CzeCSP - II Corinthians - 3

3:1  To začínáme opět doporučovat sami sebe? Nebo snad potřebujeme, jako někteří, doporučující dopisy k vám nebo od vás?

3:2  Vy jste naším dopisem, který je napsán v našich srdcích a který znají a čtou všichni lidé.

3:3  Je přece zjevné, že jste dopisem Kristovým, vypůsobeným naší službou a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem živého Boha, ne na kamenných deskách, nýbrž na ⌈deskách lidských⌉ srdcí.

3:4  Takovou pak máme skrze Krista důvěru k Bohu:

3:5  Ne sami ze sebe se pokládáme za způsobilé, jako bychom měli něco sami ze sebe, ale naše způsobilost je z Boha.

3:6  On nás také učinil způsobilými k tomu, abychom byli služebníky Nové smlouvy, ne litery, nýbrž Ducha; neboť litera zabíjí, ale Duch obživuje.

3:7  Jestliže se služba smrti vyrytá literami do kamenů udála v takové slávě, že synové Izraele nemohli pohledět Mojžíšovi do tváře kvůli slávě jeho obličeje, která pomíjela,

3:8  jak by nebyla mnohem slavnější služba Ducha?

3:9  Neboť jestliže byla sláva v službě odsouzení, mnohem více oplývá slávou služba spravedlnosti.

3:10  Neboť vskutku to, co v tomto případě mělo slávu, již nemá slávu vzhledem k této vše převyšující slávě.

3:11  Neboť jestliže skrze slávu přišlo už to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává.

3:12  Když tedy máme takovou naději, počínáme si zcela otevřeně.

3:13  Ne jako Mojžíš, který si dával na tvář závoj, aby synové Izraele nehleděli na konec toho, co pomíjí.

3:14  Avšak jejich myšlení otupělo. Až do dnešního [dne] zůstává při čtení Staré smlouvy tentýž závoj neodkrytý, protože pomíjí jen v Kristu.

3:15  Ale až dodnes, kdykoli se předčítá Mojžíš, leží závoj na jejich srdci.

3:16  Kdykoli se však člověk obrátí k Pánu, je závoj odstraněn.

3:17  Ten Pán je Duch. Kde je Duch Pánův, [tam] je svoboda.

3:18  A my všichni, spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu jako v zrcadle, jsme proměňováni v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha.