egypta až po řeku Eufrat, ⌈od moře k moři a od hory k hoře.⌉

7:13  Země se stane zcela opuštěnou kvůli svým obyvatelům, kvůli ovoci jejich činů.

7:14  Pas svůj lid svou holí, ovce ⌈svého dědictví,⌉ přebývající o samotě v lese uprostřed ovocného sadu. Ať se pasou v Bášanu a Gileádu jako za dávných dnů.

7:15  Jako za dnů, kdy jsi vyšel z egyptské země, ⌈ukaž nám⌉ obdivuhodné činy.

7:16  Ať to vidí národy a stydí se za všechnu svou sílu, ať si položí ruku na ústa a jejich uši ať ohluchnou.

7:17  Ať lížou prach jako had, jako ⌈ti, co se plazí po zemi;⌉ ať vyjdou s třesením ze svých pevností k Hospodinu, našemu Bohu; ať se strachují a bojí se tebe.

7:18  ⌈Kdo je Bůh jako ty,⌉ ⌈který snímá vinu⌉ a promíjí přestoupení ostatku svého dědictví? Nebude držet neustále svůj hněv, protože má zalíbení v milosrdenství.

7:19  Znovu se nad námi slituje, pošlape naše viny a všechny naše hříchy uvrhneš do hlubin moře.

7:20  Prokážeš věrnost Jákobovi, milosrdenství Abrahamovi, jak jsi přísahal našim otcům od dávných časů.