DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Ecclesiastes - 10

10:1  Dying flies spoil the sweetness of the ointment. Wisdom and glory is more precious than a small and shortlived folly.

10:1  Dead flies cause the ointment of the apothecary to send forth a stinking savour: so doth a little folly him that is in reputation for wisdom and honour.

10:1  Mrtvé mouchy způsobí, že mastičkářův olej páchne a kvasí; stejně působí špetka pomatenosti, je-li ceněna víc než moudrost a čest.

10:1  Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti.

10:1  Mrtvé mouchy způsobí páchnutí a zakvasí mastičkářův olej. Trocha pomatenosti ⌈převáží nad⌉ moudrostí a ctí.

10:1  Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.

10:1  Dead flies cause the ointment of the apothecary to send forth an offensive odor: [so doth] a little folly him that is in reputation for wisdom [and] honor.

10:1  Dead flies cause the oil of the perfumer to send forth an evil odor; so does a little folly outweigh wisdom and honor.

10:1  Dead flies cause the ointment of the apothecary to send forth a stinking smell: so does a little folly him that is in reputation for wisdom and honor.

10:1  Muscæ morientes perdunt suavitatem unguenti. Pretiosior est sapientia et gloria, parva et ad tempus stultitia.

10:2  The heart of a wise man is in his right hand, and the heart of a fool is in his left hand.

10:2  A wise man’s heart is at his right hand; but a fool’s heart at his left.

10:2  Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák na nepravém.

10:2  Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák ale na nepravém.

10:2  Srdce moudrého je po jeho pravici, kdežto srdce hlupáka po jeho levici.

10:2  Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.

10:2  A wise man's heart [is] at his right hand; but a fool's heart [is] at his left.

10:2  A wise man's heart is at his right hand, but a fool's heart at his left.

10:2  A wise man's heart is at his right hand; but a fool's heart at his left.

10:2  Cor sapientis in dextera ejus, et cor stulti in sinistra illius.

10:3  Yea, and the fool when he walketh in the way, whereas he himself is a fool, esteemeth all men fools.

10:3  Yea also, when he that is a fool walketh by the way, his wisdom faileth him, and he saith to every one that he is a fool.

10:3  Pomatenec, i když jde po cestě, je bez rozumu, o každém však říká: „To je pomatenec!“

10:3  Hlupáka na cestě poznáš po bezhlavosti; všem dává najevo svoje hlupáctví.

10:3  I když jde blázen po cestě, chybí mu rozum. ⌈Každému říká, že je blázen.⌉

10:3  I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.

10:3  Also, when he that is a fool walketh by the way, his wisdom faileth [him], and he saith to every one [that] he [is] a fool.

10:3  Yes also, when the fool walks by the way, his understanding fails him, and he says to everyone that he is a fool.

10:3  Yes also, when he that is a fool walks by the way, his wisdom fails him, and he said to every one that he is a fool.

10:3  Sed et in via stultus ambulans, cum ipse insipiens sit, omnes stultos æstimat.

10:4  If the spirit of him that hath power, ascend upon thee, leave not thy place: because care will make the greatest sins to cease.

10:4  If the spirit of the ruler rise up against thee, leave not thy place; for yielding pacifieth great offences.

10:4  Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj, mírnost může zabránit velikým hříchům.

10:4  Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost i veliké chyby zmírňuje.

10:4  Pokud proti tobě vzplane hněv vládce, ⌈neopouštěj své místo.⌉ Vždyť mírnost zastaví velké hříchy.

10:4  Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.

10:4  If the spirit of the ruler riseth against thee, leave not thy place; for yielding pacifieth great offenses.

10:4  If the spirit of the ruler rises up against you, do not leave your place; for gentleness lays great offenses to rest.

10:4  If the spirit of the ruler rise up against you, leave not your place; for yielding pacifies great offenses.

10:4  Si spiritus potestatem habentis ascenderit super te, locum tuum ne demiseris, quia curatio faciet cessare peccata maxima.

10:5  There is an evil that I have seen under the sun, as it were by an error proceeding from the face of the prince:

10:5  There is an evil which I have seen under the sun, as an error which proceedeth from the ruler:

10:5  Zlo, jež jsem pod sluncem vídal, je omyl, k němuž dochází u mocnáře:

10:5  Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem, a sice omyl, jehož se dopouštějí vládci:

10:5  Je zlo -- jak jsem viděl pod sluncem -- jakožto nedopatření, které pochází od panovníka.

10:5  Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,

10:5  There is an evil [which] I have seen under the sun, as an error [which] proceedeth from the ruler:

10:5  There is an evil which I have seen under the sun, the sort of error which proceeds from the ruler.

10:5  There is an evil which I have seen under the sun, as an error which proceeds from the ruler:

10:5  Est malum quod vidi sub sole, quasi per errorem egrediens a facie principis :

10:6  A fool set in high dignity, and the rich sitting beneath.

10:6  Folly is set in great dignity, and the rich sit in low place.

10:6  Na vysoké místo se dosadí pomatenec, kdežto schopní zůstávají sedět dole.

10:6  Hloupým se nabízejí nejvyšší místa, ušlechtilí však vězí kdesi hluboko.

10:6  Pomatenost byla dosazena na mnohá vysoká místa, zatímco bohatí zůstávají v poníženosti.

10:6  Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.

10:6  Folly is set in great dignity, and the rich sit in low place.

10:6  Folly is set in great dignity, and the rich sit in a low place.

10:6  Folly is set in great dignity, and the rich sit in low place.

10:6  positum stultum in dignitate sublimi, et divites sedere deorsum.

10:7  I have seen servants upon horses: and princes walking on the ground as servants.

10:7  I have seen servants upon horses, and princes walking as servants upon the earth.

10:7  Viděl jsem otroky na ořích, kdežto knížata jak otroky chodit pěšky.

10:7  Viděl jsem otroky sedět na koních a velmože jít pěšky jako otroky.

10:7  Viděl jsem otroky na koních a knížata chodit po zemi jako otroci.

10:7  Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.

10:7  I have seen servants upon horses, and princes walking as servants upon the earth.

10:7  I have seen servants on horses, and princes walking like servants on the earth.

10:7  I have seen servants on horses, and princes walking as servants on the earth.

10:7  Vidi servos in equis, et principes ambulantes super terram quasi servos.

10:8  He that diggeth a pit, shall fall into it: and he that breaketh a hedge, a serpent shall bite him.

10:8  He that diggeth a pit shall fall into it; and whoso breaketh an hedge, a serpent shall bite him.

10:8  Kdo kope jámu, spadne do ní, toho, kdo strhává zeď, uštkne had.

10:8  Kdo jámu kopá, ten do ní padá, kdo boří zeď, toho uštkne had.

10:8  Kdo kope jámu, spadne do ní; kdo boří zeď, toho uštkne had.

10:8  Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.

10:8  He that diggeth a pit shall fall into it; and whoever breaketh a hedge, a serpent shall bite him.

10:8  He who digs a pit may fall into it; and whoever breaks through a wall may be bitten by a snake.

10:8  He that digs a pit shall fall into it; and whoever breaks an hedge, a serpent shall bite him.

10:8  Qui fodit foveam incidet in eam, et qui dissipat sepem mordebit eum coluber.

10:9  He that removeth stones, shall be hurt by them: and he that cutteth trees, shall be wounded by them.

10:9  Whoso removeth stones shall be hurt therewith; and he that cleaveth wood shall be endangered thereby.

10:9  Kdo láme kámen, přichází k úrazu, kdo štípe dříví, je při tom ohrožen.

10:9  Kdo láme kamení, ten se jím zraní, kdo štípá dříví, ten si tím ublíží.

10:9  Kdo táhne kameny, ⌈může si jimi ublížit;⌉ kdo kácí stromy, je jimi ohrožen.

10:9  Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.

10:9  Whoever removeth stones shall be hurt by them; [and] he that cleaveth wood shall be endangered by it.

10:9  Whoever carves out stones may be injured by them. Whoever splits wood may be endangered thereby.

10:9  Whoever removes stones shall be hurt therewith; and he that splits wood shall be endangered thereby.

10:9  Qui transfert lapides affligetur in eis, et qui scindit ligna vulnerabitur ab eis.

10:10  If the iron be blunt, and be not as before, but be made blunt, with much labour it shall be sharpened: and after industry shall follow wisdom.

10:10  If the iron be blunt, and he do not whet the edge, then must he put to more strength: but wisdom is profitable to direct.

10:10  Ztupí-li se sekera a nenaostří-li se znovu, je nutno víc napnout síly. Užitečná a prospěšná je moudrost.

10:10  Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc.

10:10  Pokud by se ztupila sekera a on by nenabrousil ostří, musí zvýšit své úsilí. Moudrost má napomáhat k užitečnosti.

10:10  Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.

10:10  If the iron is blunt, and he doth not whet the edge, then must he use more strength: but wisdom [is] profitable to direct.

10:10  If the axe is blunt, and one doesn't sharpen the edge, then he must use more strength; but skill brings success.

10:10  If the iron be blunt, and he do not whet the edge, then must he put to more strength: but wisdom is profitable to direct.

10:10  Si retusum fuerit ferrum, et hoc non ut prius, sed hebetatum fuerit, multo labore exacuetur, et post industriam sequetur sapientia.

10:11  If a serpent bite in silence, he is nothing better that backbiteth secretly.

10:11  Surely the serpent will bite without enchantment; and a babbler is no better.

10:11  Uštkne-li had, dříve než byl zaříkán, zaklínač pranic neprospěje.

10:11  Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou.

10:11  Uštkne–li had, když není použito zaklínadlo, ⌈zaklínač z toho nemá užitek.⌉

10:11  Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

10:11  Surely the serpent will bite without enchantment; and a babbler is no better.

10:11  If the snake bites before it is charmed, then is there no profit for the charmer's tongue.

10:11  Surely the serpent will bite without enchantment; and a babbler is no better.

10:11  Si mordeat serpens in silentio, nihil eo minus habet qui occulte detrahit.

10:12  The words of the mouth of a wise man are grace: but the lips of a fool shall throw him down headlong.

10:12  The words of a wise man’s mouth are gracious; but the lips of a fool will swallow up himself.

10:12  Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují.

10:12  Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty.

10:12  Slova moudrých úst přinášejí milost, kdežto rty hlupáka pohltí jej samého.

10:12  Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.

10:12  The words of a wise man's mouth [are] gracious; but the lips of a fool will swallow up himself.

10:12  The words of a wise man's mouth are gracious; but a fool is swallowed by his own lips.

10:12  The words of a wise man's mouth are gracious; but the lips of a fool will swallow up himself.

10:12  Verba oris sapientis gratia, et labia insipientis præcipitabunt eum ;

10:13  The beginning of his words is folly, and the end of his talk is a mischievous error.

10:13  The beginning of the words of his mouth is foolishness: and the end of his talk is mischievous madness.

10:13  Sotvaže promluví, prozradí pomatenost, a když domluví, zlou ztřeštěnost.

10:13  Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly;

10:13  Počátek slov jeho řeči je pomatenost, konec jeho řeči je zlá ztřeštěnost.

10:13  Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.

10:13  The beginning of the words of his mouth [is] foolishness: and the end of his talk [is] mischievous madness.

10:13  The beginning of the words of his mouth is foolishness; and the end of his talk is mischievous madness.

10:13  The beginning of the words of his mouth is foolishness: and the end of his talk is mischievous madness.

10:13  initium verborum ejus stultitia, et novissimum oris illius error pessimus.

10:14  A fool multiplieth words. A man cannot tell what hath been before him: and what shall be after him, who can tell him?

10:14  A fool also is full of words: a man cannot tell what shall be; and what shall be after him, who can tell him?

10:14  Pomatenec má plno řečí. Co nastane, člověk neví, a kdo mu oznámí, co bude po něm?

10:14  blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít – kdo jen mu prozradí, co bude dál?

10:14  Blázen množí slova. Člověk se nedozví, co se stane; ⌈kdo mu oznámí, co bude po něm?⌉

10:14  Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

10:14  A fool also is full of words: a man cannot tell what shall be; and what shall be after him, who can tell him?

10:14  A fool also multiplies words. Man doesn't know what will be; and that which will be after him, who can tell him?

10:14  A fool also is full of words: a man cannot tell what shall be; and what shall be after him, who can tell him?

10:14  Stultus verba multiplicat. Ignorat homo quid ante se fuerit ; et quid post se futurum sit, quis ei poterit indicare ?

10:15  The labour of fools shall afflict them that know not how to go to the city.

10:15  The labour of the foolish wearieth every one of them, because he knoweth not how to go to the city.

10:15  Hlupáci se unavují pachtěním, nevědí ani, kudy jít do města.

10:15  Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města!

10:15  Námaha hlupáků bude vyčerpávat toho, který nezjistil, kudy jít do města.

10:15  Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.

10:15  The labor of the foolish wearieth every one of them, because he knoweth not how to go to the city.

10:15  The labor of fools wearies every one of them; for he doesn't know how to go to the city.

10:15  The labor of the foolish wearies every one of them, because he knows not how to go to the city.

10:15  Labor stultorum affliget eos, qui nesciunt in urbem pergere.

10:16  Woe to thee, O land, when thy king is a child, and when the princes eat in the morning.

10:16  Woe to thee, O land, when thy king is a child, and thy princes eat in the morning!

10:16  Běda tobě, země, je-li tvým králem chlapec a tvá knížata hodují z jitra!

10:16  Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují!

10:16  Běda ti, země, bude–li tvým králem služebník a ⌈tvá knížata budou zrána hodovat.⌉

10:16  Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.

10:16  Woe to thee, O land, when thy king [is] a child, and thy princes eat in the morning!

10:16  Woe to you, land, when your king is a child, and your princes eat in the morning!

10:16  Woe to you, O land, when your king is a child, and your princes eat in the morning!

10:16  Væ tibi, terra, cujus rex puer est, et cujus principes mane comedunt.

10:17  Blessed is the land, whose king is noble, and whose princes eat in due season for refreshment, and not for riotousness.

10:17  Blessed art thou, O land, when thy king is the son of nobles, and thy princes eat in due season, for strength, and not for drunkenness!

10:17  Blaze tobě, země, je-li tvůj král vznešeného rodu a tvá knížata jídají v náležitý čas pro posilnění, a ne pro opilství.

10:17  Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují – pro posilnění, ne pro opití!

10:17  Šťastná jsi, země, je–li tvým králem syn šlechticů a hodují–li tvá knížata v pravý čas kvůli posilnění a ne kvůli popíjení.

10:17  Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.

10:17  Blessed [art] thou, O land, when thy king [is] the son of nobles, and thy princes eat in due season, for strength, and not for drunkenness!

10:17  Happy are you, land, when your king is the son of nobles, and your princes eat in due season, for strength, and not for drunkenness!

10:17  Blessed are you, O land, when your king is the son of nobles, and your princes eat in due season, for strength, and not for drunkenness!

10:17  Beata terra cujus rex nobilis est, et cujus principes vescuntur in tempore suo, ad reficiendum, et non ad luxuriam.

10:18  By slothfulness a building shall be brought down, and through the weakness of hands, the house shall drop through.

10:18  By much slothfulness the building decayeth; and through idleness of the hands the house droppeth through.

10:18  Pro lenošení sesouvá se krov, pro nečinnost rukou zatéká do domu.

10:18  Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu.

10:18  Kvůli líným rukám se bude sesouvat krov a kvůli zahálení rukou bude dům prosakovat.

10:18  Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.

10:18  By much slothfulness the building decayeth; and through idleness of the hands the house droppeth through.

10:18  By slothfulness the roof sinks in; and through idleness of the hands the house leaks.

10:18  By much slothfulness the building decays; and through idleness of the hands the house drops through.

10:18  In pigritiis humiliabitur contignatio, et in infirmitate manuum perstillabit domus.

10:19  For laughter they make bread, and wine that the living may feast: and all things obey money.

10:19  A feast is made for laughter, and wine maketh merry: but money answereth all things.

10:19  K obveselení se strojí pokrm a radost životu dává víno; peníze vyřeší všechno.

10:19  Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší – vše ale záleží na penězích.

10:19  Pro obveselení připravují jídlo a ⌈víno dá radost živým.⌉ ⌈Peníze pak dají na všechno odpověď.⌉

10:19  Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.

10:19  A feast is made for laughter, and wine maketh merry: but money answereth all [things].

10:19  A feast is made for laughter, and wine makes the life glad; and money is the answer for all things.

10:19  A feast is made for laughter, and wine makes merry: but money answers all things.

10:19  In risum faciunt panem et vinum ut epulentur viventes ; et pecuniæ obediunt omnia.

10:20  Detract not the king, no not in thy thought; and speak not evil of the rich man in thy private chamber: because even the birds of the air will carry thy voice, and he that hath wings will tell what thou hast said.

10:20  Curse not the king, no not in thy thought; and curse not the rich in thy bedchamber: for a bird of the air shall carry the voice, and that which hath wings shall tell the matter.

10:20  Králi nezlořeč ani v mysli, boháčovi nezlořeč ani v pokojíku, kde uléháš, neboť nebeské ptactvo roznese ten hlas, okřídlenec vyzradí každé slovo.

10:20  Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech.

10:20  Krále neproklínej ani ve své mysli a ani ve svých ložnicích neproklínej bohatého. Nebeské ptactvo totiž donese tu zprávu a okřídlenec vyzradí řeč.

10:20  Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.

10:20  Curse not the king, no not in thy thought; and curse not the rich in thy bed-chamber: for a bird of the air will carry the voice, and that which hath wings will tell the matter.

10:20  Do not curse the king, no, not in your thoughts; and do not curse the rich in your bedchamber: for a bird of the sky may carry your voice, and that which has wings may tell the matter.

10:20  Curse not the king, no not in your thought; and curse not the rich in your bedchamber: for a bird of the air shall carry the voice, and that which has wings shall tell the matter.

10:20  In cogitatione tua regi ne detrahas, et in secreto cubiculi tui ne maledixeris diviti : quia et aves cæli portabunt vocem tuam, et qui habet pennas annuntiabit sententiam.