CzeBKR - Job - 11

11:1  A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:

11:2  Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?

11:3  Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.

11:4  Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.

11:5  Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,

11:6  Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.

11:7  Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?

11:8  Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?

11:9  Delší jest míra její než země, a širší než moře.

11:10  Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?

11:11  Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?

11:12  Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

11:13  Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;

11:14  Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:

11:15  Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.

11:16  Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.

11:17  K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.

11:18  Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.

11:19  A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.

11:20  Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.