CzeCEP - Psalms - 35

35:1  Davidův. Hospodine, veď spor s těmi, kdo vedou spor se mnou, bojuj proti těm, kdo proti mně boj vedou.

35:2  Chop se pavézy a štítu, na pomoc mi povstaň,

35:3  rozmáchni se kopím a sekerou proti těm, kdo mě pronásledují, a řekni mi: „Jsem tvoje spása.“

35:4  Ať se hanbí, ať se stydí ti, kdo o život mi ukládají. Ať táhnou zpět, ať se zardí ti, kdo zlo mi strojí.

35:5  Ať jsou jako plevy hnané větrem, až na ně udeří anděl Hospodinův,

35:6  ať je jejich cesta ztemnělá a kluzká, až je Hospodinův anděl bude stíhat.

35:7  Bez důvodů síť mi nastražili, bez důvodů na mne vykopali jámu.

35:8  Ať na něj přikvačí znenadání zkáza, do sítě, již nastražil, ať sám se chytí, do zkázy ať padne.

35:9  Má duše však bude jásat Hospodinu, bude se veselit z jeho spásy.

35:10  Každá kost ve mně řekne: „Hospodine, kdo je tobě roven? Poníženého ty vysvobozuješ z moci silnějšího, poníženého ubožáka od uchvatitele.“

35:11  Zlovolní svědkové povstávají, ptají se mne na to, o čem nevím.

35:12  Za dobro mi odplácejí zlobou, stojím tu jak osiřelý.

35:13  Já, když byli nemocni, jsem chodil v rouchu žíněném a pokořoval jsem se postem. Ale moje modlitba se mi do klína vrátí.

35:14  Choval jsem se, jako by byl postižen můj druh či bratr, byl jsem sehnut, sklíčen smutkem jak truchlící matka.

35:15  Avšak při mém pádu s radostí se shlukli; shlukli se proti mně, aniž jsem co tušil, sami zbiti drásali mě, nedali si pokoj.

35:16  Rouhali se, šklebili se škodolibě a cenili na mě zuby.

35:17  Jak dlouho chceš přihlížet, Panovníku? Zachovej mou duši před zkázou, kterou mi přichystali, jediné, co mám, chraň před lvíčaty.

35:18  Vzdám ti chválu ve velikém shromáždění a budu tě chválit před početným lidem.

35:19  Ať se nade mnou mí zrádní nepřátelé neradují, ať nemhouří oči, kdo mě bez důvodu nenávidí.

35:20  To, co řeknou, není ku pokoji, nýbrž proti mírumilovným v zemi; myslí jen na záludnosti.

35:21  Otevírají si na mě ústa, říkají: „Dobře ti tak! Už to vidíme na vlastní oči.“

35:22  Hospodine, ty vidíš a nejsi hluchý, Panovníku, nebuď mi vzdálen!

35:23  Probuď se, postav se za mé právo, za mou při, můj Bože, Panovníku.

35:24  Hospodine, Bože můj, podle své spravedlnosti mi zjednej právo, ať se nade mnou neradují.

35:25  Ať si v srdci neříkají: „Dobře mu tak, to jsme chtěli!“ Ať neřeknou: „Zhltli jsme ho.“

35:26  Ať se zardí hanbou ti, kdo se radují ze zla, které mě postihlo. Ať poleje stud a hanba ty, kdo se nade mne tolik vypínají.

35:27  Ať však plesají a radují se, kdo mi přejí spravedlnost, ať říkají stále: „Hospodin je velký, přeje pokoj svému služebníku.“

35:28  O tvé spravedlnosti bude pak hovořit můj jazyk, každý den tě bude chválit.