CzeBKR - Job - 24

24:1  Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?

24:2  Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.

24:3  Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.

24:4  Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.

24:5  Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.

24:6  Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.

24:7  Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.

24:8  A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.

24:9  Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.

24:10  Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.

24:11  Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.

24:12  Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.

24:13  Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.

24:14  Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.

24:15  Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.

24:16  Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.

24:17  Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.

24:18  Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.

24:19  Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.

24:20  Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.

24:21  Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.

24:22  Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.

24:23  Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.

24:24  Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.

24:25  Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?