DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Joshua - 22

22:1  At the same time Joshua called the Rubenites, and the Gadites, and the half tribe of Manasses,

22:1  Then Joshua called the Reubenites, and the Gadites, and the half tribe of Manasseh,

22:1  Tehdy svolal Jozue Rúbenovce, Gádovce a polovinu pokolení Manasesova

22:1  Tehdy Jozue svolal pokolení Ruben, Gád a polovinu pokolení Manases

22:1  Tehdy Jozue svolal Rúbenovce, Gádovce a polovinu pokolení Manasesova.

22:1  Toho času povolav Jozue Rubenitských, Gáditských a polovice pokolení Manassesova,

22:1  Eodem tempore vocavit Josue Rubenitas, et Gaditas, et dimidiam tribum Manasse,

22:2  And said to them: You have done all that Moses the servant of the Lord commanded you: you have also obeyed me in all things,

22:2  And said unto them, Ye have kept all that Moses the servant of the Lord commanded you, and have obeyed my voice in all that I commanded you:

22:2  a řekl jim: „Zachovali jste všechno, co vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův. Uposlechli jste mě ve všem, co jsem vám přikázal.

22:2  a řekl jim: „Dodrželi jste vše, co vám přikázal Hospodinův služebník Mojžíš. I mě jste poslechli ve všem, co jsem vám přikázal.

22:2  Řekl jim: Vy jste zachovávali vše, co vám přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, a uposlechli jste mne ve všem, co jsem vám přikázal já.

22:2  Řekl jim: Vy jste ostříhali všeho, což přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a poslouchali jste hlasu mého ve všem, což jsem přikázal vám.

22:2  dixitque ad eos : Fecistis omnia quæ præcepit vobis Moyses famulus Domini : mihi quoque in omnibus obedistis,

22:3  Neither have you left your brethren this long time, until this present day, keeping the commandment of the Lord your God.

22:3  Ye have not left your brethren these many days unto this day, but have kept the charge of the commandment of the Lord your God.

22:3  Neopustili jste své bratry po celý dlouhý čas až dodnes, ale dbali jste na to, co vám svěřil a přikázal Hospodin, váš Bůh.

22:3  Po celý ten dlouhý čas jste až dodnes neopustili své bratry, ale dbali jste na svou povinnost, kterou vám svěřil Hospodin, váš Bůh.

22:3  Neopustili jste své bratry po tyto mnohé dny až dodnes, ale dbali jste na dodržování příkazu Hospodina, svého Boha.

22:3  Neopustili jste bratří svých již za dlouhý čas až do dne tohoto, ale bedlivě jste ostříhali přikázaní Hospodina Boha vašeho.

22:3  nec reliquistis fratres vestros longo tempore, usque in præsentem diem, custodientes imperium Domini Dei vestri.

22:4  Therefore as the Lord your God hath given your brethren rest and peace, as he promised: return, and go to your dwellings, and to the land of your possession, which Moses the servant of the Lord gave you beyond the Jordan:

22:4  And now the Lord your God hath given rest unto your brethren, as he promised them: therefore now return ye, and get you unto your tents, and unto the land of your possession, which Moses the servant of the Lord gave you on the other side Jordan.

22:4  Teď dopřál Hospodin, váš Bůh, vašim bratřím odpočinutí, jak jim přislíbil. Vraťte se tedy ke svým stanům, do země svého trvalého vlastnictví, kterou vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, v Zajordání.

22:4  Teď, když Hospodin, váš Bůh, dal vašim bratrům odpočinutí, jak jim slíbil, vraťte se i vy domů do své vlastní země, kterou vám v Zajordání dal Hospodinův služebník Mojžíš.

22:4  Nyní dal Hospodin, váš Bůh, odpočinek vašim bratrům, jak to o nich prohlásil. Teď se tedy obraťte a jděte do svých stanů, do země svého vlastnictví, kterou vám dal Mojžíš, otrok Hospodinův, na druhé straně Jordánu.

22:4  Nyní pak již odpočinutí dal Hospodin Bůh váš bratřím vašim, jakož mluvil jim; již tedy navraťte se a beřte se do stanů svých, do země vládařství svého, kteréž vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, před Jordánem.

22:4  Quia igitur dedit Dominus Deus vester fratribus vestris quietem et pacem, sicut pollicitus est : revertimini, et ite in tabernacula vestra, et in terram possessionis, quam tradidit vobis Moyses famulus Domini trans Jordanem :

22:5  Yet so that you observe attentively, and in work fulfil the commandment and the law which Moses the servant of the Lord commanded you: that you love the Lord your God, and walk in all his ways, and keep all his commandments, and cleave to him, and serve him with all your heart, and with all your soul.

22:5  But take diligent heed to do the commandment and the law, which Moses the servant of the Lord charged you, to love the Lord your God, and to walk in all his ways, and to keep his commandments, and to cleave unto him, and to serve him with all your heart and with all your soul.

22:5  Jen se usilovně snažte zachovávat přikázání a zákon, které vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, totiž milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a dbát na jeho přikázání, přimknout se k němu a sloužit mu z celého srdce a z celé duše.“

22:5  Jen velmi pečlivě dodržujte přikázání a Zákon, jak vám přikázal Hospodinův služebník Mojžíš: Milujte Hospodina, svého Boha, choďte po všech jeho cestách a dodržujte jeho přikázání. Přimkněte se k němu a služte mu celým svým srdcem a celou svou duší.“

22:5  Pouze velmi dbejte, abyste konali příkaz a zákon, který vám dal Mojžíš, otrok Hospodinův, abyste milovali Hospodina, svého Boha, a chodili po všech jeho cestách a abyste zachovávali jeho příkazy, přilnuli k němu a sloužili mu celým svým srdcem a celou svou duší.

22:5  Toliko hleďte pilně zachovávati a plniti přikázaní a zákon, kterýž přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a milovati Hospodina Boha svého a choditi po všech cestách jeho, a zachovávajíce přikázaní jeho, přídržeti se ho, a sloužiti jemu celým srdcem svým a celou duší svou.

22:5  ita dumtaxat ut custodiatis attente, et opere compleatis mandatum et legem quam præcepit vobis Moyses famulus Domini, ut diligatis Dominum Deum vestrum, et ambuletis in omnibus viis ejus, et observetis mandata illius, adhæreatisque ei, ac serviatis in omni corde, et in omni anima vestra.

22:6  And Joshua blessed them, and sent them away, and they returned to their dwellings.

22:6  So Joshua blessed them, and sent them away: and they went unto their tents.

22:6  Jozue jim požehnal a propustil je a oni odešli ke svým stanům.

22:6  Nato jim Jozue požehnal, propustil je a oni se vydali domů.

22:6  Pak jim Jozue požehnal, propustil je a oni odešli ke svým stanům.

22:6  A požehnav jim Jozue, propustil je; i odešli do stanů svých.

22:6  Benedixitque eis Josue, et dimisit eos. Qui reversi sunt in tabernacula sua.

22:7  Now to half the tribe of Manasses, Moses had given a possession in Basan: and therefore to the half that remained, Joshua gave a lot among the rest of their brethren beyond the Jordan to the west. And when he sent them away to their dwellings and had blessed them,

22:7  Now to the one half of the tribe of Manasseh Moses had given possession in Bashan: but unto the other half thereof gave Joshua among their brethren on this side Jordan westward. And when Joshua sent them away also unto their tents, then he blessed them,

22:7  Polovině kmene Manasesova dal Mojžíš území v Bášanu a druhé polovině dal Jozue území spolu s jejich bratřími na západ od Jordánu. Když je tehdy Jozue s požehnáním propouštěl k jejich stanům,

22:7  Polovině kmene Manases dal Mojžíš dědictví v Bášanu, druhé polovině pak dal Jozue dědictví s jejich bratry na západním břehu Jordánu. Když je Jozue posílal domů, požehnal jim

22:7  Polovině kmene Manasesova dal tedy Mojžíš území v Bášanu a jeho druhé polovině dal Jozue spolu s jejich bratry území na druhé straně Jordánu směrem na západ. Pak také, když je Jozue propustil k jejich stanům, požehnal jim

22:7  (Polovici pak pokolení Manassesova dal byl Mojžíš dědictví v Bázan, a druhé polovici jeho dal Jozue s bratřími jejich za Jordánem k západu.) A když je propouštěl Jozue do stanů jejich, požehnal jim,

22:7  Dimidiæ autem tribui Manasse possessionem Moyses dederat in Basan : et idcirco mediæ, quæ superfuit, dedit Josue sortem inter ceteros fratres suos trans Jordanem ad occidentalem plagam. Cumque dimitteret eos in tabernacula sua, et benedixisset eis,

22:8  He said to them: With much substance and riches, you return to your settlements, with silver and gold, brass and iron, and variety of raiment: divide the prey of your enemies with your brethren.

22:8  And he spake unto them, saying, Return with much riches unto your tents, and with very much cattle, with silver, and with gold, and with brass, and with iron, and with very much raiment: divide the spoil of your enemies with your brethren.

22:8  řekl jim: „S velikými poklady se navraťte ke svým stanům, s velkým množstvím dobytka, stříbrem, zlatem, mědí a železem a s velkým množstvím rouch; rozdělte si s bratřími kořist po nepřátelích.“

22:8  a řekl: „Vraťte se domů s velikým bohatstvím, s velkým množstvím dobytka, se stříbrem a zlatem, s bronzem a železem a se spoustou vzácných oděvů. Rozdělte se o kořist svých nepřátel se svými příbuznými.“

22:8  a řekl jim: S mnohými poklady se navraťte ke svým stanům, s velkým množstvím dobytka, se stříbrem, se zlatem, s bronzem, se železem a s velkým množstvím plášťů, rozdělte si kořist po svých nepřátelích se svými bratry.

22:8  A mluvil k nim, řka: S bohatstvím velikým navracujete se do stanů svých a s dobytky velmi mnohými, s stříbrem a zlatem, s mědí a železem a rouchem velmi mnohým; rozděltež se loupeží nepřátel svých s bratřími svými.

22:8  dixit ad eos : In multa substantia atque divitiis revertimini ad sedes vestras, cum argento et auro, ære ac ferro, et veste multiplici : dividite prædam hostium cum fratribus vestris.

22:9  So the children of Ruben, and the children of Gad, and the half tribe of Manasses returned, and parted from the children of Israel in Silo, which is in Chanaan, to go into Galaad the land of their possession, which they had obtained according to the commandment of the Lord by the hand of Moses.

22:9  And the children of Reuben and the children of Gad and the half tribe of Manasseh returned, and departed from the children of Israel out of Shiloh, which is in the land of Canaan, to go unto the country of Gilead, to the land of their possession, whereof they were possessed, according to the word of the Lord by the hand of Moses.

22:9  Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova se vrátili od Izraelců v Šílu, jež je v kenaanské zemi, a táhli do země gileádské, do země svého trvalého vlastnictví, kterou obdrželi na rozkaz Hospodinův skrze Mojžíše.

22:9  Synové Rubenovi, Gádovi a polovina kmene Manasesova se tedy vydali zpět. Odešli od synů Izraele ze Šíla v kanaánské zemi a zamířili do kraje Gileád, do své vlastní země, kterou získali podle Hospodinova rozkazu skrze Mojžíše.

22:9  Nato se obrátili synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova a odešli od synů Izraele ze Šíla, které je v zemi kenaanské, aby šli do země Gileádu, do země svého vlastnictví, v níž se uchytili na Hospodinův příkaz vydaný prostřednictvím Mojžíše.

22:9  Tedy navracujíce se, odešli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova od synů Izraelských z Sílo, jenž jest v zemi Kananejské, aby šli do země Galád, do země vládařství svého, v kteréž dědictví obdrželi, vedlé řeči Hospodinovy skrze Mojžíše.

22:9  Reversique sunt, et abierunt filii Ruben, et filii Gad, et dimidia tribus Manasse, a filiis Israël de Silo, quæ sita est in Chanaan, ut intrarent Galaad terram possessionis suæ, quam obtinuerant juxta imperium Domini in manu Moysi.

22:10  And when they were come to banks of the Jordan, in the land of Chanaan, they built an altar immensely great near the Jordan.

22:10  And when they came unto the borders of Jordan, that are in the land of Canaan, the children of Reuben and the children of Gad and the half tribe of Manasseh built there an altar by Jordan, a great altar to see to.

22:10  Když přišli ke Kruhům jordánským, které jsou ještě v zemi kenaanské, zbudovali tam Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova nad Jordánem oltář, veliký, nápadný oltář.

22:10  Ještě v kanaánské zemi, než překročili Jordán, postavili synové Rubenovi, Gádovi a polovina kmene Manasesova u jordánského Gelilotu oltář; byl tak veliký, že ho bylo vidět zdaleka.

22:10  Když přišli k jordánským krajům, které leží v kenaanské zemi, postavili tam synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova nad Jordánem oltář, oltář velký na pohled.

22:10  A přišedše ku pomezí při Jordánu, kteréž jest v zemi Kananejské, i vzdělali tu synové Rubenovi, a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář nad Jordánem, oltář veliký ku podivení.

22:10  Cumque venissent ad tumulos Jordanis in terram Chanaan, ædificaverunt juxta Jordanem altare infinitæ magnitudinis.

22:11  And when the children of Israel had heard of it, and certain messengers brought them an account that the children of Ruben, and of Gad, and the half tribe of Manasses had built an altar in the land of Chanaan, upon the banks of the Jordan, over against the children of Israel:

22:11  And the children of Israel heard say, Behold, the children of Reuben and the children of Gad and the half tribe of Manasseh have built an altar over against the land of Canaan, in the borders of Jordan, at the passage of the children of Israel.

22:11  Izraelci se doslechli, že Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova zbudovali oltář naproti kenaanské zemi u jordánských Kruhů, směrem k Izraelcům.

22:11  K Izraelcům se donesla zpráva: „Hle, synové Rubenovi, Gádovi a polovina kmene Manasesova postavili oltář u jordánského Gelilotu na izraelské straně kanaánské hranice!“

22:11  Tu se synové Izraele doslechli: Hle, synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova postavili oltář směrem ke kenaanské zemi, k jordánským krajům, k protilehlé straně území synů Izraele.

22:11  Uslyšeli pak synové Izraelští, že praveno bylo: Aj, vystavěli synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář naproti zemi Kananejské, při pomezi u Jordánu, kdež přešli synové Izraelští.

22:11  Quod cum audissent filii Israël, et ad eos certi nuntii detulissent, ædificasse filios Ruben, et Gad, et dimidiæ tribus Manasse, altare in terra Chanaan, super Jordanis tumulos, contra filios Israël :

22:12  They all assembled in Silo, to go up and fight against them.

22:12  And when the children of Israel heard of it, the whole congregation of the children of Israel gathered themselves together at Shiloh, to go up to war against them.

22:12  Když to Izraelci uslyšeli, shromáždila se celá pospolitost Izraelců do Šíla, aby se proti nim vypravili do boje.

22:12  Jakmile to Izraelci uslyšeli, celá izraelská obec se shromáždila v Šílu, aby proti nim vytáhli do boje.

22:12  Synové Izraele se to doslechli a shromáždili se, celá obec synů Izraele, do Šíla, aby na ně vytáhli s armádou.

22:12  Uslyševše, pravím, synové Izraelští, sešlo se všecko množství jejich do Sílo, aby táhli proti nim k boji.

22:12  convenerunt omnes in Silo, ut ascenderent, et dimicarent contra eos.

22:13  And in the mean time they sent to them into the land of Galaad, Phinees the son of Eleazar the priest,

22:13  And the children of Israel sent unto the children of Reuben, and to the children of Gad, and to the half tribe of Manasseh, into the land of Gilead, Phinehas the son of Eleazar the priest,

22:13  Izraelci vyslali k Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova do země gileádské kněze Pinchasa, syna Eleazarova,

22:13  Izraelci vyslali k synům Rubenovým a Gádovým a k polovině kmene Manasesova do gileádské země Pinchase, syna kněze Eleazara,

22:13  I poslali synové Izraele k synům Rúbenovým, k synům Gádovým a k polovině kmene Manasesova do země Gileádu Pinchasa, syna kněze Eleazara

22:13  I poslali synové Izraelští k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád Fínesa, syna Eleazara kněze,

22:13  Et interim miserunt ad illos in terram Galaad Phinees filium Eleazari sacerdotis,

22:14  And ten princes with him, one of every tribe.

22:14  And with him ten princes, of each chief house a prince throughout all the tribes of Israel; and each one was an head of the house of their fathers among the thousands of Israel.

22:14  a s ním deset předáků, po jednom předáku z každého rodu všech izraelských pokolení. Každý byl představitelem svého otcovského rodu v izraelských šicích.

22:14  a s ním deset vůdců, po jednom z každého otcovského domu ze všech izraelských pokolení. Každý byl mezi izraelskými tisíci náčelníkem svého otcovského rodu.

22:14  a s ním deset předáků, jeden předák za každý otcovský dům, za všechna pokolení Izraele. Byli každý hlavou svého otcovského domu pro izraelské rody.

22:14  A deset knížat s ním, po jednom knížeti z každého domu otcovského, ze všech pokolení Izraelských. (Každý pak z nich byl přední v domě otců svých v tisících Izraele.)

22:14  et decem principes cum eo, singulos de singulis tribubus.

22:15  Who came to the children of Ruben, and of Gad, and the half tribe of Manasses, into the land of Galaad, and said to them:

22:15  And they came unto the children of Reuben, and to the children of Gad, and to the half tribe of Manasseh, unto the land of Gilead, and they spake with them, saying,

22:15  Přišli do gileádské země k Rúbenovcům, Gádovcům a k polovině kmene Manasesova a jednali s nimi:

22:15  Když přišli do gileádské země k synům Rubenovým a Gádovým a k polovině kmene Manasesova, řekli jim:

22:15  Přišli k synům Rúbenovým, k synům Gádovým a k polovině kmene Manasesova do země Gileádu a takto s nimi promluvili:

22:15  Ti přišli k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád, a mluvili s nimi, řkouce:

22:15  Qui venerunt ad filios Ruben, et Gad, et dimidiæ tribus Manasse in terram Galaad, dixeruntque ad eos :

22:16  Thus saith all the people of the Lord: What meaneth this transgression? Why have you forsaken the Lord the God of Israel, building a sacrilegious altar, and revolting from the worship of him?

22:16  Thus saith the whole congregation of the Lord, What trespass is this that ye have committed against the God of Israel, to turn away this day from following the Lord, in that ye have builded you an altar, that ye might rebel this day against the Lord?

22:16  „Toto praví celá Hospodinova pospolitost: Jakou to zpronevěrou jste se zpronevěřili Bohu Izraele, že jste se dnes odvrátili od Hospodina! Zbudovali jste si oltář, abyste se dnes vzbouřili proti Hospodinu?

22:16  „Tak praví celá obec Hospodinova: Jak jste mohli takhle zradit Boha Izraele? Odvrátili jste se od Hospodina – postavili jste si oltář, abyste se dnes vzbouřili proti Hospodinu!

22:16  Toto prohlásili všichni, celá Hospodinova pospolitost: Co je tohle za věrolomnost, kterou jste se zpronevěřili Bohu Izraele, abyste se dnes odvrátili od Hospodina, když jste pro sebe zbudovali oltář, abyste se dnes vzbouřili proti Hospodinu?

22:16  Toto praví všecko shromáždění Hospodinovo: Jaké jest to přestoupení, jímž jste přestoupili proti Bohu Izraelskému, odvrátivše se dnes, abyste nešli za Hospodinem, vzdělavše sobě oltář, abyste se protivili dnes Hospodinu?

22:16  Hæc mandat omnis populus Domini : Quæ est ista transgressio ? cur reliquistis Dominum Deum Israël, ædificantes altare sacrilegum, et a cultu illius recedentes ?

22:17  Is it a small thing to you that you sinned with Beelphegor, and the stain of that crime remaineth in us to this day? and many of the people perished.

22:17  Is the iniquity of Peor too little for us, from which we are not cleansed until this day, although there was a plague in the congregation of the Lord,

22:17  Což je pro nás maličkostí nepravost spáchaná v Peóru, od níž až dodnes nejsme očištěni a kvůli níž přišla pohroma na Hospodinovu pospolitost?

22:17  To nám nestačil ten hřích u Peoru? Dodnes jsme se od něj neočistili! Jaká rána tehdy dolehla na Hospodinovu obec!

22:17  Cožpak je pro nás málo mít Peórovu zvrácenost, od které jsme nebyli očištěni až do tohoto dne a pro níž se stala pohroma v Hospodinově obci?

22:17  Ještě-liž se nám malá zdá nepravost modly Fegor, od níž nejsme očištěni až do dnes, pročež byla rána v shromáždění Hospodinovu,

22:17  an parum vobis est quod peccastis in Beelphegor, et usque in præsentem diem macula hujus sceleris in nobis permanet, multique de populo corruerunt ?

22:18  And you have forsaken the Lord to day, and to morrow his wrath will rage against all Israel.

22:18  But that ye must turn away this day from following the Lord? and it will be, seeing ye rebel to day against the Lord, that to morrow he will be wroth with the whole congregation of Israel.

22:18  A vy se dnes odvracíte od Hospodina! Proto se stane toto: Dnes se bouříte vy proti Hospodinu a zítra se on rozlítí na celou izraelskou pospolitost.

22:18  A vy se dnes odvracíte od Hospodina. K čemu to povede? Vy se dnes bouříte proti Hospodinu, a on se zítra rozhněvá na celou izraelskou obec!

22:18  A vy se dnes odvrátíte od Hospodina! Stane se, že vy se dnes vzbouříte proti Hospodinu a zítra se on rozhněvá na celou izraelskou obec.

22:18  Že vy přes to odvracujete se dnes, abyste nešli za Hospodinem? I stane se, poněvadž vy dnes odporujete Hospodinu, že on zítra na všecko shromáždění Izraelské rozhněvá se.

22:18  Et vos hodie reliquistis Dominum, et cras in universum Israël ira ejus desæviet.

22:19  But if you think the land of your possession to be unclean, pass over to the land wherein is the tabernacle of the Lord, and dwell among us: only depart not from the Lord, and from our society, by building an altar beside the altar of the Lord our God.

22:19  Notwithstanding, if the land of your possession be unclean, then pass ye over unto the land of the possession of the Lord, wherein the Lord’s tabernacle dwelleth, and take possession among us: but rebel not against the Lord, nor rebel against us, in building you an altar beside the altar of the Lord our God.

22:19  Jestliže země vašeho trvalého vlastnictví je nečistá, přejděte přece do země trvalého vlastnictví Hospodinova, v němž přebývá Hospodinův příbytek, a dejte si přidělit podíl mezi námi. Jen se nebuřte proti Hospodinu a nezatahujte nás do své vzpoury budováním vlastního oltáře mimo oltář Hospodina, našeho Boha.

22:19  Jestli je vaše země nečistá, pojďte do Hospodinovy země, kde stojí Hospodinův příbytek, a přijměte dědictví mezi námi. Jen se nebuřte proti Hospodinu ani proti nám stavbou jiného oltáře, než je oltář Hospodina, našeho Boha.

22:19  Jestliže je ovšem země vašeho vlastnictví nečistá, přejděte si do země vlastnictví Hospodinova, kde se usídlil příbytek Hospodinův, a uchyťte se mezi námi. Ale nebuřte se proti Hospodinu a nepobuřujte nás tím, že pro sebe stavíte oltář mimo oltář Hospodina, našeho Boha.

22:19  Jestližeť jest nečistá země vládařství vašeho, přejděte do země vládařství Hospodinova, v níž přebývá stánek Hospodinův, a dědictví vezměte mezi námi; toliko proti Hospodinu se nepostavujte, a nebuďte odporní nám, stavějíce sobě oltář mimo oltář Hospodina Boha našeho.

22:19  Quod si putatis immundam esse terram possessionis vestræ, transite ad terram, in qua tabernaculum Domini est, et habitate inter nos : tantum ut a Domino et a nostro consortio non recedatis, ædificato altari præter altare Domini Dei nostri.

22:20  Did not Achan the son of Zare transgress the commandment of the Lord, and his wrath lay upon all the people of Israel? And he was but one man, and would to God he alone had perished in his wickedness.

22:20  Did not Achan the son of Zerah commit a trespass in the accursed thing, and wrath fell on all the congregation of Israel? and that man perished not alone in his iniquity.

22:20  Což se Akán, syn Zerachův, nedopustil zpronevěry věcí oddaných klatbě? Což nedolehlo Hospodinovo rozlícení na celou izraelskou pospolitost? A to způsobil jediný člověk! Což pro svou nepravost nezahynul?“

22:20  Když se Achan, syn Zerachův, provinil porušením klatby, Boží hněv dopadl na celou izraelskou obec – i když byl jen jeden, nezahynul kvůli svému hříchu sám!“

22:20  Cožpak se Akán, syn Zerachův, nezpronevěřil věrolomností při klatbě a na celou izraelskou obec nedopadlo ⌈rozhořčení a ten muž sám nevydechl ⌈kvůli své zvrácenosti⌉ naposled?⌉

22:20  Zdali Achan syn Záre nedopustil se přestoupení při věci proklaté? A přišlo rozhněvání na všecko shromáždění Izraelské, a on sám jeden zhřešiv, nezahynul pro svou nepravost sám.

22:20  Nonne Achan filius Zare præteriit mandatum Domini, et super omnem populum Israël ira ejus incubuit ? et ille erat unus homo, atque utinam solum periisset in scelere suo.

22:21  And the children of Ruben, and of Gad, and of the half tribe of Manasses answered the princes of the embassage of Israel:

22:21  Then the children of Reuben and the children of Gad and the half tribe of Manasseh answered, and said unto the heads of the thousands of Israel,

22:21  Tu odpověděli Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova a takto hovořili s představiteli izraelských šiků:

22:21  Synové Rubenovi a Gádovi s polovinou kmene Manasesova na to odpověděli náčelníkům izraelských tisíců těmito slovy:

22:21  Nato synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova odpověděli. Promluvili s předáky izraelských rodů:

22:21  I odpověděli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova, a mluvili s knížaty tisíců Izraelských:

22:21  Responderuntque filii Ruben et Gad, et dimidia tribus Manasse, principibus legationis Israël :

22:22  The Lord the most mighty God, the Lord the most mighty God, he knoweth, and Israel also shall understand: If with the design of transgression we have set up this altar, let him not save us, but punish us immediately:

22:22  The Lord God of gods, the Lord God of gods, he knoweth, and Israel he shall know; if it be in rebellion, or if in transgression against the Lord, (save us not this day,)

22:22  „Bůh bohů Hospodin, Bůh bohů Hospodin to ví a ať to zví rovněž Izrael: Jestliže to byla vzpoura či zpronevěra vůči Hospodinu, ať nás dnešního dne nezachrání.

22:22  „Bůh bohů Hospodin! Bůh bohů Hospodin! On to ví a ať to ví i Izrael: Pokud šlo o vzpouru, pokud šlo o zradu na Hospodinu – pak už nám, Bože, nepomáhej!

22:22  Bůh Bohů Hospodin, Bůh Bohů Hospodin to ví a Izrael ať to pozná: Jestliže jsme ve vzpouře nebo ve věrolomnosti proti Hospodinu, nezachraňuj nás tohoto dne,

22:22  Silný Bůh Hospodin, silný Bůh Hospodin, onť ví, ano sám Izrael pozná, žeť jsme ne z zpoury a všetečnosti proti Hospodinu to učinili, jináč nezachovávejž nás ani dne tohoto.

22:22  Fortissimus Deus Dominus, fortissimus Deus Dominus, ipse novit, et Israël simul intelliget : si prævaricationis animo hoc altare construximus, non custodiat nos, sed puniat nos in præsenti :

22:23  And if we did it with that mind, that we might lay upon it holocausts, and sacrifice, and victims of peace offerings, let him require and judge:

22:23  That we have built us an altar to turn from following the Lord, or if to offer thereon burnt offering or meat offering, or if to offer peace offerings thereon, let the Lord himself require it;

22:23  Jestliže jsme si zbudovali oltář, abychom se odvrátili od Hospodina, abychom na něm obětovali oběti zápalné a přídavné nebo připravovali při něm hody oběti pokojné, ať zakročí sám Hospodin!

22:23  Pokud jsme si postavili oltář, abychom se odvrátili od Hospodina nebo abychom na něm přinášeli zápalné, moučné nebo pokojné oběti, pak ať nás potrestá sám Hospodin!

22:23  abychom pro sebe stavěli oltář a odvrátili se od Hospodina. A jestliže jsme to udělali, abychom na něm přinášeli zápalnou a přídavnou oběť, anebo abychom na něm konali obětní hody pohostinných obětí, to ať Hospodin sám posoudí.

22:23  Jistě žeť jsme nestavěli sobě oltáře k tomu, abychom se odvrátiti měli a nejíti za Hospodinem, ani k obětování na něm zápalů a obětí suchých, a k obětování na něm obětí pokojných, sic jináč Hospodin sám ať to vyhledává.

22:23  et si ea mente fecimus ut holocausta, et sacrificium, et pacificas victimas super eo imponeremus, ipse quærat et judicet :

22:24  And not rather with this thought and design, that we should say: To morrow your children will say to our children: What have you to do with the Lord the God of Israel?

22:24  And if we have not rather done it for fear of this thing, saying, In time to come your children might speak unto our children, saying, What have ye to do with the Lord God of Israel?

22:24  Ve skutečnosti jsme tak učinili z obavy, protože jsme si řekli, že se jednou synové vaši zeptají našich: ‚Co máte společného s Hospodinem, Bohem Izraele?

22:24  Udělali jsme to jen z obavy, aby vaši synové v budoucnu neřekli našim synům: ‚Co vám je do Hospodina, Boha Izraele,

22:24  Zdalipak jsme však toto neučinili v obavě z toho, že zítra řeknou vaši synové našim synům: Co je vám do Hospodina, Boha Izraele?

22:24  Anobrž raději obávajíce se té věci, učinili jsme to, myslíce: Potom mluviti budou synové vaši synům našim, řkouce: Co vám do Hospodina Boha Izraelského?

22:24  et non ea magis cogitatione atque tractatu, ut diceremus : Cras dicent filii vestri filiis nostris : Quid vobis et Domino Deo Israël ?

22:25  The Lord hath put the river Jordan for a border between us and you, O ye children of Ruben, and ye children of Gad: and therefore you have no part in the Lord. And by this occasion your children shall turn away our children from the fear of the Lord. We therefore thought it best,

22:25  For the Lord hath made Jordan a border between us and you, ye children of Reuben and children of Gad; ye have no part in the Lord: so shall your children make our children cease from fearing the Lord.

22:25  Vždyť Hospodin určil za hranici mezi námi a vámi Jordán, synové Rúbenovi a Gádovi. Nemáte podíl v Hospodinu.‘ Tak vaši synové zaviní, že se naši synové přestanou bát Hospodina.

22:25  synové Rubenovi a Gádovi? Hospodin mezi nás a vás položil hranici: tento Jordán. Vy nemáte s Hospodinem co do činění!‘ A tak by vaši synové mohli naše syny odvrátit od úcty k Hospodinu.

22:25  Hospodin ustanovil Jordán jako hranici mezi námi a mezi vámi, synové Rúbenovi a synové Gádovi; vy nemáte podíl v Hospodinu. A tak odradí vaši synové naše syny, aby se nebáli Hospodina.

22:25  Poněvadž meze položil Hospodin mezi námi a vámi, ó synové Rubenovi a synové Gádovi, Jordán tento, nemáte vy dílu v Hospodinu. I odvrátí synové vaši syny naše od bázně Hospodinovy.

22:25  terminum posuit Dominus inter nos et vos, o filii Ruben, et filii Gad, Jordanem fluvium, et idcirco partem non habetis in Domino : et per hanc occasionem avertent filii vestri filios nostros a timore Domini. Putavimus itaque melius,

22:26  And said: Let us build us an altar, not for holocausts, nor to offer victims,

22:26  Therefore we said, Let us now prepare to build us an altar, not for burnt offering, nor for sacrifice:

22:26  Proto jsme si řekli: Dejme se do díla a zbudujme si oltář, ale ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod,

22:26  Řekli jsme si tedy: Přičiňme se a postavme si oltář. Ne pro zápaly a oběti,

22:26  I řekli jsme si: Učiňme nyní pro sebe to, že vybudujeme oltář, ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod.

22:26  Protož jsme řekli: Přičiňme se a vzdělejme oltář, ne pro zápaly a oběti,

22:26  et diximus : Exstruamus nobis altare, non in holocausta, neque ad victimas offerendas,

22:27  But for a testimony between us and you, and our posterity and yours, that we may serve the Lord, and that we may have a right to offer both holocausts, and victims and sacrifices of peace offerings: and that your children to morrow may not say to our children: You have no part in the Lord.

22:27  But that it may be a witness between us, and you, and our generations after us, that we might do the service of the Lord before him with our burnt offerings, and with our sacrifices, and with our peace offerings; that your children may not say to our children in time to come, Ye have no part in the Lord.

22:27  nýbrž aby byl svědkem mezi námi a vámi i mezi našimi pokoleními po nás, že máme právo sloužit Hospodinu před jeho tváří svými zápalnými obětmi i hody oběti pokojné. Vaši synové nebudou moci jednou říkat našim synům: ‚Nemáte podíl v Hospodinu.‘

22:27  ale aby byl svědkem mezi námi a vámi i mezi našimi budoucími pokoleními, že sloužíme Hospodinu svými zápaly i pokojnými oběťmi před jeho tváří. Vaši synové tak v budoucnu nebudou moci říkat našim synům: ‚Vy nemáte s Hospodinem co do činění.‘

22:27  Neboť bude svědkem mezi námi a vámi a mezi našimi pokoleními po nás, abychom konali službu Hospodinu před jeho obličejem svými zápalnými oběťmi, obětními hody a svými pohostinnými oběťmi. A vaši synové neřeknou zítra našim synům: Vy nemáte podíl v Hospodinu.

22:27  Ale aby byl svědkem mezi námi a vámi, a mezi potomky našimi po nás, k vykonávání služby Hospodinu před ním zápaly našimi, a obětmi našimi a pokojnými obětmi našimi, a aby neřekli potom synové vaši synům našim: Nemáte dílu v Hospodinu.

22:27  sed in testimonium inter nos et vos, et sobolem nostram vestramque progeniem, ut serviamus Domino, et juris nostri sit offerre et holocausta, et victimas, et pacificas hostias : et nequaquam dicant cras filii vestri filiis nostris : Non est vobis pars in Domino.

22:28  And if they will say so, they shall answer them: Behold the altar of the Lord, which our fathers made, not for holocausts, nor for sacrifice, but for a testimony between us and you.

22:28  Therefore said we, that it shall be, when they should so say to us or to our generations in time to come, that we may say again, Behold the pattern of the altar of the Lord, which our fathers made, not for burnt offerings, nor for sacrifices; but it is a witness between us and you.

22:28  Řekli jsme si: Kdyby se stalo, že by tak mluvili v budoucnu s námi a s našimi pokoleními, odpověděli bychom: Hleďte, zde je zpodobení Hospodinova oltáře; ten zřídili naši otcové ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod, nýbrž aby byl svědkem mezi námi a vámi.

22:28  Řekli jsme si: Kdyby nám nebo našim potomkům něco takového v budoucnu řekli, odpovíme: ‚Pohleďte na to zpodobení Hospodinova oltáře, jež vytvořili naši otcové – ne pro zápaly a oběti, ale aby byl svědkem mezi námi a vámi.‘

22:28  Řekli jsme si: Když se stane, že to zítra povědí nám a našim pokolením, odpovíme: Podívejte se na napodobeninu Hospodinova oltáře, kterou zhotovili naši otcové ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod, neboť je svědkem mezi námi a vámi.

22:28  Protož jsme řekli: Jestliže by potom mluvili nám neb potomkům našim, tedy odpovíme: Vizte podobenství oltáře Hospodinova, kterýž učinili otcové naši, ne pro zápaly ani oběti, ale aby byl na svědectví mezi námi a vámi.

22:28  Quod si voluerint dicere, respondebunt eis : Ecce altare Domini, quod fecerunt patres nostri, non in holocausta, neque in sacrificium, sed in testimonium nostrum ac vestrum.

22:29  God keep us from any such wickedness that we should revolt from the Lord, and leave off following his steps, by building an altar to offer holocausts, and sacrifices, and victims, beside the altar of the Lord our God, which is erected before his tabernacle.

22:29  God forbid that we should rebel against the Lord, and turn this day from following the Lord, to build an altar for burnt offerings, for meat offerings, or for sacrifices, beside the altar of the Lord our God that is before his tabernacle.

22:29  Jsme daleci toho vzbouřit se proti Hospodinu a odvrátit se dnes od Hospodina vybudováním oltáře pro oběti zápalné, přídavné a obětní hod mimo oltář Hospodina, našeho Boha, který je před jeho příbytkem.“

22:29  Ale bouřit se proti Hospodinu? To nikdy! Neodvrátili jsme se dnes od Hospodina stavbou oltáře pro zápalné, moučné nebo pokojné oběti. Jediný takový oltář stojí před příbytkem Hospodina, našeho Boha!“

22:29  Ať je to od nás vzdáleno, že by se někdo z nás vzbouřil proti Hospodinu a odvrátil se dnes od Hospodina, aby stavěl oltář pro zápalnou oběť, pro přídavnou oběť a pro obětní hod mimo oltář Hospodina, našeho Boha, který je před jeho příbytkem.

22:29  Odstup to od nás, abychom odporovati měli Hospodinu, a odvraceti se dnes a nejíti za Hospodinem, stavějíce oltář k zápalům, k obětem suchým a jiným obětem, mimo oltář Hospodina Boha našeho, kterýž jest před stánkem jeho.

22:29  Absit a nobis hoc scelus, ut recedamus a Domino, et ejus vestigia relinquamus, exstructo altari ad holocausta, et sacrificia, et victimas offerendas, præter altare Domini Dei nostri, quod exstructum est ante tabernaculum ejus.

22:30  And when Phinees the priest, and the princes of the embassage, who were with him, had heard this, they were satisfied: and they admitted most willingly the words of the children of Ruben, and Gad, and of the half tribe of Manasses,

22:30  And when Phinehas the priest, and the princes of the congregation and heads of the thousands of Israel which were with him, heard the words that the children of Reuben and the children of Gad and the children of Manasseh spake, it pleased them.

22:30  Když uslyšeli kněz Pinchas a předáci pospolitosti i představitelé izraelských šiků, kteří byli s ním, co mluvili Rúbenovci, Gádovci a Manasesovci, líbilo se jim to.

22:30  Když kněz Pinchas, vůdcové obce a s nimi náčelníci izraelských tisíců uslyšeli, co říkali synové Rubenovi, Gádovi a Manasesovi, líbilo se jim to.

22:30  I vyslechl kněz Pinchas, předáci obce a vůdcové izraelských rodů, kteří byli s ním, slova, která promluvili synové Rúbenovi, synové Gádovi a synové Manasesovi, a v jejich očích to bylo dobré.

22:30  Uslyšev pak Fínes kněz a knížata shromáždění a přední z tisíců Izraelských, kteříž s ním byli, slova, kteráž mluvili synové Rubenovi a synové Gádovi a synové Manassesovi, líbilo se jim.

22:30  Quibus auditis, Phinees sacerdos, et principes legationis Israël, qui erant cum eo, placati sunt : et verba filiorum Ruben, et Gad, et dimidiæ tribus Manasse, libentissime susceperunt.

22:31  And Phinees the priest the son of Eleazar said to them: Now we know that the Lord is with us, because you are not guilty of this revolt, and you have delivered the children of Israel from the hand of the Lord.

22:31  And Phinehas the son of Eleazar the priest said unto the children of Reuben, and to the children of Gad, and to the children of Manasseh, This day we perceive that the Lord is among us, because ye have not committed this trespass against the Lord: now ye have delivered the children of Israel out of the hand of the Lord.

22:31  I řekl kněz Pinchas, syn Eleazarův, Rúbenovcům, Gádovcům a Manasesovcům: „Dnes jsme poznali, že je Hospodin uprostřed nás. Nezpronevěřili jste se Hospodinu. Vyprostili jste tím Izraelce z Hospodinových rukou.“

22:31  Kněz Pinchas, syn Eleazarův, pak Rubenovým, Gádovým a Manasesovým synům odpověděl: „Dnes jsme poznali, že Hospodin je mezi námi. Žádnou zradu proti Hospodinu jste nespáchali. Uchovali jste syny Izraele před Hospodinovým trestem.“

22:31  Tu řekl ⌈Pinchas, syn kněze Eleazara,⌉ synům Rúbenovým, synům Gádovým a synům Manasesovým: Dnes jsme poznali, že Hospodin je mezi námi. Když jste se nezpronevěřili Hospodinu touto věrolomností, tehdy jste vysvobodili syny Izraele z Hospodinovy ruky.

22:31  I řekl Fínes, syn Eleazara kněze, synům Rubenovým a synům Gádovým, i synům Manassesovým: Nyní jsme poznali, že u prostřed nás jest Hospodin, a že jste se nedopustili proti Hospodinu přestoupení toho, a tak vysvobodili jste syny Izraelské z ruky Hospodinovy.

22:31  Dixitque Phinees filius Eleazari sacerdos ad eos : Nunc scimus quod nobiscum sit Dominus, quoniam alieni estis a prævaricatione hac, et liberastis filios Israël de manu Domini.

22:32  And he returned with the princes from the children of Ruben and Gad, out of the land of Galaad, into the land of Chanaan, to the children of Israel, and brought them word again.

22:32  And Phinehas the son of Eleazar the priest, and the princes, returned from the children of Reuben, and from the children of Gad, out of the land of Gilead, unto the land of Canaan, to the children of Israel, and brought them word again.

22:32  Pak se kněz Pinchas, syn Eleazarův, s předáky vrátil od Rúbenovců a Gádovců ze země gileádské k Izraelcům do země kenaanské a podal jim zprávu.

22:32  Kněz Pinchas, syn Eleazarův, a vůdcové obce se pak vrátili z gileádského kraje od Rubenových a Gádových synů do kanaánské země k synům Izraele a podali jim zprávu.

22:32  Potom se vrátil Pinchas, syn kněze Eleazara, a předáci od synů Rúbenových a od synů Gádových ze země Gileádu do země kenaanské k synům Izraele a donesli jim zpět zprávu.

22:32  Tedy navrátil se Fínes, syn Eleazara kněze, i ta knížata od synů Rubenových a od synů Gádových z země Galád do země Kananejské k synům Izraelským a oznámili jim tu věc.

22:32  Reversusque est cum principibus a filiis Ruben et Gad de terra Galaad, finium Chanaan, ad filios Israël, et retulit eis.

22:33  And the saying pleased all that heard it. And the children of Israel praised God, and they no longer said that they would go up against them, and fight, and destroy the land of their possession.

22:33  And the thing pleased the children of Israel; and the children of Israel blessed God, and did not intend to go up against them in battle, to destroy the land wherein the children of Reuben and Gad dwelt.

22:33  Izraelcům se to zalíbilo. Dobrořečili Bohu a nemluvili již o tom, že potáhnou do boje proti nim a že zničí zemi, v níž sídlí Rúbenovci s Gádovci.

22:33  Synům Izraele se to líbilo. Dobrořečili Bohu a přestali říkat, že proti synům Rubenovým a Gádovým vytáhnou do boje a zpustoší zem, ve které bydlí.

22:33  Ta zpráva byla dobrá v očích synů Izraele a synové Izraele dobrořečili Bohu. Neříkali už, že na ně vytáhnou s armádou, aby zničili zemi, ve které synové Rúbenovi a synové Gádovi pobývají.

22:33  I líbilo se to synům Izraelským, a dobrořečili Boha synové Izraelští, a již více nemluvili o to, aby táhli proti nim k boji a zkazili zemi, v kteréž synové Rubenovi a synové Gádovi bydlili.

22:33  Placuitque sermo cunctis audientibus. Et laudaverunt Deum filii Israël, et nequaquam ultra dixerunt, ut ascenderent contra eos, atque pugnarent, et delerent terram possessionis eorum.

22:34  And the children of Ruben, and the children of Gad called the altar which they had built, Our testimony, that the Lord is God,

22:34  And the children of Reuben and the children of Gad called the altar Ed: for it shall be a witness between us that the Lord is God.

22:34  Rúbenovci a Gádovci pak oltář pojmenovali a řekli: „Je mezi námi svědkem, že Hospodin je Bůh.“

22:34  Rubenovi a Gádovi synové pak ten oltář pojmenovali Ed, Svědek, neboť řekli: „Je svědkem mezi námi, že Hospodin je Bůh.“

22:34  Synové Rúbenovi a synové Gádovi pak oltář pojmenovali, protože je svědkem mezi námi, že Hospodin je Bůh.

22:34  Nazvali pak synové Rubenovi a synové Gádovi oltář ten Ed, řkouce: Nebo svědkem bude mezi námi, že Hospodin jest Bůh.

22:34  Vocaveruntque filii Ruben, et filii Gad, altare quod exstruxerant, Testimonium nostrum, quod Dominus ipse sit Deus.