CzeCEP - Psalms - 102

102:1  Modlitba pro poníženého, když je sklíčen a vylévá před Hospodinem své lkání.

102:2  Hospodine, vyslyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne moje volání!

102:3  Neukrývej přede mnou tvář v den soužení mého, nakloň ke mně ucho, v den, kdy volám, pospěš, odpověz mi!

102:4  Mé dny se v dým obracejí, mé kosti jsou rozpálené jak ohniště.

102:5  Jak zlomená bylina schne moje srdce, i svůj chléb jíst zapomínám;

102:6  od samého naříkání jsem vyzáblý na kost.

102:7  Podobám se pelikánu v poušti, jsem jak sova v rozvalinách,

102:8  probdím celé noci, jsem jak ptáče, jež na střeše osamělo.

102:9  Celé dny mě moji nepřátelé tupí, klnou mi a za potřeštěnce mě mají,

102:10  popel jím jak chleba, nápoj slzami si ředím

102:11  pro tvůj hrozný hněv a pro tvé rozlícení; tys mě vyzvedl a srazil.

102:12  Mé dny jsou jak stín, který se prodlužuje, usychám jako bylina.

102:13  Ty však, Hospodine, ty zůstáváš věčně, budeš připomínán ve všech pokoleních.

102:14  Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem, je čas smilovat se nad ním, nastala ta chvíle!

102:15  Vždyť tvým služebníkům je v něm milý každý kámen a nad jeho sutinami je přepadá lítost.

102:16  A budou se bát Hospodinova jména pronárody, tvé slávy všichni králové země,

102:17  protože Hospodin vybuduje Sijón, ukáže se ve své slávě

102:18  a k modlitbě bezmocných se skloní, jejich modlitbami nepohrdne.

102:19  Pro budoucí pokolení je to psáno, aby lid, jenž bude stvořen, chválil Hospodina,

102:20  že pohleděl ze svých svatých výšin, že Hospodin shlédl z nebe na zem,

102:21  vyslyšel sténání vězňů, osvobodil syny smrti,

102:22  aby na Sijónu vyprávěli o Hospodinově jménu, aby v Jeruzalémě šířili jeho chválu,

102:23  až se tam shromáždí v jedno národy a království a budou sloužit Hospodinu.

102:24  Na té cestě pokořil mou sílu a moje dny zkrátil.

102:25  Pravím: Bože můj, uprostřed mých dnů mě odtud neber! z pokolení do pokolení půjdou tvá léta.

102:26  Dávno jsi založil zemi, i nebesa jsou dílo tvých rukou.

102:27  Ta zaniknou, a ty budeš trvat, všechno zvetší jako roucho, vyměníš je jako šat a vše se změní.

102:28  Ale ty jsi stále týž a bez konce jsou tvoje léta.

102:29  Budou zde přebývat synové tvých služebníků, jejich potomstvo bude před tebou stát pevně.