DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Wisdom - 9

9:1  God of my fathers, and Lord of mercy, who hast made all things with thy word,

9:1  „Bože našich otců, Pane milosrdenství, ty jsi svým slovem všechno učinil

9:1  Deus patrum meorum, et Domine misericordiæ, qui fecisti omnia verbo tuo,

9:2  And by thy wisdom hast appointed man, that he should have dominion over the creature that was made by thee,

9:2  a člověka jsi uzpůsobil ve své Moudrosti, aby panoval nad tvými tvory,

9:2  et sapientia tua constituisti hominem, ut dominaretur creaturæ quæ a te facta est,

9:3  That he should order the world according to equity and justice, and execute justice with an upright heart:

9:3  aby spravoval svět ve svatosti a spravedlnosti a konal soud s poctivou myslí.

9:3  ut disponat orbem terrarum in æquitate et justitia, et in directione cordis judicium judicet :

9:4  Give me wisdom, that sitteth by thy throne, and cast me not off from among thy children:

9:4  Dej mi Moudrost, jež tvému trůnu přísedí, a nevylučuj mě z počtu svých sloužících.

9:4  da mihi sedium tuarum assistricem sapientiam, et noli me reprobare a pueris tuis :

9:5  For I am thy servant, and the son of thy handmaid, a weak man, and of short time, and falling short of the understanding of judgment and laws.

9:5  Jsem přece tvůj otrok, syn tvé děvečky, slabý člověk s krátkým životem, který jen málo chápe právo a zákony.

9:5  quoniam servus tuus sum ego, et filius ancillæ tuæ ; homo infirmus, et exigui temporis, et minor ad intellectum judicii et legum.

9:6  For if one be perfect among the children of men, yet if thy wisdom be not with him, he shall be nothing regarded.

9:6  Vždyť i kdyby někdo z lidí byl dokonalý, bez tvé Moudrosti by nebyl nic.

9:6  Nam etsi quis erit consummatus inter filios hominum, si ab illo abfuerit sapientia tua, in nihilum computabitur.

9:7  Thou hast chosen me to be king of thy people, and a judge of thy sons and daughters:

9:7  Tys mě ustanovil králem svého lidu a soudcem nad svými syny a dcerami.

9:7  Tu elegisti me regem populo tuo, et judicem filiorum tuorum et filiarum :

9:8  And hast commanded me to build a temple on thy holy mount, and an altar in the city of thy dwelling place, a resemblance of thy holy tabernacle, which thou hast prepared from the beginning:

9:8  Řekls, ať postavím chrám na tvé svaté hoře a oltář ve městě, kde přebýváš, aby byl obrazem svatostánku, který jsi od počátku připravil.

9:8  et dixisti me ædificare templum in monte sancto tuo, et in civitate habitationis tuæ altare : similitudinem tabernaculi sancti tui quod præparasti ab initio.

9:9  And thy wisdom with thee, which knoweth thy works, which then also was present when thou madest the world, and knew what was agreeable to thy eyes, and what was right in thy commandments.

9:9  S tebou je Moudrost, která zná tvá díla a byla při tom, když jsi tvořil svět. Ona ví, co se líbí tvým očím a co je správné podle tvých příkazů.

9:9  Et tecum sapientia tua, quæ novit opera tua, quæ et affuit tunc cum orbem terrarum faceres, et sciebat quid esset placitum oculis tuis, et quid directum in præceptis tuis.

9:10  Send her out of thy holy heaven, and from the throne of thy majesty, that she may be with me, and may labour with me, that I may know what is acceptable with thee:

9:10  Sešli ji ze svatého nebe, od trůnu své slávy ji pošli sem, aby mi pomáhala při mém úsilí a abych poznal, v čem máš zalíbení.

9:10  Mitte illam de cælis sanctis tuis, et a sede magnitudinis tuæ, ut mecum sit et mecum laboret, ut sciam quid acceptum sit apud te :

9:11  For she knoweth and understandeth all things, and shall lead me soberly in my works, and shall preserve me by her power.

9:11  Ona vše ví a všemu rozumí, a tak mě moudře povede v mém jednání a svou slávou mě ochrání.

9:11  scit enim illa omnia, et intelligit, et deducet me in operibus meis sobrie, et custodiet me in sua potentia.

9:12  So shall my works be acceptable, and I shall govern thy people justly, and shall be worthy of the throne of my father.

9:12  Tehdy ti mé skutky budou příjemné, tvůj lid budu soudit spravedlivě a budu hoden trůnu svého otce.

9:12  Et erunt accepta opera mea, et disponam populum tuum juste, et ero dignus sedium patris mei.

9:13  For who among men is he that can know the counsel of God? or who can think what the will of God is?

9:13  Kdo z lidí pozná Boží plány? Kdo pochopí, co chce Hospodin?

9:13  Quis enim hominum poterit scire consilium Dei ? aut quis poterit cogitare quid velit Deus ?

9:14  For the thoughts of mortal men are fearful, and our counsels uncertain.

9:14  Myšlenky smrtelníků jsou bídné a naše záměry vrtkavé.

9:14  Cogitationes enim mortalium timidæ, et incertæ providentiæ nostræ ;

9:15  For the corruptible body is a load upon the soul, and the earthly habitation presseth down the mind that museth upon many things.

9:15  Neboť duši zatěžuje pomíjivé tělo a ustaranou mysl tíží zemský stan.

9:15  corpus enim quod corrumpitur aggravat animam, et terrena inhabitatio deprimit sensum multa cogitantem.

9:16  And hardly do we guess aright at things that are upon earth: and with labour do we find the things that are before us. But the things that are in heaven, who shall search out?

9:16  Jen stěží chápeme, co je na zemi, s námahou nacházíme, co máme na dosah – kdo tedy prozkoumá, co je na nebi?

9:16  Et difficile æstimamus quæ in terra sunt, et quæ in prospectu sunt invenimus cum labore : quæ autem in cælis sunt, quis investigabit ?

9:17  And who shall know thy thought, except thou give wisdom, and send thy holy Spirit from above:

9:17  Kdo pozná tvé plány, dokud ho neobdaříš Moudrostí, dokud mu nepošleš svého svatého ducha shůry?

9:17  Sensum autem tuum, quis sciet, nisi tu dederis sapientiam, et miseris spiritum sanctum tuum de altissimis,

9:18  And so the ways of them that are upon earth may be corrected, and men may learn the things that please thee?

9:18  Jedině tak se cesty pozemšťanů napřímily, lidé poznali, v čem máš zalíbení, a byli spaseni tvou Moudrostí.“

9:18  et sic correctæ sint semitæ eorum qui sunt in terris, et quæ tibi placent didicerint homines ?

9:19  For by wisdom they were healed, whosoever have pleased thee, O Lord, from the beginning.

9:19  Nam per sapientiam sanati sunt quicumque placuerunt tibi, Domine, a principio.