DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Chronicles - 6

6:1  Then Solomon said: The Lord promised that he would dwell in a cloud.

6:1  Then said Solomon, The Lord hath said that he would dwell in the thick darkness.

6:1  Tehdy Šalomoun řekl: „Hospodin praví, že bude přebývat v mrákotě.

6:1  Tehdy Šalomoun prohlásil: „‚Zůstávám v mračnu,‘ pravil Hospodin.

6:1  Tehdy Šalomoun řekl: Hospodin pravil, že bude přebývat v husté temnotě:

6:1  Tehdy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.

6:1  Tunc Salomon ait : Dominus pollicitus est ut habitaret in caligine :

6:2  But I have built a house to his name, that he might dwell there for ever.

6:2  But I have built an house of habitation for thee, and a place for thy dwelling for ever.

6:2  Vybudoval jsem ti sídlo, kde budeš přebývat, vznešené obydlí, po všechny věky.“

6:2  Já jsem ti ale postavil chrám vznešený, místo, kde bys bydlel už navěky!“

6:2  Postavil jsem ti dům k přebývání, sídlo, kde bys pobýval navěky.

6:2  Aj, jižť jsem vystavěl tobě, Pane, dům k přebývání, a místo, v němž bys přebýval na věky.

6:2  ego autem ædificavi domum nomini ejus, ut habitaret ibi in perpetuum.

6:3  And the king turned his face, and blessed all the multitude of Israel for all the multitude stood attentive and he said:

6:3  And the king turned his face, and blessed the whole congregation of Israel: and all the congregation of Israel stood.

6:3  Pak se král obrátil a žehnal celému shromáždění Izraele; celé shromáždění Izraele přitom stálo.

6:3  Potom se král otočil a požehnal celému stojícímu shromáždění Izraele:

6:3  Pak se obrátil král a požehnal celému shromáždění Izraele; celé shromáždění Izraele stálo.

6:3  A obrátiv král tvář svou, dával požehnání všemu shromáždění Izraelskému. (Všecko pak shromáždění Izraelské stálo.)

6:3  Et convertit rex faciem suam, et benedixit universæ multitudini Israël (nam omnis turba stabat intenta), et ait :

6:4  Blessed be the Lord the God of Israel, who hath accomplished in deed that which he spoke to David my father, saying:

6:4  And he said, Blessed be the Lord God of Israel, who hath with his hands fulfilled that which he spake with his mouth to my father David, saying,

6:4  Řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který vlastními ústy mluvil k mému otci Davidovi a vlastní rukou naplnil, co řekl:

6:4  „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, jenž vlastními ústy mluvil k mému otci Davidovi a vlastní rukou naplnil, co řekl:

6:4  Řekl: Požehnán buď ⌈Hospodin, Bůh Izraele,⌉ který svými ústy promluvil k mému otci Davidovi a svou rukou to naplnil. Řekl:

6:4  A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a to teď skutečně naplnil, řka:

6:4  Benedictus Dominus Deus Israël, qui quod locutus est David patri meo, opere complevit, dicens :

6:5  From the day that I brought my people out of the land of Egypt, I chose no city among all the tribes of Israel, for a house to be built in it to my name: neither chose I any other man, to be the ruler of my people Israel.

6:5  Since the day that I brought forth my people out of the land of Egypt I chose no city among all the tribes of Israel to build an house in, that my name might be there; neither chose I any man to be a ruler over my people Israel:

6:5  ‚Ode dne, kdy jsem svůj lid vyvedl z egyptské země, nevyvolil jsem v žádném z izraelských kmenů město k vybudování domu, aby tam dlelo mé jméno, ani jsem nevyvolil nikoho, aby byl vévodou nad Izraelem, mým lidem.

6:5  ‚Ode dne, kdy jsem svůj lid vyvedl z Egypta, jsem ze žádného izraelského kmene nevyvolil město k postavení domu, v němž by zůstávalo mé jméno, ani jsem nevyvolil nikoho, aby se stal vůdcem mého lidu Izraele.

6:5  Ode dne, kdy jsem vyvedl svůj lid z egyptské země, jsem nevyvolil žádné město mezi všemi izraelskými kmeny pro stavbu domu, aby tam přebývalo mé jméno, a nevyvolil jsem nikoho, aby byl vévodou nad mým lidem Izraelem.

6:5  Od toho dne, jakž jsem vyvedl lid svůj z země Egyptské, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení domu, kdež by přebývalo jméno mé, aniž jsem vyvolil kterého muže, aby byl vývodou nad lidem mým Izraelským.

6:5  A die qua eduxi populum meum de terra Ægypti, non elegi civitatem de cunctis tribubus Israël ut ædificaretur in ea domus nomini meo, neque elegi quemquam alium virum ut esset dux in populo Israël :

6:6  But I chose Jerusalem, that my name might be there: and I chose David to set him over my people Israel.

6:6  But I have chosen Jerusalem, that my name might be there; and have chosen David to be over my people Israel.

6:6  Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tam dlelo mé jméno, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad Izraelem, mým lidem.‘

6:6  Vyvolil jsem však Jeruzalém, aby v něm zůstávalo mé jméno, a vyvolil jsem Davida, aby vedl můj lid Izrael.‘

6:6  Až jsem vyvolil Jeruzalém, aby tam přebývalo mé jméno, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem.

6:6  Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tu přebývalo jméno mé, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad lidem mým Izraelským.

6:6  sed elegi Jerusalem ut sit nomen meum in ea, et elegi David ut constituerem eum super populum meum Israël.

6:7  And whereas David my father had a mind to build a house to the name of the Lord the God of Israel,

6:7  Now it was in the heart of David my father to build an house for the name of the Lord God of Israel.

6:7  Můj otec David měl v úmyslu vybudovat dům jménu Hospodina, Boha Izraele.

6:7  Můj otec David toužil postavit chrám jménu Hospodina, Boha Izraele.

6:7  Můj otec David měl na srdci postavit dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele.

6:7  Uložil tě byl zajisté David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského.

6:7  Cumque fuisset voluntatis David patris mei ut ædificaret domum nomini Domini Dei Israël,

6:8  The Lord said to him: Forasmuch as it was thy will to build a house to my name, thou hast done well indeed in having such a will:

6:8  But the Lord said to David my father, Forasmuch as it was in thine heart to build an house for my name, thou didst well in that it was in thine heart:

6:8  Hospodin však mému otci Davidovi řekl: ‚Máš sice dobrý úmysl vybudovat mému jménu dům,

6:8  Hospodin mu ale řekl: ‚Je dobře, že chceš mému jménu postavit chrám.

6:8  Hospodin však mému otci Davidovi řekl: Když jsi měl na srdci postavit dům pro mé jméno, dobře jsi udělal, že jsi to měl na srdci.

6:8  Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobřes učinil, žes to myslil v srdci svém,

6:8  dixit Dominus ad eum : Quia hæc fuit voluntas tua, ut ædificares domum nomini meo, bene quidem fecisti hujuscemodi habere voluntatem :

6:9  But thou shalt not build the house, but thy son, who shall come out of thy loins, he shall build a house to my name.

6:9  Notwithstanding thou shalt not build the house; but thy son which shall come forth out of thy loins, he shall build the house for my name.

6:9  avšak ten dům nezbuduješ ty, nýbrž tvůj syn, který vzejde z tvých beder; ten vybuduje dům mému jménu.‘

6:9  Nepostavíš ho však ty, ale tvůj syn, který vzejde ze tvých beder. Ten vystaví chrám mému jménu.‘

6:9  Ovšem ty nepostavíš ten dům, nýbrž tvůj syn, který vzejde z tvých beder, ten postaví dům pro mé jméno.

6:9  A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.

6:9  sed non tu ædificabis domum : verum filius tuus, qui egredietur de lumbis tuis, ipse ædificabit domum nomini meo.

6:10  The Lord therefore hath accomplished his word which he spoke: and I am risen up in the place of David my father, and sit upon the throne of Israel, as the Lord promised: and have built a house to the name of the Lord God of Israel.

6:10  The Lord therefore hath performed his word that he hath spoken: for I am risen up in the room of David my father, and am set on the throne of Israel, as the Lord promised, and have built the house for the name of the Lord God of Israel.

6:10  Hospodin splnil své slovo, které vyřkl. Nastoupil jsem po svém otci Davidovi, dosedl podle Hospodinova slova na izraelský trůn a vybudoval jsem dům jménu Hospodina, Boha Izraele.

6:10  A Hospodin dodržel slovo, které dal. Nastoupil jsem po svém otci Davidovi, usedl jsem na izraelský trůn, jak řekl Hospodin, a postavil jsem chrám jménu Hospodina, Boha Izraele.

6:10  Hospodin naplnil své slovo, které promluvil. Povstal jsem po svém otci Davidovi a usedl jsem na izraelský trůn, jak Hospodin promluvil. Postavil jsem dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele,

6:10  A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského.

6:10  Complevit ergo Dominus sermonem suum quem locutus fuerat : et ego surrexi pro David patre meo, et sedi super thronum Israël, sicut locutus est Dominus : et ædificavi domum nomini Domini Dei Israël.

6:11  And I have put in it the ark, wherein is the covenant of the Lord, which he made with the children of Israel.

6:11  And in it have I put the ark, wherein is the covenant of the Lord, that he made with the children of Israel.

6:11  Uložil jsem tam schránu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou uzavřel se syny Izraele.“

6:11  V něm jsem postavil Truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou uzavřel se syny Izraele.“

6:11  a postavil jsem tam truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou uzavřel se syny Izraele.

6:11  A postavil jsem tam truhlu, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s syny Izraelskými.

6:11  Et posui in ea arcam in qua est pactum Domini quod pepigit cum filiis Israël.

6:12  And he stood before the altar of the Lord, in presence of all the multitude of Israel, and stretched forth his hands.

6:12  And he stood before the altar of the Lord in the presence of all the congregation of Israel, and spread forth his hands:

6:12  Pak se Šalomoun v přítomnosti celého shromáždění Izraele postavil před Hospodinův oltář a rozprostřel dlaně.

6:12  Poté se postavil před Hospodinův oltář a před očima celého izraelského shromáždění vzepjal ruce.

6:12  Nato se před celým shromážděním Izraele postavil před Hospodinův oltář a vztáhl své dlaně.

6:12  I postavil se před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých.

6:12  Stetit ergo coram altari Domini ex adverso universæ multitudinis Israël, et extendit manus suas.

6:13  For Solomon had made a brazen scaffold, and had set it in the midst of the temple, which was five cubits long, and five cubits broad, and three cubits high: and he stood upon it: then kneeling down in the presence of all the multitude of Israel, and lifting up his hands towards heaven,

6:13  For Solomon had made a brasen scaffold, of five cubits long, and five cubits broad, and three cubits high, and had set it in the midst of the court: and upon it he stood, and kneeled down upon his knees before all the congregation of Israel, and spread forth his hands toward heaven,

6:13  Šalomoun totiž udělal bronzový stupeň a dal jej doprostřed nádvoří; byl pět loket dlouhý, pět loket široký a tři lokte vysoký. Postavil se na něj před celým shromážděním Izraele, poklekl na kolena, dlaně rozprostřel k nebi

6:13  Šalomoun si totiž nechal vyrobit 5 loktů dlouhé, 5 loktů široké a 3 lokty vysoké bronzové podium, které dal umístit doprostřed prostranství. Postavil se na ně, před celým izraelským shromážděním poklekl na kolena, vztáhl ruce k nebi a řekl:

6:13  Šalomoun totiž udělal bronzové pódium a dal ho doprostřed nádvoří; bylo pět loket dlouhé, pět loket široké a tři lokte vysoké. Postavil se na ně, před celým shromážděním Izraele poklekl na kolena, vztáhl dlaně k nebesům

6:13  Udělal pak byl Šalomoun výstupek měděný ku podobenství pánve, a postavil jej u prostřed síně, pěti loktů zdélí, a pěti loket zšíří, a tří loket zvýší, i vstoupil na něj, a poklekl na kolena svá přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,

6:13  Siquidem fecerat Salomon basim æneam, et posuerat eam in medio basilicæ, habentem quinque cubitos longitudinis, et quinque cubitos latitudinis, et tres cubitos altitudinis : stetitque super eam, et deinceps flexis genibus contra universam multitudinem Israël, et palmis in cælum levatis,

6:14  He said: O Lord God of Israel, there is no God like thee in heaven nor in earth: who keepest covenant and mercy with thy servants, that walk before thee with all their hearts:

6:14  And said, O Lord God of Israel, there is no God like thee in the heaven, nor in the earth; which keepest covenant, and shewest mercy unto thy servants, that walk before thee with all their hearts:

6:14  a řekl: „Hospodine, Bože Izraele, není Boha tobě podobného na nebi ani na zemi. Ty zachováváš smlouvu a milosrdenství svým služebníkům, kteří chodí před tebou celým srdcem.

6:14  „Hospodine, Bože Izraele! Nahoře na nebi ani dole na zemi není Boha podobného tobě, jenž by zachovával smlouvu a milosrdenství svým služebníkům, kteří před tebou žijí s oddaným srdcem.

6:14  a řekl: Hospodine, Bože Izraele, není Bůh jako ty na nebesích ani na zemi, který zachovává smlouvu a milosrdenství svým otrokům, kteří chodí před tebou celým svým srdcem.

6:14  A řekl: Hospodine Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi ani na zemi, kterýž by ostříhal smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,

6:14  ait : Domine Deus Israël, non est similis tui deus in cælo et in terra : qui custodis pactum et misericordiam cum servis tuis qui ambulant coram te in toto corde suo :

6:15  Who hast performed to thy servant David my father all that thou hast promised him: and hast accomplished in fact, what thou hast spoken with thy mouth, as also the present time proveth.

6:15  Thou which hast kept with thy servant David my father that which thou hast promised him; and spakest with thy mouth, and hast fulfilled it with thine hand, as it is this day.

6:15  Ty jsi zachoval svému služebníku, mému otci Davidovi, co jsi mu přislíbil. Vlastními ústy jsi přislíbil a vlastní rukou jsi to naplnil, jak je dnes zřejmé.

6:15  Svému služebníku Davidovi, mému otci, jsi dodržel svůj slib. Vlastními ústy jsi promluvil a vlastní rukou jsi to, jak vidíme, splnil.

6:15  Ty jsi zachoval svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl; promluvil jsi svými ústy a naplnil jsi to svou rukou, jak je tomu dnes.

6:15  Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, což jsi mluvil jemu. Jakž jsi mluvil ústy svými, tak jsi to skutečně naplnil, jakž se to dnes vidí.

6:15  qui præstitisti servo tuo David patri meo quæcumque locutus fueras ei : et quæ ore promiseras, opere complesti, sicut et præsens tempus probat.

6:16  Now then, O Lord God of Israel, fulfil to thy servant David my father, whatsoever thou hast promised him, saying: There shall not fail thee a man in my sight, to sit upon the throne of Israel: yet so that thy children take heed to their ways, and walk in my law, as thou hast walked before me.

6:16  Now therefore, O Lord God of Israel, keep with thy servant David my father that which thou hast promised him, saying, There shall not fail thee a man in my sight to sit upon the throne of Israel; yet so that thy children take heed to their way to walk in my law, as thou hast walked before me.

6:16  Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému služebníku, mému otci Davidovi, to, co jsi mu přislíbil slovy: ‚Nebude přede mnou vyhlazen následník z tvého rodu, jenž bude sedět na izraelském trůnu, budou-li ovšem tvoji synové dbát na svou cestu a řídit se mým zákonem, jako ses jím řídil přede mnou ty.‘

6:16  Nuže, Hospodine, Bože Izraele, dodrž, co jsi slíbil, když jsi svému služebníku Davidovi, mému otci, řekl: ‚Postarám se, aby na izraelském trůnu nikdy nechyběl tvůj potomek, budou-li jen tví synové dbát na svou cestu a žít podle tvého Zákona, jako jsi přede mnou žil ty.‘

6:16  Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl: Nebude ti vyhlazen přede mnou ten, kdo by seděl na izraelském trůnu, pokud ovšem tvoji synové budou dbát na svoji cestu a chodit podle mého zákona tak, jak jsi chodil přede mnou ty.

6:16  Nyní tedy, ó Hospodine Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, aby neměl seděti na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, chodíce v zákoně mém, tak jakož jsi ty chodil přede mnou.

6:16  Nunc ergo Domine Deus Israël, imple servo tuo patri meo David quæcumque locutus es, dicens : Non deficiet ex te vir coram me, qui sedeat super thronum Israël : ita tamen si custodierint filii tui vias suas, et ambulaverint in lege mea, sicut et tu ambulasti coram me.

6:17  And now, Lord God of Israel, let thy word be established which thou hast spoken to thy servant David.

6:17  Now then, O Lord God of Israel, let thy word be verified, which thou hast spoken unto thy servant David.

6:17  Nyní tedy, Hospodine, Bože Izraele, nechť se prokáže spolehlivost tvého slova, které jsi promluvil ke svému služebníku Davidovi.

6:17  Nyní tedy, Hospodine, Bože Izraele, kéž se prosím potvrdí slovo, které jsi dal svému služebníku Davidovi.

6:17  Nyní, Hospodine, Bože Izraele, kéž se ukáže jako spolehlivé tvé slovo, které jsi promluvil ke svému otroku Davidovi.

6:17  Protož nyní, ó Hospodine Bože Izraelský, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému Davidovi.

6:17  Et nunc Domine Deus Israël, firmetur sermo tuus quem locutus es servo tuo David.

6:18  Is it credible then that God should dwell with men on the earth? If heaven and the heavens of heavens do not contain thee, how much less this house, which I have built?

6:18  But will God in very deed dwell with men on the earth? behold, heaven and the heaven of heavens cannot contain thee; how much less this house which I have built!

6:18  Ale může Bůh opravdu sídlit s člověkem na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval?

6:18  Bude snad Bůh opravdu přebývat s člověkem na zemi? Nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou obsáhnout – čím méně tento chrám, který jsem postavil!

6:18  Což opravdu bude sídlit Bůh s člověkem na zemi? Vždyť nebesa ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, tím méně tento dům, který jsem postavil.

6:18  (Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh s člověkem na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes neobsahují tě, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.)

6:18  Ergone credibile est ut habitet Deus cum hominibus super terram ? si cælum et cæli cælorum non te capiunt, quanto magis domus ista quam ædificavi ?

6:19  But to this end only it is made, that thou mayest regard the prayer of thy servant and his supplication, O Lord my God: and mayest hear the prayers which thy servant poureth out before thee.

6:19  Have respect therefore to the prayer of thy servant, and to his supplication, O Lord my God, to hearken unto the cry and the prayer which thy servant prayeth before thee:

6:19  Hospodine, můj Bože, skloň se k modlitbě svého služebníka a k jeho prosbě o smilování a vyslyš lkání a modlitbu, kterou se tvůj služebník před tebou modlí.

6:19  Shlédni však na modlitbu svého služebníka a na jeho prosby, Hospodine, Bože můj; vyslyš toto volání a modlitbu, kterou ti tvůj služebník předkládá.

6:19  A přece pohleď, Hospodine, můj Bože, na modlitbu svého otroka a na jeho úpěnlivou prosbu a vyslyš volání a modlitbu, kterou se tvůj otrok před tebou modlí.

6:19  A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se před tebou,

6:19  Sed ad hoc tantum facta est, ut respicias orationem servi tui, et obsecrationem ejus, Domine Deus meus, et audias preces quas fundit famulus tuus coram te :

6:20  That thou mayest open thy eyes upon this house day and night, upon the place wherein thou hast promised that thy name should be called upon,

6:20  That thine eyes may be open upon this house day and night, upon the place whereof thou hast said that thou wouldest put thy name there; to hearken unto the prayer which thy servant prayeth toward this place.

6:20  Ať jsou tvé oči upřeny na tento dům ve dne i v noci, na místo, o kterém jsi řekl, že tam dáš spočinout svému jménu. Vyslýchej modlitbu, kterou se tvůj služebník bude modlit obrácen k tomuto místu.

6:20  Kéž jsou tvé oči dnem i nocí upřeny k tomuto chrámu, k místu, o němž jsi řekl, že tam spočine tvé jméno. Kéž nasloucháš modlitbě, již se tvůj služebník bude modlit směrem k tomuto místu.

6:20  Kéž jsou tvé oči otevřené k tomuto domu dnem i nocí, k místu, o kterém jsi řekl, že tam položíš své jméno. Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj otrok bude modlit na tomto místě.

6:20  Aby oči tvé byly otevřené na dům tento dnem i nocí, na místo toto, o němž jsi mluvil, že tu přebývati bude jméno tvé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.

6:20  ut aperias oculos tuos super domum istam diebus ac noctibus, super locum in quo pollicitus es ut invocaretur nomen tuum,

6:21  And that thou wouldst hear the prayer which thy servant prayeth in it: hearken then to the prayers of thy servant, and of thy people Israel. Whosoever shall pray in its place, hear thou from thy dwelling place, that is, from heaven, and shew mercy.

6:21  Hearken therefore unto the supplications of thy servant, and of thy people Israel, which they shall make toward this place: hear thou from thy dwelling place, even from heaven; and when thou hearest, forgive.

6:21  Vyslýchej prosby svého služebníka i Izraele, svého lidu, které se budou modlit obráceni k tomuto místu, vyslýchej z místa svého přebývání, z nebes, vyslýchej a odpouštěj.

6:21  Kéž vyslyšíš prosby svého služebníka i svého lidu Izraele, kdykoli se budou modlit směrem k tomuto místu. Vyslýchej z nebe, kde přebýváš, vyslýchej a odpouštěj.

6:21  Vyslyš úpěnlivé prosby svého otroka a svého lidu Izraele, když se bude modlit na tomto místě; vyslyš z místa, kde sídlíš, z nebes, vyslyš a odpusť.

6:21  Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého, i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto, ty vždy vyslýchej z místa přebývání svého, s nebe, a vyslýchaje, buď milostiv.

6:21  et exaudires orationem quam servus tuus orat in eo : et exaudias preces famuli tui, et populi tui Israël. Quicumque oraverit in loco isto, exaudi de habitaculo tuo, id est, de cælis, et propitiare.

6:22  If any man sin against his neighbour, and come to swear against him, and bind himself with a curse before the altar in this house:

6:22  If a man sin against his neighbour, and an oath be laid upon him to make him swear, and the oath come before thine altar in this house;

6:22  Jestliže se někdo prohřeší proti svému bližnímu a ten by mu uložil, aby se zaklínal přísahou, a on by tu přísahu složil před tvým oltářem v tomto domě,

6:22  Kdyby se někdo provinil proti svému bližnímu a měl by se zapřisáhnout slibem, kdyby pak přišel a složil přísahu před tvým oltářem v tomto chrámu,

6:22  Jestliže někdo zhřeší proti svému bližnímu a ten na něm vymůže přísahu, aby přísahal, on přijde a vysloví přísahu před tvým oltářem v tomto domě,

6:22  Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář do domu tohoto:

6:22  Si peccaverit quispiam in proximum suum, et jurare contra eum paratus venerit, seque maledicto constrinxerit coram altari in domo ista :

6:23  Then hear thou from heaven, and do justice to thy servants, so to requite the wicked by making his wickedness fall upon his own head, and to revenge the just, rewarding him according to his justice.

6:23  Then hear thou from heaven, and do, and judge thy servants, by requiting the wicked, by recompensing his way upon his own head; and by justifying the righteous, by giving him according to his righteousness.

6:23  ty sám vyslyš z nebes, zasáhni a rozsuď své služebníky; odplať svévolníkovi, uval na jeho hlavu, čeho se dopustil, a prohlaš spravedlivého za spravedlivého a odměň jej podle jeho spravedlnosti.

6:23  vyslýchej z nebe. Zasáhni a rozsuď své služebníky tak, abys odplatil viníkovi, co zaslouží za své skutky, a spravedlivého abys ospravedlnil a odplatil mu za jeho spravedlnost.

6:23  uslyš z nebes, konej a zjednej právo svým otrokům: Odplať ničemovi a uval jeho cestu na jeho hlavu a spravedlivého prohlaš za spravedlivého a dej mu podle jeho spravedlnosti.

6:23  Ty vyslýchej s nebe, a rozeznej i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným, obraceje usilování jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu podlé spravedlnosti jeho.

6:23  tu audies de cælo, et facies judicium servorum tuorum, ita ut reddas iniquo viam suam in caput proprium, et ulciscaris justum, retribuens ei secundum justitiam suam.

6:24  If thy people Israel be overcome by their enemies, (for they will sin against thee,) and being converted shall do penance, and call upon thy name, and pray to thee in this place,

6:24  And if thy people Israel be put to the worse before the enemy, because they have sinned against thee; and shall return and confess thy name, and pray and make supplication before thee in this house;

6:24  Bude-li poražen Izrael, tvůj lid, od nepřítele pro hřích proti tobě, ale navrátí se, vzdají chválu tvému jménu a budou se před tebou modlit a prosit o smilování v tomto domě,

6:24  Kdyby tvůj lid Izrael hřešil proti tobě, a utrpěl by proto porážku od svých nepřátel, kdyby se pak ale vrátili k tobě, chválili tvé jméno, modlili se a prosili tě v tomto chrámu,

6:24  Jestliže bude tvůj lid Izrael poražen od nepřítele, protože proti tobě zhřeší, ale pak se obrátí, vzdají chválu tvému jménu, budou se modlit a prosit před tebou v tomto domě o smilování,

6:24  Tolikéž když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě by prosili tebe v domě tomto:

6:24  Si superatus fuerit populus tuus Israël ab inimicis (peccabunt enim tibi), et conversi egerint pœnitentiam, et obsecraverint nomen tuum, et fuerint deprecati in loco isto,

6:25  Then hear thou from heaven, and forgive the sin of thy people Israel and bring them back into the land which thou gavest to them, and their fathers.

6:25  Then hear thou from the heavens, and forgive the sin of thy people Israel, and bring them again unto the land which thou gavest to them and to their fathers.

6:25  vyslyš z nebes a odpusť Izraeli, svému lidu, hřích a uveď je zpět do země, kterou jsi dal jim a jejich otcům.

6:25  vyslýchej z nebe. Odpusť hřích svého lidu Izraele a přiveď je zpět do země, kterou jsi dal jim a jejich otcům.

6:25  uslyš z nebes, odpusť hřích svého lidu Izraele a přiveď je zpět do země, kterou jsi dal jim a jejich otcům.

6:25  Ty vyslýchej s nebe, a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a přiveď je zase do země, kterouž jsi jim dal i otcům jejich.

6:25  tu exaudies de cælo : et propitiare peccato populi tui Israël, et reduc eos in terram quam dedisti eis, et patribus eorum.

6:26  If the heavens be shut up, and there fall no rain by reason of the sin of the people, and they shall pray to thee in this place, and confess to thy name, and be converted from their sins, where thou dost afflict them,

6:26  When the heaven is shut up, and there is no rain, because they have sinned against thee; yet if they pray toward this place, and confess thy name, and turn from their sin, when thou dost afflict them;

6:26  Uzavřou-li se nebesa a nebude déšť pro hřích proti tobě, a budou-li se modlit obráceni k tomuto místu a vzdávat chválu tvému jménu a odvrátí se od svých hříchů, protože jsi je pokořil,

6:26  Kdyby hřešili proti tobě, a zavřela by se proto nebesa a nebyl déšť, kdyby se pak ale modlili směrem k tomuto místu, chválili tvé jméno a po svém potrestání se odvrátili od svých hříchů,

6:26  Jestliže budou uzavřena nebesa a nebude déšť, protože proti tobě zhřeší, ale pak se budou na tomto místě modlit, vzdají chválu tvému jménu a odvrátí se od svého hříchu, protože je pokoříš,

6:26  Podobně když by zavříno bylo nebe, a nepršel by déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by jméno tvé, a od hříchu svého by se odvrátili po tvém trestání:

6:26  Si clauso cælo pluvia non fluxerit propter peccata populi, et deprecati te fuerint in loco isto, et confessi nomini tuo, et conversi a peccatis suis, cum eos afflixeris,

6:27  Then hear thou from heaven, O Lord, and forgive the sins of thy servants and of thy people Israel and teach them the good way in which they may walk: and give rain to thy land which thou hast given to thy people to possess.

6:27  Then hear thou from heaven, and forgive the sin of thy servants, and of thy people Israel, when thou hast taught them the good way, wherein they should walk; and send rain upon thy land, which thou hast given unto thy people for an inheritance.

6:27  vyslyš z nebes a odpusť svým služebníkům a Izraeli, svému lidu, hřích, vždyť je vyučuješ dobré cestě, po níž by měli chodit, a dej déšť své zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví.

6:27  vyslýchej na nebesích. Odpusť svým služebníkům, svému lidu Izraeli, jejich hřích. Vyuč je správné cestě, kterou mají jít, a sešli déšť na svou zem, kterou jsi dal svému lidu za dědictví.

6:27  uslyš v nebesích, odpusť hřích svých otroků a svého lidu Izraele, až je vyučíš dobré cestě, po níž by měli jít, a dej déšť na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví.

6:27  Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyučuje je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví.

6:27  exaudi de cælo, Domine, et dimitte peccata servis tuis et populi tui Israël, et doce eos viam bonam, per quam ingrediantur : et da pluviam terræ quam dedisti populo tuo ad possidendum.

6:28  If a famine arise in the land, or a pestilence or blasting, or mildew, or locusts, or caterpillars: or if their enemies waste the country, and besiege the cities, whatsoever scourge or infirmity shall be upon them:

6:28  If there be dearth in the land, if there be pestilence, if there be blasting, or mildew, locusts, or caterpillers; if their enemies besiege them in the cities of their land; whatsoever sore or whatsoever sickness there be:

6:28  Bude-li v zemi hlad, bude-li mor, obilná rez či sněť, kobylky nebo jiná havěť, budou-li ho v zemi jeho bran sužovat nepřátelé či jakákoli rána a jakákoli nemoc,

6:28  Kdyby v zemi nastal hlad nebo mor, plíseň nebo sněť, kobylky nebo housenky nebo kdyby tvůj lid v zemi až u samých bran utlačoval nepřítel nebo jakákoli rána či nemoc –

6:28  Jestliže bude v zemi hlad, jestliže bude mor, obilná rez a sněť, jestliže budou kobylky arbe či kobylky chasíl, jestliže mu v zemi, v některém z jeho měst způsobí jeho nepřátelé soužení, ať je to jakákoliv rána, jakákoliv nemoc,

6:28  Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho neb rez, kobylky neb brouci jestliže by byli, ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána a jakákoli nemoc:

6:28  Fames si orta fuerit in terra, et pestilentia, ærugo, et aurugo, et locusta, et bruchus : et hostes, vastatis regionibus, portas obsederint civitatis, omnisque plaga et infirmitas presserit :

6:29  Then if any of thy people Israel, knowing his own scourge and infirmity shall pray, and shall spread forth his hands in this house,

6:29  Then what prayer or what supplication soever shall be made of any man, or of all thy people Israel, when every one shall know his own sore and his own grief, and shall spread forth his hands in this house:

6:29  vyslyš každou modlitbu, každou prosbu, kterou bude mít kterýkoli člověk ze všeho tvého izraelského lidu, každý, kdo pozná svou ránu a svou bolest a rozprostře své dlaně obrácen k tomuto domu.

6:29  kdyby si pak ale kdokoli ze všeho tvého lidu Izraele připustil, že jde o bolestnou ránu, a vzepjal by ruce k tomuto chrámu,

6:29  každou modlitbu a každou úpěnlivou prosbu, která vzejde od kteréhokoliv člověka, z celého tvého lidu Izraele -- znají přece každý svou ránu a svou bolest -- když vztáhnou své dlaně k tomuto domu,

6:29  Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by pocházelo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, když by jen poznajíce jeden každý ránu svou a bolest svou, pozdvihl by rukou svých v domě tomto,

6:29  si quis de populo tuo Israël fuerit deprecatus, cognoscens plagam et infirmitatem suam, et expanderit manus suas in domo hac,

6:30  Hear thou from heaven, from thy high dwelling place, and forgive, and render to every one according to his ways, which thou knowest him to have in his heart: for thou only knowest the hearts of the children of men:

6:30  Then hear thou from heaven thy dwelling place, and forgive, and render unto every man according unto all his ways, whose heart thou knowest; (for thou only knowest the hearts of the children of men:)

6:30  Vyslyš z nebes, ze sídla, kde přebýváš, a odpusť, odplať každému podle všech jeho cest, neboť znáš jeho srdce - vždyť ty sám jediný znáš přece srdce lidských synů -,

6:30  vyslýchej z nebe, kde přebýváš. Odpusť a odplať každému jeho skutky, neboť znáš jeho srdce – jen ty sám přece znáš srdce lidí –

6:30  vyslyš z nebes, sídla, kde pobýváš, odpusť a dej každému podle všech jeho cest, jak znáš jeho srdce. Vždyť ty jediný znáš srdce lidských synů

6:30  Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a slituj se, a odplať jednomu každému podlé skutků jeho, vedlé toho, jakž znáš srdce jeho, (ty zajisté sám znáš srdce lidská),

6:30  tu exaudies de cælo, de sublimi scilicet habitaculo tuo : et propitiare, et redde unicuique secundum vias suas, quas nosti eum habere in corde suo (tu enim solus nosti corda filiorum hominum) :

6:31  That they may fear thee, and walk in thy ways all the days that they live upon the face of the land, which thou hast given to our fathers.

6:31  That they may fear thee, to walk in thy ways, so long as they live in the land which thou gavest unto our fathers.

6:31  aby se tě báli, aby chodili po tvých cestách po všechny dny, kdy budou žít na půdě, kterou jsi dal našim otcům.

6:31  aby tě měli v úctě a chodili po tvých cestách po všechny dny svého života v zemi, kterou jsi dal našim otcům.

6:31  aby se tě báli a chodili po tvých cestách po všechny dny, co budou naživu na povrchu země, kterou jsi dal našim otcům.

6:31  Aby se báli tebe, a chodili po všech cestách tvých, po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim.

6:31  ut timeant te, et ambulent in viis tuis cunctis diebus quibus vivunt super faciem terræ quam dedisti patribus nostris.

6:32  If the stranger also, who is not of thy people Israel, come from a far country, for the sake of thy great name, and thy strong hand, and thy stretched out arm, and adore in this place:

6:32  Moreover concerning the stranger, which is not of thy people Israel, but is come from a far country for thy great name’s sake, and thy mighty hand, and thy stretched out arm; if they come and pray in this house;

6:32  Také přijde-li cizinec, který není z Izraele, tvého lidu, ze vzdálené země kvůli tvému velikému jménu, tvé mocné ruce a tvé vztažené paži, přijdou-li a budou se modlit obrácení k tomuto domu,

6:32  Rovněž kdyby cizinec, ačkoli nepatří k tvému lidu Izraeli, přišel z daleké země kvůli tvému velikému jménu, tvé mocné ruce a vztažené paži – kdyby přišli a modlili se směrem k tomuto chrámu,

6:32  Také když cizinec, který není ze tvého lidu Izraele, přijde z daleké země kvůli tvému velkému jménu, tvé mocné ruce a tvé vztažené paži, přijde a bude se modlit v tomto domě,

6:32  Nýbrž také i cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé veliké a ruku tvou silnou, a rámě tvé vztažené, když by přišli a modlili se v domě tomto:

6:32  Externum quoque, qui non est de populo tuo Israël, si venerit de terra longinqua propter nomen tuum magnum, et propter manum tuam robustam, et brachium tuum extentum, et adoraverit in loco isto,

6:33  Hear thou from heaven thy firm dwelling place, and do all that which that stranger shall call upon thee for: that all the people of the earth may know thy name, and may fear thee, as thy people Israel, and may know, that thy name is invoked upon this house, which I have built.

6:33  Then hear thou from the heavens, even from thy dwelling place, and do according to all that the stranger calleth to thee for; that all people of the earth may know thy name, and fear thee, as doth thy people Israel, and may know that this house which I have built is called by thy name.

6:33  vyslyš z nebes, ze sídla, kde přebýváš, a učiň vše, oč k tobě ten cizinec bude volat, aby poznaly tvé jméno všechny národy země a bály se tě jako Izrael, tvůj lid, aby poznaly, že se tento dům, který jsem vybudoval, nazývá tvým jménem.

6:33  i tehdy vyslýchej z nebe, kde přebýváš. Učiň vše, oč by tě ten cizinec prosil, aby všechny národy země poznaly tvé jméno a měly tě v úctě tak jako tvůj lid Izrael a aby věděly, že tvé jméno je vzýváno nad tímto chrámem, který jsem postavil.

6:33  vyslyš z nebes, sídla, kde pobýváš, a učiň všechno, za co k tobě bude volat ten cizinec, aby všechny národy země poznaly tvé jméno, bály se tě jako tvůj lid Izrael a poznaly, že tento dům, který jsem postavil, se nazývá tvým jménem.

6:33  Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby poznali, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl.

6:33  tu exaudies de cælo firmissimo habitaculo tuo, et facies cuncta pro quibus invocaverit te ille peregrinus : ut sciant omnes populi terræ nomen tuum, et timeant te sicut populus tuus Israël, et cognoscant quia nomen tuum invocatum est super domum hanc quam ædificavi.

6:34  If thy people go out to war against their enemies, by the way that thou shalt send them, and adore thee towards the way of this city, which thou hast chosen, and the house which I have built to thy name:

6:34  If thy people go out to war against their enemies by the way that thou shalt send them, and they pray unto thee toward this city which thou hast chosen, and the house which I have built for thy name;

6:34  Vytáhne-li tvůj lid do boje proti nepřátelům po cestě, kterou je pošleš, a budou-li se modlit k tobě směrem k tomuto městu, které jsi vyvolil a k domu, který jsem vybudoval tvému jménu,

6:34  Kdyby tvůj lid vytáhl do války, kamkoli bys je poslal, a modlili by se k tobě směrem k tomuto městu, jež jsi vyvolil, a ke chrámu, který jsem postavil tvému jménu,

6:34  Když tvůj lid vytáhne do boje proti svým nepřátelům, cestou, kterou je pošleš, a budou se modlit k tobě směrem k tomuto městu, které sis vyvolil, a domu, který jsem postavil pro tvé jméno,

6:34  Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepřátelům svým cestou, kterouž bys je poslal, a modlili by se tobě naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a domu tomuto, kterýž jsem ustavěl jménu tvému:

6:34  Si egressus fuerit populus tuus ad bellum contra adversarios suos per viam in qua miseris eos, adorabunt te contra viam in qua civitas hæc est, quam elegisti, et domus quam ædificavi nomini tuo,

6:35  Then hear thou from heaven their prayers, and their supplications, and revenge them.

6:35  Then hear thou from the heavens their prayer and their supplication, and maintain their cause.

6:35  vyslyš z nebes jejich modlitbu a prosbu a zjednej jim právo.

6:35  vyslýchej z nebe jejich modlitbu a prosbu a zjednej jim právo.

6:35  vyslyš z nebes jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu a zjednej jim právo.

6:35  Ty vyslýchej s nebe modlitbu a úpění jejich, a vyvoď při jejich.

6:35  tu exaudies de cælo preces eorum, et obsecrationem : et ulciscaris.

6:36  And if they sin against thee (for there is no man that sinneth not) and thou be angry with them, and deliver them up to their enemies, and they lead them away captive to a land either afar off, or near at hand,

6:36  If they sin against thee, (for there is no man which sinneth not,) and thou be angry with them, and deliver them over before their enemies, and they carry them away captives unto a land far off or near;

6:36  Zhřeší-li proti tobě, neboť není člověka, který by nehřešil, a ty se na ně rozhněváš a vydáš je nepříteli,aby je zajali a jaté vedli do země vzdálené nebo blízké,

6:36  Kdyby zhřešili proti tobě – vždyť není člověka, který by nehřešil – a ty by ses na ně rozhněval a vydal je nepříteli a jejich uchvatitelé by je odvedli jako zajatce do země daleké či blízké,

6:36  Když proti tobě zhřeší -- neboť není člověk, který by nezhřešil -- budeš se na ně hněvat, vydáš je nepříteli a jejich věznitelé je odvedou do země vzdálené či blízké,

6:36  Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, ješto by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země daleké neb blízké;

6:36  Si autem peccaverint tibi (neque enim est homo qui non peccet), et iratus fueris eis, et tradideris hostibus, et captivos duxerint eos in terram longinquam, vel certe quæ juxta est,

6:37  And if they be converted in their heart in the land to which they were led captive, and do penance, and pray to thee in the land of their captivity saying: We have sinned, we have done wickedly, we have dealt unjustly:

6:37  Yet if they bethink themselves in the land whither they are carried captive, and turn and pray unto thee in the land of their captivity, saying, We have sinned, we have done amiss, and have dealt wickedly;

6:37  a oni si to v zemi, do níž byli jako zajatci odvedeni, vezmou k srdci, obrátí se a budou tě v zemi svého zajetí prosit o smilování: ‚Zhřešili jsme, provinili jsme se, svévolně si vedli‘,

6:37  kdyby si to však potom v zemi svého zajetí vzali k srdci, obrátili by se a prosili tě o milost v zemi svých věznitelů se slovy: ‚Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle!‘

6:37  ale pak změní své smýšlení v zemi, kam byli odvedeni, obrátí se, budou tě v zemi svého zajetí prosit o smilování slovy: Zhřešili jsme, spáchali jsme zlo a jednali jsme ničemně,

6:37  A usmyslili by sobě v zemi, do níž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi zajetí svého, řkouce: Zhřešili jsme, převráceně jsme činili, a bezbožně jsme se chovali;

6:37  et conversi in corde suo in terra ad quam captivi ducti fuerant, egerint pœnitentiam, et deprecati te fuerint in terra captivitatis suæ, dicentes : Peccavimus : inique fecimus, injuste egimus :

6:38  And return to thee with all their heart, and with all their soul, in the land of their captivity, to which they were led away, and adore thee towards the way of their own land which thou gavest their fathers, and of the city, which thou hast chosen, and the house which I have built to thy name:

6:38  If they return to thee with all their heart and with all their soul in the land of their captivity, whither they have carried them captives, and pray toward their land, which thou gavest unto their fathers, and toward the city which thou hast chosen, and toward the house which I have built for thy name:

6:38  navrátí-li se tedy k tobě celým srdcem a celou duší v zemi svého zajetí, v zemi těch, kdo je odvedli do zajetí, a budou se modlit směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které jsi vyvolil, a k domu, který jsem vybudoval tvému jménu,

6:38  a kdyby se ve vyhnanství v zemi svých věznitelů celým srdcem a celou duší obrátili a modlili by se směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které jsi vyvolil, a ke chrámu, který jsem postavil tvému jménu,

6:38  a jestliže se k tobě obrátí celým svým srdcem a celou svou duší v zemi svých věznitelů, kteří je zajali, budou se modlit směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které sis vyvolil, a k domu, který jsem postavil pro tvé jméno,

6:38  A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi zajetí svého, do kteréž by zajati byli, a modlili by se naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, a naproti městu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému:

6:38  et reversi fuerint ad te in toto corde suo, et in tota anima sua, in terra captivitatis suæ ad quam ducti sunt, adorabunt te contra viam terræ suæ, quam dedisti patribus eorum, et urbis quam elegisti, et domus quam ædificavi nomini tuo :

6:39  Then hear thou from heaven, that is, from thy firm dwelling place, their prayers, and do judgment, and forgive thy people, although they have sinned:

6:39  Then hear thou from the heavens, even from thy dwelling place, their prayer and their supplications, and maintain their cause, and forgive thy people which have sinned against thee.

6:39  vyslyš z nebes, ze sídla, kde přebýváš, jejich modlitbu a prosby a zjednej jim právo; odpusť svému lidu, čím proti tobě zhřešili.

6:39  vyslýchej z nebe, kde přebýváš, jejich modlitbu a jejich prosby. Zjednej jim právo a odpusť svému lidu to, čím proti tobě zhřešili.

6:39  vyslyš z nebes, sídla, kde pobýváš, jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu, zjednej jim právo a odpusť svému lidu, který proti tobě zhřešil.

6:39  Vyslýchej s nebe, z místa příbytku svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyvoď při jejich, a odpusť lidu svému, kterýž by zhřešil proti tobě.

6:39  tu exaudies de cælo, hoc est, de firmo habitaculo tuo, preces eorum : et facias judicium, et dimittas populo tuo, quamvis peccatori :

6:40  For thou art my God: let thy eyes, I beseech thee, be open, and let thy ears be attentive to the prayer, that is made in this place.

6:40  Now, my God, let, I beseech thee, thine eyes be open, and let thine ears be attent unto the prayer that is made in this place.

6:40  Nyní, můj Bože, nechť jsou prosím tvé oči otevřené a uši ochotné slyšet modlitbu na tomto místě.

6:40  Nyní tedy, Bože můj, kéž jsou tvé oči upřeny a tvé uši nakloněny k modlitbě na tomto místě.

6:40  Nechť jsou nyní, můj Bože, tvé oči otevřené a tvé uši pozorné k modlitbě z tohoto místa.

6:40  Nyní tedy, Bože můj, nechť jsou, prosím, oči tvé otevřené, a uši tvé nakloněné k modlitbě na místě tomto.

6:40  tu es enim Deus meus : aperiantur, quæso, oculi tui, et aures tuæ intentæ sint ad orationem quæ fit in loco isto.

6:41  Now therefore arise, O Lord God, into thy resting place, thou and the ark of thy strength: let thy priests, O Lord God, put on salvation, and thy saints rejoice in good things.

6:41  Now therefore arise, O Lord God, into thy resting place, thou, and the ark of thy strength: let thy priests, O Lord God, be clothed with salvation, and let thy saints rejoice in goodness.

6:41  Nyní tedy povstaň, Hospodine Bože, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci. Tvoji kněží ať obléknou spásu, Hospodine Bože, ať se tvoji věrní radují z dobrých věcí.

6:41  Již povstaň, Hospodine Bože, ke svému spočinutí společně s Truhlou síly své! Tví kněží, Hospodine Bože, ať jsou spásou oblečeni, tví věrní ať se radují z tvé dobroty.

6:41  Nyní povstaň, Hospodine Bože, na místo svého odpočinku, ty i truhla tvé moci. Tvoji kněží, Hospodine Bože, ať obléknou záchranu a tvoji věrní ať se radují z dobra.

6:41  Aj, nyní povstaň, ó Hospodine Bože, k odpočinutí svému, ty i truhla síly tvé; kněží tvoji, Hospodine Bože, nechť jsou oblečeni v spasení, a svatí tvoji ať se veselí v dobrých věcech.

6:41  Nunc igitur consurge, Domine Deus, in requiem tuam, tu et arca fortitudinis tuæ : sacerdotes tui, Domine Deus, induantur salutem, et sancti tui lætentur in bonis.

6:42  O Lord God, turn not away the face of thy anointed: remember the mercies of David thy servant.

6:42  O Lord God, turn not away the face of thine anointed: remember the mercies of David thy servant.

6:42  Hospodine Bože, neodmítej pomazaného svého, pamatuj na milosrdenství prokazované svému služebníku Davidovi.“

6:42  Neodvracej, Hospodine Bože, svoji tvář od toho, kohos pomazal – pamatuj na oddanost svého služebníka Davida!“

6:42  Hospodine Bože, neodmítni svého pomazaného, pamatuj na ⌈zbožné skutky⌉ svého otroka Davida.

6:42  Hospodine Bože, neodvracejž tváři od pomazaného svého, pamatuj na milosrdenství zaslíbená Davidovi služebníku svému.

6:42  Domine Deus, ne averteris faciem christi tui : memento misericordiarum David servi tui.