CzeBKR - Job - 15

15:1  Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

15:2  Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,

15:3  Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?

15:4  Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.

15:5  Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.

15:6  Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.

15:7  Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?

15:8  Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?

15:9  Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?

15:10  I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.

15:11  Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?

15:12  Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,

15:13  Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?

15:14  Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?

15:15  An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,

15:16  Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.

15:17  Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,

15:18  Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.

15:19  Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.

15:20  Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.

15:21  Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.

15:22  Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.

15:23  Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.

15:24  Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.

15:25  Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.

15:26  Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.

15:27  Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.

15:28  A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.

15:29  Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.

15:30  Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.

15:31  Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.

15:32  Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.

15:33  Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.

15:34  Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.

15:35  Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.