CzeCEP - Ezekiel - 12

12:1  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

12:2  „Lidský synu, bydlíš uprostřed vzpurného domu. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší. Jsou dům vzpurný.“

12:3  „Ty, lidský synu, slyš. Připrav si věci k přesídlení a přestěhuj se za denního světla před jejich očima. Přestěhuješ se před jejich očima ze svého místa na jiné místo. Snad nahlédnou, že jsou dům vzpurný.

12:4  Vyneseš své věci jako věci k přesídlení za denního světla před jejich očima. Sám pak vyjdeš večer před jejich očima jako ti, kdo jsou přesídlováni.

12:5  Před jejich očima se prokopej zdí a vyjdi.

12:6  Vezmeš své věci na záda, za soumraku je přeneseš, jim před očima. Zastřeš si tvář, abys neviděl zemi. Učinil jsem tě předzvěstí pro izraelský dům.“

12:7  Vykonal jsem, co mi bylo přikázáno. Za denního světla jsem vynesl své věci jako věci k přesídlení. Večer jsem se prokopal zdí a za soumraku jsem před jejich očima odnesl ty věci na zádech.

12:8  Za jitra se ke mně stalo slovo Hospodinovo:

12:9  „Lidský synu, což se tě nikdo z izraelského domu, domu vzpurného, nezeptal, co to děláš?

12:10  Řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Tento výnos se týká knížete v Jeruzalémě a celého domu izraelského, který je v městě.

12:11  A pokračuj: Já jsem předzvěstí toho, co vás čeká; co jsem dělal já, to udělají jim. Budou přesídleni, půjdou do zajetí.

12:12  I kníže, který je ve vašem středu, vezme za soumraku své věci na záda a vyjde. Prokopou zeď, aby ho vyvedli. Zastře si tvář, aby nespatřil svýma očima zemi.

12:13  Rozprostřel jsem na něho síť, bude lapen do mé lovecké sítě. Zavedu ho do Babylóna v kaldejské zemi, ale ani ji neuvidí a zemře tam.

12:14  Všechny, kdo jsou kolem něho jemu ku pomoci, i všechny jeho voje rozpráším do všech větrů a s taseným mečem jim budu v zádech.

12:15  I poznají, že já jsem Hospodin, až je rozptýlím mezi pronárody a rozpráším po zemích.

12:16  Ale určitý počet lidí z nich zachovám před mečem, hladem a morem, aby vyprávěli o všech svých ohavnostech mezi pronárody, mezi něž půjdou. I poznají, že já jsem Hospodin.“

12:17  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

12:18  „Lidský synu, budeš jíst svůj chléb s třesením a pít vodu s chvěním a obavami.

12:19  A řekneš lidu země: Toto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzaléma v zemi izraelské: S obavami budou jíst svůj chléb a v úděsu budou pít vodu, neboť jejich země bude zpustošena, zbavena své hojnosti pro násilnosti všech svých obyvatel.

12:20  Obydlená města se obrátí v trosky, země se stane zpustošeným krajem. I poznáte, že já jsem Hospodin.“

12:21  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

12:22  „Lidský synu, copak to máte za pořekadlo o izraelské zemi: ‚Dny uběhnou a každé vidění selže‘?

12:23  Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Učiním konec tomuto pořekadlu, už je v Izraeli nebudou říkat. A promluv k nim: Blízko jsou dny, kdy se splní všechna vidění.

12:24  Už nebude uprostřed izraelského domu žádné šalebné vidění a lichotivá věštba.

12:25  Když já Hospodin promluvím, mluvím slovo, které se splní bez odkladu. Za vašich dnů, vzpurný dome, mluvím slovo a také je splním, je výrok Panovníka Hospodina.“

12:26  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

12:27  „Lidský synu, hle, izraelský dům říká: ‚Vidění, které on vidí, se splní za mnoho dnů; on prorokuje pro vzdálené časy.‘

12:28  Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Už nebude odloženo žádné mé slovo. Promluvím slovo a ono se splní, je výrok Panovníka Hospodina.“