DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Isaiah - 48

48:1  Hear ye these things, O house of Jacob, you that are called by the name of Israel, and are come forth out of the waters of Juda, you who swear by the name of the Lord, and make mention of the God of Israel, but not in truth, nor in justice.

48:1  Hear ye this, O house of Jacob, which are called by the name of Israel, and are come forth out of the waters of Judah, which swear by the name of the Lord, and make mention of the God of Israel, but not in truth, nor in righteousness.

48:1  Slyšte to, dome Jákobův, vy, kdo jménem Izraelovým se nazýváte a z vod Judových jste vyšli, vy, kdo při Hospodinově jménu přísaháte, připomínáte si Boha Izraele, ne však pravdivě a spravedlivě.

48:1  Slyšte to, dome Jákobův, vy, kdo se nazýváte jménem Izrael, vy, kdo jste vzešli z Judova semene, vy, kdo přísaháte Hospodinovým jménem, vy, kdo Boha Izraele vzýváte, ale ne v pravdě a ne poctivě,

48:1  Slyšte toto, dome Jákobův, totiž ti, kdo se nazývají Izraelovým jménem a vyšli z Judových beder, přísahají v Hospodinově jménu a připomínají Boha Izraele, avšak ne ⌈v pravdě ani ve spravedlnosti,⌉

48:1  Slyštež to, dome Jákobův, kteříž se nazýváte jménem Izraelovým, a z vod Judových jste pošli, kteříž přisaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského připomínáte, však ne v pravdě, ani v spravedlnosti,

48:1  Audite hæc, domus Jacob, qui vocamini nomine Israël, et de aquis Juda existis ; qui juratis in nomine Domini, et Dei Israël recordamini non in veritate neque in justitia.

48:2  For they are called of the holy city, and are established upon the God of Israel: the Lord of hosts is his name.

48:2  For they call themselves of the holy city, and stay themselves upon the God of Israel; The Lord of hosts is his name.

48:2  Podle města svatého se nazývají, hledají oporu v Bohu Izraele, jehož jméno je Hospodin zástupů.

48:2  vy, kdo se na svaté město odvoláváte, vy, kdo se opíráte o Boha Izraele, jehož jméno je Hospodin zástupů:

48:2  ačkoliv se nazývají podle svatého města a opírají se o Boha Izraele -- Hospodin zástupů je jeho jméno:

48:2  Ačkoli od města svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest Hospodin zástupů, zpoléháte.

48:2  De civitate enim sancta vocati sunt, et super Deum Israël constabiliti sunt : Dominus exercituum nomen ejus.

48:3  The former things of old, I have declared, and they went forth out of my mouth, and I have made them to be heard: I did them suddenly and they came to pass.

48:3  I have declared the former things from the beginning; and they went forth out of my mouth, and I shewed them; I did them suddenly, and they came to pass.

48:3  „Co se stalo na počátku, oznámil jsem předem, z mých úst to vyšlo, ohlásil jsem to; náhle jsem zasáhl a stalo se to.

48:3  Předem jsem oznamoval věci minulé, vlastními ústy ohlásil jsem je, náhle jsem jednal a staly se.

48:3  Dřívější věci jsem odedávna oznámil, z mých úst vyšly a rozhlásil jsem je, náhle jsem způsobil, že přišly.

48:3  Předešlé věci zdávna jsem oznamoval, a což vyšlo z úst mých, i což jsem ohlašoval, brzce jsem činíval, a stávalo se.

48:3  Priora ex tunc annuntiavi, et ex ore meo exierunt, et audita feci ea : repente operatus sum, et venerunt.

48:4  For I knew that thou art stubborn, and thy neck is as an iron sinew, and thy forehead as brass.

48:4  Because I knew that thou art obstinate, and thy neck is an iron sinew, and thy brow brass;

48:4  Přestože jsem věděl, jak jsi zatvrzelý, že tvá šíje je železná spona a tvé čelo z bronzu,

48:4  Že jsi zatvrzelý, věděl jsem, svaly tvé šíje že jsou železné a že máš čelo bronzové.

48:4  Protože jsem věděl, že jsi zatvrzelý, šlacha železná je tvoje šíje a tvé čelo je bronzové,

48:4  Věděl jsem, že jsi zatvrdilý, a houžev železná šíje tvá, a čelo tvé ocelivé.

48:4  Scivi enim quia durus es tu, et nervus ferreus cervix tua, et frons tua ærea.

48:5  I foretold thee of old, before they came to pass I told thee, lest thou shouldst say: My idols have done these things, and my graven and molten things have commanded them.

48:5  I have even from the beginning declared it to thee; before it came to pass I shewed it thee: lest thou shouldest say, Mine idol hath done them, and my graven image, and my molten image, hath commanded them.

48:5  oznamoval jsem ti všechno předem; dříve než co nastalo, jsem ti to ohlašoval, abys neříkal: ‚To udělala má modlářská stvůra, má tesaná a moje litá modla dala k tomu příkaz.‘

48:5  Proto jsem ti ty věci oznámil předem, předtím než přišly, ohlásil jsem je, abys neřekl: „Stalo se to dík mé modle, má socha to zařídila, můj odlitek!“

48:5  oznamoval jsem ti ty věci předem. Zvěstoval jsem ti je dříve , než přišly, abys neřekl: Mé zpodobení to učinilo, moje tesaná modla či má odlitá modla to přikázala.

48:5  A protožť jsem oznamoval z dávna, prvé než přicházelo, ohlašovalť jsem, abys neříkal: Modla má učinila ty věci, a rytina má neb slitina má přikázala to.

48:5  Prædixi tibi ex tunc ; antequam venirent, indicavi tibi, ne forte diceres : Idola mea fecerunt hæc, et sculptilia mea et conflatilia mandaverunt ista.

48:6  See now all the things which thou hast heard: but have you declared them? I have shewn thee new things from that time, and things are kept which thou knowest not:

48:6  Thou hast heard, see all this; and will not ye declare it? I have shewed thee new things from this time, even hidden things, and thou didst not know them.

48:6  Slyšels o tom. Teď se na to všechno dívej! A co vy? Což také něco oznámíte? Od nynějška ti chci ohlašovat nové věci, utajené, že o nich nic nevíš.

48:6  Slyšel jsi o tom, teď pohleď na to vše – kdy už to uznáte? Teď ti však ohlašuji nové věci, věci tajné, o nichž jsi nevěděl.

48:6  Slyšel jsi to a nyní na to všechno pohleď. A vy -- což to nebudete oznamovat? Způsobil jsem, že od nynějška uslyšíš nové věci, skryté, které jsi neznal.

48:6  Slýchals o tom, pohlediž na to na všecko, vy pak, nebudete-liž toho oznamovati? Již nyní ohlašujiť nové a tajné věci, o nichž jsi ty nic nevěděl.

48:6  Quæ audisti, vide omnia ; vos autem, num annuntiastis ? Audita feci tibi nova ex tunc, et conservata sunt quæ nescis.

48:7  They are created now, and not of old: and before the day, when thou heardest them not, lest thou shouldst say: Behold I knew them.

48:7  They are created now, and not from the beginning; even before the day when thou heardest them not; lest thou shouldest say, Behold, I knew them.

48:7  Právě teď jsou stvořeny, nikoli předtím, přede dneškem jsi o nich nic neslyšel a říci nemůžeš: ‚Hle, já to znám.‘

48:7  Teď byly stvořeny, a ne dřív, dodneška jsi o nich neslyšel, abys neřekl: „O tom já přece vím!“

48:7  Nyní byly stvořeny, nikoli dříve, dodnes jsi o nich neslyšel, abys neřekl: Hle, věděl jsem to.

48:7  Nyní stvořeny jsou, a ne předešlého času, o nichž jsi před tímto dnem nic neslyšel, abys neřekl: Aj, věděl jsem o tom.

48:7  Nunc creata sunt et non ex tunc ; et ante diem, et non audisti ea, ne forte dicas : Ecce ego cognovi ea.

48:8  Thou hast neither heard, nor known, neither was thy ear opened of old. For I know that transgressing thou wilt transgress, and I have called thee a transgressor from the womb.

48:8  Yea, thou heardest not; yea, thou knewest not; yea, from that time that thine ear was not opened: for I knew that thou wouldest deal very treacherously, and wast called a transgressor from the womb.

48:8  Nic jsi neslyšel, nic jsi nepoznal, tvé ucho předtím nic nezaslechlo. Vím, že jsi věrolomník věrolomný, říká se ti přece nevěrník už ze života matky;

48:8  Neslyšel jsi o tom, nic jsi nevěděl, tvé ucho bylo tehdy zavřené. Věděl jsem totiž, že jsi zrádce, že jsi od narození vzbouřenec.

48:8  Neslyšel jsi, ani jsi nevěděl; tvé ucho nebylo dříve otevřeno, protože jsem věděl, že budeš stále jednat zrádně, vždyť vzbouřencem jsi byl nazván od matčina lůna.

48:8  Anobrž aniž jsi slyšel, ani věděl, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo jsem věděl, že sobě velmi nevážně počínati budeš, a že jsi převrácenec hned od života matky.

48:8  Neque audisti, neque cognovisti, neque ex tunc aperta est auris tua : scio enim quia prævaricans prævaricaberis, et transgressorem ex utero vocavi te.

48:9  For my name's sake I will remove my wrath far off: and for my praise I will bridle thee, lest thou shouldst perish.

48:9  For my name’s sake will I defer mine anger, and for my praise will I refrain for thee, that I cut thee not off.

48:9  zdržoval jsem svůj hněv pro své jméno, pro svou chválu jsem se kvůli tobě krotil, nevyhladil jsem tě.

48:9  Kvůli svému jménu svůj hněv zdržuji, kvůli své chvále se k tobě krotím, abych tě nezničil.

48:9  Kvůli svému jménu zdržuji svůj hněv a pro svou chválu se vůči tobě krotím, abych tě nevyhladil.

48:9  Pro jméno své poshovím s prchlivostí svou, a pro chválu svou poukrotím hněvu proti tobě, abych tě nevyplénil.

48:9  Propter nomen meum longe faciam furorem meum, et laude mea infrenabo te, ne intereas.

48:10  Behold I have refined thee, but not as silver, I have chosen thee in the furnace of poverty.

48:10  Behold, I have refined thee, but not with silver; I have chosen thee in the furnace of affliction.

48:10  Hle, přetavil jsem tě, ne však jako stříbro, vyzkoušel jsem tě v tavící peci utrpení.

48:10  Hle – přetavil jsem tě, ač nejsi stříbrný, vyvolil jsem tě v peci soužení.

48:10  Hle, přečistil jsem tě, ale ne jako stříbro, vyzkoušel jsem tě v peci soužení.

48:10  Aj, přepálím tě, ačkoli ne jako stříbro, přeberu tě v peci ssoužení.

48:10  Ecce excoxi te, sed non quasi argentum ; elegi te in camino paupertatis.

48:11  For my own sake, for my own sake will I do it, that I may not be blasphemed: and I will not give my glory to another.

48:11  For mine own sake, even for mine own sake, will I do it: for how should my name be polluted? and I will not give my glory unto another.

48:11  Kvůli sobě, kvůli sobě samému to dělám. Což smí být mé jméno znesvěceno? Svou slávu nikomu nedám.“

48:11  Kvůli sobě, sobě samému to činím – proč bych se měl nechat hanobit? O svoji slávu se s jiným nedělím!

48:11  Kvůli sobě, kvůli sobě samému to učiním, vždyť jak může být ⌈[mé jméno]⌉ znesvěcováno? Svou slávu jinému nedám.

48:11  Pro sebe, pro sebe učiním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy své zajisté jinému nedám.

48:11  Propter me, propter me faciam, ut non blasphemer ; et gloriam meam alteri non dabo.

48:12  Hearken to me, O Jacob, and thou Israel whom I call: I am he, I am the first, and I am the last.

48:12  Hearken unto me, O Jacob and Israel, my called; I am he; I am the first, I also am the last.

48:12  „Poslouchej mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já, já jsem ten první, já jsem i poslední.

48:12  Slyš mě, Jákobe, ty, Izraeli, můj povolaný: Já jsem – já jsem ten první a jsem i poslední.

48:12  Slyš mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já jsem, já jsem první, já jsem také poslední.

48:12  Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný můj: Já jsem, já první, já jsem i poslední.

48:12  Audi me, Jacob, et Israël, quem ego voco : ego ipse, ego primus, et ego novissimus.

48:13  My hand also hath founded the earth, and my right hand hath measured the heavens: I shall call them, and they shall stand together.

48:13  Mine hand also hath laid the foundation of the earth, and my right hand hath spanned the heavens: when I call unto them, they stand up together.

48:13  Ano, moje ruka založila zemi, má pravice nebesa rozvinula; zavolám-li na ně, stanou tady spolu.

48:13  Má vlastní ruka zemi založila, moje pravice nebe roztáhla; kdykoli je zavolám, v pozoru naráz musí stát.

48:13  Ano, má ruka založila zemi a má pravice rozestřela nebesa; volám na ně a společně se postaví.

48:13  Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozměřila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily.

48:13  Manus quoque mea fundavit terram, et dextera mea mensa est cælos ; ego vocabo eos, et stabunt simul.

48:14  Assemble yourselves together, all you, and hear: who among them hath declared these things? the Lord hath loved him, he will do his pleasure in Babylon, and his arm shall be on the Chaldeans.

48:14  All ye, assemble yourselves, and hear; which among them hath declared these things? The Lord hath loved him: he will do his pleasure on Babylon, and his arm shall be on the Chaldeans.

48:14  Vy všichni se shromažďte a slyšte: Kdo z nich oznámil tyto věci? Hospodin jej miluje, on splní jeho záměr proti Babylónu; jeho paže zasáhne Kaldejce.

48:14  Všichni se shromážděte a poslyšte: Kterýpak z bohů tohle předpověděl? Ten, jehož Hospodin miluje, vykoná jeho vůli s Babylonem, jeho ruka padne na Chaldejce.

48:14  ⌈Shromážděte se, vy všichni, a slyšte:⌉ Kdo ⌈z nich⌉ oznámil tyto věci? Ten, kterého Hospodin miluje, vykoná jeho záměr s Babylonem ⌈a jeho paže bude na Chaldejcích.⌉

48:14  Shromažďte se vy všickni, a slyšte. Kdo z nich oznámil tyto věci: Hospodin miluje jej, onť vykoná vůli jeho proti Babylonu, a rámě jeho proti Kaldejským?

48:14  Congregamini, omnes vos, et audite : quis de eis annuntiavit hæc ? Dominus dilexit eum, faciet voluntatem suam in Babylone, et brachium suum in Chaldæis.

48:15  I, even I have spoken and called him: I have brought him, and his way is made prosperous.

48:15  I, even I, have spoken; yea, I have called him: I have brought him, and he shall make his way prosperous.

48:15  Já sám jsem to prohlásil, já jsem ho povolal, přivedl jsem ho a jeho cesta bude zdárná.

48:15  Já, já sám jsem promluvil, ano, já jsem ho povolal; přivedu ho sem a jeho cesta bude úspěšná.

48:15  Já, já sám jsem promluvil a také jsem ho povolal. Přivedl jsem ho a dopřeji úspěch jeho cestě.

48:15  Já, já mluvil jsem, protož povolám ho; přivedu jej, a šťastnou bude míti cestu svou.

48:15  Ego, ego locutus sum, et vocavi eum ; adduxi eum, et directa est via ejus.

48:16  Come ye near unto me, and hear this: I have not spoken in secret from the beginning: from the time before it was done, I was there, and now the Lord God hath sent me, and his spirit.

48:16  Come ye near unto me, hear ye this; I have not spoken in secret from the beginning; from the time that it was, there am I: and now the Lord God, and his Spirit, hath sent me.

48:16  Přistupte ke mně a slyšte toto: Od počátku nemluvím potají, od chvíle, kdy se to začalo dít, jsem při tom.“ A nyní mne posílá Panovník Hospodin a jeho duch.

48:16  Přistupte ke mně a tohle poslyšte: Od počátku jsem nikdy nemluvil skrytě a ve chvíli, kdy se to děje, já tam jsem. Teď mě posílá Panovník Hospodin spolu s Duchem svým.

48:16  Přistupte ke mně, slyšte toto: Od počátku jsem nemluvil tajně, od chvíle, kdy to nastalo, já jsem při tom. A nyní mne poslal Panovník Hospodin ⌈se svým Duchem.⌉

48:16  Přistupte ke mně, slyšte to: Nemluvíval jsem z počátku v skrytě; od toho času, v kterémž se to dálo, přítomen jsem byl. A nyní Panovník Hospodin poslal mne a duch jeho.

48:16  Accedite ad me et audite hoc : non a principio in abscondito locutus sum : ex tempore antequam fieret, ibi eram : et nunc Dominus Deus misit me, et spiritus ejus.

48:17  Thus saith the Lord thy redeemer, the Holy One of Israel: I am the Lord thy God that teach thee profitable things, that govern thee in the way that thou walkest.

48:17  Thus saith the Lord, thy Redeemer, the Holy One of Israel; I am the Lord thy God which teacheth thee to profit, which leadeth thee by the way that thou shouldest go.

48:17  Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel, Svatý Izraele: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Já tě vyučuji tomu, co je ku prospěchu, uvádím tě na cestu, po níž půjdeš.

48:17  Toto praví Hospodin, Svatý izraelský, jenž tě vykoupil: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě učí úspěchu a vede tě po cestě, po níž bys jít měl.

48:17  Toto praví Hospodin, tvůj ⌈vykupitel, Svatý Izraele:⌉ Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyučuje ke tvému prospěchu, který tě vodí cestou, po níž půjdeš.

48:17  Toto praví Hospodin vykupitel tvůj, Svatý Izraelský: Já Hospodin Bůh tvůj učím tě, abys prospěch bral, a vodím tě po cestě, po kteréž bys chodil.

48:17  Hæc dicit Dominus, redemptor tuus, Sanctus Israël : Ego Dominus Deus tuus, docens te utilia, gubernans te in via qua ambulas.

48:18  O that thou hadst hearkened to my commandments: thy peace had been as a river, and thy justice as the waves of the sea,

48:18  O that thou hadst hearkened to my commandments! then had thy peace been as a river, and thy righteousness as the waves of the sea:

48:18  Jen kdybys dal pozor na má přikázání, byl by tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny,

48:18  Kdybys tak poslouchal mé příkazy, tvůj pokoj by proudil jako potoky, jak mořské vlny by byl tvůj blahobyt.

48:18  Kéž bys pozorně naslouchal mým příkazům! Tvůj pokoj by byl jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny,

48:18  Ó kdybys byl šetřil přikázaní mých, bylť by jako potok pokoj tvůj, a spravedlnost tvá jako vlny mořské.

48:18  Utinam attendisses mandata mea : facta fuisset sicut flumen pax tua, et justitia tua sicut gurgites maris :

48:19  And thy seed had been as the sand, and the offspring of thy bowels like the gravel thereof: his name should not have perished, nor have been destroyed from before my face.

48:19  Thy seed also had been as the sand, and the offspring of thy bowels like the gravel thereof; his name should not have been cut off nor destroyed from before me.

48:19  tvého potomstva by bylo jako písku a těch, kteří vzejdou z tvého lůna, jako jeho zrnek; nebylo by vyťato a zahlazeno přede mnou jeho jméno.“

48:19  Jako písku by bylo tvého semene a tvých potomků jako zrnek v něm; jejich jméno by nikdy nevymizelo, nebylo by vymýceno přede mnou.

48:19  tvého potomstva by bylo jako písku, potomků z tvého lůna jako jeho zrnek; nebylo by vyhlazeno ani vyhubeno jeho jméno přede mnou.

48:19  A bylo by jako písku semene tvého, a plodu života tvého jako štěrku jeho, aniž by vyťato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho před oblíčejem mým.

48:19  et fuisset quasi arena semen tuum, et stirps uteri tui ut lapilli ejus ; non interisset et non fuisset attritum nomen ejus a facie mea.

48:20  Come forth out of Babylon, flee ye from the Chaldeans, declare it with the voice of joy: make this to be heard, and speak it out even to the ends of the earth. Say: The Lord hath redeemed his servant Jacob.

48:20  Go ye forth of Babylon, flee ye from the Chaldeans, with a voice of singing declare ye, tell this, utter it even to the end of the earth; say ye, The Lord hath redeemed his servant Jacob.

48:20  „Odejděte z Babylóna, prchněte od Kaldejců! S plesáním to oznamujte, všude rozhlašujte, rozneste to až do končin země, rcete: ‚Hospodin vykoupil Jákoba, svého služebníka.‘

48:20  Vyjděte z Babylonu, unikněte Chaldejcům! Zvěstujte zvučným jásotem, všude to rozhlaste, vyřiďte ve všech zemských končinách: „Hospodin vykoupil svého služebníka Jákoba!“

48:20  Vyjděte z Babylona, utečte od Chaldejců, se zvukem jásotu to oznamujte a rozhlašujte, přineste to až na konec země. Prohlašte: Hospodin vykoupil svého otroka Jákoba!

48:20  Vyjděte z Babylona, utecte od Kaldejských, hlasem zvučným zvěstujte, ohlašujte to, rozneste to až do končin země. Rcete: Vykoupil Hospodin služebníka svého Jákoba.

48:20  Egredimini de Babylone, fugite a Chaldæis, in voce exsultationis annuntiate : auditum facite hoc, et efferte illud usque ad extrema terræ. Dicite : Redemit Dominus servum suum Jacob.

48:21  They thirsted not in the desert, when he led them out: he brought forth water out of the rock for them, and he clove the rock, and the waters gushed out.

48:21  And they thirsted not when he led them through the deserts: he caused the waters to flow out of the rock for them: he clave the rock also, and the waters gushed out.

48:21  Nebudou žíznit, až je povede vyschlými kraji, vodu ze skály jim vyvede jak bystřinu, rozpoltí skálu a v hojnosti potekou vody.“

48:21  Nežíznili, když je vedl pouštěmi, vyvedl pro ně vodu ze skály; rozetnul skálu a vody vytryskly.

48:21  Neměli žízeň, když je vodil pustinami. Nechal pro ně prýštit vodu ze skály; rozdělil skálu a vytryskla voda.

48:21  Nebudouť žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo rozetne skálu, aby tekly vody.

48:21  Non sitierunt in deserto, cum educeret eos : aquam de petra produxit eis, et scidit petram, et fluxerunt aquæ.

48:22  There is no peace to the wicked, saith the Lord.

48:22  There is no peace, saith the Lord, unto the wicked.

48:22  „Nemají pokoj svévolníci,“ praví Hospodin.

48:22  Hospodin praví: Není pokoje pro ničemy!

48:22  ⌈Ničemové nemají pokoj, praví Hospodin.⌉

48:22  Nemajíť žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní.

48:22  Non est pax impiis, dicit Dominus.