CzeBKR - Job - 36

36:1  Zatím přidal Elihu, a řekl:

36:2  Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

36:3  Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

36:4  V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

36:5  Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

36:6  Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

36:7  Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

36:8  Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

36:9  Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

36:10  A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

36:11  Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

36:12  Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

36:13  Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

36:14  Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

36:15  Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

36:16  A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

36:17  Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

36:18  Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

36:19  Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

36:20  Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

36:21  Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

36:22  Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

36:23  Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?

36:24  Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

36:25  Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

36:26  Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

36:27  On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

36:28  Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

36:29  (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

36:30  Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

36:31  Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

36:32  Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

36:33  Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.