CzeBKR - Ecclesiastes - 10

10:1  Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.

10:2  Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.

10:3  I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.

10:4  Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.

10:5  Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,

10:6  Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.

10:7  Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.

10:8  Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.

10:9  Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.

10:10  Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.

10:11  Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

10:12  Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.

10:13  Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.

10:14  Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

10:15  Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.

10:16  Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.

10:17  Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.

10:18  Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.

10:19  Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.

10:20  Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.