DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Judith - 12

12:1  Then he ordered that she should go in where his treasures were laid up, and bade her tarry there, and he appointed what should be given her from his own table.

12:1  Pak nechal Juditu zavést do místnosti, kde už bylo prostřeno jeho stříbrné nádobí, a nařídil, ať ji obslouží jeho vlastním jídlem a dají jí napít jeho vína.

12:1  Tunc jussit eam introire ubi repositi erant thesauri ejus, et jussit illic manere eam, et constituit quid daretur illi de convivio suo.

12:2  And Judith answered him and said: Now I cannot eat of these things which thou commandest to be given me, lest sin come upon me: but I will eat of the things which I have brought.

12:2  Judita ale řekla: „Nemohu to jíst, abych se neprohřešila. Vystačím s tím, co jsem si vzala s sebou.“

12:2  Cui respondit Judith, et dixit : Nunc non potero manducare ex his quæ mihi præcipis tribui, ne veniat super me offensio : ex his autem quæ mihi detuli, manducabo.

12:3  And Holofernes said to her: If these things which thou hast brought with thee fail thee, what shall we do for thee?

12:3  Holofernes se jí zeptal: „Ale když ti dojde, co máš s sebou, kde seženeme podobné jídlo? Nemáme tu přece nikoho z tvého národa.“

12:3  Cui Holofernes ait : Si defecerint tibi ista, quæ tecum detulisti, quid faciemus tibi ?

12:4  And Judith said: As thy soul liveth, my lord, thy handmaid shall not spend all these things till God do by my hand that which I have purposed. And his servants brought her into the tent which he had commanded.

12:4  „Jakože jsi živ, můj pane,“ odpověděla mu Judita, „tvá otrokyně nespotřebuje, co má s sebou, dokud Pán mou rukou nevykoná to, co rozhodl.“

12:4  Et dixit Judith : Vivit anima tua, domine meus, quoniam non expendet omnia hæc ancilla tua, donec faciat Deus in manu mea hæc quæ cogitavi. Et induxerunt illam servi ejus in tabernaculum quod præceperat.

12:5  And when she was going in, she desired that she might have liberty to go out at night and before day to prayer, and to beseech the Lord.

12:5  Členové Holofernovy družiny pak Juditu zavedli do stanu. Až do půlnoci tam spala, ale za jitřní hlídky vstala

12:5  Et petiit dum introiret, ut daretur ei copia nocte et ante lucem egrediendi foras ad orationem, et deprecandi Dominum.

12:6  And he commanded his chamberlains, that she might go out and in, to adore her God as she pleased, for three days.

12:6  a vzkázala Holofernovi: „Nechť můj pán nařídí, ať jeho otrokyni nechají vyjít ven k modlitbě.“

12:6  Et præcepit cubiculariis suis ut sicut placeret illi, exiret et introiret ad adorandum Deum suum per triduum :

12:7  And she went out in the nights into the valley of Bethulia, and washed herself in a fountain of water.

12:7  Holofernes tedy svým strážím nařídil, ať jí nebrání. Takto zůstala v táboře tři dni. Každou noc se vydávala do údolí pod Betulií a tam se omývala u vodního pramene obsazeného hlídkou.

12:7  et exibat noctibus in vallem Bethuliæ, et baptizabat se in fonte aquæ.

12:8  And as she came up, she prayed to the Lord the God of Israel, that he would direct her way to the deliverance of his people.

12:8  Po koupeli se vždy modlila k Hospodinu, Bohu Izraele, aby ji vedl k vítězství jejího lidu.

12:8  Et ut ascendebat, orabat Dominum Deum Israël ut dirigeret viam ejus ad liberationem populi sui.

12:9  And going in, she remained pure in the tent, until she took her own meat in the evening.

12:9  Když se pak očištěná vrátila zpět, zůstávala ve stanu, dokud jí večer nepřinesli její jídlo.

12:9  Et introiens, munda manebat in tabernaculo usque dum acciperet escam suam in vespere.

12:10  And it came to pass on the fourth day, that Holofernes made a supper for his servants, and said to Vagao his eunuch: Go, and persuade that Hebrew woman, to consent of her own accord to dwell with me.

12:10  Čtvrtého dne uspořádal Holofernes hostinu pouze pro své sloužící; nepozval na ni žádného ze svých velitelů.

12:10  Et factum est, in quarto die Holofernes fecit cœnam servis suis, et dixit ad Vagao eunuchum suum : Vade, et suade Hebræam illam ut sponte consentiat habitare mecum.

12:11  For it is looked upon as shameful among the Assyrians, if a woman mock a man, by doing so as to pass free from him.

12:11  Eunuchovi Bagóovi, správci všech svých osobních záležitostí, řekl: „Jdi za tou Hebrejkou, kterou máš na starosti, a přemluv ji, ať s námi přijde pojíst a popít.

12:11  Fœdum est enim apud Assyrios, si femina irrideat virum agendo ut immunis ab eo transeat.

12:12  Then Vagao went in to Judith, and said: Let not my good maid be afraid to go in to my lord, that she may be honoured before his face, that she may eat with him and drink wine and be merry.

12:12  Byla by to přece hanba, nechat takovou ženu jít a ani se s ní nepobavit. Vždyť by se nám vysmála, kdybychom s ní nespali!“

12:12  Tunc introivit Vagao ad Judith, et dixit : Non vereatur bona puella introire ad dominum meum, ut honorificetur ante faciem ejus, ut manducet cum eo, et bibat vinum in jucunditate.

12:13  And Judith answered him: Who am I, that I should gainsay my lord?

12:13  Bagóas se tedy vzdálil od Holoferna, přišel za Juditou a řekl jí: „Takové krásné děvče by se nemělo zdráhat přijít k mému pánovi. Byla by to pocta, být mu nablízku, napít se s námi vína pro obveselení a být dnes jako jedna z Asyřanek, které slouží v Nabukadnezarově paláci.“

12:13  Cui Judith respondit : Quæ ego sum, ut contradicam domino meo ?

12:14  All that shall be good and best before his eyes, I will do. And whatsoever shall please him, that shall be best to me all the days of my life.

12:14  „Kdo jsem já, abych směla odporovat svému pánovi?“ odpověděla mu Judita. „Udělám hned vše, co mu uvidím na očích. Bude mi nadosmrti potěšením!“

12:14  omne quod erit ante oculos ejus bonum et optimum, faciam. Quidquid autem illi placuerit, hoc mihi erit optimum omnibus diebus vitæ meæ.

12:15  And she arose and dressed herself out with her garments, and going in she stood before his face.

12:15  Vstala a oblékla si skvostné šaty a všechny ženské ozdoby. Její služebná jí zatím šla prostřít na zem před Holofernem kožešiny, které Judita dostala od Bagóa, aby na nich mohla každodenně odpočívat při jídle.

12:15  Et surrexit, et ornavit se vestimento suo, et ingressa stetit ante faciem ejus.

12:16  And the heart of Holofernes was smitten, for he was burning with the desire of her.

12:16  Poté Judita přišla a ulehla k hostině. Holofernes z ní byl úplně bez sebe. Vášní se jen chvěl a nesmírně toužil se jí zmocnit. Ode dne, kdy ji uviděl, totiž jen čekal na příležitost, aby ji svedl.

12:16  Cor autem Holofernes concussum est : erat enim ardens in concupiscentia ejus.

12:17  And Holofernes said to her: Drink now, and sit down and be merry; for thou hast found favour before me.

12:17  A tak jí Holofernes řekl: „Napij se a povesel se s námi.“

12:17  Et dixit ad eam Holofernes : Bibe nunc, et accumbe in jucunditate, quoniam invenisti gratiam coram me.

12:18  And Judith said: I will drink my lord, because my life is magnified this day above all my days.

12:18  „Napiju se, pane,“ odpověděla mu Judita, „vždyť dnes je největší den mého života.“

12:18  Et dixit Judith : Bibam, domine, quoniam magnificata est anima mea hodie præ omnibus diebus meis.

12:19  And she took and ate and drank before him what her maid had prepared for her.

12:19  Pak si vzala, co jí připravila její služebná, a jedla a pila před ním.

12:19  Et accepit, et manducavit et bibit coram ipso ea quæ paraverat illi ancilla ejus.

12:20  And Holofernes was made merry on her occasion, and drank exceeding much wine, so much as he had never drunk in his life.

12:20  Holofernes se kvůli ní celý rozjařil a vypil takové množství vína, jaké v jednom dni nevypil za celý svůj život.

12:20  Et jucundus factus est Holofernes ad eam, bibitque vinum multum nimis, quantum numquam biberat in vita sua.