DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Job - 11

11:1  Then Sophar the Naamathite answered, and said:

11:1  Then answered Zophar the Naamathite, and said,

11:1  Na to navázal Sófar Naamatský slovy:

11:1  Sofar Naámský mu na to řekl:

11:1  Tu odpověděl Sófar Naamatský. Řekl:

11:1  A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:

11:1  Then answered Zophar the Naamathite, and said,

11:1  Then Zophar, the Naamathite, answered,

11:1  Then answered Zophar the Naamathite, and said,

11:1  Respondens autem Sophar Naamathites, dixit :

11:2  Shall not he that speaketh much, hear also? or shall a man full of talk be justified?

11:2  Should not the multitude of words be answered? and should a man full of talk be justified?

11:2  „Má takové množství slov zůstat bez odpovědi? Má mluvka být v právu?

11:2  „Má ta spousta slov zůstat bez odpovědi? Má se dát za pravdu mluvkovi?

11:2  Cožpak tohle množství slov nemá být zodpovězeno? Zdalipak bude žvanil v právu?

11:2  Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?

11:2  Should not the multitude of words be answered? and should a man full of talk be justified?

11:2  "Shouldn't the multitude of words be answered? Should a man full of talk be justified?

11:2  Should not the multitude of words be answered? and should a man full of talk be justified?

11:2  Numquid qui multa loquitur, non et audiet ? aut vir verbosus justificabitur ?

11:3  Shall men hold their peace to thee only? and when thou hast mocked others, shall no man confute thee?

11:3  Should thy lies make men hold their peace? and when thou mockest, shall no man make thee ashamed?

11:3  Mohou lidé k tomu, co povídáš, mlčet? Máš ty se dál vysmívat a nikdo tě neusadí?

11:3  Myslíš, že svým tlacháním všechny umlčíš? Že nikdo neztrestá tvé rouhání?

11:3  Umlčí tvé prázdné řeči muže? Posmíval ses a nikdo tě nezahanbí?

11:3  Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.

11:3  Should thy falsehoods make men hold their peace? and when thou mockest, shall no man make thee ashamed?

11:3  Should your boastings make men hold their peace? When you mock, shall no man make you ashamed?

11:3  Should your lies make men hold their peace? and when you mock, shall no man make you ashamed?

11:3  Tibi soli tacebunt homines ? et cum ceteros irriseris, a nullo confutaberis ?

11:4  For thou hast said: My word is pure, and I am clean in thy sight.

11:4  For thou hast said, My doctrine is pure, and I am clean in thine eyes.

11:4  Říkáš: ‚Co jsem zastával, je ryzí, jsem před tebou čistý.‘

11:4  Říkal jsi Bohu: ‚Mé přesvědčení je ryzí, jsem před tebou zcela bez vady.‘

11:4  Řekl jsi pak: Má nauka je ryzí, jsem čistý ve tvých očích.

11:4  Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.

11:4  For thou hast said, My doctrine [is] pure, and I am clean in thy eyes.

11:4  For you say, 'My doctrine is pure. I am clean in your eyes.'

11:4  For you have said, My doctrine is pure, and I am clean in your eyes.

11:4  Dixisti enim : Purus est sermo meus, et mundus sum in conspectu tuo.

11:5  And I wish that God would speak with thee, and would open his lips to thee,

11:5  But oh that God would speak, and open his lips against thee;

11:5  Jen kdyby Bůh promluvil a otevřel rty proti tobě,

11:5  Ach, kéž by tak Bůh promluvil, kéž by se s tebou dal do rozpravy!

11:5  Avšak kéž by se Bůh rozhodl promluvit a otevřel by proti tobě své rty.

11:5  Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,

11:5  But Oh that God would speak, and open his lips against thee;

11:5  But oh that God would speak, and open his lips against you,

11:5  But oh that God would speak, and open his lips against you;

11:5  Atque utinam Deus loqueretur tecum, et aperiret labia sua tibi,

11:6  That he might shew thee the secrets of wisdom, and that his law is manifold, and thou mightest understand that he exacteth much less of thee, than thy iniquity deserveth.

11:6  And that he would shew thee the secrets of wisdom, that they are double to that which is! Know therefore that God exacteth of thee less than thine iniquity deserveth.

11:6  prozradil by ti taje moudrosti: dvojnásobný trest k záchraně vede. Věz, že Bůh chce zapomenout na tvé nepravosti.

11:6  Kéž by ti prozradil taje moudrosti, potřebuješ totiž dvojnásob chápání: Věz, že Bůh tě trestá míň, než bys zasloužil!

11:6  Kéž ti oznámí tajnosti moudrosti, protože ⌈obezřetnost má dvě stránky,⌉ ⌈a věz,⌉ že Bůh ⌈kvůli tobě zapomíná část tvé zvrácenosti.⌉

11:6  Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.

11:6  And that he would show thee the secrets of wisdom, that [they are] double to that which is! Know therefore that God exacteth of thee [less] than thy iniquity [deserveth].

11:6  that he would show you the secrets of wisdom! For true wisdom has two sides. Know therefore that God exacts of you less than your iniquity deserves.

11:6  And that he would show you the secrets of wisdom, that they are double to that which is! Know therefore that God exacts of you less than your iniquity deserves.

11:6  ut ostenderet tibi secreta sapientiæ, et quod multiplex esset lex ejus : et intelligeres quod multo minora exigaris ab eo quam meretur iniquitas tua !

11:7  Peradventure thou wilt comprehend the steps of God, and wilt find out the Almighty perfectly?

11:7  Canst thou by searching find out God? canst thou find out the Almighty unto perfection?

11:7  Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného,

11:7  Můžeš postihnout Boží hlubiny? Meze Všemohoucího pochopit?

11:7  Cožpak vystihneš pochopení Boha, vystihneš snad Všemohoucího v jeho dokonalosti?

11:7  Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?

11:7  Canst thou by searching find out God? canst thou find out the Almighty to perfection?

11:7  "Can you fathom the mystery of God? Or can you probe the limits of the Almighty?

11:7  Can you by searching find out God? can you find out the Almighty to perfection?

11:7  Forsitan vestigia Dei comprehendes, et usque ad perfectum Omnipotentem reperies ?

11:8  He is higher than heaven, and what wilt thou do? he is deeper than hell, and how wilt thou know?

11:8  It is as high as heaven; what canst thou do? deeper than hell; what canst thou know?

11:8  jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš?

11:8  Vyšší jsou nad nebe – jak si poradíš? Hlubší než podsvětí – co ty o tom víš?

11:8  ⌈Vyšší než nebesa⌉ -- co s tím uděláš? Hlubší než podsvětí -- co o tom zjistíš?

11:8  Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?

11:8  [It is] as high as heaven; what canst thou do? deeper than hell; what canst thou know?

11:8  They are high as heaven. What can you do? They are deeper than Sheol. What can you know?

11:8  It is as high as heaven; what can you do? deeper than hell; what can you know?

11:8  Excelsior cælo est, et quid facies ? profundior inferno, et unde cognosces ?

11:9  The measure of him is longer than the earth, and broader than the sea.

11:9  The measure thereof is longer than the earth, and broader than the sea.

11:9  Její míra je delší než země, širší nežli moře.

11:9  Delší než země, širší než moře!

11:9  Její míra je delší než země a širší než moře.

11:9  Delší jest míra její než země, a širší než moře.

11:9  The measure of it [is] longer than the earth, and broader than the sea.

11:9  Its measure is longer than the earth, and broader than the sea.

11:9  The measure thereof is longer than the earth, and broader than the sea.

11:9  Longior terra mensura ejus, et latior mari.

11:10  If he shall overturn all things, or shall press them together, who shall contradict him?

11:10  If he cut off, and shut up, or gather together, then who can hinder him?

11:10  Chce-li změnit, uzavřít, svolat, kdo ho odvrátí?

11:10  Když on zasáhne, když uvězní, když svolá soud, kdo mu zabrání?

11:10  ⌈Pokud chce něco změnit, uzavřít, shromáždit, kdo jej od toho odvrátí? ⌉

11:10  Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?

11:10  If he shall cut off, and shut up, or gather together, then who can hinder him?

11:10  If he passes by, or confines, or convenes a court, then who can oppose him?

11:10  If he cut off, and shut up, or gather together, then who can hinder him?

11:10  Si subverterit omnia, vel in unum coarctaverit, quis contradicet ei ?

11:11  For he knoweth the vanity of men, and when he seeth iniquity, doth he not consider it?

11:11  For he knoweth vain men: he seeth wickedness also; will he not then consider it?

11:11  Ano, on zná falešníky, vidí ničemnosti - a srozuměn není.

11:11  Podvodníky zná a vidí zlo, jak by mu mohlo uniknout?

11:11  Vždyť on rozezná podvodníky, zahlédne nepravost, aniž by to musel pozorně zkoumat.

11:11  Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?

11:11  For he knoweth vain men: he seeth wickedness also; will he not then consider [it]?

11:11  For he knows false men. He sees iniquity also, even though he doesn't consider it.

11:11  For he knows vain men: he sees wickedness also; will he not then consider it?

11:11  Ipse enim novit hominum vanitatem ; et videns iniquitatem, nonne considerat ?

11:12  A vain man is lifted up into pride, and thinketh himself born free like a wild ass's colt.

11:12  For vain man would be wise, though man be born like a wild ass’s colt.

11:12  Může tupec dostat rozum? Narodí se hříbě divokého osla jako člověk?

11:12  ‚Rozum dostane hlava dubová, až divoká oslice zplodí člověka!‘

11:12  I tupec nabude rozumu a z hřebce divokého osla se zrodí člověk.

11:12  Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

11:12  For vain man would be wise, though man is born [like] a wild ass's colt.

11:12  An empty-headed man becomes wise when a man is born as a wild donkey's colt.

11:12  For vain men would be wise, though man be born like a wild ass's colt.

11:12  Vir vanus in superbiam erigitur, et tamquam pullum onagri se liberum natum putat.

11:13  But thou hast hardened thy heart, and hast spread thy hands to him.

11:13  If thou prepare thine heart, and stretch out thine hands toward him;

11:13  Jestliže teď napravíš své srdce a vztáhneš své ruce k Bohu,

11:13  Když ale napravíš své srdce a k Bohu vzepneš dlaně,

11:13  Pokud ty připravíš své srdce a vztáhneš k němu své dlaně --

11:13  Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;

11:13  If thou preparest thy heart, and stretchest out thy hands towards him;

11:13  "If you set your heart aright, stretch out your hands toward him.

11:13  If you prepare your heart, and stretch out your hands toward him;

11:13  Tu autem firmasti cor tuum, et expandisti ad eum manus tuas.

11:14  If thou wilt put away from thee the iniquity that is in thy hand, and let not injustice remain in thy tabernacle:

11:14  If iniquity be in thine hand, put it far away, and let not wickedness dwell in thy tabernacles.

11:14  jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost,

11:14  zlo ze svých rukou když daleko odhodíš a nestrpíš ve svém stanu bezpráví,

11:14  je–li ve tvé ruce nepravost, vzdal ji od sebe, a nenech ve svých stanech zabydlet zvrácenost --

11:14  Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:

11:14  If iniquity [is] in thy hand, put it far away, and let not wickedness dwell in thy tabernacles.

11:14  If iniquity is in your hand, put it far away. Do not let unrighteousness dwell in your tents.

11:14  If iniquity be in your hand, put it far away, and let not wickedness dwell in your tabernacles.

11:14  Si iniquitatem quæ est in manu tua abstuleris a te, et non manserit in tabernaculo tuo injustitia,

11:15  Then mayst thou lift up thy face without spot, and thou shalt be steadfast, and shalt not fear.

11:15  For then shalt thou lift up thy face without spot; yea, thou shalt be stedfast, and shalt not fear:

11:15  tedy pozdvihneš tvář bez poskvrny, budeš jak odlitý z bronzu, nepocítíš bázně,

11:15  tehdy tvář pozvedneš bez vady, budeš stát neochvějně, bez vší obavy.

11:15  tehdy totiž pozvedneš svou tvář bez potupy, budeš jako odlitý z kovu a nebudeš se bát.

11:15  Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.

11:15  For then shalt thou lift up thy face without spot; yes, thou shalt be steadfast, and shalt not fear:

11:15  Surely then you shall lift up your face without spot; Yes, you shall be steadfast, and shall not fear:

11:15  For then shall you lift up your face without spot; yes, you shall be steadfast, and shall not fear:

11:15  tunc levare poteris faciem tuam absque macula ; et eris stabilis, et non timebis.

11:16  Thou shalt also forget misery, and remember it only as waters that are passed away.

11:16  Because thou shalt forget thy misery, and remember it as waters that pass away:

11:16  zapomeneš na trápení, bude ve tvých vzpomínkách jak voda, která uplynula.

11:16  Tehdy zapomeneš na své trápení, jak voda odplyne z tvé paměti.

11:16  Ty totiž zapomeneš na trápení. Budeš na něj vzpomínat jako na vodu, která odtekla.

11:16  Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.

11:16  Because thou shalt forget [thy] misery, [and] remember [it] as waters [that] pass away:

11:16  for you shall forget your misery. You shall remember it as waters that are passed away.

11:16  Because you shall forget your misery, and remember it as waters that pass away:

11:16  Miseriæ quoque oblivisceris, et quasi aquarum quæ præterierunt recordaberis.

11:17  And brightness like that of the noonday, shall arise to thee at evening: and when thou shalt think thyself consumed, thou shalt rise as the day star.

11:17  And thine age shall be clearer than the noonday; thou shalt shine forth, thou shalt be as the morning.

11:17  Nadejde ti věk jasnější nad poledne, chmury obrátí se v jitro.

11:17  Tvůj život jak poledne se rozzáří, i tma se promění v svítání.

11:17  A nastane věk jasnější než poledne; byť by bylo všechno ponuré, bude to jako ráno.

11:17  K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.

11:17  And [thy] age shall be clearer than the noon-day: thou shalt shine forth, thou shalt be as the morning.

11:17  Life shall be clearer than the noonday. Though there is darkness, it shall be as the morning.

11:17  And your age shall be clearer than the noonday: you shall shine forth, you shall be as the morning.

11:17  Et quasi meridianus fulgor consurget tibi ad vesperam ; et cum te consumptum putaveris, orieris ut lucifer.

11:18  And thou shalt have confidence, hope being set before thee, and being buried thou shalt sleep secure.

11:18  And thou shalt be secure, because there is hope; yea, thou shalt dig about thee, and thou shalt take thy rest in safety.

11:18  Doufej, naděje ti kyne, pohleď, budeš uléhat v bezpečí.

11:18  Buď klidný, vždyť je tu naděje – rozhlédneš se kolem a v klidu ulehneš.

11:18  Budeš doufat, protože je tu naděje, rozhlédneš se a ulehneš v bezpečí.

11:18  Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.

11:18  And thou shalt be secure, because there is hope; yes, thou shalt dig [about thee], [and] thou shalt take thy rest in safety.

11:18  You shall be secure, because there is hope. Yes, you shall search, and shall take your rest in safety.

11:18  And you shall be secure, because there is hope; yes, you shall dig about you, and you shall take your rest in safety.

11:18  Et habebis fiduciam, proposita tibi spe : et defossus securus dormies.

11:19  Thou shalt rest, and there shall be none to make thee afraid: and many shall entreat thy face.

11:19  Also thou shalt lie down, and none shall make thee afraid; yea, many shall make suit unto thee.

11:19  Budeš odpočívat a nikdo tě nevyděsí, získat tebe budou si přát mnozí,

11:19  Budeš spát a nikdo nevyruší tě, o tvou přízeň se budou mnozí ucházet.

11:19  Budeš ležet a nikdo tě nebude děsit a mnozí budou hledat tvou přízeň.

11:19  A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.

11:19  Also thou shalt lie down, and none shall make [thee] afraid; yes, many shall make suit to thee.

11:19  Also you shall lie down, and none shall make you afraid. Yes, many shall court your favor.

11:19  Also you shall lie down, and none shall make you afraid; yes, many shall make suit to you.

11:19  Requiesces, et non erit qui te exterreat ; et deprecabuntur faciem tuam plurimi.

11:20  But the eyes of the wicked shall decay, and the way to escape shall fail them, and their hope the abomination of the soul.

11:20  But the eyes of the wicked shall fail, and they shall not escape, and their hope shall be as the giving up of the ghost.

11:20  kdežto svévolníkům vypoví zrak, ztratí útočiště, jejich nadějí je: vydechnout duši.“

11:20  Oči ničemů se ale vysílí, jejich útočiště se vytratí; zbude jim naděje, že duši vypustí.“

11:20  ⌈Zeslábnou oči⌉ ničemů, ⌈jejich útočiště zaniklo⌉ a jejich nadějí je vydechnutí duše.

11:20  Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.

11:20  But the eyes of the wicked shall fail, and they shall not escape, and their hope [shall be as] the expiration of the breath.

11:20  But the eyes of the wicked shall fail. They shall have no way to flee. Their hope shall be the giving up of the spirit."

11:20  But the eyes of the wicked shall fail, and they shall not escape, and their hope shall be as the giving up of the ghost.

11:20  Oculi autem impiorum deficient, et effugium peribit ab eis : et spes illorum abominatio animæ.