CzeBKR - Job - 5

5:1  Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?

5:2  Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.

5:3  Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:

5:4  Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.

5:5  Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.

5:6  Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.

5:7  Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.

5:8  Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,

5:9  Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,

5:10  Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,

5:11  Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,

5:12  Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,

5:13  Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.

5:14  Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.

5:15  Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.

5:16  Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.

5:17  Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.

5:18  Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.

5:19  Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.

5:20  V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.

5:21  Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.

5:22  Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.

5:23  Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.

5:24  A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.

5:25  Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.

5:26  Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.

5:27  Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.