DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 40

40:1  Unto the end, a psalm for David himself.

40:1  I waited patiently for the Lord; and he inclined unto me, and heard my cry.

40:1  Pro předního zpěváka. Davidův, žalm.

40:1  Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

40:1  Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

40:1  Přednímu zpěváku, Davidův žalm. Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.

40:1  In finem. Psalmus ipsi David.

40:2  Blessed is he that understandeth concerning the needy and the poor: the Lord will deliver him in the evil day.

40:2  He brought me up also out of an horrible pit, out of the miry clay, and set my feet upon a rock, and established my goings.

40:2  Všechnu naději jsem složil v Hospodina. On se ke mně sklonil, slyšel mě, když o pomoc jsem volal.

40:2  Na Hospodina jsem čekal toužebně a on se naklonil a uslyšel můj křik.

40:2  Napjatě jsem očekával na Hospodina a on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání o pomoc.

40:2  A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.

40:2  Beatus qui intelligit super egenum et pauperem : in die mala liberabit eum Dominus.

40:3  The Lord preserve him and give him life, and make him blessed upon the earth: and deliver him not up to the will of his enemies.

40:3  And he hath put a new song in my mouth, even praise unto our God: many shall see it, and fear, and shall trust in the Lord.

40:3  Vytáhl mě z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu, dopřál mi bezpečně kráčet

40:3  Z vlhké jámy vytáhl mě, z kalné bažiny, mé nohy postavil na pevné skále, mé kroky upevnil.

40:3  Vytáhl mě z hlučící jámy, z blátivého bahna a postavil mé nohy na skálu, upevnil mé kroky.

40:3  A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.

40:3  Dominus conservet eum, et vivificet eum, et beatum faciat eum in terra, et non tradat eum in animam inimicorum ejus.

40:4  The Lord help him on his bed of sorrow: thou hast turned all his couch in his sickness.

40:4  Blessed is that man that maketh the Lord his trust, and respecteth not the proud, nor such as turn aside to lies.

40:4  a do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. Uvidí to mnozí a pojme je bázeň, budou doufat v Hospodina.

40:4  Do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv Bohu našemu; mnozí to spatří a budou ho mít v úctě, na Hospodina se spolehnou.

40:4  Do úst mi vložil novou píseň, chválu našemu Bohu. Mnozí to uvidí, pojme je bázeň a budou doufat v Hospodina.

40:4  Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.

40:4  Dominus opem ferat illi super lectum doloris ejus ; universum stratum ejus versasti in infirmitate ejus.

40:5  I said: O Lord, be thou merciful to me: heal my soul, for I have sinned against thee.

40:5  Many, O Lord my God, are thy wonderful works which thou hast done, and thy thoughts which are to us-ward: they cannot be reckoned up in order unto thee: if I would declare and speak of them, they are more than can be numbered.

40:5  Blaze muži, který doufá v Hospodina, k obludám se neobrací, ani k těm, kteří se uchylují ke lži.

40:5  Blaze člověku, který v Hospodina skládá naději, který se neobrací k pyšným ani k těm, kdo se řídí lží.

40:5  Blahoslavený je ten muž, ⌈který vkládá své naděje v Hospodina⌉ a ⌈neobrací se k nestvůrám a k těm, kdo se uchylují ke lži.⌉

40:5  Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.

40:5  Ego dixi : Domine, miserere mei ; sana animam meam, quia peccavi tibi.

40:6  My enemies have spoken evils against me: when shall he die and his name perish?

40:6  Sacrifice and offering thou didst not desire; mine ears hast thou opened: burnt offering and sin offering hast thou not required.

40:6  Mnoho divů jsi už vykonal, můj Bože, Hospodine, ve tvých úmyslech s námi se ti nevyrovná nikdo. Chci je rozhlašovat, mluvit o nich, je jich tolik, že je vypovědět nelze.

40:6  Kolik jen, Hospodine Bože můj, kolik jen činíš zázraků! V úmyslech, které o nás máš, se tobě nikdo nerovná! Chtěl bych je vypovědět, o nich promluvit, je jich však víc, než dá se vypočíst!

40:6  ⌈Hospodine, můj Bože,⌉ ty jsi s námi učinil mnoho svých divů a úmyslů; nikdo ⌈se s tebou nemůže měřit.⌉ Chci je oznamovat a hovořit o nich -- je jich víc, než se dá vypovědět.

40:6  Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.

40:6  Inimici mei dixerunt mala mihi : Quando morietur, et peribit nomen ejus ?

40:7  And if he came in to see me, he spoke vain things: his heart gathered together iniquity to itself. He went out and spoke to the same purpose.

40:7  Then said I, Lo, I come: in the volume of the book it is written of me,

40:7  Obětní hod ani oběť přídavnou sis nepřál, nýbrž protesals mi uši; nežádals oběť zápalnou ani oběť za hřích.

40:7  Oběti a dary sis neoblíbil, ale uši jsi mi otevřel: Nechtěl jsi oběti za hřích ani zápaly!

40:7  Obětní hod ani přídavnou oběť jsi nechtěl, ale ⌈prorazil jsi mi uši.⌉ Zápal ani oběť za hřích jsi nežádal.

40:7  Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.

40:7  Et si ingrediebatur ut videret, vana loquebatur ; cor ejus congregavit iniquitatem sibi. Egrediebatur foras et loquebatur.

40:8  All my enemies whispered together against me: they devised evils to me.

40:8  I delight to do thy will, O my God: yea, thy law is within my heart.

40:8  Tu jsem řekl: Hle, přicházím, jak ve svitku knihy o mně stojí psáno.

40:8  Tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím, jako je o mně v Knize napsáno.

40:8  Tu jsem řekl: Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno.

40:8  Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.

40:8  In idipsum adversum me susurrabant omnes inimici mei ; adversum me cogitabant mala mihi.

40:9  They determined against me an unjust word: shall he that sleepeth rise again no more?

40:9  I have preached righteousness in the great congregation: lo, I have not refrained my lips, O Lord, thou knowest.

40:9  Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru.

40:9  Mou radostí je konat vůli tvou, tvůj Zákon, Bože můj, v nitru nosím si.“

40:9  ⌈Oblíbil jsem si⌉ dělat to, co je ti milé, můj Bože. Tvůj zákon je v mém nitru.

40:9  Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.

40:9  Verbum iniquum constituerunt adversum me : Numquid qui dormit non adjiciet ut resurgat ?

40:10  For even the man of my peace, in whom I trusted, who ate my bread, hath greatly supplanted me.

40:10  I have not hid thy righteousness within my heart; I have declared thy faithfulness and thy salvation: I have not concealed thy lovingkindness and thy truth from the great congregation.

40:10  Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění. Že v tom svým rtům nezbraňuji, víš sám, Hospodine.

40:10  Ve velikém shromáždění jsem spravedlnost zvěstoval, své rty jsem nezdržoval, to víš, Hospodine, sám.

40:10  Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění; hle, neomezoval jsem své rty. Hospodine, ty to víš.

40:10  Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.

40:10  Etenim homo pacis meæ in quo speravi, qui edebat panes meos, magnificavit super me supplantationem.

40:11  But thou, O Lord, have mercy on me, and raise me up again: and I will requite them.

40:11  Withhold not thou thy tender mercies from me, O Lord: let thy lovingkindness and thy truth continually preserve me.

40:11  Spravedlnost tvou jsem ve svém srdci neskryl, hovořil jsem o tvé pravdě a tvé spáse. Nezatajil jsem tvé milosrdenství a věrnost velikému shromáždění.

40:11  Tvoji spravedlnost v srdci neskryl jsem, o tvé věrnosti jsem mluvil a o spáse, před velikým shromážděním jsem tvou lásku a věrnost netajil.

40:11  Tvou spravedlnost jsem neukryl uvnitř svého srdce, mluvil jsem o tvé věrnosti a spáse, nezatajil jsem tvé milosrdenství a tvou pravdu ve velikém shromáždění.

40:11  Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.

40:11  Tu autem, Domine, miserere mei, et resuscita me ; et retribuam eis.

40:12  By this I know, that thou hast had a good will for me: because my enemy shall not rejoice over me.

40:12  For innumerable evils have compassed me about: mine iniquities have taken hold upon me, so that I am not able to look up; they are more than the hairs of mine head: therefore my heart faileth me.

40:12  Ty mně, Hospodine, neodepřeš svoje slitování. Kéž mě stále opatruje tvoje milosrdenství a věrnost!

40:12  Své slitování, Hospodine, mi prosím neodpírej; kéž láska a pravda tvá vždycky nade mnou drží stráž!

40:12  Hospodine, ty mi neodepřeš své slitování. Kéž mě stále střeží tvé milosrdenství a tvá věrnost.

40:12  Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.

40:12  In hoc cognovi quoniam voluisti me, quoniam non gaudebit inimicus meus super me.

40:13  But thou hast upheld me by reason of my innocence: and hast established me in thy sight for ever.

40:13  Be pleased, O Lord, to deliver me: O Lord, make haste to help me.

40:13  Tolik zla mě obklopilo, že mu není počtu. Postihly mě moje nepravosti, že nemohu ani vzhlédnout. Je jich víc než vlasů na mé hlavě, odvahu jsem pozbyl.

40:13  Obklopily mě pohromy, jež nelze vypočíst. Moje viny mě dostihly, že přes ně nevidím – je jich víc, než mám vlasů na hlavě, všechnu odvahu ztratil jsem!

40:13  Vždyť mě obklopilo tolik zla, že se nedá sečíst. Dostihly mě mé viny, takže nemohu ani vzhlédnout; je jich víc než vlasů na mé hlavě, ⌈odvaha mě opustila.⌉

40:13  Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.

40:13  Me autem propter innocentiam suscepisti ; et confirmasti me in conspectu tuo in æternum.

40:14  Blessed be the Lord the God of Israel from eternity to eternity. So be it. So be it.

40:14  Let them be ashamed and confounded together that seek after my soul to destroy it; let them be driven backward and put to shame that wish me evil.

40:14  Hospodine, rač mě vysvobodit, Hospodine, na pomoc mi pospěš!

40:14  Kéž mě, Hospodine, ráčíš vysvobodit; na pomoc, Hospodine, pospěš mi!

40:14  ⌈Kéž mě, Hospodine, zatoužíš⌉ vysvobodit! Hospodine, pospěš mi na pomoc!

40:14  Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.

40:14  Benedictus Dominus Deus Israël a sæculo et usque in sæculum. Fiat, fiat.

40:15  Let them be desolate for a reward of their shame that say unto me, Aha, aha.

40:15  Ať se zardí hanbou všichni, kteří mi o život ukládají a vzít mi jej chtějí, ať táhnou zpět, ať se stydí ti, kdo mi zlo přejí.

40:15  Ať jsou zahanbeni, ať se stydí všichni, kdo mě o život chtějí připravit! Ať jsou zpět zahnáni, ať se hanbí, kdo se kochají mým neštěstím!

40:15  Ať se stydí a hanbí všichni, kteří usilují o mou duši a chtějí ji zničit; ať odtáhnou zpět a jsou zahanbeni ti, kdo mi přejí zlo.

40:15  Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.

40:16  Let all those that seek thee rejoice and be glad in thee: let such as love thy salvation say continually, The Lord be magnified.

40:16  Za svou hanebnost ať vzbuzují úděs ti, kdo mi říkají: „Dobře ti tak!“

40:16  Ať jsou zděšeni svou vlastní hanebností ti, kdo nade mnou „Hohó!“ volají.

40:16  ⌈Kéž se zhrozí své vlastní hanby⌉ ti, kdo mi říkají: Cha, cha!

40:16  Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin.

40:17  But I am poor and needy; yet the Lord thinketh upon me: thou art my help and my deliverer; make no tarrying, O my God.

40:17  Ať jsou veselí a radují se z tebe všichni, kteří tě hledají; ať říkají stále: „Hospodin je velký“ ti, kdo milují tvou spásu.

40:17  Ať se však radují a veselí se v tobě všichni ti, kdo tě hledají. Ať navždy říkají: „Veliký je Hospodin!“ ti, kdo milují tvé spasení.

40:17  Ať se veselí a radují v tobě všichni, kdo tě hledají! Ti, kdo milují tvou spásu, ať říkají stále: Veliký je Hospodin!

40:17  Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž.

40:18  Ač jsem ponížený ubožák, Panovník přec na mě myslí. Tys má pomoc, vysvoboditel můj, neotálej už, můj Bože!

40:18  Já sám jsem nuzný a ubohý – kéž bys na mě, můj Pane, pomyslel! Má pomoc, má záchrana jsi přece ty, Bože můj, prosím nemeškej!

40:18  Ač jsem chudý a nuzný, Panovník na mě myslí. Tys má pomoc a můj vysvoboditel, můj Bože, neotálej!