CzeBKR - Job - 39

39:1  Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

39:2  Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

39:3  Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

39:4  Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

39:5  Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

39:6  Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

39:7  Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

39:8  To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

39:9  Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

39:10  Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

39:11  Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

39:12  Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

39:13  Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

39:14  A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

39:15  Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

39:16  Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

39:17  Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

39:18  Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

39:19  Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

39:20  Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

39:21  Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

39:22  Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

39:23  Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

39:24  S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

39:25  Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

39:26  Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

39:27  Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

39:28  Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

39:29  Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

39:30  Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.