CzeCEP - II Samuel - 1

1:1  Po Saulově smrti se David vrátil z vítězné bitvy s Amálekem a zůstal dva dny v Siklagu.

1:2  Třetího dne přišel nějaký muž ze Saulova tábora s roztrženým šatem a s prstí na hlavě. Přišel k Davidovi, padl na zem a poklonil se.

1:3  David se ho zeptal: „Odkud jdeš?“ On mu řekl: „Unikl jsem z izraelského tábora.“

1:4  David se dále tázal: „Pověz, co se stalo?“ On řekl, že lid utekl z bitvy, že také mnoho lidu padlo a našlo smrt, že i Saul a jeho syn Jónatan zahynuli.

1:5  David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Jak víš, že zemřel Saul a jeho syn Jónatan?“

1:6  Mládenec, který mu to oznámil, odvětil: „Náhodou jsem se ocitl v pohoří Gilbóa. A hle, Saul se opíral o své kopí a vozy a jezdci už na něj dotírali.

1:7  Ještě se obrátil, spatřil mě a zavolal na mě. Ozval jsem se: ‚Tu jsem.‘

1:8  Zeptal se: ‚Kdo jsi?‘ Odvětil jsem mu: ‚Jsem Amálekovec.‘

1:9  Vyzval mě: ‚Postav se ke mně a usmrť mě, neboť mě svírá smrtelná křeč, ale ještě je ve mně život.‘

1:10  Postavil jsem se k němu a usmrtil jsem ho. Poznal jsem, že po svém pádu stejně nebude živ. Sňal jsem mu z hlavy královskou čelenku a z paže náramek a přinesl jsem je sem svému pánu.“

1:11  David uchopil svůj šat a roztrhl jej, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním.

1:12  Naříkali, plakali a postili se až do večera pro Saula a pro jeho syna Jónatana i pro Hospodinův lid, pro dům izraelský, že padli mečem.

1:13  David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Odkud jsi?“ On řekl: „Jsem syn Amálekovského bezdomovce.“

1:14  David se na něj rozkřikl: „Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zahubit Hospodinova pomazaného?“

1:15  David zavolal jednoho z družiny a poručil: „Přistup a sraz ho!“ A on ho ubil k smrti.

1:16  David mu totiž řekl: „Krev, kterou jsi prolil, ať padne na tvou hlavu. Tvá ústa tě usvědčila, když jsi řekl: ‚Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.‘“

1:17  I zpíval David nad Saulem a nad jeho synem Jónatanem tento žalozpěv.

1:18  Vyzval také Judejce, aby se při něm učili zacházet s lukem. Je zapsán v Knize Přímého.

1:19  „Ozdoba tvá, Izraeli, na tvých návrších skolena leží. Tak padli bohatýři!

1:20  Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte to v ulicích Aškalónu, ať se neradují dcery pelištejské, dcery neobřezanců ať nejásají.

1:21  Hory v Gilbóe, rosa ani déšť ať na vás nesestoupí, ať se v oběť nepozdvihuje nic z vašich polí, neboť tam byl pohozen štít bohatýrů, štít Saulův, nepomazán olejem,

1:22  nýbrž krví skolených a tukem bohatýrů. Jónatanův luk neselhal nikdy, Saulův meč doprázdna nebil.

1:23  Saul a Jónatan, v životě hodni líbezné lásky, neodloučili se od sebe ani v smrti. Bývali nad orly bystřejší a nad lvy udatnější.

1:24  Dcery izraelské, plačte pro Saula, který vás odíval karmínem a rozkošemi, jenž zlatou okrasou zdobil váš oděv.

1:25  Tak padli bohatýři uprostřed boje, Jónatan na tvých návrších skolen!

1:26  Stýská se mi po tobě, můj bratře Jónatane, byls ke mně pln něhy, tvá láska ke mně byla podivuhodnější nad lásku žen.

1:27  Tak padli bohatýři, v zmar přišla válečná zbroj!“