CzeCEP - Psalms - 2

2:1  Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?

2:2  Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:

2:3  „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“

2:4  Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.

2:5  Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:

2:6  „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“

2:7  Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.

2:8  Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.

2:9  Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“

2:10  Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!

2:11  Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.

2:12  Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!