CzeCEP - Psalms - 119

119:1  Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon.

119:2  Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem.

119:3  Ti podlosti nepáchají, jeho cestami se berou.

119:4  Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala.

119:5  Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení.

119:6  Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání.

119:7  Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům.

119:8  Chci tvá nařízení dodržovat, jen mě nikdy neopouštěj!

119:9  Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.

119:10  Dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání.

119:11  Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.

119:12  Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.

119:13  Mé rty budou vypravovat o všech soudech tvých úst.

119:14  Veselím se z cesty tvých svědectví více než ze všeho jmění.

119:15  O tvých ustanoveních přemýšlím, na zřeteli mám tvé stezky.

119:16  Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo.

119:17  Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova.

119:18  Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.

119:19  Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání.

119:20  V duši se stravuji touhou po tvých soudech v každé době.

119:21  Oboříš se na opovážlivce, na proklatce, kteří pobloudili od tvých přikázání.

119:22  Sejmi ze mne potupu a pohrdání, neboť tvá svědectví zachovávám.

119:23  I když vládci zasednou a umluví se na mě, tvůj služebník bude přemýšlet o tvých nařízeních,

119:24  tvá svědectví budou nadále mým potěšením, jsou to moji rádci.

119:25  Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova.

119:26  Vyprávěl jsem o svých cestách - tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.

119:27  Dej mi porozumět cestě svých ustanovení, chci přemýšlet o tvých divuplných činech.

119:28  Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova.

119:29  Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj.

119:30  Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy.

119:31  Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben!

119:32  Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost.

119:33  Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat.

119:34  Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem.

119:35  Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji.

119:36  Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti.

119:37  Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život.

119:38  Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni.

119:39  Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé.

119:40  Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život.

119:41  Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl,

119:42  a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo.

119:43  Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud.

119:44  Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy.

119:45  Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji.

119:46  O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben.

119:47  Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval.

119:48  Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních.

119:49  Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil.

119:50  Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život.

119:51  Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.

119:52  Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.

119:53  Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.

119:54  Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.

119:55  V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.

119:56  Mně připadl tento úkol: ustanovení tvá zachovávat.

119:57  Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov.

119:58  O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl.

119:59  Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy.

119:60  Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat.

119:61  Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon.

119:62  Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy.

119:63  Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.

119:64  Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.

119:65  Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine.

119:66  Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím.

119:67  Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl.

119:68  Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.

119:69  Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem.

119:70  Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením.

119:71  Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením.

119:72  Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.

119:73  Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním.

119:74  Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo.

119:75  Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou.

119:76  Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl.

119:77  Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením.

119:78  Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím.

119:79  Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají.

119:80  Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben.

119:81  Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo.

119:82  Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš?

119:83  Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl.

119:84  Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud?

119:85  Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon.

119:86  Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz!

119:87  Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím.

119:88  Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet.

119:89  Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.

119:90  Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.

119:91  Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.

119:92  Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul.

119:93  Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život.

119:94  Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji.

119:95  Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím.

119:96  Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.

119:97  Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím.

119:98  Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje.

119:99  Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích.

119:100  Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám.

119:101  Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova.

119:102  Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu.

119:103  Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa.

119:104  Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu.

119:105  Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.

119:106  Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů.

119:107  Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život.

119:108  Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům.

119:109  Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon.

119:110  Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.

119:111  Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce.

119:112  V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.

119:113  Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon.

119:114  Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo.

119:115  Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha.

119:116  Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj.

119:117  Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení.

119:118  Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou.

119:119  Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví.

119:120  Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů.

119:121  Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují.

119:122  Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali.

119:123  Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti.

119:124  Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.

119:125  Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví.

119:126  Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje.

119:127  Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí.

119:128  Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu.

119:129  Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává.

119:130  Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti.

119:131  Dychtivě otvírám ústa, toužím po tvých přikázáních.

119:132  Shlédni na mne, smiluj se nade mnou podle toho, jak soudíváš ty, kdo milují tvé jméno.

119:133  Upevni mé kroky tím, cos řekl, dej, ať žádná ničemnost mě neovládne.

119:134  Vykup mě z útlaku lidí, chci se tvých ustanovení držet.

119:135  Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.

119:136  Proudem se mi řinou slzy z očí, že se nedodržuje tvůj Zákon.

119:137  Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech.

119:138  Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlnost a naprostá pravda.

119:139  Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova.

119:140  Co jsi řekl, je důkladně protříbené, tvůj služebník si to zamiloval.

119:141  Já jsem nepatrný, pohrdaný člověk, avšak na tvá ustanovení jsem nezapomněl.

119:142  Věčně spravedlivá je tvá spravedlnost, tvůj Zákon je pravda.

119:143  Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením.

119:144  Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi rozum a budu žít.

119:145  Celým srdcem volám: Odpověz mi, Hospodine, chci tvá nařízení zachovávat.

119:146  Volám k tobě, buď má spása, chci se tvých svědectví držet.

119:147  Dřív než začne svítat, na pomoc tě volám, čekám na tvé slovo.

119:148  Mé oči se budí dřív než noční hlídky a přemýšlím o tom, co jsi řekl.

119:149  Podle svého milosrdenství mě vyslyš, Hospodine, podle svého soudu mi zachovej život.

119:150  Blíží se už, kdo se ženou za mrzkostmi, vzdalují se od Zákona tvého.

119:151  Ty jsi, Hospodine, blízko, všechna tvá přikázání jsou pravda.

119:152  Dávno je mi z tvých svědectví známo, žes jim dal navěky pevný základ.

119:153  Pohleď na mé pokoření, braň mě, vždyť na tvůj Zákon nezapomínám.

119:154  Ujmi se mé pře a zastaň se mne, zachovej mi život, jak jsi řekl.

119:155  Svévolníkům je vzdálena spása, protože se nedotazují na tvá nařízení.

119:156  Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování, podle svých soudů mi zachovej život.

119:157  Mnoho je těch, kdo mě pronásledují a souží, já se však od tvých svědectví neodchýlím.

119:158  Na věrolomné se dívám s ošklivostí, nedrží se toho, co jsi řekl.

119:159  Hleď, jak jsem si tvá ustanovení zamiloval, Hospodine, podle svého milosrdenství mi zachovej život.

119:160  To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný.

119:161  Bez důvodů mě pronásledují velmožové, mé srdce má strach jen z tvého slova.

119:162  Veselím se z toho, co jsi řekl, jako ten, kdo našel velkou kořist.

119:163  Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon.

119:164  Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy.

119:165  Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj Zákon, o nic neklopýtnou.

119:166  S nadějí vyhlížím tvoji spásu, Hospodine, a tvá přikázání plním.

119:167  Má duše se drží tvých svědectví, velice jsem si je zamiloval.

119:168  Tvých ustanovení a tvých svědectví se držím, máš před sebou všechny moje cesty.

119:169  Kéž mé bědování dolehne až k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle svého slova.

119:170  Kéž má prosba dojde k tobě, vysvoboď mě, jak jsi řekl.

119:171  Chvalozpěv ať vytryskne mi ze rtů, neboť mě svým nařízením učíš.

119:172  Ať můj jazyk opěvuje, co jsi řekl, všechna tvá přikázání jsou spravedlivá.

119:173  Na pomoc mi podej svoji ruku, tvá ustanovení jsem si zvolil.

119:174  Hospodine, toužím po tvé spáse, tvůj Zákon je pro mne potěšením.

119:175  Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje soudy.

119:176  Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl!